Na základ daně nám nesahejte
Ivo Strejček
Hospodářské noviny, 06.12.2005
Evropská komise chystá závažný průlom do daňové konkurence a suverenity - směrnici o takzvaném společném harmonizovaném základu daně firem. EU by podle tohoto návrhu měla stanovit jednotná pravidla pro určení základu daně firem. V případě firem působících ve více členských státech by se celkový základ daně vypočetl dohromady za všechny pobočky a mezi členské země by se ke zdanění rozdělil podle klíče stanoveného Evropskou unií.
Jde o další pokus zasáhnout do pravomoci členských zemí mít výhradní právo určovat přímé daně. Touto snahou EU překračuje svůj mandát, zavedení by znamenalo revoluční zásah do suverenity členských států s dalekosáhlými hospodářskými důsledky, výrazné omezení daňové konkurence v Evropě a bylo by pro Českou republiku škodlivé.
Zastáncům daňové unifikace nevadí, že britský premiér Tony Blair prosadil vypuštění článků umožňujících regulovat přímé daně z evropské ústavy, nevadí jim, že článek 93 platné Zakládací smlouvy dává Evropské unii právo harmonizovat jen nepřímé daně. Oni si vykládají smlouvy po svém.
EU nemá mandát regulovat přímé daně proto, že to členské státy nechtějí. Členské státy to nechtějí proto, že považují za důležité, aby mohly o přímých daních rozhodovat samy.
Evropské komisi je jasné, že snaha regulovat sazby daní by byla zcela politicky neprůchodná. Pokouší se tedy regulovat základ daně. Vzhledem k tomu, že daň je součinem základu a sazby, neexistuje tedy žádný podstatný rozdíl mezi tím, zda EU určí základ či sazbu. Proto, dovolíme-li EU přisvojit si ve jménu "vnitřního trhu" pravomoc určovat základ, nezbude jediný argument proti tomu, aby nemohla později určovat i sazbu!
Návrh spočívá na dvou zásadních pilířích: a) stanovení jednotného základu a b) stanovení klíče pro jeho rozdělení za účelem zdanění.
Stanovení jednotného základu nejen nepřímo ovlivní velikost vybrané daně tím, že daň je součinem základu a sazby, ale znamená také výrazný zásah do suverenity a hospodářské politiky státu.
Jednotně stanovený základ daně má být rozdělen na základě určitého klíče mezi členské státy, aby jej tyto zdanily svojí sazbou. To fakticky znamená konec daňové konkurence, protože země sice budou moci mít různou sazbu daně, ale lákání firem sazbou bude do značné míry bezpředmětné, protože objem základu ke zdanění bude přidělen podle pevného vzorce.
Zavedení společného konsolidovaného základu daně firem není v zájmu České republiky. Dnes vybíráme na dani z příjmu právnických osob asi 150 miliard ročně. Realizací systému konsolidovaného základu daně bychom přišli o značnou část tohoto výnosu.
Nikoliv ve prospěch svých daňových poplatníků, ale ve prospěch jiných zemí EU budou "odplouvat" daňové výnosy vytvořené v Čechách. Mezi významné plátce daní patří i mezinárodní firmy jako KBC nebo Volkswagen. Tyto firmy dosahují největších zisků právě v České republice. Část jejich českých daní by EU umožnila přetáhnout do Německa či Belgie.
Potlačení daňové konkurence a přerozdělení zisků ve prospěch vlád lpějících na neefektivním sociálním modelu by navíc vedly ke zpomalení hospodářského růstu v celé Evropě.
Návrh na konsolidaci základu daně firem a jeho redistribuci je nepřijatelný z mnoha důvodů. Je pokusem EU obejít smluvní základ a přisvojit si pravomoc určovat přímé daně. Znamená narušení daňové konkurence, jehož důsledkem nebude proklamovaný růst ekonomik, ale zpomalení růstu.
Je otázkou vrcholného národního zájmu, aby český ministr financí Sobotka, který je členem Rady ministrů ECOFIN, našel odvahu vetovat tento návrh. Na politické šťouchance dnes není čas.
Ivo StrejčekPaedDr. Ivo Strejček
člen VR a poslanec EP
člen Hospodářského a měnového výboru a náhradník ve Výboru pro mezinárodní obchod
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ekonomika a měnové záležitosti, mezinárodní obchod, finanční služby a bankovnictví
