��len� n�pad k��sit Bretton-woodsk� syst�m
V�clav Klaus
MF Dnes 22.10.2008
Cyklick� a proto ob�as i krizov� v�voj k svobodn� tr�n� ekonomice, tedy ke kapitalismu, pat��. Pokus zbavit se ob�asn�ch kriz�, pokles� ekonomick�ho r�stu �i reces� u� tady jednou byl. Jmenoval se komunismus. V��ilo se, �e centr�ln� pl�nov�n� tyto nep��jemn� pr�vodn� jevy kapitalismu odstran�. V�me, �e se tak nestalo, respektive bychom to v�d�t m�li. Ti, kte�� m�li to �t�st�, �e v komunismu ne�ili, by nem�li upadat do stejn�ch iluz� a fat�ln�ch omyl� jako na�i p�edkov� p�ed mnoha desetilet�mi.
To, co se po dlouh�ch letech mimo��dn� �sp�n�ho ekonomick�ho r�stu na cel�m sv�t� d�je na finan�n�ch trz�ch, nen� nic neobvykl�ho. Po letech r�stu mus� z�konit� n�kdy nastat pokles. My�lenka, �e je tomu mo�n� zabr�nit jak�msi glob�ln�m ��zen�m sv�tov� ekonomiky, tedy novodob�m cenr�ln�m pl�nov�n�m, je naprosto zcestn�.
K sou�asn� krizi nedo�lo ani kv�li nedostate�n� st�tn� regulaci trh�, ani kv�li nedostate�n� efektivn� popt�vce (proto�e ji st�t opomn�l pat�i�n� dopl�ovat). Naopak, krize je v�sledkem nadm�rn�ch st�tn�ch z�sah�, nezodpov�dn�ho zvy�ov�n� st�tn�ch v�daj� a �patn� regulace finan�n�ch trh�. Ameri�t� a evrop�t� regul�to�i sv�mi z�sahy vedli finan�n� instituce k rizikov�m aktivit�m na neregulovan�ch trz�ch a k zakr�v�n� t�chto rizik prost�ednictv�m velmi komplikovan�ch finan�n�ch produkt� a technik. To oni riskovali, to oni selhali. A te� maj� l��it nemoc, kterou zp�sobili?
Jak�koliv krize, finan�n� �i nefinan�n�, v�dy b�v� zneu�ita nezodpov�dn�mi politiky k obrovsk� extenzi st�tn�ch z�sah� do ekonomiky. Strach ob�an� tomu napom�h� a ti pak k tomu d�vaj� politik�m bianco-�ek. Stalo se to v ��e velk� deprese 30. let, stalo se to p�i ot�esech II. sv�tov� v�lky, hroz�, �e se to bude opakovat i nyn�. Prohl�en� prezidenta Sarkozyho a kancl��ky Merkelov� jsou v tomto smyslu velk�m varov�n�m. Nad�en�, s jak�m bylo sou�asn�ch finan�n�ch ot�es� vyu�ito evropsk�mi politiky k opu�t�n� Maastrichtsk�ch krit�ri� (kter� v�bec neobhajuji, proto�e se mi zdaj� b�t m�lo p��sn�), a tedy k rozbit� bari�r, kter� alespo� do ur�it� m�ry omezovaly nezodpov�dn� zvy�ov�n� v�daj� st�tu, a t�m r�stu st�tn�ho dluhu, je �patn�m sign�lem. Hroz�, �e se evropsk� bankovnictv� � za cenu nesm�rn�ch n�klad� da�ov�ch poplatn�k� � stane st�tem spoluvlastn�n�m, garantovan�m a centr�ln� regulovan�m odv�tv�m charakteru t�m�� jak�si ve�ejn� slu�by. To by byl tragick� omyl.
Hledat paralely sou�asn� situace s Bretton-woodsk�m syst�mem, kter� byl ustaven na konci II. sv�tov� v�lky, je zcela myln�. Dnes nejde o obnovu sv�ta zni�en�ho v�lkou ani o obranu svobodn�ch zem� p�ed nebezpe��m komunismu. V ��dn�m p��pad� nejde o hled�n� stabiln�ho kurzov�ho re�imu (resp. vytvo�en� podm�nek mo�n�ho fungov�n� fixn�ch m�nov�ch kurz�) ani o zabezpe�en� dostate�n�ho mno�stv� sv�tov� likvidity, kdyby dolar� najednou za��nalo b�t m�lo. V z�v�ru bretton-woodsk� �ry se nav�c zrodila my�lenka um�l�ch pen�z, kter� byly nazv�ny SDR (zvl�tn� pr�va �erp�n�). Tato my�lenka je ale dnes naprosto opu�t�na, stejn� jako je opu�t�n syst�m fixn�ch kurz�, kter� se definitivn� rozpadl na po��tku 70. let.
