Miroslav Beneš: Nepodpořím Lisabonskou smlouvu

Lukáš Petřík, Miroslav Beneš

Rozhovor s kandidátem ODS do Senátu za Strakonicko

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu a vrátit se zpátky do politiky?


Před více než dvěma lety jsem vypadl z politiky a nejprve jsem se trochu zlobil, protože, jak už to bývá v politice, nebylo to úplně nejčistším způsobem. Pak jsem byl nakonec však docela rád. Každému senátorovi a poslanci bych doporučil, aby si dal limit maximálně dvě volební období, protože bez ohledu na to, z které části politického spektra pocházejí, jsou v tom parlamentu v určitém skleníku. Já jsem z toho skleníku vystoupil a už jsem neměl ani žádné politické ambice. Ale před rokem za mnou lidé ze senátního obvodu přišli, zda bych nekandidoval do Senátu. Nepochybně mi potvrdí, že jsem jim tehdy řekl, že ne. Teprve až po několika měsících jsem své rozhodnutí přehodnotil a v březnu letošního roku jsem se zapojil do kampaně a začal jsem objíždět jednotlivé obce. V senátním obvodu jich je 169, takže má-li je člověk všechny objet, tak je to poměrně náročné. Dnes už mohu říci, že jsem je všechny objel, ne jednou, ale dokonce několikrát. Celou dobu jsem mezi lidmi, což je můj styl volební kampaně.


Jaký je ve stručnosti váš program?

Snažím se vysvětlovat čtyři poděbradské artikuly, protože to je věc, se kterou jsem pomáhal postavit ODS znovu na nohy. Je to ochrana soukromí, nezadlužená budoucnost, solidarita zodpovědných a levný stát. Pod pojmem levný stát chápu obce i kraje a snažil jsem se toto dělat v praktické politice, když jsem starostoval, a mám klidné svědomí, protože jsem dramaticky omezoval byrokracii.

Vy jste z politiky před časem odešel, teď se do ní vracíte. Co říkáte současné politické atmosféře například v souvislosti s kauzou Morava. Pan prezident říkal, že je následkem politického vyprázdnění současné politiky, čímž možná trochu popíchl Mirka Topolánka. Co si myslíte vy?


Já si nedokážu představit, jak by po tom patovém povolebním výsledku kdokoli vládl nějak jinak. Já souhlasím s tím, že témata, která mají být diskutována, postrádají jakési vysvětlení levicového či pravicového pohledu a pak následného hledání nějakého konsenzu. Bohužel si pamatuji, kterak jsme dospěli v roce 2005 téměř k dohodě se sociální demokracií ohledně penzijního systému, ale sociální demokracie to těsně před podpisem odřekla. Je to velmi složité. Jestli se ale lidé v parlamentu navzájem šmírují, tak co si lidé o tomto sboru mají myslet?


Vy jste se jako poslanec věnoval evropské integraci, působil jste jako pozorovatel a tři měsíce jako kooptovaný poslanec Evropského parlamentu. Vydal jste potom Zápisník evropského pozorovatele, kde jste psal, že jste se z eurorealisty stal euroskeptikem. Jak hodnotíte fakt, že ODS vždy zastávala pohled na evropskou integraci jako spolupráci nezávislých států, protestovala proti evropské ústavě, ale nyní podporuje Lisabonskou smlouvu, které je téměř totožná s euroústavou?


Máte pravdu v tom, že Lisabonská smlouva je prakticky totéž jako původní euroústava. Ohledně Evropské unie vám popíšu jeden příklad, kterým jsou biopaliva. Unie byla nositelem myšlenky, že problémy světa vyřešíme tím, že budeme mít větší a větší podíl pohonných hmot v biopalivech. Je to klasické inženýrské řešení, které v momentu uvádění do praxe narazí na řadu problémů. Kromě toho, že tím přispíváme ke kácení tropických lesů a zvyšujeme chudobu lidí v zemích třetího světa, tak se ukazuje, že našemu zemědělství to působí také potíže. Takže tyto sociálně inženýrské konstrukce místo toho, aby nám pomáhaly, nám náš život naopak ztěžují. A teď ten velikánský kolos, parník, který se jmenuje Evropská unie, už to ví. Už se o tom ví v podpalubí, už se o tom šeptá v kotelně, ví se to na kapitánském můstku, ale přetočit, pohnout s tím kolosem a změnit kurz trvá strašně dlouho. ODS má potíže s tím, jak vysvětlit, že bojuje proti regulacím na národní úrovni a bojuje proti nim i na evropské úrovni, ale její hlas je přitom strašně slabý. Jsem přesvědčen, že snaha ODS vrátit „Evropu regulací“ k „Evropě svobod“, je správná, ale realizovat to dennodenně je obtížné. V roce 2002 jsem poprvé kritizoval ministerstvo zdravotnictví za zavádění bezdotykových baterií, trvalo to čtyři roky, než se podařilo tento nesmysl, který se odvolával na Brusel, zrušit.


