Hayek, Freiburg a na�e doba
V�clav Klaus
Nejprve bych V�m cht�l opravdu srde�n� pod�kovat za mezin�rodn� cenu Va�� nadace, jej�ho� dne�n�ho ud�len� si opravdu velmi v��m. Zejm�na si cen�m toho, �e je spojena se jm�nem Friedricha von Hayeka, jednoho z nejv�t��ch myslitel� 20. stolet�, kter� by � shodou okolnost� � pr�v� p�ed dv�ma dny oslavoval sv� 110. narozeniny. Bohu�el u� s n�mi t�m�� dv� desetilet� nen�. Hayek byl jedn�m z m�ch nejd�le�it�j��ch u�itel�, i kdy� se v tomto p��pad� jednalo pouze o studium d�lkov�. Nikdy jsem nem�l �anci s n�m mluvit.
Moje generace, kter� v na�� zemi velkou ��st sv�ho �ivota pro�ila v ��e komunismu, objevila Hayeka u� v polovin� 60t�ch let. Bylo to v ��e jist�ho uvoln�n� spole�ensk� atmosf�ry, kter� v na�� zemi vedla nejprve k origin�ln� (by� nepochybn� nedostate�n�) ekonomick� reform� a n�sledn� k dramatick�mu v�voji v politick� sf��e. U� tehdy byl pro n�s Hayek obrovskou inspirac�. Jako p��sp�vek k na�im tehdej��m, relativn� svobodn�m debat�m jsem do �esk�ho jazyka p�elo�il pro ekonomy zcela kl��ovou �p�i o socialismus�, kter� v 30. letech ve sv�tov� ekonomick� literatu�e prob�hla mezi �Raku�any� Misesem a Hayekem a �socialisty� Langem a Lernerem. Ve stejn� dob� jsme tak� s nad�en�m �etli Hayekovu �Cestu do otroctv� (1944)[1], kter� u n�s byla v 60t�ch letech vyd�v�na formou r�zn�ch polove�ejn�ch v�tisk�, tzv. �pro vnit�n� pot�ebu�. Tehdy to pro n�s byla �kniha na�� doby�.
Hayeka jsem vid�l jen jednou a to za zcela absurdn�ch okolnost�. V srpnu 1968, v okam�iku vp�du vojsk Var�avsk� smlouvy do �kontrarevolu�n�ho� �eskoslovenska, jsem se jako za��naj�c� v�deck� pracovn�k Ekonomick�ho �stavu �SAV z��astnil zn�m�ho, i dnes se ka�doro�n� konaj�c�ho mezin�rodn�ho f�ra v malebn� tyrolsk� vesni�ce Alpbach. Z�stal jsem tam jen n�kolik dn�. Dva dny po 21. srpnu tam m�l svou p�edn�ku Friedrich von Hayek. Do t�m�� pln�ho s�lu jsem p�i�el i j�, Hayeka jsem vid�l, ale mus�m se p�iznat, �e jsem t�m�� nebyl schopen ho vn�mat. V t�chto chv�l�ch b�halo v m� hlav� n�co �pln� jin�ho ne� detaily Hayekov�ch teoretick�ch �vah o �konstituci svobody�. Sov�tsk� tanky v na�� zemi pro mne byly daleko nal�hav�j�� ne� komplikovan� teorie �stavn�ch p�edpoklad� svobody, i kdy� je naprosto jasn�, �e spolu tyto dv� v�ci souvisej�.
Proto i dal��ch 20 let dominoval v na�� zemi spole�ensk� syst�m, kter� byl od Hayekov�ch my�lenek velmi vzd�len. Na sam�m konci tohoto obdob�, v listopadu 1989, p�esn� den p�ed pra�skou studentskou demonstrac�, kter� odstartovala na�i sametovou revoluci, jsem byl na univerzit� Johannese Keplera v Linzi. Shodou okolnost� � po dvaceti letech � op�t v Rakousku. P�i odpoledn� debat� s profesory tamn� katedry ekonomie jsem se jich mimo jin� ptal na Hayeka. Jejich odpov�� pro mne byla skli�uj�c�: �V Rakousku je Hayek mrtev�. Ve�er, tedy 24 hodin p�ed onou studentskou demonstrac�, kter� se z��astnil i m�j star�� syn, jsem se v univerzitn� aule z��astnil diskuse s n�kolika stovkami student� a zcela suver�nn� jsem vyslovil n�sleduj�c� v�tu: �Je-li v Rakousku Hayek mrtev, my ho v Praze znovu uvedeme v �ivot�. Samoz�ejm� jsem nev�d�l, co se stane n�sleduj�c� den a jak brzy se moje progn�za vypln�.
