Projev Vlastimila Tlustého k státnímu rozpočtu na rok 2007
Vlastimil Tlustý
Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, z pověření vlády České republiky vám přednesu úvodní slovo k návrhu státního rozpočtu pro rok 2007.
Při zpracování státního rozpočtu na tento rok se vycházelo z následujících východisek:
Za prvé z predikce základních makroekonomických ukazatelů, kterou Ministerstvo financí zpracovalo již v červenci letošního roku. Koncem měsíce září byl provedena aktualizace této predikce, nicméně v zásadě nedošlo ke změně výchozích makroekonomických parametrů, na kterých je postaven tento rozpočet.
Dalším východiskem byly tak zvané výdajové rámce na roky 2007 a 2008, které byly stanoveny usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a sice usnesením číslo 2370 z letošního roku.
Třetím východiskem byla snaha zapojit všechny příjmy z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím kapitol státního rozpočtu.
Důležitým předpokladem pro naplnění předloženého návrhu státního rozpočtu - a víte, že to je jedno z problematických míst tohoto návrhu - je přijetí novel právních předpisů, u kterých ještě nebyl ukončen legislativní proces a které jsou projednávány v Poslanecké sněmovně souběžně. Jedná se o novelu zákona o nemocenském pojištění, o odložení účinnosti tak zvaného služebního zákona o dva roky, o službě státních zaměstnanců a zaměstnanců ve správních úřadech, a také s projednáváním změny zákona o spotřebních daních týkajících se konkrétně tabákových výrobků.
Současně s předložením návrhu státního rozpočtu byl Poslanecké sněmovně jako samostatný materiál předložen i návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2008 a 2009. Jedná se o sněmovní tisk 53.
Ve svém vystoupení bych vás chtěl seznámit pouze se základními charakteristikami tohoto návrhu státního rozpočtu a budu se věnovat zejména ekonomickému vývoji v roce 2006 a jeho predikci na rok 2007, hlavním principům rozpočtové politiky na příští rok a samozřejmě tomu, co je ústředním bodem jednání v prvním čtení, to znamená výši příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu.
Makroekonomický rámec, ze kterého tento rozpočet vychází, je založen na předpokladu pokračování růstu nejenom české, ale i světové ekonomiky, přičemž očekáváme, že v roce 2007 dojde k mírnému zvolnění. Návrh státního rozpočtu předpokládá, že hlavním zdrojem růstu hrubého domácího produkce bude stejně jako v letošním roce domácí poptávka. Ta by na rozdíl od předchozích let měla být zhruba shodně tažena s potřebou domácností a tvorbou fixního kapitálu.
Rizikem - a to mi dovolte zdůraznit, a to je první bod, u kterého bych si dovolil učinit vykřičník - rizikem pro tento rozpočet jsou nejenom často zmiňované vnější faktory, jako jsou ceny surovin na komoditních trzích a z toho plynoucí inflační tlaky, ale zejména je rizikem a je to nejvážnější domácí problém ve veřejných financích, a to je dlouhodobá nerovnováha veřejných financí, jak už jsem tu mnohokrát říkal, nejenom vysoká úroveň deficitu, ale tendence k jeho rychlému nebo zrychlenému zvyšování.
Návrh státního rozpočtu předpokládá zrychlení meziroční inflace při dosažení výše průměrné míry než v roce 2006. Tady mi dovolte připomenout, že na včerejším jednání vlády bylo guvernérem České národní banky zmíněno, že z hlediska plnění tak zvaných maastrichtských kritérií byl dosud diskutován jako hlavní problematická otázka právě stav veřejných financí a výše a rychlost zadlužování. Objevuje se druhý faktor a tím je zvýšená inflace a dnes budeme projednávat zákon o změnách spotřebních daní u tabáku, tak mi dovolte vás upozornit, že zvyšování těchto daní je nezbytné pro zlepšení bilance státního rozpočtu, ale nesmí přesáhnout rozumnou hranici, protože potom by zvýšené ceny těchto výrobků se promítly do inflace a Česká republika by začala míti v rámci snahy o přijetí eura problémy i s její úrovní.
Jaká je situace na trhu práce, je - myslím - všeobecně známé. Přetrvávají strukturální problémy a tento návrh rozpočtu - a tady prosím je druhý, velmi zřetelný vykřičník - předpokládá, že se podaří snížit nezaměstnanost v průměru o 1 % meziročně při trvajícím nárůstu míry zaměstnanosti i aktivity.
Tak jako u prvního vykřičníku jsem vás upozorňoval na to, že v Parlamentu probíhá průběžné projednávání novel několika zákonů, tady mi dovolte učinit jeden vykřičník navíc, tady totiž neprobíhá, a přesto návrh rozpočtu, tak jak ho připravila už vláda Jiřího Paroubka, očekává, že dojde ke snížení nezaměstnanosti, nicméně, abych to řekl jednoduše, pro to, dámy a pánové, budeme muset něco udělat. Jinými slovy přijmout k tomu nezbytné změny v zákonech. Neboť bez významné změny motivačních podmínek, to znamená poměru mezi rozsahem sociálních dávek a příjmů z práce, nelze v krátkém časovém horizontu očekávat, že v nezaměstnanosti dojde k výrazné změně. Jinými slovy v rozpočtu je obsažen předpoklad přijetí nezbytných změn, které posílí motivaci k práci, a pokud se tak nestane, očekávané snížení nezaměstnanosti o jeden procentní bod může být nerealisticky optimistické.
Já bych to raději ještě zopakoval, protože by to mělo být jedním z mott naší společné práce v příštím období. Rozpočet pro rok 2007 opravdu předpokládá, že dojde k významným změnám motivačních podmínek v poměru rozsahu příjmů z práce a příjmů ze sociálního systému.
Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v letech 2006 a 2007 najdete samozřejmě v předloženém materiálu v jeho části A.
Nyní bych se zmínil o těch třech nejvýznamnějších údajích, které jsou předmětem hlasování v prvním čtení. Příjmy státního rozpočtu v roce 2007 jsou naplánovány ve výši 949, 5 miliardy Kč, což znamená, že dojde k absolutnímu nárůstu příjmů v porovnání s rokem 2006, a to o 65, 1 miliardy Kč. Tady mi dovolte připomenout, že je ta částka velmi podobná nárůstu sociálních výdajů a že tedy platí neradostná charakteristika vývoje mezi rokem letošním a rokem příštím, která říká, že téměř veškerý nárůst příjmů státního rozpočtu je pohlcován sociálními výdaji a nemohou být tyto prostředky vynaloženy na aktivity vlády, které by mohly přinést další sekundární efekty.
Výdaje státního rozpočtu dosáhnou v příštím roce - nebo jsou naplánovány v rozsahu 1 bilion 40 miliard 800 milionů, což je meziroční zvýšení o 82 miliard Kč. Deficit státního rozpočtu je navržen ve výši 91, 3 miliardy Kč, a to v metodice sestavování státního rozpočtu. Tady mi dovolte upozornit, a měl by tu být asi další vykřičník, že výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů, který schválila tato sněmovna na příští rok v určitém rozsahu, je ve srovnání s tímto rozsahem, s tímto návrhem státního rozpočtu překročen o 56miliard600 milionů Kč.
Nyní k příjmům z rozpočtu Evropské unie. Jsou rozpočtovány ve výši 61 miliard 600 milionů Kč a ve srovnání s rokem 2006 se tyto příjmy očekávají o 4, 7 miliardy Kč vyšší. Jedná se zejména o příjmy z takzvaných strukturálních fondů Evropské unie, Fondu soudružnosti na realizaci společných programů, a to ve výši 20, 7 miliardy, ze strukturálních fondů a Fondu soudružnosti na realizaci společných programů v rámci programového období 2007 až 2013 ve výši 22, 2 miliardy, a příjmy, které jsou určeny na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. Z toho je 8, 9 miliardy - protože předpokládám, že tady bude o tom velká diskuse, opakuji 8, 9 miliardy - na přímé platby zemědělcům a 8, 1 miliardy na realizaci nového programu Obnovy venkova. Prosím, zaznamenejte, že tedy celková výše těchto podpůrných programů pro zemědělství a venkov dosahuje velmi vysoké výše.
Nyní k výdajové straně. Už jsem tady zmínil, že nárůst příjmů státního rozpočtu je pohlcován sociálními výdaji, a tak vás nepřekvapí, že nadále pokračuje růst podílu takzvaných mandatorních výdajů. Celkové mandatorní výdaje státního rozpočtu jsou pro rok 2007 rozpočtovány ve výši 579, 4 miliardy a tvoří již 55, 7 procenta výdajů státního rozpočtu. I tady mi tedy dovolte přičinit vykřičníky, a to proto, že tento podíl je nejenom vysoký, ale trvale se zvyšuje.
Od 1. 1. 2007 dojde ke zvýšení, k valorizaci důchodů o průměrnou částku 504 Kč a důsledky toho jsou samozřejmě započítány do výdajů příslušné kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.
