Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


polsko vs nemecko

Poláci mohou mít právo na odškodnění z Německa

Vladimír Petrilák

Mínkotvorný deník Rzeczpospolita se článkem advokátů Jacka Franka a Anisy Gnacikowské (Varšava, Hanover) připojil k úvahám některých polských samospráv, že v případě náhlé vlny německých majetkových nároků vůči Polsku (za zabavený nebo ztracený majetek po 2. světové válce – v důsledku vyhnání) Polsko a jeho občané mohou učinit totéž ve vztahu k Německu.

Německý kancléř Schröder během svého vystoupení na oslavách výročí Varšavského povstání ujišťoval, že spolková vláda nepodporuje majetkové nároky vyhnaných Němců. Leč skutečnost je, zdá se, jiná. Německý stát totiž vyzývá vyhnané, aby vraceli peníze, které tito dostali po válce jako náhradu na ztracený majetek v Polsku (psala o tom Rzeczpospolita 2.7.2004). Právě tato skutečnost má dalekosáhlé právní následky. Totiž: poválečné německé finanční náhrady rušily nárok na odškodnění z Polska. Jsou-li nyní vyhnání vyzývání k tomu, aby tyto peníze vraceli, znamená to, že tím vzniká situace, kdy majetková škoda opět existuje. Tato bude pak základem ke vznášení nároků vůči Polsku.

V článku polští advokáti dále upozorňují na vadnost morální argumentace, protože ta neobstojí před žádným soudem – zkrátka a dobře, existuje-li majetkový nárok a je – li právně podložený, pak není co řešit – k soudnímu procesu jednoduše dojde. Pakliže polská vládní representace nebyla dosud s to se s touto otázkou politicky a právně vypořádat, na následky nebudeme dlouho čekat – varují právníci.

Je však nutné mít na paměti, že mince má dvě strany. Taktéž polští občané mohou mít právní nárok na odškodnění od německého státu za škody vzniklé během války způsobené třetí říší. Polsko se sice v roce 1953 zřeklo veškerých reparačních nároků vůči Německu, ale to se netýká nároků soukromých osob, tento akt se vztahuje k nárokům státu. Mohou-li se poškození Němci, bývalí vlastníci majetků na území Polska, obracet na polské soudy s cílem získat odškodnění, tak proč by totéž nemohli činit Poláci? Takových poškozených Poláků není ani málo a ani jejich právní legitimace není o nic horší, nežli ta německá.

Advokáti pak v článku radí, že by mělo jít o kolektivní žaloby, což by vytvořilo vhodný nátlak na německou justici. Ujišťují, že takové žaloby vůbec nemusí být finančně nákladné – jde o soudní poplatky - protože německé právo připouští možnost podávání žalob, dle kterých se za nevelký poplatek kontroluje oprávněnost nároku, aby teprve pak bylo možné podat již konkrétní žaloby na odškodnění.

Dlužno dodat, že takové soukromé iniciativy by také posílily vyjednávací posici polského státu v otázce majetkových nároků vyhnaných Němců, mohlo by to mít i vliv na postoj SRN v otázce nabádání vyhnaných, aby tito vraceli částky, které již jako odškodné po válce získali. A samozřejmě, že to nic nezmění na tom, aby president Kwaśniewski, stejně jako kancléř Schröder, mohl přesvědčivě všechny ujišťovat, že polský stát nepodporuje ani nebude podporovat žádné nároky polských poškozených.

Němci sbírají podklady pro své žaloby již dlouho, v tom mají náskok, ale síla Poláků vždy byla v schopnosti účinné improvisace, můžeme tudíž věřit, že kolektivní žaloby vůči německému státu budeme schopni podat zároveň s Němci.

dle Rzeczpospolita 7.8.2004 V.Petrilák www.cepol.stosunki.pl

8. srpna 2004



Vladimír Petrilák
 
  Přístupy: 16662 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA