EU nám v kamnech nezatopí

Přemysl Sobotka

22.01.2009, Reflex

Je Moskva viníkem plynové krize? Kdy se ruský plyn dostane do střední a západní Evropy? Co je příčinou tohoto stavu a jaký podíl na tom má Rusko a Ukrajina.

Na vaši otázku se zatím nedá jednoznačně odpovědět. Vyslechl jsem řadu teorií o jeho politickém i ekonomickém pozadí od tvrzení o dominantní ukrajinské vině přes tvrdé politické velmocenské tlaky Kremlu na Evropu až po teorie o rusko-německé kartě. Rovněž o značných technických a ekonomických problémech Gazpromu, které má prý zakrýt uměle vyvolaná krize s plynem.

Někteří lidé začínají přemýšlet dokonce i o tom, zda s plynem měl případnou souvislost i loňský srpnový konflikt mezi Ruskem a Gruzií. Myslím si, že oněch aspektů politických i ekonomických je velice mnoho, a v této chvíli by bylo odvážné je bez hlubších znalostí zákulisí řadit podle velikosti a dávat jim nějaký vzájemný procentuální poměr.

Rozetnout gordický uzel mnoha otázek kolem současných problémů s dodávkami plynu z Ruska bude možná v budoucnu velký problém i pro historiky. Karet v této hře je na stole opravdu hodně a dobře víme, že nejeden důležitý historický mezník nebyl dodnes dostatečně objasněn. Jako ústavní činitel své země, jež v těchto dnech předsedá Evropské unii, však vím to nejdůležitější: Je třeba nastolit co nejrychleji na ose EU - Ukrajina - Rusko v zájmu všech tří stran atmosféru důvěryhodnosti, kterou musí provázet důsledný požadavek dodržování současných smluv.

Zároveň mne zajímá, kdy se již konečně začneme v rámci EU věnovat místo záplavy byrokratických směrnic všeho druhu a co největší akcelerace evropské integrace za každou cenu skutečným a zásadním problémům, za něž považuji vytvoření skutečně funkční společné evropské bezpečnostní a energetické politiky, kterou nebudou suplovat jen formální prohlášení o nutnosti boje s mezinárodním terorismem či skřípající větrné elektrárny. Přes čtyři roky o tom stále hovořím na všech jednáních s evropskými politiky, na evropských parlamentních zasedáních i při svých zahraničních cestách.

Lisabonská smlouva nám žárovky nerozsvítí, v kamnech nezatopí, spíše mám pocit, že možná i nejednoho Evropana myšlence evropského sjednocení vzdálí. Přesto jsem optimista a věřím, že se spory o plyn v rozumné době vyřeší. Evropu by to však nemělo ukolébat ke klidu, ale místo toho by se měla začít konečně seriózně zabývat otázkami svých aktuálních cílů a akceschopnosti.

Přemysl Sobotka
Předseda Senátu