Rusk� medv�d na �esk�ch kohoutc�ch
Du�an �r�mek
Reflex 37/2009
�ERN� SC�N��: okupace na�� zem� bez pou�it� tank�
Kdy nastane �ern� energetick� sc�n��? Ve chv�li, kdy rozhoduj�c� v�t�ina palivov�ch zdroj� �esk� republiky p�ejde do rusk�ch rukou. NEBUDE POT�EBA JEDIN�HO OKUPA�N�HO VOJ�KA, a p�esto n�s budou m�t Rusov� v hrsti. N�kdej�� tanky v ulic�ch pouze vyst��daj� politicky motivovan� ruce na kohoutc�ch s ropou a plynem. Tady je katastrofick� sc�n��, kter� u� z�tra m��e b�t skute�nost�.
Kdy� na Nov� rok 2009 p�estal proudit do st�edn� Evropy a na Balk�n rusk� zemn� plyn, bylo to jako n�raz jin� reality. Rusko t�m uk�zalo, kam a� je schopno zaj�t, aby si vynutilo respekt ke sv�m velmocensk�m z�jm�m. Dodnes nen� �pln� jasn�, zda �lo o pouh� ekonomick� spor s Ukrajinou, nebo to byl vzkaz pro st�ty z "bl�zk�ho p��hrani��", jak mohou v p��pad� politick�ch probl�m� dopadnout.
�esk� republika byla na rozd�l od ostatn�ch zem� ve v�hod�. Vedle rusk�ho jsme z�sobov�ni konkuren�n�m norsk�m plynem. Z�sluhou podzemn�ch z�sobn�k� pat��c�ch spole�nosti Transgas jsme rovn� mohli galantn� nab�dnout plyn Slov�k�m.
GAZPROM ��H�
Jen�e v t� dob� se zrovna p�ipravoval n�vrh energetick�ho z�kona, podle n�ho� by musel Transgas za regulovan� ceny pustit do z�sobn�k� i konkuren�n� distributory. Co by to znamenalo? Rusk� st�tn� plyn�rensk� monopol Gazprom vlastn� mimo jin� dce�inou spole�nost Vemex, kter� se sna�� pronikat i do distribuce na �zem� Evropsk� unie.
O p�id�len� kapacit by m�l rozhodovat Energetick� regula�n� ��ad, ten by v�ak nemohl ovlivnit, s k�m vlastn�k plynu uzav�e smlouvu o prodeji. Mohlo by se tak klidn� st�t, �e by v p��pad� obdobn� krize Vemex ozn�mil, �e m� sv� z�soby nasmlouv�ny mimo republiku, a bylo by vymalov�no.
Novela nakonec pro�la bez zm�n�n�ho ustanoven�. Rozhoduj�c� roli sehr�ly ekonomick� argumenty, ale z�rove� informace, �e st�t hodl� stav�t vlastn� z�sobn�kov� kapacity. Nebezpe�� v�ak nen� zcela za�ehn�no. P��t� rok toti� vypr�� �asov� podm�nka, po kterou se n�meck� RWE zav�zalo, �e Transgas neprod�.
Lze si lehce dom��let, �e hlavn�m z�jemcem bude Gazprom.
UKLOUZNUT� E.ON
P�ed t�emi lety n�meck� energetick� koncern E.ON zah�jil spolupr�ci s Gazpromem v�m�nou za plynov� lo�isko v Rusku. Jen�e mezit�m Kreml p�ijal z�kon, podle n�ho� distribuce a prodej plynu mus� b�t v dom�c�ch ruk�ch. N�meck� firma tak m� sice plyn, ale nem��e rozhodovat, za kolik ho bude prod�vat. Tenhle podraz �dajn� zmrazil po��naj�c� �vahy o prodeji Transgasu do rusk�ch rukou. Jen�e - kdo v�, co bude za rok, kdy� bude v Evrop� vrcholit ekonomick� krize?
KRIZOV� �T�B
Ekonomick� t�den�k Euro ned�vno p�inesl zpr�vu, �e petrochemick� koncern PKN Orlen se sna�� prodat svoji dce�inou spole�nost Unipetrol, skl�daj�c� se z n�kolika firem p�sob�c�ch na �esk�m �zem�. A op�t jsou ve h�e Rusov�. V tomto p��pad� petrochemick� spole�nost Lukoil.
Vl�dn� mluv�� Roman Prorok pop�el, �e by o prodeji Unipetrolu m�l jednat Jan Fischer se sv�m polsk�m prot�j�kem Donaldem Tuskem na setk�n� premi�r� Visegr�dsk� �ty�ky, kde se vedly rozhovory o energetice. Pro� v�ak potom Fischerova vl�da z��dila krizov� �t�b, v n�m� je vedle premi�ra �i ministra financ� i velvyslanec pro energetickou bezpe�nost V�clav Bartu�ka?
P�edm�tem hlavn�ch debat m� b�t pr�v� mo�n� odkup Unipetrolu do rukou �esk�ho st�tu. Spekulace o p��padn�m prodeji �esk�ho petrochemick�ho podniku jasn� ukazuj� bolav� m�sta i tak siln�ho region�ln�ho hr��e, jako je PKN Orlen. Jak� nebezpe�� zde hroz�?
RUSK� N�TLAK
Polsk� PKN Orlen se toti� dostal do sv�zeln� situace. P���inou je promarn�n� investice ve v��i �edes�ti miliard korun do litevsk� rafinerie Ma�eikiu Nafta.
I v tomto p��pad� jde o klasick� rusk� vyd�r�n�. Pot�, co ji PKN Orlen koupil, ru�t� dodavatel� p�estali rafinerii z�sobovat p�es ropovody. Ropa se tak mus� dov�et cisternami po �eleznici, co� p�epravu ne�m�rn� prodra�uje.
To v�ak nen� jedin� probl�m. Po ned�vn� prohran� arbitr�i s �esk�m podnikem Agrofert hroz� PKN Orlen, �e bude muset zaplatit dal��ch sedmn�ct miliard korun. A majitel Agrofertu Andrej Babi� u� se nechal �dajn� sly�et, �e te� nen� �as na vyjedn�v�n�, ale na to, jak PKN Orlen dorazit.
Vlastnictv� Unipetrolu je pro surovinovou bezpe�nost �esk� republiky d�le�it� p�edev��m kv�li 51procentn�mu vlastnictv� ve spole�nosti �esk� rafin�rsk�, kter� vlastn� rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Pokud by p�ipadla Rus�m, nic by jim nebr�nilo postupn� omezovat p��sun ropy prot�kaj�c� dnes ropovodem IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litv�nov) a preferovat tak pouze "jejich" ropovod Dru�ba.
�esk� republika by se tak stala naprosto z�visl� na rusk� rop�. A tud� vyd�rateln�. Pr�v� IKL byl z��zen v devades�t�ch letech jako bezpe�nostn� pojistka proti p��padn�mu rusk�mu monopolu.
LUKOIL NASTUPUJE
St�tn� spole�nost MERO �R se v posledn� dob� za�ala aktivn� zaj�mat o mo�nost z�skat pod�l spole�nosti Shell. O snaze t�to firmy prodat sv�j pod�l v �esk� rafin�rsk� se mluv� ji� d�le ne� rok, i kdy� ofi ci�ln� zat�m spole�nost ��dn� takov� z�m�r nedeklarovala. Nicm�n� opakovan� byla zve�ejn�na nepotvrzen� informace, �e Shell o prodeji jedn�. A sv�te div se - s k�m jin�m ne� op�t se star�m zn�m�m, tedy Lukoilem. Shell by sice musel v r�mci p�edkupn�ho pr�va nab�dnout sv�j pod�l dv�ma dal��m akcion���m, spole�nostem Unipetrol a ENI, ty v�ak v sou�asn� dob� nejev� z�jem sv� pod�ly zvy�ovat.
PRIVATIZACE MERA?
I kdyby ale nakr�sn� MERO nakonec pod�l Shellu koupilo, m�lo by to v�znam jenom v p��pad�, �e se poda�� udr�et pod�l Unipetrolu co nejd�le od Rus�. Jinak by se jednalo o zbyte�n� vyhozen� pen�ze da�ov�ch poplatn�k�. Jin�m probl�mem ov�em je, �e v ohro�en� je samotn� MERO, respektive jeho nez�visl� postaven�. V sou�asnosti koluje v prost�ed� veden� soci�ln� demokracie pl�n na privatizaci MERO.
V p��pad�, �e by tato strana k�vla, mohla by padnout jedna z posledn�ch hr�z� br�n�c�ch rusk�m firm�m ovl�dnout �esk� trh s ropou.
"Rusko-ukrajinsk� spor jasn� uk�zal, �e dlouhodobou stabilitu dod�vek o�ek�vat nem��eme. To, co bylo dohodnuto v Moskv� v lednu, je sp�e p��m��� ne� trval� m�r, proto�e je tam p��li� mnoho z�jm� a p��li� mnoho pen�z, kter� se musej� p�erozd�lit a znovu rozd�lit," �ekl koncem ledna 2009 V�clav Bartu�ka na semin��i Centra pro ekonomiku a politiku, v�novan�m energetick� bezpe�nosti. Co k tomu dodat?
Du�an �r�mek