Pod�vej, kvete ��la�
Jefim Fi�tejn
51PRO
Kdy� se dnes v souvislosti se sestavov�n�m krajsk�ch rad mluv� o st�edolev�ch koalic�ch, v nich� by vedle socialist� zasedli (nebo tichou podporu poskytli) komunist�, marn� h�d�m, kter� z t�chto dvou stran je vlastn� levicov� a kter� st�edov�. V dom�c� agend� jsou jejich programy tak�ka toto�n� - a� na to, �e komunist� ob�as pust� n�jak� o�ividn� nezbytn� z�kon do dal��ho �ten�, zat�mco socialist� legislativn� proces d�sledn� paralyzuj�. Tak� v zahrani�n� politice nejsou mezi �SSD a KS�M z�sadn� rozpory a jemn� odli�nosti aby �lov�k prst��kem vyhrab�val. Ob� dv� s�ly jsou �dajn� proevropsk� a jasn� protiamerick�. Mohlo by se zd�t, �e to je vysloven� protimluv, neb�t toho, �e protiamerick� Evropa tu ji� jednou byla a ��kalo se j� Var�avsk� smlouva. Rozd�ln� jemn�stky pro fajn�mekry spo��vaj� snad jen v tom, �e l�ska komunist� k Putinovu Rusku je sp�e platonick� a neop�tovan�, zat�mco soci�ln� demokrat� se Rusku nab�zej� nestoudn� jako star� d�vka a doufaj� v t�lesn� splynut�.
V d�jin�ch je plno p��klad�, kdy politick� subjekty m�nily barvu nebo se posouvaly na politick� ose na p�esk��ku. K nejzn�m�j��m pat�� p��pad Republik�nsk� a Demokratick� strany ve Spojen�ch st�tech: ta prvn� byla je�t� koncem 19. stolet� pokl�d�na za pokrok��skou a rovnost��skou, zat�mco ta druh� vyjad�ovala z�jmy ji�ansk�ch tradicionalist�. �asem si dokonale prohodily sv� programy, elektor�t i �zemn� ba�ty. �astokr�t se stejn� jev dal pozorovat i v sou�asn� Evrop�. V mnoha zem�ch st�edov� liber�ln� formace, kdy� se ocitly v �zk�ch a do�lo na l�m�n� chleba, r�zem p�esko�ily sv� konzervativn� spojence a obsadily m�sto krajn� pravice, jak se to stalo v Rakousku se stranou Svobodn�ch nebo�t�ka J�rga Haidera.
Kmenov� n��eln�ci v Rovn�kov� Africe nebo na Nov� Guineji ritu�ln� poj�daj� varlata usmrcen�ho soka v nad�ji, �e do nich vstoup� mu�n� s�la udatn�ho reka. Dne�n�m politick�m stran�m sta�� vytunelovat program nebo ukr�st barvu, i kdy� ��el je v podstat� stejn� � v obou p��padech se jedn� o napodobovac� magii. �SSD kup��kladu zm�nila stranickou barvu z r��ov� na oran�ovou. V politick� barvomluv� je oran�ov� odjak�iva barvou krajn�ch tradicionalist�, konzervativc�, na sam�m pokraji �ir�ho nacionalismu. Plat� to nejen pro ��d oran�ist�, vyznava�� prince Vil�ma Oran�sk�ho. Socialist�m to z�ejm� poradila stejn� americk� PR agentura, kter� radila ukrajinsk�m odp�rc�m levicov�ho a prorusk�ho z��zen� v jejich vlasti. Proto jejich v�t�zn� po��n�n� dostalo rodov� n�zev �oran�ov� revoluce�. Jak�mkoli proz�padn�m, prodemokratick�m a odst�ediv�m sil�m se v Rusku od t� doby ��k� �oran�ov� hnut�. Ale co spole�n�ho m� s touto barvou levicov� a prorusk� politika �SSD? Snad jen tu PR agenturu. V logu strany z�stal p�ece stylizovan� symbol r��e. P��davn�m jm�nem k nominativu r��e je r��ov�, a to je slab� odst�n barvy rud�. I kdy� r��e lze vyp�stovat v nejr�zn�j��ch barevn�ch odst�nech v�etn� �ern� a modr�, v�znam slova r��ov� se proto nezm�n�. Stejn� tak rozum�me slovu pomn�nkov� nebo �e��kov� a nem�n�me t�m b�l�. V�sledkem je jen neuv��iteln� ne��d v hlav�ch a du��ch t�ch, kte�� nab�zej� r��i a na krku maj� oran�ovou ��lu. M�li by bu�to ve znaku strany vym�nit r��i za pomeran�, anebo po obvykl� Internacion�le za��t zp�vat: Pod�vej, kvete ��la.
Jefim Fi�tejn
|