Kaczy�ski prohr�l, Kaczy�ski z�st�v�
Vladim�r Petril�k
N�meck� tisk v�sledky polsk�ch voleb uv�tal titulkem hl�saj�c�m konec vl�dy Kaczy�sk�ch. B�val� polsk� president Aleskander Kwa�niewski proklamoval p�d IV. republiky � d�la pr�v� dosud vl�dnouc�ch dvoj�at. D�la, kter� existuje sp�e v rovin� ideologick� a proklamativn� ne�li form�ln� pr�vn�.
Nic z v��e uveden�ho nen� pravdou. P�ed�asn� parlamentn� volby (do obou komor parlamentu) 21. ��jna nebyly volbami presidentsk�mi � �ili jeden Kaczy�ski odch�z� (Jaros�aw, premi�r), druh� v�ak bude vl�dnout je�t� t�i roky (Lech, president). IV. republika doposud form�ln� nevznikla � toto heslo vymyslela ta ��st intelektu�l�, kter� byla hrub� nespokojen� s podobou polsk� demokracie 90. let � kterou vn�mali jako demokracii pot�mkinovskou a proto postulovali nikoliv reformy, ale vznik nov�ho projektu, radik�ln� �ez � tedy IV. republiku. K tomuto heslu se p�ed volbami v roce 2005 hl�sila strana Pr�vo a spravedlnost a Ob�ansk� platforma.
Dokud nebude zm�n�na �stava z roku 1997 nelze hovo�it o realisaci nov�ho projektu. Z�sadn� novelisaci �stavy p�ipou�t�j� dv� zm�n�n� strany � dodejme, �e tato uskupen�, jejich� ko�eny sahaj� do hnut� Solidarita, maj� nyn� v nov�m parlamentu dohromady v�ce ne� 70 % mand�t�. Samoz�ejm�, �e tato jednoduch� aritmetika v politick�ch kalkulac�ch nemus� v�dy platit � zm�na �stavy toti� znamen� tak� �pravu postaven� presidenta, a zde ur�it� dojde k ostr�m neshod�m. Takov�ch probl�m� nepochybn� bude v�ce, ale pokud PO a PiS budou m�t politickou v�li � tak k novelisaci �stavy dojde, proto�e jsou s to tuto legislativn� prosadit � a to teprve bude skute�n� za��tek IV. republiky.
Zda k tomu dojde, nelze dnes s ur�itost� ��ci. Pravdou je toti� to, �e p��kop, kter� vykopala nejprve PO a n�sledn� i PiS mezi stranami, kter� v roce 2005 m�ly vytvo�it spole�nou vl�dn� koalici, je dnes nesm�rn� hlubok�.
V�sledky
Sejm (doln� komora)
Volebn� kampa� byla koment�tory a pozorovateli ozna�ov�na jako nejbrut�ln�j�� a nejost�ej�� Za posledn�ch 18 let � proto mnoz� p�edv�dali n�zkou ��ast. Podobn� jako u n�s efekt byl opa�n� � volebn� ��ast byla historicky rekordn� � vlastn� nejvy��� od roku 1991. K urn�m p�i�lo tak�ka 54 procent voli��, co� jist� nen� nikterak z�vratn� v�sledek, ale v polsk�ch re�li�ch je �ctyhodn�. Poda�ilo se zmobilisovat hodn� mlad�ch, prvovoli�� a d��ve nehlasuj�c�ch � p�edev��m ve velk�ch a v�t��ch m�stech a aglomerac�ch.
Vynikaj�c�ho v�sledku dos�hla dosud oposi�n� Ob�ansk� platforma (PO, liber�lov�), na kterou hlasovalo 41 % voli��. Porazila vl�dnouc� stranu Pr�vo a spravedlnost (PiS, 32 %, pravicov�-soci�ln�). T�et� skon�ila centro-levicov� koalice LiD (Levice a demokrat�, 13 %). P�tiprocentn� pr�h p�ekro�ila je�t� zem�d�lsk� strana PSL (Polsk� lidov� strana, tak�ka 9 %).
V sejmu je celkem 460 k�esel, PO m� 209, PiS � 166, LiD � 54 a PSL � 30. 1 pat�� n�meck� men�in�, kter� m� svou representaci zaji�t�nou z�konem, p�edstavitel n�meck� men�iny tradi�n� podporuje vl�du.
