Radar jako historick� trauma nepou�iteln�ch
Ji�� Svoboda
blog
Na prvn� pohled by se mohlo zd�t, �e dv� ni�iv� sv�tov� v�lky, kter� sice posunuly technick� a technologick� v�voj, z�rove� v�ak p�inesly nezm�rn� utrpen� milion�m lid�, degradaci zv�cn�l� lidskosti, prudk� n�r�st akceptace n�sil� jako varianty soci�ln�ho �ivota. I. a II. sv�tov� v�lka, zcela zvr�tila tradi�n� hodnotov� syst�my - dobro a zlo jakoby ob�as m�nily polaritu a nevztahovaly se k pevn� ukotven�mu fundamentu hodnot. Postmodernismu zvedl hozenou rukavici a autoritu tradi�n�ch Boh� �i Boha relativizoval v��i sekul�rn� akceptaci v podstat� jak�hokoli gesta, vr�en�ho mimo r�mce tradi�n� v�ry a tradi�n� struktury hodnot.
Do tohoto civiliza�n�ho roz�t�pu (polycentrismus pravdy) zapad� rovn� mno�stv� t�mat, s nimi� jsme ve spole�ensk�mu �ivot� konfrontov�ni.
Pro p��klad si vyb�r�m snad nejo�ividn�j�� t�ma - Radarov� z�kladna americk� obrany proti ��zen�m st�el�m um�st�n� na na�em �zem�.
Strany, kter� si tvo�� monopol na levicovost, by� mo�n� zcela nech�pou, co tento pojem v politologii znamen�, se ke smlouv� o p��tomnosti americk�ho radaru stav� emo�n� vypjat� a kategoricky. Zat�mco u KS�M to lze ch�pat setrva�nost� my�lenkov�ch stereotyp�, kter� tzv. Vokovick� Sorbona a j� podobn� �stavy silou, podpo�enou mnohdy existen�n�m tlakem, v�t�povaly sv�m frekventant�m, u �SSD jde o p��stup nevysv�tliteln�.
D�jiny samostatn�ho �eskoslovenska, a po rozd�len� federace i �esk� republiky, dostate�n� prok�zaly, �e obrana nez�vislosti �srdce Evropy� m� dlouhodob� ni�iv� ��inky, spo��vaj�c� v protektorizaci �i gubernalizaci mocn�j��mi sousedy. V�sledkem byl nejprve Protektor�t B�hmen und M�hren, jeho� statut posv�tily mocensk� elity na�ich tradi�n�ch z�padn�ch spojenc�, o jejich� l�sce jsme si d�lali iluze (Francie, Anglie) a o deset let pozd�ji nov� suspendov�n� �eskoslovensk� nez�vislosti prom�nou st�tu v pod�adnou gubernii �tam toho dubiska�, kter� se ve skute�nosti projevilo jako krut� vl�dce, vsazuj�c� sv� poddan� do paradigmatu asijsk� iracionality, krutosti, byzantinsk�ho obrazoborectv� a cynicky vynucovan�ch ok�zal�ch projev� vd��nosti a l�sky.
Norm�ln� uva�uj�c� ob�an za n�ho� se pova�uji, by si po sou�tu t�chto zku�enost� mohl uv�domit, �e bez silov� a hospod��sk� intervence bychom dnes byli vasaly N�mecka, �i vasaly Ruska - D�kuji, j� ani jedno, ani druh� nechci!
Na�e integrace do evropsk�ho prostoru p�in�� tak� ob�as ho�k� pilulky v podob� r�zn�ch direktiv, kter� se t�kaj� kde �eho a mnohdy sv�raj� ob�ana (toho, kter� nebyl v minul�m re�imu disidentem) daleko tu��� obru��, ne� jakou byl sv�r�n za re�imu p�edlistopadov�ho. Justice je rozvr�cen� a ��ste�n� demoralizovan�. Pokusy o dosa�en� spravedlnosti soudn� cestou jsou mnohdy vzd�len� v�ce, ne� des�tku let. Zlo�inci po dvou l�tech od brut�ln�ho zn�siln�n� d�t�te, opou�t�j� br�ny v�znice za dobr� chov�n� a posudek psychologa. Trv� sotva dva m�s�ce a zlo�inec brut�ln� zn�siln� dal�� d�t� a pro kvalitu pro��v�n� soci�ln�ch vazeb a emoc� svou ob� do�ivotn� poznamen�. Je n�kdo vol�n k odpov�dnosti? Soudn� znalec? Soudce, kter� rozhodl? Ale kde�!
N�kte�� z n�s jsou p�esv�d�eni, �e praxe porotn�ch soud� (integruj�c� do rozhodov�n� o vin� �i nevin� laick� �ivel) m� mnoho p�ednost� p�ed na��m syst�mem to�en� pr�vn�ch kli�ek, ve kter�ch se spravedlnost v�t�inou ob�s�. Obdobn� volba DI (okresn�ho st�tn�ho z�stupce), kter� si nem��e dovolit ani lajd�ctv�, ani pohrd�n� m�n�n�m ob�an� - ob� vede v americk�m syst�mu k nutnosti hledat si m�sto mimo roli zam�stnance ve�ejnosti.
A tak, kdybych byl n�hodou dnes p�edsedou �esk� vl�dy, nebo p�edsedou �esk� opozice, postavil bych si ambici�zn� c�l: p�emluvit jak�mkoli zp�sobem politick� establishment USA, abychom se mohli st�t dal�� hv�zdi�kou na americk� (pot� u� i na�� �star� sl�v�). Nepotopiteln� letadlov� lo� ve st�edu Evropy. Pak bych si s pan� ministryn� Park�novou zazp�val v�n� od srdce:
Dobr� den, prapore hv�zd a pruh�
tak u� ses rozvinul nad n�ma
dobr� den, prapore na�ich druh�
co jsme je v�tali s d��pama.
Vy�i� tam pros�m do vesm�ru
vy�i� tam mezi hv�zdama
�e chceme s ka�d�m ��t d�l v m�ru
rad�i v�ak �ijeme U Sama�
Ale �erty stranou. Bude-li na na�em �zem� jak�koli slo�ka americk�ho bezpe�nostn�ho syst�mu s americk�mi voj�ky, m�me o suverenitu a bezpe�nost postar�no. Zraniteln� budeme v takov�m p��pad� jen tehdy, odv��-li se n�jak� zem� glob�ln�ho konfliktu. Ale v takov�m p��pad� nebudeme u�et�eni ani s americk�mi radary, ani bez nich. A Americk� technologick� dominance, p�edstihuj�c� sou�et zbytku sv�ta, d�v� n�m velkou �anci, �e ani v takov�m p��pad� nebudeme mezi pora�en�mi a okupovan�mi. Americk� vojensk� p��tomnost na na�em �zem� n�s bezpe�n� ochr�n� p�ed silami z r�zn�ch azimut�, kter� historicky prokazovaly poku�en� z�skat nad zem�mi koruny �esk� protektor�tn� dominanci - a� to byli N�mci, nebo Rusov�. A a� n�s ti, �i oni cht�li vyst�hovat kamkoli. A �e americk� radar nebude nam��en jen proti Ir�nu, ale bude monitorovat i d�n� na rusk�m �zem�, to bychom nem�li zpochyb�ovat - sp�e bychom to m�li d�t Ameri�an�m jako podm�nku.
Jsem liber�l a ponech�v�m m�n�n� ka�d�ho na jeho osobn�m vkusu. J� osobn� u� od ran� puberty d�v�m p�ednost Elvisu Presley nebo Ray Charlesovi p�ed n�meck�mi Valk�rami i ruskou �astu�kou. A William Faulkner je mi o mnoho bli���, ne� kter�koli z velk�ch n�meck�ch spisovatel�, �i Maxim Gork�.
A tak, kdyby bylo n�jak� referendum, tla�il bych se u urny s l�stkem �Americk�mu radaru ANO�.
Ji�� SvobodaFilmov� re�is�r (Sametov� vrazi, Ud�len� milosti se zam�t�, Jen o rodinn�ch z�le�itostech, Skalpel, pros�m, aj.), b�val� �len a p�edseda KS�M (do r. 1992).
Od roku 2006 p�sob� na Universit� Jana Amose Komensk�ho jako spolu garant oboru medi�ln� komunikace
Osobn� str�nky