Žbluňk a mediálně nezajímavý pokus o znásilnění syna Radka Johna

Miroslav Červenka

Žbluňk. A je po kauze. Těm, kdo ji rozpoutali - redaktorům "nezávislého deníku" Práva druhdy "Rudého", nezbývá než doufat, že část z oné umělé špíny z předsudků a smyšlenek o extremismu, ulatranacionalismu, militantnosti, kontroverznosti, fašizujícím spolku, atd., kterou vytvořili na hladině našeho kalného politického rybníku, ulpí po té, co doň mrskli falešný kamen pobouření, zděšení a šoku, na vždy pečlivě vybraném a dobře padnoucím obleku pana prezidenta.

Bylo zajímavé sledovat, kdo se k tomuto útoku na prezidenta republiky kvůli tomu, že poděkoval legálně registrované straně, která působí v rámci zákonů ČR, za podporu, jíž mu vyjádřila v době, kdy byl hrubě a neoprávněně napaden výroky dvou vlivných poslanců Evropského parlamentu, přidá. Kdyby sázkové kamceláře vypisovaly v této souvislosti kurzy, nedá se pochybovat o tom, že po právu nejnižší by byl na tradiční baštu "levicového liberalismu"(který však vůbec žádným liberalismem není a zbývá tudíž pouze levicovost) Českou televizi. Ta opět nezklamala a již od poledních zpráv zařazovala tuto "šokující" informaci na čelné místo v pořadí zpráv. Ku pomoci si pak "nezávislí" novináři přizvali kamarillu, jež by v každém normálním státě byla důvodem oprávněně zděšené reportáže, například takového opět "nezávislého" politologa Oskara Krejčího, kdysi silně na komunistickém režimu závislého majora STB a poradce posledního komunistického premiéra, anarchistu Cakla, v ČT oblíbenou politoložku Dvořákovou, která při únorovém Grossově pokusu o remake Vítězného února promptně přispěchala s prohlášením, že prezident republiky nemá právo rekonstrukci vlády odmítnout, a další "užitečné idioty".

Pravou pikantérií ovšem bylo, když se nad postupem prezidenta bez jaskékoliv reakce ze strany médií pohoršoval poslanec Kováčik z KSČM. Co lze očekávat od komunisty Kováčiky, jemu názorově blízkého "ideologicky nepředpojatého" premiéra Paroubka a unionisty Pelce, bych však neočekával od konzervativce Kasala, natož od politiků z řad ODS. Možná ještě od tradičně médiím servilního předsedy senátu Sobotky, ale od Petra Nečase? Jeho přístup mne opravdu velmi zklamal. Tito pánové zřejmě jednají po vzoru "hrdinů" z geniálního seriálu anglické televize "Jistě, pane..." a jakmile rok před volbami spatří větší počet novinářů jak dva, ihned říkají, co tito chtějí slyšet.

Ocenit lze naopak přístup komerčních televizí, která přešla tento aktuální pokus o útok na prezidenta bez jakékoliv pozornosti. Kdo se však ukázal být pravým "chlapem s kulema" byl ten, kdo byl prvním cílem této mediální palby, prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Mohl sice asi tvrdit, že si v množství práce neuvědomil, komu odepisuje, nebo uvézt jinou výmluvu. Nikoliv. Jeho reakce byla slovem muže, který ví, co dělá a stojí si za tím.

V zajímavé situaci se také ocitl předseda inkriminované a nezávislým serverem Novinky i spolu s prezidentem kriminalizované(první článek o této kauze zde vyšel dokonce v rubrice krimi) strany Národní sjednocení. František Červenka si totiž musí připadat jako by se vrátil čas, znovu, stejně jako když podepsal chartu, na něj a jemu blízký dokument dští média síru, aniž by se odvážila dát mu minimální potřebný prostor k obhajobě, nebo ach ta hrůza, inkrimunovaný text, na nějž reagoval prezidentův tajemník, otiskla.

Zajímavé je také sledovat, které události v té samé době stranou oprávněné širší pozornosti médií naopak zůstaly.Tak například vyšlo najevo, že dva libyjští diplomaté byli z České republiky staženi po té, co jejich dva třináctiletí spratci přepadli a znásilnili v Praze desetiletého chlapce. Druhý(shodou okolností syn publicisty Radka Johna) se jim ubránil. Přímo se vnucuje spekulace, zda bychom byli o této události informováni, kdyby se nejednalo o dítě prominenta režimu. Již v minulém týdnu proběhlý soud s lidmi z firmy, kteří vyhrožovali novináři Hynkovi z ČT totiž ukázal, že jsou to právě nejaktivnější napomáhači procesu kosmopolitizace a mravního rozkladu, kdož jsou stejně jako kdysi straničtí funkcionáři protěžováni jako nová téměř nedotknutelná elita. Oni vyhrožující podnikatelé totiž dostali od našeho humánního soudu šest a sedm let natvrdo. Tedy trest jaký se u nás běžně jinak dává za znásilnění či loupežné přepadení a několikrát více, než dostávají drogoví dealeři.

Jak se dalo předpokládat, o této kauze se v našich médiích nějaká ta dramatická reportáž vůbec neobjevila. Naši čačtí investigativci si jí zřejmě nevšimli a nastalo klasické "ticho po pěšině" jako vždy, když se přihodí něco, co se našim mediálním vládcům nehodí do scénáře o zlých Češích a mírumilovných a kulturních Afričanech.

Stejný přístup médií je pravděpodobný i v případě napadení studenta filozofie Vládi Nejedlého bojůvkou mladých komunistů, o níž informuje server ePortál. Stejně jako brněnské napadení tří skinů patnácti anarchisty vyzbrojenými tyčemi, při kterém byla jednomu z napadených rozbita lebka a bojuje nyní o holý život, je tato událost v příkrém rozporu s onou virtuální realitou, jíž nám tady za posledních cca patnáct let vytvořila média a její zveřejnění by mohlo tento dnes takřka ideálně fungující klam narušit. To vládci našeho mediálního prostoru samozřelmě nedopustí.