Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Balancoval jsem na ost�� no�e

Josef Mlejnek



Rozhovor s hercem Ladislavem Lakom�m



Ladislav Lakom� se narodil 14. listopadu 1931 v N�m�ti na Han�. Je absolventem JAMU, obor �inohern� herectv� (1952-1956), p�edt�m v Brn� vystudoval Vy��� pr�myslovou �kolu chemickou. V letech 1956-1965 p�sobil v Divadle brat�� Mr�t�k�, pot� a� do roku 1991 ve St�tn�m divadle neboli tzv. Mahence v Brn�. Pozd�ji pracoval jako pedagog na JAMU, krom� divadeln�ho herectv� p�sob� ve filmu, televizi, pracuje pro rozhlas i dabing. V posledn�ch letech ztv�rnil n�kolik v�razn�ch rol� v Divadle U stolu, kter� je samostatnou sou��st� Centra experiment�ln�ho divadla v Brn�. V roce 1998 vy�la kniha Eugenie Dufkov�




Letokruhy Ladislava Lakom�ho.

Co V�s p�ivedlo k divadlu? Kudy vedly Va�e cesty k n�mu?


Vztah k divadlu se u m� za�al formovat v d�tstv�, a to v ran�m d�tstv�. Rodi�e m�li v N�m�ti na Han� velkou hospodu a �eznictv�, a kdy� mi bylo p�t a n�co, tak m� dali k rodi��m m� matky do Lou�ky u Litovle. Vesni�ka, zapomenut� mezi lesy, m� sedmdes�t ��sel. Autobus tam nejezdil, na vlak se muselo j�t �ty�i kilometry. Pro�il jsem tam mezi sv�m �est�m a des�t�m rokem jedno z nejkr�sn�j��ch obdob� �ivota. Ka�dou ned�li odpoledne n�m tam syn m�stn�ho hostinsk�ho hr�l s loutkami za dvacet hal��� loutkov� divadlo. V�ecko mluvil a vodil s�m. N�m to nevadilo, vid�li jsme ho, ale nevn�mali. Tam asi ta s�la, imaginace divadla mne oslovila a uhranula poprv�, v t�ch �esti a� deseti letech. To zaprv�. Zadruh� jsme na z�kladn� �kole m�li u�itele, kter� se jmenoval shodou okolnost� jako j� Lakom�. Ka�d� rok s t�mi, kdo se sami hl�sili, nacvi�il dv� divadeln� hry. V�t�inou poh�dky, jednu na Den matek, druhou p�ed v�noci. V�e ve mn� za�alo pozvolna kl��it, nebo� jsem o divadle nev�d�l nic. Babi�ka s d�dou nem�li ani r�dio. Ne� jsem se nau�il ��st, vypr�v�la mi babi�ka poh�dky, pozd�ji jsem knihy p��mo hltal.



Kdy jste se vr�til k rodi��m?


Kdy� za v�lky rodi�e ode�li z hospody, proto�e otec m�l strach z N�mc�. Bydlel jsem s matkou v P�erov�, otec pracoval v Olomouci. Ka�dou ned�li jsem v P�erov� chodil jako div�k do loutkov�ho divadla, to m�lo pochopiteln� vy��� �rove� ne� v Lou�ce. Hodn� jsem tak� za�al chodit do kina. Po skon�en� v�lky se tat�nek s maminkou vr�tili na hospodu a my za�ali v N�m�ti piln� ochotni�it. Kdy� jsem skon�il z�kladn� �kolu, cht�l jsem se hl�sit na konzervato�. Matka by nebyla zas tak moc proti, ale otec �ekl Nikdy! Komediantem nebude�! Nap�ed si ud�lej n�jakou �kolu. Cht�l ze m� m�t �ezn�ka. Byl jsem jedin� syn a on mi cht�l p�edat �ivnost, o kterou stejn� p�i�el.



Zn�rodnili ho?


Zav�eli ho dokonce, dostal v pades�t�ch letech �est let natvrdo za tzv. hospod��skou kriminalitu. Koupil kr�vu, kterou na�erno porazil, a bylo to.



Nechyb�ly v�m ani hudebn� vlohy...


I o muziku jsem se zaj�mal u� od �tl�ho ml�d�. Je�t� kdy� jsem byl v Lou�ce u babi�ky, koupil mi tat�nek heligonku, harmoniku, na kterou jsem se nau�il brzy hr�t. Pozd�ji jsem tak� chodil do housl�. V letech brzy po v�lce jsem byl v situaci, �e jsem se dokonce rozhodoval mezi hudbou a divadlem.



Co rozhodlo v neprosp�ch hudby?


Brzy jsem si uv�domil, �e na tu muziku nem�m sicflaj� neboli schopnost u n��eho vydr�et, denn� cvi�it n�kolik hodin.



Proti hudb� ov�em tat�nek nic nenam�tal?


To jsem u� hr�l v kapele a kapeln�k mi jednou, han�cky, pov�d�: Pot�ebojo droh� poz�n. Nao�al be ses na to? Odpov�d�l jsem: J� to zkos�m. A doma ��k�m: Tati, j� pot�ebojo poz�n. - Kolek stoji? - Dva tisice, to si pamatuji, �e st�l dva tis�ce korun. Otec bez mrknut� oka vyt�hnul prkenici, vys�zel mi dva tis�ce, j� jel do Olomouce a koupil jsem si pozoun. Kdybych �ekl, �e se p�jdu u�it hr�t na housle na konzervato�, jsem p�esv�d�en, �e by ne�ekl nic. Ale o divadle necht�l sly�et.



B�t hercem, to bylo v jeho p�edstav�ch asi spojeno s p�edstavou nezaji�t�n�, pochybn�, tak�ka ko�ovn� existence?


Nejsp�. Ud�lej si nap�ed n�co po��dn�ho, zn�l otc�v kone�n� verdikt. Do Brna jsem p�i�el studovat nikoli herectv�, ale na pr�myslovku chemii. Tam jsem nastoupil a� v roce 1948, proto�e podm�nkou tehdy byl rok praxe v laborato�i v tov�rn�. Od sam�ho za��tku mi ov�em bylo jasn�, �e se chemi� �ivit nebudu. Hned po p��chodu do Brna jsem m�l to �t�st�, �e jsem chodil do soukrom�ch hodin k profesoru Rudolfu Valterovi, n�kdej��mu slavn�mu re�is�ru a herci brn�nsk�ho divadla, a hlavn� jsem ochotni�il. V Brn� snad nebyl jedin� ochotnick� spolek, kde bych se neomo�il. V D�lnick�m divadle v Kr�lov� Poli, v Husovic�ch ve Svatoboji.



Co ��kal tat�nek na tohle?


Tenkr�t mu to bylo u� jedno. Postavil jsem ho p�ed hotovou v�c. P�ipomenul jsem mu, co mi �ekl, a skute�n� jsem m�l n�co po��dn�ho, dokonce jsem dostal um�st�nku.



Ale takov� um�st�nka v pades�t�ch letech asi nebyla moc legrace, to byl p�ece skoro povol�vac� rozkaz, rozsudek.


Na JAMU jsem ud�lal p�ij�ma�ky v �noru a maturoval jsem v kv�tnu. �editel n�m rozdal um�st�nky, ale j� jsem ji odm�tl p�ijmout a ukazoval jsem mu pap�r, �e jsem p�ijat na Jan��kovu akademii. On zaprv� nev�d�l, co to je, JAMU, a vy�etl mi, �e m� �ty�i roky st�t �ivil a �e te� �ek� na v�s a vy chcete j�t d�lat n�co jin�ho.



Kam jste tu um�st�nku dostal?


Do V�tkovick�ch ocel�ren. Nakonec jsem tam musel jet v�echno vysv�tlit, ale na k�drov�m odd�len� mi �ekli, �e s t�m necht�j� nic m�t a poslali m� a� do Prahy na ministerstvo pr�myslu. A� tam jsem narazil na rozumn�ho �lov�ka, kter� pochopil, �e tu chemii d�lat nechci.



Jak JAMU, kam jste nastupoval v roce 1952, poznamenala pades�t� l�ta?


Kdy� je �lov�ku dvacet, tak v�ci vn�m� jinak ne� v pades�ti. Tenkr�t byl m�rou v�eho Stanislavskij, jeho posv�tn� syst�m se rouboval, na co se dalo. P�itom si s t�m nikdo z tehdej��ch pedagog� nev�d�l rady, proto�e v�t�inou �lo o herce z praxe. Oni u�ili tak, jak to c�tili, ale vylo�it Stanislavsk�ho u�en�, aplikovat ho na v�uku, to byla legrace. JAMU m�la divadeln� i hudebn� fakultu, tak�e tam byl i orchestr a sbor slo�en� ze student� zp�vu a �inoherc�. Kdy� jsme jeli n�kam vystupovat, hr�li jsme tak� r�zn� ske�e, v modr�ch svaz�ck�ch ko�il�ch...



S Vladim�r Men��kem nebo Lubom�rem Kostelkou jste se na �kole minul?


Byli jsme v prvn�m ro�n�ku, kdy� oni kon�ili. Stav�li jsme jim jako divadeln� ba�anti v Mart� na Bayerov� ulici kulisy. Hr�li jsem ov�em u� i mal� roli�ky nebo jsme statovali v jejich hr�ch. Byl to siln� ro�n�k, krom� Men��ka a Kostelky tak� Ji�� Tomek, Leopold Franc nebo Milan W�gner.



V� ro�n�k u� tak nabit� nebyl?


N� ro�n�k byl mimo��dn� siln�. Josef Somr, Bo�ivoj Navr�til, Bla�ena Holi�ov�, velik� talent, p�itom p�vodn� d�lnick� k�dr, V�clav Brtna, Josef Husn�k a dal��. A m�li jsme �t�st� i na pedagogy. Prvn� dva roky n�s vedla Jarmila L�zni�kov�, p�edn� here�ka brn�nsk� �inohry, a kdy� jsme �li do t�et�ho ro�n�ku, vr�til se do Brna Ale� Podhorsk�...



V �edes�t�ch letech jste si zahr�l hlavn� roli
V Komedii o umu�en� a slavn�m vzk��en� P�na a Spasitele na�eho Je��e Krista. Co pro V�s ��ast v t�to tehdy velmi �sp�n� a hned zkraje normalizace zak�zan� h�e znamenala?

P�ech�zel jsem z Divadla brat�� Mr�t�k� do tehdej��ho St�tn�ho divadla a byla to hned moje prvn� role v nov�m p�sobi�ti. To je v�dycky d�le�it�, jak se v nov� �taci �lov�k uvede. Vezmu-li to z hlediska hereck� pr�ce, byla to sv�m zp�sobem stra�n� t�k� role. Proto�e, zaprv�, �lo o to nezesm�nit tuto postavu. Na druh� stran� jsme hr�li lidov� text, z lidov� podkrkono�sk� hry, kterou profesor Kopeck� na�el a upravil, ten text byl velice naivn� a dalo to stra�n� pr�ce trefit se p�esn� do polohy tohoto ��nru, aby to nebylo p��li� religi�zn�, ale ani jsme si z toho necht�li d�lat legraci, jak�mkoli zp�sobem profanovat.



Pozd�ji se ov�em ���ila f�ma �i legenda, �e pr�v� legrace ze svat�ho n�m�tu v�m byla vnucena a �e Vy jste se dokonce chodil po ka�d�m p�edstaven� vyzpov�dat...


Tak to byla jenom f�ma. Velk�mu ohlasu p�edstaven� ov�em ohromn� nahr�la doba. Za�alo t�n� sm��uj�c� k Jaru 1968, kdy se u� leccos mohlo. Trefila se do situace, kdy lid� chodili do divadla m�lem jako do kostela. Je pravda, to nen� legenda, �e kdy� Zden�k Kampf coby Zpov�dn�k zah�jil p�edstaven� a jeho prvn� v�ta byla Pochv�len bu� P�n Je�� Kristus, ozvalo ze z hledi�t� spont�nn� A� na v�ky, amen!



Kolik jste sta�ili stihnout repr�z?