Dovoltemi zmínit další citlivou otázku, diskutovanou zejména na tripartitě. Byla nalezena úroveň růstu platů pro civilní zaměstnance, která byla odsouhlasena tripartitou, to znamená jak zaměstnavateli, tak reprezentanty zaměstnanců, a to ve výši 5 procent proti úrovni letošního roku. Nad touto úrovní je očekávaný růst průměrných platů příslušníků bezpečnostních sborů. Tam se očekává v důsledku nabytí účinnosti služebního zákona růst 7, 7 procenta, přičemž v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa je k tomuto účelu, to znamená k realizaci služebního zákona, vytvořena rezerva 1 miliarda Kč.
Další - před dnešním jednání často diskutovanou - otázkou je úroveň prostředků vynaložených na výzkum a vývoj. Jsou rozpočtovány ve výši 25, 1 miliardy Kč a vláda při projednávání konečné podoby rozpočtu tuto částku na tuto úroveň zvýšila z původní úrovně o 1, 5 miliardy.
Na takzvané dorovnání přímých plateb, neboli subvencování, nebo plateb pro naše zemědělce se počítá s částkou 5, 3 miliardy Kč. A tady mi dovolte uvést, že to je částka v přesně stejné výši, s jakou počítal návrh rozpočtu vlády Jiřího Paroubka.
V rozpočtu jsou dále zapracovány výdaje ve výši 7 miliard Kč - přibližně 7 miliard Kč - s určením na projekty financované z úvěru od Evropské investiční banky. Jak si jistě vzpomínáte, na této schůzi jsme projednávali čerpání dvou takových úvěrů, a tak mi dovolte uvést, na co budou použity prostředky z nich získané. Je to na rozvoj Masarykovy univerzity v Brně, podporu investičních opatření na ochranu před povodněmi, na výstavbu a obnovu vodovodů a kanalizací, projekt českých dálnic s označením B, projekt dálnice D8 z Trmic na státní hranice a projekt jihozápadní části silničního okruhu Prahy.
To jsou tedy akce, na které budou použity úvěry od Evropské investiční banky. Státní dluh, pokud tento rozpočet bude takto, jak je navržen, realizován, se v roce 2007 zvýší ze současných 800 miliard na konci letošního roku na, prosím dobře zaznamenejte, 898 miliard korun na konci roku příštího, to je o dalších 12, 3 %. A prosím, toto číslo, které samo o sobě je podle mého názoru dost astronomické, nezaměňujte s veřejným dluhem, neboť při použití termínu veřejný dluh se dostanete vysoko nad úroveň jednoho bilionu.
Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury. A tady mi dovolte opět soustředit pozornost na jeden z velkých problémů návrhu státního rozpočtu, který bude určitě i tady předmětem diskuse. Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury jsou pro rok 2007 rozpočtovány ve výši 71, 7 miliardy korun včetně financování výstavby dálnice D 47, přičemž ze státního rozpočtu je uvažováno s dotací pouze ve výši 4, 4 miliardy korun, a teď je to, co si zaslouží zvláštní pozornost - a z příjmů z privatizace se uvažuje s prostředky v objemu 37, 2 miliardy korun.
Když vláda premiéra Topolánka převzala od svých předchůdců návrh státního rozpočtu, nebyly tyto investiční akce, zejména akce fondu dopravní infrastruktury, kryty konkrétními příjmy z privatizace a rozpočet by tedy byl ve stavu, kdy by takovéto akce, jako je výstavba dálnic, odstraňování ekologických škod, byly v nejistotě. To je důvod, proč vláda před zahájením jednání o státním rozpočtu rozhodla o záměru odprodat malou část nad svou majoritou ve společnosti ČEZ, a to s cílem získat výnos 31 miliard korun, přičemž prosím, a to zde zdůrazňuji, vláda zatím nerozhodla o formě tohoto prodeje, pouze svým rozhodnutím pokryla do té doby nepokryté výdaje zmíněných fondů, protože v situaci, kdy se musela rozhodovat mezi následujícími variantami - omezit investiční akce, jako je výstavba dálnic, nebo ponechat fondy s nekrytými bilancemi - zvolila třetí variantu, a to je ta, kterou vám popisuji, a to je rozhodnutí o privatizaci části akcií ČEZu, aby byly tyto fondy pokryty a mohly se pustit do svých záměrů.
Z předloženého návrhu státního rozpočtu a navazujícího navrženého střednědobého fiskálního rámce vyplývá, že, a to není charakteristika jenom rozpočtu na příští rok, ale je to charakteristika, jak jsme tady v Poslanecké sněmovně už říkali, i roku letošního a roku minulého, Česká republika nedodrží svůj závazek, nesplní tzv. maastrichtský deficit pod úrovní 3 % HDP. Tady mi dovolte citovat z materiálu, který byl sepsán ještě v době působení mého předchůdce, z materiálu Ministerstva financí, kde se výslovně píše, a já to cituji, aby bylo jasné, že to nemá žádný politický obsah, ale že to je konstatování, neb to vzniklo, jak říkám, v době působení pana ministra Sobotky: "Výsledky rozpočtového hospodaření v uplynulých letech nebyly dosaženy reformami na straně výdajů, ale vyšším výnosem daní. " Všimněte si, že deficitní hospodaření na velmi vysoké úrovni pokračovalo i v situaci, když stát zvyšoval daňovou zátěž a vybíral větší daně nejenom díky vyšší daňové zátěži, ale také samozřejmě díky vyššímu hospodářskému růstu.
Dále byly tyto výsledky hospodaření také dosaženy odložením části výdajů rozpočtových kapitol do rezervních fondů. Kdo tady včera poslouchal prezidenta NKÚ, tak určitě zaregistroval, že vytváření těchto fondů a jejich stav je považováno za znepřehlednění veřejných financí, protože ty jednotlivé v uvozovkách ušetřené nebo spíše nevyčerpané položky se v rezervních fondech stávají položkami neadresnými a umožňují vlastně čerpání mimo rámec státního rozpočtu. Navíc, a to tady také včera pan prezident říkal, čerpání z rezervních fondů se podle platné metodiky projevuje a projevovat bude dalším zvyšováním deficitu.
Úplně na závěr, a to zejména pro kolegyně a kolegy ze sociální demokracie a poslance bývalé vládní koalice, mi dovolte říci, že proti návrhu, tak jak ho připravila vláda Jiřího Paroubka, byly provedeny následující podle našeho názoru nezbytné změny. O 4 miliardy byly posíleny prostředky, které jsou rezervovány na ústavy sociální péče a obecně řečeno na důsledky přijetí zákona o sociální péči. Já vím, že tato otázka vyvolává, a asi i dnes tady na diskusi se to projeví, veliký zájem a oprávněný zájem, a dovolte mi k ní uvést, že původní návrh rozpočtu s žádnou takovou částkou nepočítal a že důsledky přijetí zákona o sociální péči nebyly do rozpočtu pro příští rok minulou vládou promítnuty.
Já tady rovnou uvedu, že odhady možného vlivu přijetí tohoto zákona se pohybují v poměrně širokém intervalu. Odhad Ministerstva financí, a je to odhad, který zveřejnil na jedné tiskové konferenci bývalý první náměstek Eduard Janota, hovořil o částce blízké 2 miliardám korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí ovšem hovořilo ve svých odhadech o částkách přibližně dvojnásobně vyšších a odhady, které se objevují v médiích od reprezentantů příslušných svazů a institucí, které reprezentují tyto skupiny obyvatel, hovoří o částkách dokonce ještě dvakrát vyšších. To, že se vláda rozhodla vytvořit rezervy ve výši 4 miliard korun, je snaha vyjít z realistického odhadu možného vlivu těchto zákonů a vytvořit v uvozovkách transformační polštář pro přechod od dosavadního financování, kdy prostředky tekly přímo do příslušných ústavů, a nyní po změně zákona potečou zčásti přímo k jednotlivým občanům.
Druhou zřetelnou korekcí nebo změnou v tomto návrhu oproti návrhu předchozímu je zvýšení prostředků o jeden a půl miliardy na vědu a výzkum, o jednu miliardu pro vysoké školy, a to v důsledku zvýšení počtu jejich studentů, jeden a půl miliardy na program obnovy venkova, půl miliardy na odstraňování povodňových škod, půl miliardy na obnovu kulturních památek, 300 milionů pro pokračování výstavby pražského metra a 300 milionů na program tzv. útlumu hornictví. Aby tyto změny zvyšující výdaje mohla vláda provést, musela samozřejmě provést i opatření se znaménkem opačným, a proto další charakteristikou předkládaného rozpočtu je, že vláda v něm navrhuje, aby běžné výdaje resortů a kapitol pro příští rok byly zastropovány na úrovni letošního roku, a vláda rovněž rozhodla, že bude omezena výstavba nových administrativních budov pro účely státní správy.
Děkuji vám všem za pozornost, omlouvám se za hlasovou indispozici a mohl bych na závěr říci, že nejenom se svým hlasem, ale i s tímto rozpočtem jsem udělal vše, co bylo možné. Děkuji za pozornost.
