Je čas rázně ukončit moc bolševiků v ČT!

Miroslav Červenka

Nedlouho potom, co jsem v článku "Všichni jste buzeranti" kritizoval propagování bolševické ideologie prostřednictvím pořadů veřejnoprávní televize, se má slova o potřebnosti provedení polské varianty personálního zemětřesení v České(tedy naší) televizi potvrdila rychlostí a měrou, kterou jsem při psaní zmíněného článku věru neočekával. Ze šatníku ČT totiž vylezl dle informace serveru "Novinky" další kostlivec. Ukázalo se, že vrchní a programový ředitel ČT je nejen bývalým komunistou, ale zároveň dokonce i členem ozbrojené pěsti komunistické strany - milicionářem. A nedosti na tom, generální ředitel ČT Jiří Janeček, stejně jako nezávislé(?) odbory na pracovišti a někteří(na základě čeho byli asi vybíráni?) členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání(!), o tom přes tři roky věděl a nyní vyzývá média a veřejnost, aby "Lamberta nesoudili na základě principu kolektivní viny". Nechci být paranoidní, ale zdá se mi, že tímto způsobem sdílení velice citlivé informace o nezákonnosti působení milicionáře Lamberta ve své funkci vybranými jedinci v ČT a RRTV získala celá situace charakter zločiného spiknutí, a to ne ledajakého, ale bolševického.

Nebudu zde blíže pitvat očividnou lež ve zprávě "Novinek" o tom, že Lambert vstoupil do KSČ v roce 1988 a ihned musel do milicí - není to možné, do LM mohli vstoupit teprve zkušenější "soudruzi", podmínkou bylo dvouleté členství, Lambert by tedy do této organizace mohl vstoupit až v roce 1990 a to již doufám žádné členy nepřijímala.
Za daleko závažnější pokládám tři další okolnosti působení tohoto člověka v ČT:
- Rozhodně méně by mi jeho činnost v ČT vadila v případě, že by se neprojevovala na charakteru vysílání a kdo ČT sleduje pravidelněji, jistě mi potvrdí, že její levicové tendence jsou zjevné nejen instalováním mnohých bývalých bolševiků a anarchistů do funkcí, v nichž, kdyby to někdo myslel s vyvážeností, veřejnoprávností a nezávislostí vážně, nemají co dělat, ale zejména v nepoměru prostoru, který toto rozhodující médium poskytuje pravici a levici. Obávám se, že právě zde je zakopán(a velice zapáchá) onen příslovečný pes, který je důvodem toho, že se na nás bolševici z médií šklebí takřka denně, je poskytován neuvěřitelně velký prostor levicovým extremistům, kdykoli a kdekoli se sejdou více jak tři levičáci, ihned mají u ruky mikrofon ČT a přímé přenosy nenávistných vystoupení předsedy ČSSD jsou vysílány ze všech míst, kde nahlásil, že bude řečnit.

- Při uvažování o souvislostech působení Lamberta v ČT nelze pominout ani eventualitu vydíratelnosti tohoto člověka. Muselo mu být přeci jasné, že jakýkoli únik informací o jeho minulosti, pakliže se provalí nezákonnost jeho působení ve funkci, bude mít za následek skandál. Přes toto vědomí ve funkci vytrvával. Možná si je vědom síly, která za ním stojí a toho, že nedopustí nějaké zásadnější rozmazávání této kauzy, natož její zásadové řešení.
- Za nejzávažnější okolnost "kauzy Lambert" ovšem považuji zjištění o evidentní existenci takového typu systému kádrové práce v této instituci, který vede k tomu, že do vrcholných funkcí v ní jsou výlučně instalovány osoby z bolševického prostředí. Není to přeci poprvé, kdy něco takového vyplulo na povrch, stačí vzpomenout na nedávno v případu "Mlynář(taktéž zajímavá persona)" odsouzeného Dušana Chmelíčka, druhdy generálního ředitele ČT, za něhož tak čacky všichni ochránci práv bolševiků od Havla přes Rumla, Halíka, Krause, atd. demonstrovali. Nebylo jediným předpokladem tehdy pětadvacetiletého mladíka pro získání této významné funkce to, že jeho tatíkem nebyl nikdo jiný, než JUDr.Oldřich Chmelíček, plukovník Stb a náčelník SNB ve středočeském kraji. A jaké asi měl předpoklady na funkci programového ředitele ČT pracovník Kovosvitu Sezimovo Ústí Lambert? Mám takové podezření, že to byly ty samé jako u Chmelíčka - v prvé řadě kovaně bolševické zázemí. Je zřejmé, že provalením se okolností působení milicionáře Lamberta v ČT se "odkopal" skrytý systém, který zajišťoval pokračování vůdčí role marxistické ideologie v médiích, té role, jejíž význam si komunisté uvědomili po roce 1968 a oprohlašovali, že se jí nikdy nevzdají. A jak kdysi řekli, tak dodnes činí, to se jim musí uznat.

Co teď? Domnívám se, že již konečně nastal čas využít této chvilkové slabosti zákulisních tvůrců našeho veřejného mínění a pokusit se do temných zákoutí jejich kádrových čachrů vnést trochu světla. Vykašlat bychom se v prvé řadě měli na pro bolševiky nejvýdnější havlovské "Nejsme jako oni" a na onu chvíli dělání pořádku právě být jako oni, pěkně si prokádrovat kandidáty na významné funkce v ČT pomocí lustračního zákona a vyžadovat po nich i životopisy obsahující politickou kariéru rodičů. Vzorem by nám při tom nemusela být pouze praxe totalitního systému, i demokratický a svobodný svět uměl s podobnými snahami rázně zatočit, jak ukázalo vypořádávání se s pozůstaky nacistického režimu v Německu. Jistě, i tam došlo místy k excesům, že se v některých funkcích po čase objevili např. vojenští velitelé wehrmachtu či členové hitlerjugend, ale nemohlo by se stát, aby se ředitelem německé televize stal mladý Kaltenbrunner a programovým ředitelem bývalý esesák.

Řešení je jednoduché, všichni jej znají, nikdo ale nemá odvahu po něm sáhnout. Odvolat RRTV, jmenovat nového generálního ředitele a provést důslednou personální čistku. Po včerejšku je již jasné, že se za maskou nezávislosti ČT neskrývá nikdo jiný, než starý známý bolševik.