Zdeněk Zajíček: Zkraťme volební lhůtu na 45 dní

04.09.2009, Lidové noviny


V jakém stadiu je jednání o změně ústavy?

Včera večer skončila práci expertní skupina a výsledkem práce této skupiny je předložení dvou variant předsedům politických stran. Varianta první by se dala charakterizovat jako konzervativní, ústavně konformní. Navazuje na senátní návrh na změnu ústavy a znamenala by trvalou změnu ústavy.



Ta by znamenala, že k předčasným volbám dojde až na začátku listopadu?

Přesně tak. A zároveň s touto změnou by došlo ke změně volebního zákona: šedesátidenní lhůta mezi rozpuštěním sněmovny a konáním nových voleb by se nyní zkrátila na 45 dní.



Jak by to tedy v ideálním případě časově probíhalo?

Sejde se Poslanecká sněmovna, ta se usnese, že se rozpouští. Pak pošle toto usnesení prezidentovi a ten na základě této ústavou uložené povinnosti vyhlašuje nové volby do 45 dnů.



Pak jste zmínil ještě tu druhou variantu...

Ta druhá varianta je rizikovější z pohledu právních expertů. Může být totiž opět posuzována jako jednorázová "ad hoc" změna, která je mimo jiné už teď předmětem zkoumání Ústavního soudu.



Kdo prosazoval tento návrh?

Tato jednorázová změna je zbrusu nový návrh, který na jednání expertní komise přinesl zástupce sociální demokracie.



Dá se vzhledem k uvedenému riziku říci, že vaše expertní skupina se staví spíše za ten konzervativnější návrh?

Přesně tak.

Diskutovali jste i o variantě trojího vyslovení nedůvěry vládě a následného vypsání nových voleb? Například předseda lidovců Cyril Svoboda ji popsal jako ústavně nejčistší.

Vždyť ústava počítá s tím, že ze strany Poslanecké sněmovny a vlády existuje vůle, aby něco vzniklo. Prostě musím říct, že využívat tuto variantu (vyslovení trojí nedůvěry) proto, aby se docílilo, čeho teď chtějí všichni dosáhnout, tedy předčasných voleb, to mi skoro připadá jako zastřený právní úkon.


Byl by i tento postup napadnutelný?

Je to asi formální naplnění ústavy, ale jde to proti zdravému rozumu.

(Autor: Jakub Kalenský)