Inici�to�i dne�n�ch centraliza�n�ch regula�n�ch krok� se tv���, jako kdyby dnes Bretton-woodsk� syst�m je�t� existoval a jako by mu bylo pouze t�eba vdechnout novou s�lu. To nen� pravda. Tento syst�m zkrachoval, byl po pr�vu opu�t�n a zanechal po sob� dv� instituce � Mezin�rodn� m�nov� fond a Sv�tovou banku � s nimi� si nikdo nev� rady. Jejich existence ur�it� nen� dokladem toho, �e Bretton-woodsk� syst�m st�le je�t� trv�. Tyto instituce je t�eba jako p�e�il� zru�it, ne pro n� hledat n�jakou novou pochybnou �lohu.
M�sto p�vodn�ho Bretton-woodsk�ho syst�mu existuje dnes nik�m nevyhl�en�, ale potichu p�ij�man�, evolu�n� vznikl� syst�m (j� ho naz�v�m syst�m, na�i milovn�ci regulace ho naz�vaj� nesyst�mem), kdy ��nsk� a dal�� asijsk� vl�dy um�le udr�uj� pevn� (v podstat� podhodnocen�) kurz sv�ch m�n v��i dolaru, aby podpo�ily svou v�vozn� konkurenceschopnost. Spolu s kartelem v�vozc� ropy tyto asijsk� zem� vytvo�ily nadbytek pen�z, kter� se pak p�el�vaj� na finan�n� trhy. Za zcela �bezpe�n� p��stav� pro tyto pen�ze byl pova�ov�n zejm�na trh Spojen�ch st�t�, kter� maj� velk� obchodn� deficit a kde existuje rostouc� tendence americk� vl�dy i americk�ch dom�cnost� ��t na dluh, co� dosud bylo touto finan�n� z�plavou ze zahrani�� umo��ov�no. Finan�n� instituce USA a dal��ch zem� m�ly v minul�ch letech k dispozici daleko v�ce zdroj� ne� jich mohlo b�t produktivn� vyu�ito. Snaha naj�t pro tyto zdroje nov� cesty zhodnocen� byla jedn�m z ko�en� sou�asn� finan�n� krize.
Usilujme o obnoven� d�v�ry v bankovn� a finan�n� syst�m, ale nepokou�ejme se vytv��et nov�, um�l� mezin�rodn� finan�n� a kurzov� syst�my jdouc� je�t� v�ce proti norm�ln�mu fungov�n� trhu, ne� je tomu dosud. Z�sta�me prim�rn� na n�rodn� �rovni, dejme do po��dku dom�c� ekonomiky (v t�to souvislosti je t�eba p�ipomenout, �e na�e ekonomika i jej� finan�n� syst�m v po��dku jsou), zru�me laxn� m�novou a fisk�ln� politiku mnoha zem�, zru�me laxn� regulaci, kter� je hor�� ne� ��dn� regulace, z�sta�me u samostatn� m�nov� politiky, kter� � jak my vid�me � n�s, �eskou ekonomiku a �esk� bankovn� a finan�n� syst�m zat�m docela spolehliv� chr�n�. Pokusy o glob�ln� ��zen� mohou v�echno jen zkomplikovat. V�ce regulace finan�n�ho sv�ta, ne� je tomu dosud, nepot�ebujeme. Finance a bankovnictv� pat�� u� te� mezi nejregulovan�j�� odv�tv� a mnoho jejich pot�� bylo zp�sobeno pr�v� t�mito regulacemi.
Francouzsk� prezident �ekl, �e kriz� kapitalismus nekon��. To m� ur�it� pravdu, ale m�l by v�d�t, �e jeho n�vrhy a opat�en� ke konci kapitalismu velmi siln� p�isp�vaj�. Tyto n�vrhy nevedou k n�jak�mu �nov�mu kapitalismu�, jak to ve �tvrtek minul�ho t�dne nazval v Bruselu. Jde naopak o n�vrat ke �star�mu socialismu�. S velmi podobn�mi konci.
V�clav KlausPrezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky