Uznání legionářům za boj s bolševickou chátrou

Jan Ziegler

Naši hrdinové se po dlouhých jednadevadesátiletých dočkali. Jak napsal iDNES, sedmašedesát československých legionářů, kteří v září a říjnu 1918 padli v boji s bolševickou lůzou v bitvě o Nižní Tagil, má od nynějška v tomto ruském městě důstojný náhrobek.

Český národ si musí vážit svých hrdinů, kteří v daleké zemi vedli válku s rudými barbary za záchranu evropských civilizačních hodnot. Takhle je třeba pohlížet na misi československých legionářů, kteří měli co do činění s komunistickou zločineckou sebrankou.

U Nižného Tagilu se legionáři vyznamenali. Vojenské řády obvykle hovoří o tom, že útočník by měl mít dvoj až trojnásobnou převahu nad obráncem, aby uspěl. Stateční legionáři však válečnou teorii obrátili zcela naruby. Tvořili asi polovinu šestitisícového sboru „bílých," proti kterým stálo na deset tisíc rudoarmějců. Ti však byli nakonec rozprášeni a československým vojákům se podařilo osvobodit město z područí rudé hrůzovlády.

Tento statečný čin Čechoslováků dokazuje, že kdyby byl Západ rozhodnější v podpoře antikomunistických sil, tak Lenin a spol. skončili už někdy v devatenáctém roce. Sir Winston Churchill správně prohlásil, že legalizovat bolševismus je totéž jako legalizovat sodomii, bohužel jeho apel na to, aby Velká Británie poslala do Ruska další vojenské posily a uvolnila více peněz pro bělogvardějce, zůstal nevyslyšen.

O tom, že bolševici jsou bandou mimořádných bestií se přesvědčili sami legionáři, když nacházeli mrtvoly svých kamarádů, kteří padli do zajetí a byli umučeni a ubiti bolševickými netvory. Vypíchané oči, uřezané genitálie, nosy apod. jsou tvrdou obžalobou rudých zločinců. Když vidím fotografie zvěrsky ubitých legionářů, tak dostanu vztek a říkám si, že komunisté nemají právo na jakoukoliv právní ochranu a jejich fyzická likvidace by měla být nařízena zákonem! U takových fotek pěním opravdu hodně.

Každopádně hrdinný boj Čechů proti bolševikům, při kterém dokázali v boji s přesilou ovládnout velká města jako například Kazaň, Jekatěrinburg a větší část Transsibiřské magistrály patří k tomu nejlepšímu v našich dějinách a my na své legionáře můžeme být právem hrdi. Jejich výkon ocenily i dohodové mocnosti, protože legie zabránily návratu milionu zajatců Ústředních mocností po kapitulaci Leninova Ruska zpátky na frontu.

Nedávno jsem tady psal rovněž pozitivně o Češích, kteří bojovali až do poslední chvíle za císaře pána a jeho hrdinu, to se ovšem s mým uznáním legionářů vůbec nevylučuje. Chci jenom dávat najevo, že dějiny bývají složité a černobílé posuzování není v mnoha případech na místě.

Mám rovněž radost, že i mnozí Rusové mění pohled na československé legionáře a začínají chápat, že tito vojáci nebojovali proti jejich zemi, ale proti gaunerům, kteří ji více než sedmdesát let terorizovali a povraždili přitom desítky milionů lidí.