Radik�ln� transformace na�� spole�nosti i ekonomiky, kter� u n�s v n�sleduj�c�ch letech prob�hala, byla hayekovsk�. Ve shod� s jeho my�lenkami jsme dob�e v�d�li, �e nejen b�n� fungov�n� spole�nosti a ekonomiky, ale ani transformace takov�ch komplexn�ch syst�m� nem��e b�t organizov�na shora. Ji� tehdy jsem ��k�val, �e je spole�ensk� transformace velmi komplikovanou sm�sic� spontaneity a konstruktivismu a �e tato v�vojov� f�ze mus� v�ce naslouchat z�kon�m hayekovsk� evoluce ne� sn�m nov� se vyno�iv��ch konstruktivist�. Z�kladem tohoto spole�ensk�ho procesu bylo uvoln�n� trh�, jejich liberalizace a deregulace, eliminace subvenc� v�eho druhu, odst�tn�n� ekonomiky a privatizace. To byl Hayek v nej�ist��m slova smyslu.
Jsme ve Freiburgu a j� dob�e v�m, �e je toto m�sto spojeno nejen s Hayekem, ale i s Walterem Euckenem a dal��mi ordoliber�ly.[2] Cht�l bych velmi d�razn� trvat na tom, �e v na�� zemi spolu s deregulac� prob�halo i co nejrychlej�� budov�n� instituc� a legislativy tr�n�ho hospod��stv�. V�d�li jsme, �e je institucion�ln� str�nka transformace pro kvalitu demokracie a trhu naprosto kl��ov�.
Tehdej��, ale i je�t� dnes velmi zpolitizovan� debata, mohou-li �i maj�-li b�t instituce zav�d�ny ex ante nebo vznikaj�-li a� ex post, byla a je pro mne nav�sost scholastickou debatou, pat��c� do kategorie: �Co bylo d��ve? Slepice nebo vejce?� V diktatu�e by snad bylo mo�n� n�co takov�ho diktovat shora. V realit� svobodn� a pluralistick� spole�nosti, a tou na�e zem� hned od po��tku devades�t�ch let byla, mus� slepice a vejce vznikat sou�asn�. Nen� mo�n� vytv��et �empty boxes� instituc� p�edem. Nebylo tomu tak jen a jedin� v mimo��dn�m p��pad� sjednocuj�c�ho se N�mecka. Tam takov� instituce byly �po ruce�.
Toto t�ma jsem p�ed n�kolika lety podrobn�ji diskutoval v p�edn�ce na Technick� univerzit� v Dr��anech. Pod n�zvem �Komparativn� anal�za transformace v Multavii a Albisii�[3] (co� jsou latinsk� n�zvy zem� �vltavsk� a �labsk�) jsem se pokou�el nazna�it rozd�ly a podobnosti transformace v t�chto dvou hypotetick�ch, ale od reality ne p��li� se li��c�ch zem�ch. �e�i na�t�st� nem�li luxus existence �star��ho bratra�, a proto museli b�t hayekov�t�j�� ne� N�mci. ��dnou jinou alternativu nem�li.
Relevance Hayeka nekon�� ani dnes. Hayek m��e a mus� b�t n�vodem �i alespo� inspirac� i v dob� dne�n� hospod��sk� krize, a to p�inejmen��m ze dvou d�vod�. Na stran� jedn� m�me k dispozici Hayekovu teorii hospod��sk�ho cyklu, na druh� stran� Hayekovy �vahy o vztahu st�tu a trhu.
