Rizikem by byla vláda ČSSD
Mirek Topolánek
29.07.2008, Hospodářské noviny
"Kdo tu zavinil měnové riziko?" ptá se sugestivně Jiří Paroubek (HN, 28. července). Pokud ono riziko vidí v odkladu zavedení eura, měl by si umět snadno odpovědět: Já, Gross a Špidla. Zatímco totiž na Slovensku Dzurinda reformoval, a připravil tak pro Euro půdu, nezodpovědná politika socialistických kabinetů u nás způsobila růst výdajů a zadlužování.
Podívejme se dále konkrétně na Paroubkova tvrzení. Žádné z nich neobstojí před rozborem.
Kdo se bojí kurzu
"Překotné pohyby kurzu koruny jsou zřejmě nejviditelnějším indikátorem nečitelnosti hospodářské politiky vlády." Omyl. Nejde o překotné pohyby kurzu koruny, ale o její dlouhodobé posilování vůči ostatním měnám. To je ale právě důkazem kondice české ekonomiky, čitelnosti a důvěry v hospodářskou politiku vlády. Doporučuji panu Paroubkovi si přečíst základní lekce makroekonomie.
Vláda "hovoří o zásadních reformách, zatímco svými nepromyšlenými zásahy snižuje tempo hospodářského růstu i adaptační možnosti české ekonomiky." Zase špatně. Tempo hospodářského růstu se snižuje celosvětově, a to v důsledku finanční krize v USA, následné nejistoty na finančních trzích a vlivem skokových nárůstů cen energií a potravin. A naopak česká ekonomika - i díky reformám - se s těmito vnějšími šoky vyrovnává relativně dobře a její růst je stále dvou- až trojnásobný oproti růstu v eurozóně.
"Až dosud byla naše měnová politika zacílena na inflaci, zatímco kurz byl na dlouhém laně. Teď se však zdá být kurz větší hrozbou." Tady se Paroubek pustil i do komentování činnosti ČNB. Ale opakovaně střílí vedle. Kurz koruny není žádnou hrozbou, ale objektivním ukazatelem stavu ekonomiky. Sílící hospodářství se vyznačuje sílící měnou. Silná koruna může být nepříjemná pro některé zájmové skupiny, nikoliv ale pro spotřebitele. Skutečnou hrozbou je vysoká inflace. A tu silná koruna mírní. K pochopení tohoto faktu opět stačí základní lekce makroekonomie. Za hrozbu považovali kurz komunisté, a proto jej stanovovali uměle.
Paroubkova rada
"Krotit (kurz) však můžeme jen krátce a nejvhodnější by bylo dělat to v rámci povinného měnového mechanismu ERM II, to znamená jako bezprostřední přípravu na rychlý vstup do eurozóny." Skvělá rada... Mechanismus ERM II jednak není žádný krátkodobý proces, ale trvá minimálně dva roky. Navíc v situaci, kdy naše ekonomika - díky reformám a silnému kurzu - poměrně rychle konverguje k ekonomikám eurozóny, může být zafixování kurzu nesmírně riskantní a nákladný proces. Je to pak ideální prostor právě pro spekulace a měnové turbulence.
Naše HDP i díky silné koruně odpovídá 80 procentům eurozóny a cenová hladina 60 procentům. Přizpůsobovat se můžeme dvěma způsoby. Buď dát na Paroubka, do dvou let přijmout euro a šokově zvýšit ceny (tedy inflaci) a drasticky snížit ekonomický růst na úroveň eurozóny. Nebo, jak zamýšlí vláda, postupnou konvergencí přes kurzový mechanismus, při nižší inflaci a postupném slaďování hospodářských cyklů s eurozónou.
"Připomeňme, že koruna byla roku 2007 připravena ke kroku, který mohl vyústit vstupem do eurozóny v roce 2010. Maastrichtská kritéria byla splněna, stačilo nastoupit klíčový test v systému ERM II." To je vědomá lež. V první polovině roku 2007 Česko dostalo od Evropské komise varování, že jeho Konvergenční program (reflektující dopady vládnutí Jiřího Paroubka) není důvěryhodný, pohrozila sankcemi a doporučila nápravná opatření. Bývalý premiér tak pláče na vlastním hrobě, protože právě on pohřbil možnost rychlého přijetí eura, zejména eskalací neufinancovatelných mandatorních výdajů. Naopak tato vláda vrátila svými reformami zemi na cestu konvergence k eurozóně. Což uznala jak Evropská komise, tak například OECD.
"Zdá se, že ČNB začne víc hlídat kurz než inflaci. Pokud by se její měnové nástroje (zejména úrokové sazby) zaměřily na zabrzdění pohybu k euru, vlastně bychom tím už společnou měnu převzali (...) Další odklad přijetí eura je za takových okolností nemožný." Další výlet do oblasti ČNB, další chyba. Bývalý premiér bohužel zřejmě nemá o poslání a cílech měnové politiky centrální banky ponětí. Měl by si občas přečíst záznamy z jednání Bankovní rady ČNB. Dověděl by se, že prioritou ČNB je stále dodržování inflačního koridoru, a kurz koruny je pouze (proti)inflačním faktorem, nikoliv cílem.
Premiér jednoho cíle
Ostatně o Paroubkově "profesionalitě" v oblasti kurzové politiky nejlépe svědčí to, že v roce 2003 jako finanční náměstek pražského primátora zafixoval na rok 2013(!) pro hlavní město nákup eur v kurzu 31,70 koruny(!), což mohlo Praze způsobit miliardové škody.
Když v závěru Paroubek mluví o rozsáhlých hospodářských ztrátách, má konečně jednou pravdu. Jsou to však nepochybně důsledky vládnutí ČSSD. Naše reformy tato rizika odvrátily. Díky tomu česká ekonomika rychle roste, klesá nezaměstnanost, posiluje koruna a přibližujeme se k vyspělejším zemím EU. Přijetí Paroubkových rad by naopak vedlo k šokovému zvýšení cen a zpomalení růstu.
Je zřejmé, že autor byl veden jediným cílem - rychle zavést euro - a nedomýšlel souvislosti a dopady na občany.