Americká recese hypotéky u nás nezdraží

Pavel Kohout

MF Dnes 1.11.2007

Řadu let byly Spojené státy hlavním motorem světového hospodářského růstu. Jejich postavení nezviklalo ani několik recesí, například ta po splasknutí internetové bubliny v roce 2001.

Hospodářské recese se během posledního čtvrtstoletí staly poměrně neobvyklým jevem. Kromě toho jsou mělčí a trvají kratší dobu, než bylo obvyklé dříve. Jejich sociální dopady také nebývají zdaleka tak drtivé. Leninova teorie o postupné destabilizaci kapitalismu cestou stále hlubších a hlubších krizí byla přesvědčivě popřena.

Zmírnění hospodářského cyklu je často dáváno do souvislostí s informačními technologiemi. Dokonalé skladové hospodářství téměř vylučuje vznik klasických krizí z nadvýroby, jaké se často vyskytovaly v devatenáctém století. Bankovní informační systémy dovolují mnohem lepší dohled nad kvalitou úvěrů a jejich krytím. Regulátoři (například centrální banky) mají lepší statistiky, a proto mohou rychleji zasáhnout. Kromě toho také dnes víme mnohem více o měnové politice: ekonomická teorie je mnohem praktičtější věc, než lidé obvykle tuší.

Díky tomu všemu bankovních krachů ve vyspělých zemích podstatně ubylo. Ale nic není dokonalé. V roce 2008 americká ekonomika pravděpodobně opět upadne do recese. Svědčí o tom stále více signálů.

„Brutální výprodej na Wall Streetu“, ohlašovaly titulky pokles akcií, který přišel 19. října – přesně v den dvacátého výročí neslavně proslulého poklesu v roce 1987. „Nedávné turbulence finančních trhů, vysoké ceny ropy a slabost amerického stavebnictví pravděpodobně zmírní celosvětový růst,“ na tomto závěru se shodli ministři financí a centrální bankéři skupiny G7. Tři velké americké banky (Bank of America, Citibank a JP Morgan & Chase) založily rezervní fond pro krytí dalších ztrát plynoucích z rizikových hypotečních úvěrů. Asi by se neobtěžovaly, kdyby nebyl vážný důvod.

Nejen finanční špičky, ale i lidé se obávají recese: ve výzkumu veřejného mínění společnosti CNN uvedlo 46 procent Američanů, že podle jejich názoru již země v recesi je. A k dovršení všech špatných zpráv klesl index cen amerických obytných domů podle posledních údajů z července meziročně o 4,5 procenta, přičemž trend směřoval jasně dolů. Pokles cen nemovitostí bývá velmi spolehlivým indikátorem recese.

Jak vážné to bude? Ekonomičtí analytikové obvykle selhávají při pokusech o číselné předpovědi. Tentokrát jsou v ještě těžší pozici než jindy, protože složitost moderního finančního systému prakticky znemožňuje cokoli číselně předpovídat. Ale i předpověď na úrovni znaménka (plus, nebo minus) má svoji cenu.

Můžeme tedy očekávat, že dosavadní světový ekonomický boom ochabne. Nějak – nikdo však přesně neřekne jak – to ovlivní i českou ekonomiku. Zpomalení v USA se promítne i poklesem tempa hospodářského růstu v Evropské unii. Je pravděpodobné, že růst české ekonomiky v roce 2008 poněkud zvolní. Je jisté, že opozice z toho bude obviňovat vládu. Na druhé straně nižší úrokové sazby za Atlantikem budou udržovat na nízké úrovni i sazby v eurozóně a v České republice. Americké problémy tedy udrží evropské sazby na nízké úrovni, podobně jako stagnace v eurozóně zhruba v období 2002–2005 přispěla k nízkým sazbám v USA. České hypotéky by tedy kvůli americkým problémům mohly zdražit méně, než se obecně soudí.

Americké akcie však budou prožívat těžké časy, protože špatné zprávy o podnikových ziscích budou přibývat. Ale neřekl snad baron Nathan Rothschild, že nejlepší čas pro nákup akcií je, když krev teče po ulicích?