Ve sv�ch ran�ch, striktn� ekonomick�ch pracech, zejm�na v knih�ch Geldtheorie und Konjunkturtheorie (1929)[4] a Preise und Produktion (1931)[5], kter� byly v�slovn� zmi�ov�ny v roce 1974, kdy mu byla ud�lena Nobelova cena za ekonomii, Hayek jasn� formuloval n�sleduj�c� tezi: �P���inou hospod��sk�ho cyklu je chybn� pen�n� a �v�rov� politika�, tzv. politika levn�ch pen�z. V jeho pojet� nadm�rn� pen�n� expanze a s n� spojen� um�l� sn�en� �rokov�ch sazeb generuje zcela nepat�i�n� investi�n� boom a n�sledn�, naprosto nezbytn� �e�en� jeho d�sledk� vy�aduje velmi bolestnou restrukturalizaci cel� ekonomiky. Ekonomika dlouhodob� neunese, proto�e nepot�ebuje, v�echny ty firmy a banky, kter� vznikly na chybn�ch p�edpokladech politiky levn�ch pen�z v p�edch�zej�c�m obdob�. Manipulace s fisk�ln� politikou st�tu tuto nutnou restrukturalizaci ekonomiky nem��e nahradit. Cit�t z druh�ho vyd�n� jeho �Prices and Production� (z roku 1935), v n�m� Hayek vysv�tloval, pro� se Spojen� st�ty koncem 20. let dostaly do tak hlubok� recese a pro� tak dlouho trvala, je zcela v�sti�n�: �St�tu se � pomoc� politiky levn�ch pen�z � poda�ilo prodlou�it konjunkturu o dva roky. Kdy� nakonec ke krizi do�lo, po dal�� dva roky byla prov�d�na v�emo�n� opat�en�, kter� si kladla za c�l norm�ln�mu likvida�n�mu procesu zabr�nit.�[6]
To jsou zcela srozumiteln� v�ty. Varuj� p�ed nezodpov�dn�mi opat�en�mi fisk�ln� politiky, kter� jsou dnes prov�d�ny t�m�� po cel�m sv�t�. Je�t� nebezpe�n�j�� je to, �e dne�n� pokusy jsou sv�m rozsahem daleko v�t�� ne� ty, kter� si dovolily vl�dy prov�d�t ve 30t�ch letech. Politiku levn�ch pen�z ozna�il Hayek za �pseudomedic�nu�. V podstat� tehdej��ch, ale stejn� tak i dne�n�ch ekonomick�ch probl�m� jsou chybn� relativn� ceny, nikoliv nedostatek agreg�tn� popt�vky a jak v�ichni dob�e v�me, centr�ln�m bodem probl�mu relativn�ch cen je p�edev��m jedna cena: �rokov� m�ra.
P�esn� to ��kal Hayek. Dne�n� sv�tov� hospod��sk� krize je ve sv� podstat� d�sledkem politick�ch hr�tek s �rokov�mi m�rami v USA, neboli je d�sledkem chybn� pen�n� a �v�rov� politiky. Ani zap��s�hl� keynesi�nci si dnes nedovol� ��ci, �e je p���inou krize nedostatek agreg�tn� popt�vky. Dne�n� krize nebyla vyvol�na nedostatkem pen�z, ale jejich nadbytkem v p�edch�zej�c�m obdob�.
Jak�koli nebezpe�n� spole�ensk� turbulence, a dne�n� krize k nim m��e v�st, m�vaj� nezam��len� vedlej�� ��inky. V�dy vedou k radik�ln�mu posunu na ose �st�t-trh�, nebo, v jin� terminologii, na ose �dikt�t vyvolen�ch-svoboda�. Je evidentn�, �e pr�v� toto v dne�n� dob� hroz�, resp. �e to u� nast�v�. A zde op�t mus� p�ij�t na pomoc Hayek, kter� n�m ji� p�ed 65ti lety ve sv� popul�rn� knize �Cesta k otroctv�, ale i v cel� �ad� sv�ch odborn�ch text�, zejm�na v �l�nku �The Use of Knowledge in Society� (z roku 1945)[7] jasn� �ekl, kudy vede spr�vn� cesta. Touto cestou je svoboda, trh, spont�nn� evoluce. Touto cestou nen� rekordn� zadlu�ov�n� zem�, ka�dot�denn� v�kendov� summity sv�tov�ch politik�, glob�ln� vl�dnut� a v�ce a v�ce regulace. Je tomu p�esn� naopak.
Ale to u� by byla p�edn�ka o Hayekovi a to nen� ��elem na�eho dne�n�ho setk�n�. Dovolte mi proto je�t� jednou pod�kovat za ud�len� Mezin�rodn� ceny Va�� nadace. Je to pro mne dal�� motivac� k tomu, abych Hayekovy my�lenky obhajoval a ���il.
V�clav KlausPrezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky