My tam máme svého soudce!

Jan Suchánek

Myslíte, že mohou Američani, když nás budou chránit před Aláhovým hněvem vyjádřeným iránskými raketami, nechat své radarové operátory napospas české justici? Někdo si myslí, že neochota Američanů je znakem jejich velmocenské arogance vůči spojencům. Je však třeba zkusit uvažovat mimo zkušenosti odchovanců bolševické totality. Není to tak, že ti Američané si svými daněmi z globálních příjmů platí svůj stát, aby je globálně chránil například tím, že jim chce zajistit jejich právo na spravedlivý soudní proces?

A přiznejme si, že jsou země, kde takové právo na spravedlivý soudní proces je naprostou iluzí. O tom vás přesvědčí i každý solidní turistický agent, když vám bude radit, jak si bezpečně užít například cestu kolem světa. My sami odkojeni bolševickou farmou zvířat, si snad ani neuvědomuje, že když sami pociťujeme, že jsou země, kde bychom se svých práv nedovolali, že právní vědomí a citlivost Američanů mezi takové země zařadí i zemi naši. Vždyť i Němci naši bezprávnost demonstrovali tím, že všechny východní vykladače třídního (ne)práva od svých východoněmeckých soudů vyhnali, zatímco my jsme si je ponechali posílené o bývalé prokurátory.

V té souvislosti jsem si vzpomněl, jak se chlubil jeden prokurátor (za všech režimů), když u mne hledal dobré zaměstnání pro svoji milenku, že jeho význam je podtržen tím, že oni mají u soudů své soudce. Tenhle z bolševismu přetrvávající stav se musí něčím projevit a lidem odkojeným svobodnou společností, právním státem musí důsledky tohoto stavu přímo bít do očí. Neprávní stav má své vyjádření přímo v z bolševismu zděděných zákonech, když nezákonnost jednání vyšetřovatelů a prokurátorů je pro prvostupňový soud maximálně a pouze důvodem k vrácení trestní věci k došetření, nikoliv jako v civilizovaném světě k tomu, aby bylo trestní řízení jako nezákonné zastaveno.

Setrvačnost v uplatňování třídního (ne)práva se projevuje i v tom, že vše co má obžalovaného chránit před prokurátorskou zvůlí, je soudy praktikováno k omezení práva obžalovaného na obhajobu. Vyšetřovatel a prokurátor by neměl svědkům klást otázky, které by je naváděly k odpovědím. Jenže tohle ustanovení je zneužíváno k tomu, že obhajoba se nesmí zeptat například: „svědku, kdybyste jednal podle smlouvy a zákona mohl byste jednat tak, jak zde dosvědčujete?“. Jsme svědky, že otázka obhajoby je zamítnuta dřív než je vysloveno víc než dvě slova, když soud takovou možnost vůbec v zákoně nemá, protože by tak mohl učinit jen tehdy, pokud by otázka obsahovalo odpověď, což se logicky nemohl soud dovědět, když vás useknul hned na začátku.

Vyšetřovatel a prokurátor nemohou k vašemu usvědčení použít úřední záznamy z doby před tím, než vám sdělili obvinění. Jenže soud Vám zakáže je použít i když jsou důkazem toho, že vyšetřovatel a prokurátor nezákonně svědky ovlivňovali. To je dobrá finta, nejdříve chudáka svědka zmasírují, aby věděl, že má příště vypovídat tak, jak oni potřebují. Dokonce se dá zažít, že, když se jim to nepovede, tak obvinění zruší a začnou znovu. Nebo dokonce svědky souběžně obviní, aby jim mohli nabídnout zrušení obvinění. U nás je i možné fiktivní bezzubé obvinění svědků, aby se mohli využít práva odmítnout výpověď, která by vyloučila obžalobu těch správných obviněných.

Stejně se vám snadno stane, že lživý a zmanipulovaný posudek soud radši odmítne, než by vám dovolil, abyste jej použili jako důkaz nezákonného navádění znalce vyšetřovatelem a prokurátorem. Stejně vám pak soud nezákonně zakáže položit znalci dotazy, když informace v odmítnutém znaleckém posudku přes jeho zmanipulovanost přece jen vylučují vaši vinu a potvrzují, že to vyšetřovatel a prokurátor věděli. Soud vás striktně omezí, když začnete klást otázky na podmíněné jevy. Marxistu prostě nepředěláte, ten snad věří, že i počasí je plánované.

Soud může dokazování manipulovat i tím, jak kterému svědku umožní vyhnout se výpovědím a kterému ne. Základem je to, že svědci svědčící ve prospěch mafií jsou od svých advokátů poučeni, že soudy zde zásadně neplní povinnost vyzvat prokurátora, aby zahájil stíhání například člena představenstva, který se svědčí, že svoji funkci nevykonával řádně a nebo dokonce se distancuje od účetnictví, což je v jednom případě přiznáním vědomého podvodu na společnících a věřitelích a v druhém případě vědomého zkreslováním účetnictví. V takové situaci svědci mohou lhát až neuvěřitelně zejména, když vidí, že soud jejich bláboly akceptuje a omezuje obhájce, který jim klade otázky k prokázání či vyloučení těchto lží.

Oni totiž lžou sami soudci. Jen, aby prokurátorovi pomohli, neváhají svědkům nebo obžalovaným předestírat lživé fabulace místo skutečnosti. Pak je také možné zažít situaci, kdy svědkovi, který jako auditor navedl svého obžalovaného klienta, aby zaúčtoval úhradu směnky jako obchod s cennými papíry a pak fiktivní daňový základ snížil o ztrátu z jiného obchodu, soudce navrhuje, že si nemůže nic po letech pamatovat, protože takových auditů dělá ročně stovky. Soud dokonce odmítne poukaz obhajoby, že ta firma měla v tom auditovaném roce jen tyto dva obchody a zrovna za desítky miliónů, když navíc úhrada dluhu není nikdy daňovým základem, což by snad svědek jako auditor měl vědět.

S paralelou k prostituci se dokonce dá v návaznosti na křivé svědky říct, že soudy pasou lživé znalce. Je možné zažít situaci, kdy soudce po letech marných pokusů obžalované usvědčit zadá znalci dotaz, zda vůbec právním úkonem k nějaké škodě došlo. Vedle nesmyslnosti takového dotazu, která musí být znalci zřejmá, je důležité, že když po letech vyšetřování se nic neví o škodě, jak pak někdo může něco vědět o vůli obžalovaných škodu způsobit? A bez vůle obžalovaných trestný čin neexistuje.

Systémová nezákonnost plynoucí z ekonomické ignorace soudu plyne z toho, že soud ignoruje časovou odtrženost výnosů od nákladů, která je pro podnikání základním rysem a zdrojem efektivnosti pro ty, kteří umějí odložit spotřebu a podstoupit riziko ztráty. Soud takhle v rozporu se společenským zájmem idiotsky preferuje žití ze dne na den sociálně nepřizpůsobivých a dokonce přiznává věrnost marxistickým idejím, když předpokládá, že obžalovaní nebyli vystaveni tržně zákonitému riziku ztráty.

Dokonce vás soud omezí, abyste se dotazoval nebo důkazy předkládal pouze k věci, když vyšetřovatel a prokurátor vás obviňují vytrženě z kontextu a na kontext chcete soud upozornit nebo dokonce žádný váš konkrétní skutek nedefinovali. Když na to soud upozorníte, že stále nevíte, z čeho jste obžalováni a tudíž ani kdy jste to mohli spáchat, tak soud poukáže, že on bude hodnotit až později, že teď probíhá dokazování a že se máte obhajovat proti obžalobě. To, že je nesrozumitelná je vina soudu, který ji měl předběžně projednat a aspoň prokurátora k srozumitelnosti přinutit. To soud z lenosti neudělal, na vaše právo, aby byla obžaloba ve srozumitelném jazyce kašle, protože sám nepozná význam ekonomických pojmů, takže jen vy víte, že jsou to bláboly policajtskou hantýrkou.

Musíte řešit dilema, zda vyšetřovatel a prokurátor jsou takoví idioti nebo zločinci a o tom, zda k nim patří soudce se dozvíte až z rozsudku. O čem se u soudu jednalo se mnohdy dovíte až z rozsudku. Na virtuální realitě vyšetřovatele a prokurátora totiž může soudce vystavět jakoukoliv jinou. U našeho soudu může být dokonce situace, že jste obviněn za to, že jste tvrdili, že 1+1=2 nebo že jste sám sebe poškodil v nějakém obchodě. O tom, zda to soud považuje za trestný čin se dovíte až z rozsudku. A v průběhu dokazování jen uvádíte k zoufalství vašeho obhájce a soudce k nepříčetnosti, když se opakovaně dovoláváte toho, že skutečně 1+1=2 nebo že někdy prodělat je přirozenou součásti obchodu a škoda, kterou si sobě způsobíte má nulovou společenskou nebezpečnost. Samozřejmě ne pro marxisty, pro ně patříte státu.

Obhájce je zoufalý, protože má zkušenost, že napadnout rozsudek pro nelogičnost či ignorování práv je mnohdy marnost nad marnost. Ve vztahu k těm Američanům je však nejpodstatnější, že nezákonnosti trestního řízení u nás nejsou důvodem k osvobození obžalovaných. V USA je taková nezákonnost okamžitě důvodem k vašemu osvobození a takový Gill Grissom z kriminálky Las Pegas a Jethro Gibbs z NCIS o absolutnosti toho ani náhodou nepochybují. Naopak u nás odvolací soud pouze lakonicky zkonstatuje, že tato vada trestního řízení neměla vliv na rozhodnutí. Jako v ekonomickém vzdělání většiny soudců nemá mimo vědeckého komunismu, ekonomické pavědy socialismu nic jiného prostor, pak až na několik světlých výjimek asi soudci nerespektují, že pochybnosti svědčí pro obžalovaného, a už vůbec nevědí nic o teorii rozhodování v nejistotě, kdy by zákonitě s ohledem na lidská práva obžalovaných vždy měli takovým odvoláním obžalovaných vyhovovat.

Ti Američané se taky již mohli dovědět, jak u nás funguje dokonalý zločin. Připomenu. Soud akceptuje jako přílohu soudního trestního spisu účetnictví vaší firmy, které policie zabavila na základě křivého obvinění, které zinscenoval váš konkurent. Bez toho účetnictví vás finanční úřad poslal bez dokladů dopočtenou nezákonnou daní do konkurzu. Soudu nevadí, že to jím držené účetnictví je důkazem zločinu proti vám, když správce konkurzní podstaty vaší firmy stejně jako vy, nemohl účetnictví použít, aby ten konkurz na vaše účetnictví účetně navázal. Jenže ten správce konkurzní podstaty spolupracuje ve výboru věřitelů s finančním úřadem jako vaším věřitelem a zákon pro ně již žádný dávno neplatí. Takhle soud vědomě nebo jen jako výraz své ekonomické ignorance vytvoří prostor pro další zločiny, které pak musí sám nezákonně krýt.

Ještě si myslíte, že jsou ti pojídači hamburgrů a fandové wreslingu hloupější než my nebo že jsou arogantní, když chtějí chránit své radarové operátory před naší justicí?

Na závěr si neodpustím malou poznámku pro fandy knihovny coby chobotnice. Víte že jde na papír nakreslit schodiště, jehož horní rameno ústí do prvního schodu ramene nástupního? Možná i takové schodiště je součásti té chobotnice. Omlouvám se, nedá mi to, měl jsem totiž na vysoké škole jedničku ze statiky a pružnosti stavebních konstrukcí na Servítově katedře.