Zkorumpovaný soudce demonstruje svoji zločinnost

Jan Suchánek

Stát je žalován, že strpěl konkurzní mafii, aby konkurznímu věřiteli způsobila miliardovou škodu. Stát konstatuje, že zločinnost konkurzu je nesporná. Přesto zkorumpovaný soudce ve svých zločinech nerušeně v rámci své všemi respektované nezávislosti a nekontrolovatelnosti pokračuje dál. Konkurzní soudce tak dal nedávno konkurzní mafii pokyn, aby tu miliardovou škodu kompenzovala tím, že správce konkurzní podstaty vydá poškozenému necelých deseti miliónů. To si myslím, že stojí za popsání pro inspiraci dalším zkorumpovaným soudcům, aby věděli, že nemusí troškařit, a k varování těm, co tu podnikají bez možnosti hájit svoji investici u mezinárodní arbitráže.

Na začátku bylo surovinové ložisko se surovinou za miliardu, což tenkrát před osmi lety na počátku konkurzu dlužníka majitele vyjádřeno diskontovaným ziskem mělo hodnotu cca půl miliardy. Pozemek toho ložiska se dostal řadou podvodů do konkurzní podstaty dlužníka majitele. Vrchní soud tehdy prohlásil, že není třeba ten pozemek nijak dál chránit před nezákonným jednáním správce, protože je chráněn výslovným ustanovením zákona. Přesto bylo ložisko zločinným spolčencem, členem výboru věřitelů vytěženo a následně zavezeno odpadem. Do konkurzní podstaty z toho prokazatelně bylo pár desítek miliónů zaplaceno, aby se ten zločin jakoby legalizoval. I tohle však dokázali defraudovat.

Konkrétně, když v důsledku nezvratného rozhodnutí nezkorumpovaných soudců ve prospěch vlastníka bylo jasné, že se jedná v nejlepším případě o bezdůvodné obohacení, když rovnou ne o zločin, nastala mela. Pak první konkurzní soudce, který samozřejmě nejlépe věděl, že jde o zločin, se lekl, že mu to někdo dá za vinu. Prohlásil písemně, že o ničem nikdy nevěděl, aby tím ten zločin hodil na bílého koně mafie, správce konkurzní podstaty. Tak to mafie dala dodělat ještě většímu zločinci, jinému zkorumpovanému soudci. Ten nejdříve nejen, že bezdůvodné obohacení nezákonně obratem nevydal, ale žalobu na vydání bezdůvodného obohacení poslal k nepříslušnému soudu a pro jistotu bez k žalobě připojených důkazů. Pak dlouhé měsíce vymýšlel jak na to.

Nakonec to vymysleli. Udělali, že neexistuje konkurzní spis a důkazy předložené majitelem mu poslali zpět. Správce formálně prohlásil, že z inkasovaných desítek miliónů dostal jen čtvrtinu a z toho polovinu vydal na to, že si ten pozemek koupil. Jenže prvního správce nahradil až po dvou a půl letech bezdůvodného obohacování pod ochranou prvního konkurzního soudce. Celou dobu ten pozemek byl konkurzní podstatě a práva k těžbě tam nebyly nikdy. Takže si asi koupil právo krást od předchozího správce, či jak tomu bylo? V právním státě by to už dávno vyřešili nezkorumpovaní prokurátoři, tady v tom sami jedou. V účetnictví konkurzu ale žádný takový výdaj není. Možná se jen správci se soudci a prokurátory rozdělili o sedm osmin toho inkasa.

Dnes není v účetnictví ani v konkurzní podstatě cena vydražení, když podvodná nezákonná dražba měla chránit toho člena výboru věřitelů, který mafii platil navíc ještě cca 100 miliónů za to, že si to mohl vytěžit a navozit tam odpadky. Těch sto miliónů je rozdíl mezi vykázanou a změřenou těžbou. V konkurzní podstatě zbyla po osmi letech jen osmina oficiálního inkasa, s kterým dle zákona nesmělo být vůbec nakládáno. Proto zkorumpovaný soudce rozhodl o tom, že se vydá jen to, co si nerozdělili.

Ten soudce je zcela přesvědčen, že se mu nemůže nic stát, protože justice i Ministerstvo spravedlnosti neochvějně stojí na tom, že evropské úmluvy o korupci u nás neplatí, když například Trestněprávní úmluva o korupci v článku 14 výslovně zmiňuje jako korupční jednání pouhé opomenutí soudce a jednoznačně vylučuje, že by soudce mohl ze svévole fabulovat účetní „poctivý a věrný obraz“ skutečnosti. Tady se taky projevuje ta symbióza zkorumpovaných politiků a soudců. Je to zneužitím svobody a ztrátou víry v Boha. Jen zcela zkažený člověk může současně chtít podepsat Lisabonskou smlouvu a současně praktikovat ignorování již podepsaných evropských úmluv o korupci.

Celé to selhání elit demonstruje ODS tím, jak paralyzována Topolánkovou vizí inkasa skvělých výsledků již provedených reforem nijak nedotčených nastupující krizí se distancuje od svého zakladatele a kráčí pevně vstříc opuštění Evropského parlamentu i radnic a vstříc minoritnímu účinkování v Parlamentu našem. Stačí, aby Klaus něco konstatoval odvozeně od jeho bezkonkurenční vzdělanosti, schopnosti zpracovat a analyzovat informace, trénovanosti v logickém uvažování v kontextu komplexních souvislostí. To ostatní politiky konfrontuje s jejich žitím od provize k provizi, s absencí jejich vzdělání i zkušeností z odpovědného života. Stejně soudci. Vzdělaní v zločinném třídním právu, vydíratelní minulostí, ekonomicky negramotní, bez zvládnutí informačních technologií a obklopeni korupčními nabídkami, které nelze odmítnout, protože pochází od těch, kdo mají kompromitující materiály. Co mají dělat?

Výsledek se dá presentovat na nastupující krizi. Celý problém vznikl tím, že politici, zejména američtí demokraté prosadili financování sociálního státu levnými úvěry centrálních bank. Teď to řeší ještě levnějšími úvěry. Lijí olej do ohně, zachrání banky před útoky střadatelů, odradí odpovědné od dalšího spoření, úspory totálně znehodnotí. Banky dál půjčí jen bohatým a tak socialisti jen zvýší sociální nerovnost. Aby tohle neohrozilo lokální zkorumpované politiky, předají v Evropě Lisabonskou smlouvou odpovědnost nekontrolovatelné EU. Centralizace zvýší riziko, že společný omyl Sarkozyho, Merkelové, Špidly a Topolánka bude mít daleko fatálnější důsledky v EU než kdyby si to každý z nich zprasil doma a každý jinak.

Nikdo už neví, že jediným řešením je poctivá tržní soutěž, která stranám vygeneruje nové Thacherové a národům nové Bati, Škody, Kolbeny a ti dají svým spoluobčanů práci. Aby měli šanci, musíme je zbavit daňového chomoutu a musíme jim umožnit získat kapitál z úspor spoluobčanů. Opak je pravdou a heslem dne je „Carpe diem“, dobrý každý den, dobrá každá další provize pro politiky i soudce. Stejně jako v ekonomice malí prohrají a velcí ještě víc zbohatnou, tak malé národy v EU upadnou do nicotnosti, jen pomohou zaplatit sociální náklady národů velkých. Politici a soudci zotročí i sebe sama. Asi nemají na výběr, konkurzní mafie se jen klepe až krize v její moc nažene ještě větší díl naší ekonomiky. To budou teprve zlaté časy organizovaného zločinu.

Tenhle článek je i odpovědí na dotaz, zda se poškození obrátili na politiky s žádostí o pomoc. Samozřejmě, že ano. Dokonce až po ministry. Jenže je to jen o korupci a když jste okraden, tak nemůžete platit předem. Ti co si nakradli vás navíc přeplatí a současně učiní z politiků spoluviníky, protože nechají praní těch špinavých peněz na nich. Oni mají také strach, kdyby proti korupci něco dělali, aby neodkryli náhodou kolegu, který v tom jede, berou to jako šanci říct si o svůj podíl na provizích a zásadně nikdo to nechce využít proti svým konkurentům, protože korupce je živí všechny. Pokud slíbíte něco z budoucích satisfakcí, pak vzhledem ke „Carpe diem“ není šance, což se prokázalo i na tom, že nikdo z čtenářů Virtually se ani nepokusil Topolánkovi říct o tom, že se mu zde na Virtually nabízí snadná šance prokázat, že není jen tlučhuba.