Ztroskotané ideologie pořád vystrkují rohy
Richard Tesařík
LN 11. července 2009
Tesaříkův akord
Skandály a skandálky, protože se někdo známý nechá vyfotit v nacistické uniformě, či někde hajluje, nepotkáte mezi sportovci a muzikanty jen v poslední době. Zvlášť hudebníci mají v oblibě obskurní komunistické postavy, třeba Che Guevaru na tričkách. Dokonce Mike Tyson si nechal vytetovat velkého Mao Ce-tunga na rameno. Tak tam to chápu, vymlácený mozek. Ale u těch ostatních ne.
Ztroskotané ideologie a pořád to vystrkuje rohy. Začínám být militantní ve vztahu k těmto jevům. Na koncertě mého oblíbeného Carlose Santany, o kterém konečně vím, že je to levicový intelektuál, jsem se stejně neudržel při jeho přednášce o tom, jak nebudou potřeba peněženky (nemyslel při tom samozřejmě bezhotovostní platební styk), a začal jsem zoufale pokřikovat, ať hraje, že jsem si nezaplatil lístek za bolševickou přednášku a následně jsem se málem porval s nějakým člověkem, který mě začal napomínat. Přátelé mě naštěstí zadrželi.
Jindy zase přišel do divadla na návštěvu mladý kolega a měl na prsou známého vraha Che Guevaru. Začal jsem na něj povykovat, že má na prsou mordýře, on ale vůbec nechápal, co mu říkám, a že prý je to jeho přesvědčení. Tak jsem mu řekl, ať si tam dá taky Hitlera nebo Stalina, mladý muž se dal na ústup a z divadla zmizel.
K uniformám nemám nijak vřelý vztah. Od malička jsem jimi byl obklopen. Když mi otec nabídl, jestli nechci studovat vojenskou medicínu, odvětil jsem, že raději budu jezdit s pásákem. Myslel jsem buldozer, ale nějak jsem se přeřekl. Otec se rozzuřil a půl roku jsme spolu nekomunikovali. Dělal jsem pak něco jiného. Naštěstí pro mě i pro medicínu.
Richard Tesaříkhudebník a herec