Naprost� debakl potkal dv� doned�vna vl�dn� strany � Sebeobranu a Ligu Polsk�ch Rodin. Tyto strany se propadly dokonce i pod 3 procentn� pr�h a to znamen�, �e nedostanou ��dn� pen�ze na svou �innost ze st�tn�ho rozpo�tu.
Exotick� strany � jako nap�. nov� vzniklou Stranu �en (kterou vede zn�m� spisovatelka Manuela Gretkowska) anebo Polskou stranu pr�ce (ultralevicov� uskupen�) � voli�i iognorovali.
Sen�t
Do sen�tu volby prob�haj� z�rove� s t�mi do doln� komory, hlasov�n� prob�h� v�ak v podstat� podle v�t�inov�ho syst�mu, a nikoliv propor�n�ho jako do sejmu. Ze 100 mand�t� PO z�skala 60, strana Kaczy�sk�ho 39, do horn� komory se je�t� dostal jako nez�visl� kandid�t W�odzimierz Cimoszewicz, (v 90. letech pat�il k �eln�m politik�m postokumunistick� Svazu demokratick� levice, SDL, dnes LiD, byl p�edsedou vl�dy, ministrem zahrani�� i ne�sp�n�m presidentsk�m kandid�tem postkomunist�).
V�t�z to nem� lehk� (jako v�dy)
V�t�zn� Ob�ansk� platforma Donalda Tuska m��e prokl�nat volebn� syst�m � zv�t�zila ve volb�ch se zna�n�m n�skokem a skute�n� v�te�n�m v�sledkem. Navzdory tomu v doln� komo�e nem� nadpolovi�n� v�t�inu a mus� se dohodnout s jednou z parlamentn�ch stran na vytvo�en� vl�dn� koalice. P�itom moc nesch�zelo a mohlo to b�t jinak. Z hlediska kone�n�ch v�sledk� je dramaturgie volebn�ho ve�era nepodstatn�, ale v noci ned�li 21. ��jna to v�e vypadalo jinak. Prvn� neofici�ln� progn�zy m�ly b�t ohl�eny po 20.00 ve�er, jen�e St�tn� volebn� komise n�kolikr�t m�nila �as konce voleb, proto�e v n�kolika volebn�ch obvodech do�ly hlasovac� l�stky a bylo nutn� prodlou�it �as pro hlasov�n�. Televize, kter� vys�laly sv� volebn� programy musely p�eru�ovat tyto po�ady a vys�lat n�hradn� program . Dlu�no dodat, �e novin��i a politici u� d�vno znali v�sledky volebn�ch progn�z, ale museli si sv�j v�buch radosti p��p. zklam�n� ponechat na hodinu, kdy jim to dovoluje z�kon. Jin�mi slovy � sv� medi�ln� v�stupy mohli zahr�t p�esn� v 22.55. Platforma ��lela radost� � proto�e progn�zy hovo�ily o drtiv�m v�t�zstv� a slibovaly 224 mand�t�. To bylo velmi slibn�! D�valo to stran� re�lnou �anci na to, �e sestav� vl�du sama. Sta�ilo by toti� p�et�hnout na svou stranu (a lana�en� je v polsk�m parlamentu dost obvykl�) sedm poslanc� a m�li by v�t�inu. Tyto p�eb�hl�ky by bylo mo�n� pom�rn� snadno naj�t v �ad�ch PiS anebo LiD (koalice Levice a Demokrat� se toti� skl�d� z n�kolika stran, v tom z Demokratick� strany, b�val� Unie Svobody, �ili strany, kter� v prvn� polovin� 90. let byla i stranou Donalda Tuska a cel� �ady poslanc� PO). V pond�l� r�no, kdy se do m�di� za�aly dost�vat prvn� d�l�� v�sledky ze s��t�n� hlas� se v�ak tato optimistick� vise samostatn� vl�dy za�ala rozpl�vat. Za pov�imnut� stoj� i pozn�mka premi�ra Kaczy�sk�ho, kter� po 23 hodin� v ned�li v noci v reakci na prvn� ohl�en� progn�zy uvedl, �e je �koda, �e PO nem� v sejmu v�t�inu, proto�e by takto mohla n�st plnou vl�dn� odpov�dnost � v tom i za sv� sliby z volebn� kampan�.
