Z třídní nenávisti k miliardám škod!

Jan Suchánek

Už přiznání, že vědomě stát nedal na pomoc IPB 10 miliard, aby radši daňový poplatníci museli zaplatit škodu kolem dvou stovek miliard, bylo zdůvodněno tím, že státní marxističtí kádrováci nebyli spokojeni s tím, že kapitalisté, akcionáři IPB před nimi dostatečně nepoklonkovali i když mělo jít o pomoc naprosto samostatnému českému právnickému subjektu, IPB.

Zkusím popsat jednodušší, důvěrně zažitý příběh. Prefa Pardubice měla v polovině roku 2000 čistá aktiva ve výši 330 miliónů korun a v představenstvu dva domnělé kupónové zbohatlíky, kteří zastupovali několik stovek bývalých akcionářů fondu YSE. Ten podnik byl poplatný tomu, že ještě dlouho po revoluci dělal pro erár, dostavoval panelová sídliště. Protože v tržním prostředí mu to moc nešlo a ještě si zainvestoval přes sto miliónů do technologie RASTRA, kterou dodavatel nebyl schopen dokončit, byly akcie za babku a tak snadno bývalí akcionáři fondu YSE ovládli Prefa Pardubice z 80ti %. Aby se investice zhodnotila, byla stálá aktiva Prefa Pardubice v hodnotě kolem 400 miliónů pronajata manažerům a zaměstnancům, kteří přešli do nové RASTRA AG-CZ a.s..

Tam jsem jim radil, aby neprodávali neplatičům a pracovali v létě místo v zimě. Bolševici se nejdříve pomstili tím, že banky stáhly všechny úvěry. Najednou museli bývalí akcionáři fondu YSE nájemcům půjčit, aby o vše nepřišli. Radil jsem sice jen jednou týdně ale tak dobře, že linka RASTRA se rozjela a našli se zákazníci, v roce 2000 po dvouapůlměsíční zimní odstávce mohla RASTRA AG-CZ a.s. splatit polovinu dluhů bývalým akcionářům fondu YSE, aniž by měla jiné dluhy po lhůtě splatnosti, a k prohlášení konkurzu na konci roku 2000 měla 480 miliónů zisku po zdanění.

Advokát Prefy, bývalý prokurátor a ing. Šmejkal v polovině roku, když se objevila poptávka po majetku Prefy ve výši přes 300 miliónů si řekli, že je nesmysl nechat bývalé akcionáře fondu YSE vydělat a ing. Šmejkal nabídl marxistům ve státních službách kriminalizaci kupónových zbohatlíků s tím, že to bude sám financovat, což de jure znamená z bezdůvodného obohacení z užívání podniku RASTRA AG-CZ a.s. bez právního důvodu, když přitom bude bez právního důvodu užívat majetek Prefa Pardubice opřen o revoluční vůli odborů. Policie ČR mu pomohla a zabránila, aby si Prefa Pardubice vzala svůj majetek zpátky, a státní zástupci to zlegalizovali. Nejdřív ale Šmejkala finanční úřad bez jakéhokoliv legitimního důvodu uznal za statutárního zástupce RASTRA AG-CZ a.s.. Soud konkurzem RASTRA AG-CZ a.s. bez ohledu na zisk a bez jakéhokoliv kontaktu s RASTRA AG-CZ a.s. pak musel tu nezákonnost s ing. Šmejkalem pomoct prokurátorům a finančnímu úřadu schovat smazáním stop, dokonce soud správci konkurzní podstaty zakázal vrátit majetek Prefě Pardubice. Všichni si vzájemně potvrzovali, že ve prospěch Šmejkala jednají v souladu se zákonem, aby Vrchní soud konstatoval, že to nijak absenci legitimity jednání ing. Šmejkala nemůže nahradit.

