Na hranici dvou světů - vědy a politiky

Bedřich Moldan

15.12.2009, Lidové noviny


Smyslem vědy je získávat nové znalosti, rozšiřovat jejich okruh. Jen některá zjištění mají bezprostřední význam pro život společnosti. Jsou to taková, která splňují tři důležité podmínky. První z nich je zřejmá, týká se jejich témat: musejí poskytovat odpovědi na otázky, které přesahují obzor samotné vědy, jsou společensky významné a "existenciálně" důležité. V případě změny klimatu je souvislost evidentní: vědecké výsledky ukazují, že důležité charakteristiky podnebí se v současnosti výrazně mění a s největší pravděpodobností se v nejbližší budoucnosti změní ještě mnohem drastičtěji. To se přímo dotýká životů velké většiny lidí na světě.

Lidé tomu musí uvěřit
Druhou podmínkou pro to, aby výsledky výzkumů byly společensky relevantní, je jejich důvěryhodnost. Získaným poznatkům musejí lidé uvěřit. Proto musejí být kvalitní, ověřené a prověřené institucemi stojícími mimo jakýkoliv konflikt zájmů. Každá organizace, tedy i vědecká instituce, je závislá na svých výsledcích, rozhodující smí však být výhradně jejich kvalita.

Velmi pečlivé prověřování výsledků i institucí z nejrůznějších stran a úhlů je jednou z vůbec nejsilnějších rysů současného systému vědeckého výzkumu, který je v tomto směru do detailů propracován. Jeho základem je rozsáhlý soubor vzájemně nezávislých a mezi sebou soutěžících vědeckých časopisů, jež se snaží přinést nové informace, avšak jejich náročná recenzní řízení (známé peer review) prakticky vylučují publikování věci neověřené nebo irelevantní. Pořádají se četné semináře a konference, proudí živá diskuse, to vše zaručuje, že se falešné výsledky sice mohou objevit, ale jsou záhy odhaleny a odmítnuty a významně se neuplatní. Zároveň se těžko může stát, že zapadne nebo "je potlačen" důležitý poznatek.

Společenství je do té míry široké - dnes vpravdě globální -, otevřené, rozrůzněné a jeho jednotlivé složky na sobě tak vzájemně nezávislé a mezi sebou soupeřící, že si nelze představit, že by se mohly vytvořit a fungovat mocenské struktury potlačující jakési "nevítané" výsledky či vylučující jejich nositele. Pro současnou klimatologii a příbuzné obory to platí dvojnásob, protože je přímo pod veřejným drobnohledem, jak ukazuje například pozornost věnovaná kauze s ilegálním stažením e-mailů dokonce dramaticky nazývané climategate. Vědecký hlavní proud, "mainstream", si nezaručené výsledky dovolit nemůže, stejně jako si nemůže dovolit omezovat výzkumy a poznatky okrajové či "minoritní", pokud jsou ovšem kvalitní.

Třetí důležitou podmínkou pro uplatnění výzkumných výsledků je jejich srozumitelnost a jednoznačnost. Ve snaze být co nejpřesnější a nevynechat žádný detail se vědci mnohdy uchylují ke složitým formulacím, k váhavým závěrům typu "na jedné straně, avšak na druhé straně...". Zde se uplatňují takzvané hraniční organizace (boundary organizations), které zaujímají místo mezi sférou samotné "čisté" vědy a sférou společenskou a umějí "přeložit" málo srozumitelné vědecké výsledky do jazyka pochopitelného laikům a do jednoznačných, politicky relevantních závěrů.

Vědci problém pojmenovali, politici mají konat
Mezi nimi vyniká známý IPCC, Mezivládní panel pro změnu klimatu, který vychází z kompletního souboru vědeckých prací (jde o desítky tisíc) a připravuje na jejich základě syntézu společensky významných výsledků. Není to instituce ani čistě vědecká, ani čistě politická, stojí na hranici obou světů. Její autorita se opírá o prověřené výsledky a při sestavování závěrečných zpráv musí obstát při nesmlouvavé kritice ze strany svých členů, zkušených a kompetentních expertů jmenovaných vládami všech států. Není jednoduché dosáhnout uznání zástupců Saúdské Arábie (má mimochodem vynikající diplomaty), která se může cítit ohrožena snahou o omezení spotřeby fosilních paliv, a zástupců malých ostrovních států, ohrožených naopak úplným zaplavením. Jestliže nakonec IPCC přinese společně dohodnuté závěry, zaslouží si nejen obdiv a úctu, ale i plnou důvěru.

Na jeho stanoviska se můžeme spolehnout, stejně jako se na ně spoléhají představitelé jednající v těchto dnech v Kodani. Klimatická změna nepřinese jen oteplení o několik málo stupňů Celsia, čemuž by se lidé asi snadno přizpůsobili, ale vzroste ohrožení extrémními jevy počasí, jako jsou horké vlny nebo sucha, což bude mít nepříznivé dopady na zemědělství či lesy, v mnoha oblastech nastane nedostatek zdrojů vody, přibudou silné větry a bouře, častější a intenzivnější budou záplavy včetně mořských, vyskytnou se noví škůdci a choroby a další nevítané jevy. Je tedy třeba rychle se na změněné podmínky připravovat, chystat adaptační opatření. Aby však tato opatření mohla vůbec fungovat, je třeba porozumět celému složitému mechanismu změn včetně přesného určení příčin oteplování, z nichž nejvýznamnější je lidmi způsobené stoupání obsahu skleníkových plynů v ovzduší. Nemůžeme vyloučit, že míra změn přesáhne předpokládané meze, pak by plánovaná opatření nestačila.

Vědecká komunita pojmenovala problém a vysvětlila mechanismy, podle nichž se klimatické změny dějí: úkolem politiků je najít cestu, jak jejich dopad na lidskou společnost celé planety zmírnit.