Platforma v�ak mus� hledat koali�n�ho partnera. V roce 2005 voli�i hlasuj�c� na PO nebo PiS hlasovali de facto na koalici PO-PiS. Takov� panovalo tehdy v�eobecn� p�esv�d�en�, takov� dojem budila taktika a r�torika obou stran p�ed tehdej��mi volbami, ob� toti� nesly prapor symbolu IV. republiky. Ke koalici nakonec nedo�lo a do dne�n�ho dne nen� zcela jasn� pro�.
V nyn�j�� volebn� kampani ��dn� strana necht�la apriori mluvit o tom kdo s k�m uzav�e koalici. Existovala jedna v�jimka, PO � PSL. Tyto dv� strany toti� �sp�n� spolupracuj� v mnoha vojvodstv�ch (kraj�ch, na �rovni m�stn�ch krajsk�ch zastupitelstev). Do voleb v�ak nebylo jasn�, zda se PSL v�bec dostane do sejmu. Lidovc�m se to nakonec poda�ilo a dnes mohou op�t b�t t�m, ��m byli cel� 90. l�ta � malou, le� d�le�itou stranou, kter� m� �irok� koali�n� potenci�l (byli nap�. v levicov�ch vl�d�ch, a v minul�m volebn�m obdob� slibovali tichou podporu vl�d� PiS) a tak�ka v�dy, navzdory dosti mizern� parlamentn� reprezentaci, byla sou��st� vl�dy. V tomto ohledu Polsk� lidov� strana p�ipom�n� na�e lidovce�
Strana PiS �sty Jaros�awa Kaczy�sk�ho je�t� v ned�li 21. ��jna jasn� dala najevo, �e jde do oposice. To je p�irozen� d�sledek p�edchoz�ch dvou let a volebn� kampan� � po cel� toto obdob� PO ost�e �to�ila na vl�du a zvl�t� na Kaczy�sk�. PO pou��vala demagogickou argumentaci, ��m� smazala ty akcenty spolupr�ce, kdy legislativn� pomohla PiS zav�st n�kter� mechanismy, s jejich� pomoc� pravice cht�la budovat z�klady IV. republiky.
LiD (�ili: Svaz demokratick� levice, Demokratick� strana, Unie pr�ce a Soci�ln� demokracie) nevylu�oval mo�nou koalici s PO, nicm�n� pro Donalda Tuska by spolupr�ce s postokomunisty byla velmi nepohodln�. Mohl by to b�t smrt�c� polibek. Sice b�hem volebn� kampan� necht�l jednozna�n� vylou�it budouc� spolupr�ci (pro p��pad, �e by se lidovci nedostali do sejmu), ale z�rove� d�lal v�e pro to, aby se o t�to p��padn� mo�nosti moc nemluvilo.
Nyn� je ji� skoro stoprocentn� jist�, �e nejmen�� poslaneck� klub � lidoveck� bude t�m, kter� spolu s Ob�anskou platformou utvo�� parlamentn� v�t�inu, tedy vl�dn� koalici. Za t�to situace lidovci � a� po�etn� slab� � jsou sv�m v�znamem siln�. A p�edseda strany, Waldemar Pawlak, um� takov� partie rozehr�vat velmi dob�e. Pozorovatel� soud�, �e Pawlak je schopen vyjednat a vymoci na Platform� mnohem v�c, ne�li uhr�li na PiS v p�edchoz� vl�dn� konstelaci Sebeobrana a LPR.
Donald Tusk, p�edseda PO, po volebn�m triumfu mluvil o l�sce a pravd� � nechce spory, chce budovat. Volebn�m helsem Platformy byl � a Tusk to tak s�m naz�val � z�zrak. Hospod��sk� z�zrak . Volebn� kampa� prob�hala pod heslem �V�ichni proti PiS�, padala slova o ohro�en� demokracie, stalinismu, putinismu, gestapu � v�e se t�kalo st�tn�ch org�n� a zvl�t� strany PiS. Nyn� nastal �as l�sky � to je jist� prvn� z�zrak.
To� si po�kejme na ty z�zraky�
Vladim�r Petril�k