Už v polovině roku 2000, protože se v této zemi nelze ochrany vlastnických práv dovolat, vznikla Prefa Pardubice škoda řekněme cca 350 miliónů, dnes už s úroky cca 600 miliónů. Problém pro daňového poplatníka, který to bude muset zaplatit, je v tom, že Prefa Pardubice vznikla škoda na akciích její dceřinné společnosti, která vlastnila zneužité panelárny. Té dceři vznikla tedy podobná škoda. Aby obrana vlastnických práv byla znemožněna, napadl finanční úřad s pomocí ing. Šmejkala Prefa Pardubice nezákonnou daňovou pohledávkou. Prefa Pardubice musela prodat nejen akcie své dcery ale i pohledávku na úhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánu státu ve prospěch ing. Šmejkala. Tak se nám původní škoda již ztrojnásobila na skoro dvě miliardy. Stát žaluje zahraniční nabyvatel pohledávky, dcera a matka Prefy Pardubice, když matce (bývalí akcionáři fondu YSE) se znehodnotili akcie Prefy Pardubice.

To je teprve začátek. Prokurátoři chtěli svalit vinu na mne a umlčet mne, abych nehájil zájmy bývalých akcionářů fondu YSE. Dlouho jim to nešlo, protože trestné činy páchali jen ing. Šmejkal a jeho spolčenci. Vymysleli jak ing. Šmejkala a jeho spolčence zbaví viny. Našli možnost se správcem daně, správcem konkurzní podstaty a ing. Šmejkalem fabulovat nezaplacení daní RASTRA AG-CZ a.s. roce 1998. Abych do toho mohl jako pouhý poradce být namočen, měl motiv, prokázali, že jsem 75% vlastník RASTRA AG-CZ a.s.. Kdo by se bránil tomu, mít nárok na 360 miliónů z 480 miliónů zisku po zdanění. Taky jsem si podal žalobu o 600 miliónů na stát, který ten zisk nechal ing. Šmejkalovi a jeho spolčencům ukrást. Jenže nemám peníze na to se léta soudit a bojím se jako nepřítel státu. Proto tuto pohledávku musím prodat zahraničnímu subjektu, který se nemusí českých prokurátorů bát a má na to dost peněz, téměř zadarmo, protože jeho uspění s žalobou, stejně jako ostatních žalobců, je současně obhájení mé cti, toho, že jsem nikoho nepodvedl a na úkor nikoho se nikdy neobohatil. Navíc žádná na mne poslaná rozpustná střela nemůže po tomto prodeji soudní vymáhání této pohledávky zastavit a snad mi to dá trochu bezpečí.

Náklady na dosažení Ústavou, Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o lidských právech a základních svobodách zaručených práv jsou enormní. Prefu Pardubice a její bývalou dceru to stálo již 80 miliónů korun. Jediný, kdo ještě má peníze je bývalá dcera Prefy Pardubice. Na tu teď finanční úřad chystá další nezákonný útok a tak její pohledávka také poputuje do zahraničí. Po čase soudy dojdou k tomu, že ze strany finančního úřadu se jednalo o nezákonné rozhodnutí a tak budou moci poškozené subjekty žalovat znovu a to za to, že byly finančním úřadem nezákonně přinuceny své pohledávky prodat pod cenou. Škody se opět zdvojnásobují a soudy již tak dvakrát proti finančnímu úřadu rozhodli. Jde jen o to, ekonomicky přežít a to může jen silný zahraniční investor. Proto tady nakonec nebudou inkasa satisfakce škod utracena a ve prospěch občanů zdaněna aspoň DPH a spotřební daní.

