Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Ani advokát vám nepomůže II.

Jan Suchánek

30.06.2008 zveřejnil nejpopulárnější mezi advokáty, Tomáš Sokol na svém blogu text, který nazval „Hloupá lehkost souzení“. Často se stýkám s úspěšným podnikatelem, který kdysi svého podnikavého ducha skryl před bolševikem na postu ředitele Astronomického ústavu Akademie věd a který také v důsledku své úspěšnosti musí často služby advokátů využívat. A ten mi dává útěchu na mé trauma z advokátů poukazem na to, že kdyby uměli počítat (myšleno v binární soustavě), tak nestudují práva.

Tomáš Sokol nás právní laiky, kteří se k projevům justice vyjadřují a jejichž jsem asi i příkladem, označil za idioty. Cituji: „Nevím jak pro koho, ale pro mne je základním pravidlem, které respektuji před každým veřejným úradkem, zejména, má-li jím být hodnocení někoho nebo něčeho, položit si otázku, zda toho vím dost, abych se takto nahlas vyjadřoval. Můj otec kdysi dávno tuto zásadu lapidárně formuloval do požadavku, abych mluvil, jenom když o věci něco vím, protože jinak jsem za idiota.“

Jenže jsem přesvědčen, že tohle je jen přiznání fatálního sporu mezi právníky obecně a ostatními, kteří se stávají klienty právníků advokátů. Z presentovaného postoje advokáta Sokola a mé osobní zkušenosti vyplývá, že mnohdy má stavovská solidarita právníků, to je advokátů, soudců a prokurátorů přednost před povinností advokáta vůči klientovi. Prostě právníci se rozhodli ignorovat, že mezi námi ostatními jsou lidé s logickým uvažováním, když někteří z nás se tím dokonce i živí jako analytici, projektanti, konstruktéři, programátoři, lékaři atd.

Dokonce prostý konzument televizního vysílání ví, že před americkými soudy jsou porotci poučováni, že o vině musí být přesvědčeni mimo jakoukoliv pochybnost, aby se doma mohli podivovat, že u nás bývá často pachatel zbaven svobody, protože u soudce převážil jakýsi dojem ze svědectví již usvědčeného zločince. To pak i takový konzumní prosťáček musí nabýt dojmu, že v naší justici je něco v nepořádku a stát se v Sokolových očích idiotem. A co teprve my, co víme, co je logický součin, a dokonce jej umíme aplikovat nebo jsme s Božím darem inteligence dostali do hlavy zvoneček, který se při konfrontaci s absencí logiky u někoho jiného než objektů našich citů rozezní na poplach.

Ono díky bolševické tradici třídního práva nám z tisíciletí cizelované logiky soudního procesu zůstalo jenom hodnocení důkazů podle vnitřního přesvědčení soudce, který nebyl vychován v tradici právního státu. To co mám na mysli jsem našel i v rozhodnutích Ústavního soudu. Rozhodnutí soudů je v právním státě nutno logicky i věcně přesvědčivým způsobem odůvodnit. V opačném případě a pokud z provedených důkazů obecný soud nevyvodí přesvědčivě zjištěný skutkový stav, nelze považovat soudní proces za ústavně konformní. A to mi musí pan slavný advokát prominout, na logiku je tady nás povolaných víc a proto máme právo do toho mluvit a jednání justice můžeme kvalifikovaně posuzovat. Pokud se v logickém součinu objeví jediná nepravda, pak je nepravdivý celý výsledek jakéhokoliv justičního procesu.

Zkusím jeden příklad. Byl jsem souzen za to, že jsem v roli poradce organizoval již zemřelého pachatele neplacení daní. Už od počátku bylo nelogické, jak jsem mohl organizovat trestný čin zločince, kterému to nemůžou prokázat a na kterého proto musí hledět jako na nevinného. Soud mne sice nakonec po dlouhých letech zprostil obžaloby, ale nepřiznal, že ten pachatel nic nespáchal, protože zkorumpovaní prokurátoři si na objednávku mafie vymysleli, že daně se mají platit z úhrady dluhů, což zákon vylučuje. Sám prokurátor nakonec pro ostatní pachatele, které jsem již organizovat neměl a kterým se prokázalo, že oni okradli mne, navrhl zproštění obžalob a mne navrhl zavřít na tři roky, že jsem okradl sám sebe.

Soud mne nakonec rozsudkem mne označil za osobu, která spáchala v nezjištěné době a nezjištěným způsobem skutek organizování trestných činů, ale není to trestný čin, což má jediné logické vysvětlení, že jsem osobou nevinnou, protože je mentálně neschopný nést odpovědnost za své jednání, čímž se soud dopustil bez právního důvodu útoku na moji čest, protože sám konstatoval, že k žádnému trestnému činu nedošlo, tudíž ani nemohl být spáchán skutek jeho organizování. A u tohohle neústavního procesu asistovalo devět advokátů a vadilo to jen mému a ten se za to soudci skoro omlouval.