Vraťme se ale konkrétně k Lisabonské smlouvě. Když budete zvolen do Senátu, budete pro ni hlasovat?

Jednoduše řečeno, já si nedovedu představit, že by Miroslav Beneš hlasoval pro Lisabonskou smlouvu. Důvod je prostý. Tato smlouva konzervuje vládu bruselské byrokracie na několik desítek let. Ukazoval jsem to v příměru u těch biopaliv. Teď bude trvat minimálně deset patnáct let, než se ten kolos posune. Je to jako v té pohádce: Dítě sice vykřikne, že král je nahý, ale než si to ti, co sedí v prvních řadách, dovolí přiznat, tak to nějakou dobu trvá.

Jak hodnotíte současnou ekonomickou krizi a opatření americké administrativy podporované republikány včetně prezidenta Bushe a kandidáta na prezidenta McCaina? Není to tak trochu socialismus v pravicovém provedení?


Neznám dokonale americkou ekonomiku, abych to dokázal detailně zhodnotit, ale fakt je, že řešení, které přijala americká administrativa, znamená, že ti, kteří vše způsobili, budou saturováni a budou nadále udrženi u moci. Na rovinu říkám, že se mi to nelíbí, ale nejsem Američan. Je to klasická ukázka toho, když společnost žije na dluh a dlouho to vypadá, že je to fajn, že je to bezvadné. Všichni si koupíme krásné bydlení, v Americe má 80 procent domácností hypotéku za velmi výhodných státem garantovaných podmínek, a pak se najednou celý domek zhroutí a už to není o bydlení, ale o holém přežití. Bohužel ta americká krize zase evropským byrokratům dává křídla a oni nás okamžitě chtějí ochránit. Že to bude stát spoustu peněz, nikoli jejich, ale našich, každého občana, to samozřejmě neříkají a je velmi složité toto vysvětlit. Možná bych také rozuměl tomu, kdyby americká vláda garantovala úspory do nějaké výše, aby to nedopadlo na občany, ale nerozumím tomu, proč se dala cestou ochrany managementu, který fatálně selhal.


Jaké vidíte své šance na zvolení? Neobáváte se, že by nějací voliči ODS z vděčnosti volili Josefa Kalbáče za jeho podporu prezidentu Klausovi při prezidentské volbě?

Nebýt Miroslava Beneše, tak Václav Klaus třeba nemusel být před pěti lety prezidentem, protože tehdy jsem byl hlavním vyjednávačem. Pan Kalbáč byl jedním ze 142 Klausových volitelů. Já jsem před tím sehnal výrazně víc hlasů, takže se ničeho neobávám.

Kdyby byla přímá volba prezidenta, byl byste pro opětovnou kandidaturu Václava Klause na prezidenta?

Třeba si tím, co řeknu, neprospěji, ale jsem přesvědčen, že volební období mají být dvě, a myslím si, že bychom tomu měli být věrni. Koneckonců vzpomeňme si na Václava Havla, kdy také díky založení nového státu pokračoval v prezidentování, a nemyslím, že to bylo ideální. Už i s ohledem na to se osobně domnívám, že by pan prezident Václav Klaus v tomto případě již nekandidoval.


V případě, že nebudete zvolen, pokusíte se v politice znovu prorazit někde jinde?

Ne, ne. Já do voleb nabízím osobu Miroslava Beneše, a pokud nebude tato nabídka přijata, tak to budu akceptovat a nebudu se nikam vlamovat a nikomu vnucovat. Dokázal jsem šťastně žít i bez politiky, a pokud zvolen nebudu, dokážu tak žít i nadále.

Euro 7. 10. 2008
ptal se Lukáš Petřík