Jejich děti a selhání ODS

Miroslav Červenka

Asi nikdo, kdo mne a mé názory alespoň trochu zná, mě nebude podezřívat z nějaké náklonnosti k této vládě, ČSSD, natož pak k premiéru Paroubkovi. Právě naopak, spíše se kloním k názoru, že tato vláda si spíše než nějakých sto dnů hájení zaslouží sto ran bičem. A přece, události posledních dnů, konkrétně vše, co je spojeno s kauzou "Czechtech", mne přivedli na tu stranu pomyslné barikády, která dnes v této souvislosti rozděluje všechny občany této země, kteří se třeba jen trochu zajímají o veřejné dění, na které stojí právě premiér, na jehož adresu jsem v době celkem nedávné utrousil nejednu uštěpačnou poznámku. Domnívám se totiž, že přes všechny možné drobné excesy, které se při řešení tak časově, právně a organizačně spletité situace nutně přihodí, představuje Paroubkův postoj, a zejména pak postoj ministra vnitra Bublana, většinově cestu zákonnosti a zodpovědnosti.

Očividným protikladem je postup organizátorů tohoto monstrózního podniku a jejich zastánců z řad "osobností" a novinářů. Nikdo z nich jako by neviděl zjevné porušení mnoha právních, hygienických, ekologických atd., atd. zákonů a předpisů. Od samého začátku přeci bylo jasné, že cílem této tzv. "technopárty" je konflikt se zákony této země. Proto byla akce organizována utajeně, a proto také nikdo z organizátorů neměl(a do budoucna jistojistě ani mít nebude) zájem o nabídnutou spolupráci při výběru bezproblémové lokality(např. uprostřed liduprázdných vojenských újezdů). Vždyť cílem přeci není v prvé řadě hudba, ale dělat to, čemu se lidově říká "brajgl" - tedy provokovat, pobuřovat a být netolerantní k ostatním.

Nebudu se vracet ke všem jednotlivým dějstvím této kauzy. Mým cílem je pouze upozornit na ty nejkřiklavější podlosti onoho podání celého průběhu v médiích očividně stranících "bavící se mládeži". Prim v tomto hrála jako tradičně ČT, jež vystoupením organizátorů a jejich stoupenců, včetně prezentace všemožných výzev, poskytla široký prostor. Zaměstnanci tohoto veřejnoprávního molocha tak opět stejně jako v době "televizní krize" demonstrovali svou revolučnost. Co ovšem také čekat od zpravodajství, kde šéfem publicistické směny je bývalý aktivní anarchista Filip Černý? Objektivitu a vyváženost? Nedejte se vysmát.

Znovu také na scénu napochodovali osvědčení obhájci "práv" feťáků(o drogy jde na podobných akcích v neposlední řadě) a všech, kdož útočí na normální zákonů dbalé občany. Mezi prvními samozřejmě Václav Havel, Michael Kocáb, Svatopluk Karásek a senátor Štětina, kterému stejně jako jeho kolegům ze strany Zelených, kteří často bojují za každého brouka či květinu, najednou vůbec nevadila auta technařů prohánějící se po lesních cestách, hluk a nepořádek, kam oko dohlédne. Otřesné fotografie z akcí tohoto druhu doporučuji silnějším povahám shlédnout na www.czechfet.ic.cz.

Smutnými novici této suity byli i Jaromír Nohavica nebo Halina Pawlovská. Obzvlástě pozoruhodným bylo pak tvrzení posledních dvou jmenovaných(prvý s ním však přišel patrně M.Kocáb), že u Mlýnů "bijou zase naše děti". Domnívám se, že srovnání letošního zákroku s oním listopadovým je nesmírně ubohé. Je však v něčem pravdivé. Ano, každý je něčí dítě a v tomto smyslu ty děti, které byly u Mlýnů bity, jsou opravdu "dětmi" Havla, Kocába, Uhla a jim podobných - agresivní, ničeho si nevážící, egoistická a k anarchismu a drogám inklinující chamraď. A pakliže byly na Tachovsku bity, pak policisté pouze suplovali to, co zanedbali jejich rodiče. Jediné, co lze v tomto bodu vládě a policii vytknout je, že nepostupovali stejně razantně při následných nezákonných shromážděních v Praze.

Velikým zklamáním je pak pro mne postoj ODS, která místo aby stála na straně práva a pořádku celou složitou situaci uboze zneužila k útoku na vládu. Vrcholem v tomto směru pak bylo vystoupení pražského primátora Béma, jenž ujistil skupinu technoanarchistů po nocích terorizující Strahov a okolí, že jim ze strany policie pranic nehrozí. Jsem přesvědčen, že ODS v těchto letních dnech naprosto jako strana selhala a ztratila mnohé z do té doby již notně pošramocené důvěryhodnosti, čímž zřejmě ohrozila i své vyhlídky na aktuálně reálně se rýsující vítězství v nastávajících parlamentních volbách. I já, bytostný pravičák, bych po této zkušenosti totiž velice váhal, zda dát při rozhodování o kandidátech přednost předsedovi senátu Sobotkovi či primátoru Bémovi v duelu s premiérem Paroubkem či předsedou ČSSD Grossem. A řeknu otevřeně, že kdybych měl vycházet jenom z toho, kdo lépe, zajistí mou bezpečnost, což rozhodně pro mnohé při rozhodování není důvod druhořadý, volil bych s těžkým srdcem sociální demokraty. Nepřeji si totiž, aby mi po nocích v okolí mého bydliště hlučeli technaři a policie místo výzev k zjednání pořádku byla instruována, že nemá "jejich" děti rušit, že se přeci chtějí jenom bavit.

9. srpna 2005