Co je potom nástrojem právní pomoci advokáta klientovi, když logická a věcná argumentace v naší justici nemá prostor? Je to zprostředkování korupce mezi klientem a justicí? Nebo je to jen účast v nahodilé loterii a víra v to, že snad nejste v hledáčku zájmů mafie, která dělá soudci loutkovodiče a s kterou váš advokát v žádném případě do sporu nevstoupí? V našem sporu s konkrétní konkurzní mafií jsem v jurisdikci toho konkurzního soudu nezkorumpovaného advokáta nenašel. Možná to není tak zkorumpované, jen advokáti vědí, že v zájmu klienta je nerozzlobit soudce tím, že by při hájení zájmů klienta vznikl mezi advokátem a soudcem i jen náznak nesouladu.

Hra na klienta idiota je oblíbená argumentace advokátních koncipientů. Pamatuji se jak jeden takový, vždy vykázal hodiny příprav na účast při výslechu svědků mých trestných činů v době, kdy venčil své psy, aby mi pak tuto kolizi s advokátem vysvětlili, že položit mnou připravené otázky podvodníkovi najatému zkorumpovanými prokurátory k mému usvědčení by mi při jen mnou domnívané nevině mohlo uškodit. Další nepřítel státu, po kterým chtěli prokurátoři vymyšlený miliardy, mi líčil, jak se u jeho drahého advokáta střídali koncipienti, aby vždy ztratili důkazy, které existenci takové pohledávky vylučovaly. Nebo si vzpomínám na jednoho, kterého jsme dva roky platili za přípravu podkladů pro advokáta, aby poté co se osamostatnil nám nabídl, že po té co mu zaplatíme, aby se s naší věci mohl seznámit, naši věc převezme laciněji než to bylo u jeho školícího advokáta.

Sokolem definovaná „hloupá lehkost souzení“ se mi pak zákonitě dotýká justice a ne nás, kteří se nakonec všichni stáváme obětí této „hloupé lehkosti souzení“, v které není místo na ochranu vlastnických práv a v důsledku toho ani naší svobody. To mi právě vrtá v hlavě, jak to advokát Sokol zvládl s Kulínským. Je Kulínský úspěšně léčený a uzdravený pedofil, když mu neprokázali v mnoha letech před procesem žádnou logicky zákonitou recidivu, nebo advokát tohle neuměl ve prospěch svého klienta použít a Kulínský byl odsouzen ač pedofilem nemohl být. Ono to možná advokátům vyhovuje, pokud se absenci logiky ze strany soudců a prokurátorů přizpůsobují, mají z toho dvojí efekt. Nejdříve nemusí být jejich služba klientovi spojena se zvládnutím tajů logiky advokátem a za druhé ve sporech mimo logiku není možno advokátům přičíst jakoukoliv vinu za prohru.

Nakonec zas poznámku ke krizi. Ekonomika je na tom teď asi stejně zoufale jako naše právo od 15.3.1939 soustavně. Kalousek, dnes miláček médií se zase předvedl. Odmítl snižovat daně, protože prý snížení daní je to, co podnikatele zajímá nejmíň. V tom je definice šílené ekonomické ignorace našich politiků, které ekonomové vlastně ani díky obrovské korupční koncentraci moci nemají odvahu oponovat. Při tvorbě národního bohatství a v krizi o to naléhavěji jde vždy o to, aby byla vytvářena nová pracovní místa.

A do těch nových pracovních míst musí být investováno a to může být jedině s výhledem těch, kteří se vzdají okamžité spotřeby, aby mohli investovat, na zisk. Zisk je nesmírně závislý na míře zdanění. Bohužel Kalousek ani ostatní o něčem takovém nemají ponětí. Oni své korupční příjmy nemohou investovat, protože je ani nemohou přiznat. Tak v české tradici nechť z investic nic nemá ani nikdo jiný. Ten ziskový výhled musí být totiž snížením zdanění a to hlavně z kapitálových zisků o to optimističtější oč větší je riziko, že politici peníze totálně znehodnotí.

Navíc politici ani nechápou, že v Kalouskově vlastní logice se po nich chce, aby snižovali daně, které už dnes každý ví, že stejně nikdo inkasovat nebude, protože podniky se budou utápět ve ztrátách, z kterých se daně neplatí. Jenže tahle ekonomická negramotnost (čti levičáctví) bude mít ještě horší důsledky. Jak se zavedly daně ze zisku z obchodu s cennými papíry, tak až je krize přinutí pustit Paroubka do Strakovky a Paroubek zvýší daně bohatým, budeme mít na kapitál tak sankční daně, že i když ostatní se z krize vymotají, tak my už šanci mít nebudeme, protože nebudeme mít kapitalisty. A bez těch blahobyt logicky nejde!



Jan Suchánek
 
  Přístupy: 1504 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA