První kolo v ringu

Pavel Kopecký

Ukrajina zná vítěze (prvního kola) prezidentských voleb. Klání ne nepodobného exhibičnímu rohování. Zápasu maximálně na dvě kola, kde je každá rána povolena, úder pod pás vítán, čemuž nasvědčovaly už celé roky ukrajinské „politické kultury“. Popasovávání kandidátů na hlavu též pro energetickou bezpečnost Evropské unie a Evropy vůbec klíčového celku se skutečně podobá ultimátnímu boxu. Výměně direktů bez pravidel, v němž velmi zjednodušeně řečeno, bojují pravobřežní s levobřežní Ukrajinou. Historicky i kulturně diferencované části.

Tak tedy v zemi „Rusů, kteří žijí u kraje“, rozhodoval letos elektorát ponejprve o tom, kdo z pozice nejsilnějšího ústavního postu povede jejich zemi příštími, nepochybně obtížnými léty. Jak bude hospodářsky postupovat celek v těžkém ekonomickém úpadku či geopoliticky směřovat stát, jenž se zmítá mezi silným západním a východním partnerem. – Že zhruba 37 procent odevzdaných hlasovacích lístků obdržel k Ruské federaci tendující Viktor Janukovič a s odstupem za ním skončila „prozápadní“ populistka Julia Tymošenková, není žádný blesk z čistého lednového nebe. Maximálně může být překvapivá ještě větší potupa, ne-li trapnost výsledků dalšího aktéra poněkud zprofanované „oranžové revoluce“ roku 2004.

A co prognóza druhého kola? Pokud se nepodaří spojit veškeré protijanukovičovské síly, má největší šanci právě předák Strany regionů, člověk s vysloveně kriminální minulostí. Jeho osobní historie však dnes v Kyjevě, Sevastopolu nebo Lvově zajímá málokoho, už byla promleta stokrát, tisíckrát převrstvena finančními a politickými machinacemi někdejších „prodemokratických“ revolucionářů.

Pravděpodobný triumf promoskevských skupin by svým naplněním přinesl jasné posílení místní role Kremlu, dlouhodobý odklon od EU s NATO, zavedení dvojjazyčnosti. Ozvěna jejich „dosednutí na trůn“ by byla nejspíš cítit také v Minsku či Polsku. A s echem posměchu v Bruselu.

Vyšlo v deníku E15