A stále to není všechno. Bývalí akcionáři fondu YSE neměli jen tuto investici a napadena byla i ta druhá a ještě významnější. Část, osm akcionářů vlastnících 5 % akcií uvěřilo státním orgánům, když si dva z nich vyšetřovatel pozval k výslechu, že je okrádáme my, „kupónoví zbohatlíci“ a zahájili akciové vydírání, „green mailing“. Za akcii v nominální ceně 130 chtěli 400. Je znehodnocena matka Prefy Pardubice, která tak musela Prefu Pardubice prodat. Zbytek důvěřujících neokradených akcionářů se zase spojil se zahraničním akcionářem, který pomalu skupoval akcie těch, kdo se začali svého státu bát, a využili § 183i a § 220p obchodního zákoníku, aby uchránili své investice. Jenže soud se lekl vstupu státního zastupitelství do řízení, možná vyhověl i svému bývalému předsedovi KSČ, který k „green mailerům“ patří, a vytěsnění ani fůzi nezapsal do obchodního rejstříku. Škody se násobí a teď je poškozen i ten zahraniční akcionář a bude se znovu žalovat.

Ačkoliv účetnictví RASTRA AG-CZ a.s. ještě na konci roku 2001 měl finanční úřad, vyšetřovatelé a státní zástupci k disposici, teď už žádné není, protože by se prokázala nezákonnost konkurzu i trestních řízení, a správce daně se se správcem konkurzní podstaty před vyšetřovateli domlouvá, že nějaké účetnictví vyrobí. K tomu všemu jim neuvěřitelné nesmysly radí ing. Šmejkal, který předvádí svoji kvalifikaci zde v komentářích k mým textům, když vystupuje například jako Karel z Pardubic. Dodnes narůstá jeho euforie.

Nejdřív využil toho, že parťák, bývalý prokurátor, který se tehdy specializoval na obhajobu dopadených zkorumpovaných policistů, zajistil, že vyšetřováním pověřili policajta, kterého dozoroval za socialismu. Ten má takovou kvalifikaci, že ač pracovník krajského úřadu, aby nemusel dojíždět, mu udělali za peníze daňových poplatníku kancelář doma na okrese, par metrů od kanceláře toho prokurátora. Ten Šmejkala poslechne i v tom, že za důkaz uzná to, že příčina nastala až po důsledku. Z obchodního rejstříku se už ztratili důkazy toho, jak si Šmejkal ukradl celý podnik prostřednictvím valné hromady, která se nekonala, a s akciemi, které dosud nikdo nevydal. Vyšetřovatel jej nedávno dokonce označil za poškozeného tím, že jsem na jaře 2000 RASTRA AG-CZ a.s. „navedl“, aby zaplatila část svých dluhů za pronájem paneláren. Tím vyšetřovatel vystrašil konkurzního soudce tak, že přes výslovný a opakovaný pokyn Vrchního soudu v Praze se zákonem nemá odvahu řídit a nadále trvá na tom, že respektováním dvou třetin hlasů konkurzních věřitelů dle zákona by poškodil ing. Šmejkala s jeho podvrženými nezákonnými pohledávkami.

Kdo spočítá na kolik miliard se to vyšplhá? Nepřipadá to někomu časy Mečiary na Slovensku, když podnikatelé převáděli ze strachu z mafií své podniky na církve? Pokusím se skončit poučením z osobní zkušenosti správce kapitálu osob blízkých i zcela neznámých. Když podnikatel chce zde bezpečně podnikat, tak český kapitál nesmí přiznat a už vůbec, že by sám byl kapitalistou, majetek nesmí být tam, kde jsou zaměstnanci, ale v akciovce, kterou vlastní zahraniční subjekt ze země, kde platí anglosaské právo a má s tímto státem smlouvu na ochranu investic. Podnikatel musí deklarovat, že je chudým zaměstnancem dalšího zahraničního kapitalisty, který vlastní „know how“ a práci i výrobní prostředky si najímá. Proto byly vymyšleny anonymní akcie a nadace, platí se za „know how“. Něco to stojí, ale riziko prohry s marxisty v orgánech státu je minimalizováno a náklady se vrátí v ušetřených daních. Vládou preferovaní investoři to nedělají jinak.