Hr�li jsme je do roku 1970, kdy to ta normalizace definitivn� zakousla, celkem stop�tapades�tkr�t. Do p�t�, �est� repr�zy jsme ale v�dycky hr�li takzvan� naposledy. V hledi�ti toti� poka�d� sed�la n�jak� komise. Tenkr�t se Bo�ivoji Srbovi jako dramaturgovi, ��fovi �inohry Milo�i Hyn�tovi i re�is�ru Ev�enu Sokolovsk�mu poda�ilo inscenaci obh�jit v tom smyslu, �e jde o inzitn� um�n�, o obr�zek na skle, vlastn� o um�n� lidov�. T�m to zachr�nili. Samoz�ejm�, �lo o n�co jin�ho ne� v Palou�ov� inscenaci v Realistick�m divadle, kterou jsem tak� vid�l a kter� byla bl� lidov�mu pojet� - hr�lo se ve sv�tnici, �ert byl na kamnech atd. U n�s �lo o teatro mundi, o divadlo sv�ta, byla to velk� barokn� pod�van� s velk�m po�tem zp�vaj�c�ch sionsk�ch dcer a tak� s hudbou Jana Nov�ka. To byl ��k Bohuslava Martin�. Tehdej��m ideolog�m pochopiteln� vadila velkolepost novoz�konn�ho p��b�hu a neust�le tla�ili na to, aby se hra zak�zala. P�itom jsme s Pa�ijemi m�li dokonce jet na Sv�tovou v�stavu do Montrealu a hr�t to cel� m�s�c dvakr�t denn�. �dajn� byl o p�edstaven� velk� z�jem.



Pro� jste nakonec do Montrealu nejeli?


Hlavn� z provozn�ch d�vod�, a tehdej�� �editel nebyl n��emu takov�mu naklon�n. Zaj�mavou zku�enost jsme ale s Pa�ijemi m�li ve V�dni. P�ijeli jsme tam na divadeln� festival a odehr�li jsme t�i p�edstaven�. Na tom prvn�m bylo t�m�� pr�zdn� hledi�t�. V�de��ci p�edstaven� bojkotovali, a mohl za to plak�t. Nesl n�zev Komedie o umu�en�. Pro ochotn�ky u n�s bylo v�echno hran� komedie, truchlohra nebo veselohra. Komedie o Umu�en� jim trochu zn�lo tak, jako bychom si z toho d�lali legraci.



M�li patrn� strach z ideologicky inspirovan�ho znev�en�.


Tak�e oni zprvu Pa�ije bojkotovali, ale kdy� se rozk�iklo, o co vlastn� jde, byla dv� zb�vaj�c� p�edstaven� vyprod�na - lid� dokonce sed�li na zemi, na sch�dc�ch. �editel festivalu n�s prosil, jestli to tam nem��eme hr�t aspo� je�t� t�den. Pochopili, �e nejde o zleh�ov�n�, �e to bereme v�n�. My jsme se sna�ili hru moc nenaivizovat, ale probl�m byl pr�v� v tom trefit se do ��nru, aby vznikl stejn� dojem, jako kdy� se �lov�k d�v� na n�jakou vy�ez�vanou barokn� madonu, kter� okouzluje jednoduchost�, nefal�ovanost�. Jedna z m�la kritik, kter� se trefila p�esn�, konkr�tn� o mn� napsala, �e jsem balancoval na ost�� no�e. A to je pravda. Proto�e u��kat ten text, aby nevyzn�l jako plan� deklamov�n�, bylo moc t�k�. Text byl neskute�n� naivn�, �lo v podstat� o cikorkov� ver�e. Stra�n� moc krom� hudby Jana Nov�ka ud�lala pro Pa�ije v�prava Karla Vacy. Bylo to velice kompaktn� p�edstaven�, na kter� se po letech vzpom�nalo.



Zhruba p�ed dv�ma lety obnovila Komedii o Umu�en� Eva T�lsk� v Divadle Husa na prov�zku. Nelze vstoupit dvakr�t od t�e �eky?


T�lsk� u� p�i tom prvn�m Umu�en� d�lala coby studentka JAMU Sokolovsk�mu asistentku. P�edstaven� v podstat� p�enesla, i kdy� n�kter� v�ci vylo�ila po sv�m, co nap��klad Sokolovsk� vy�krtal, ona otev�ela. Ale co se uk�zalo: �e je jin� doba, a v moment�, kdy mohou lid� svobodn� chodit do kostela a d�ti do n�bo�enstv�, nem� nikdo z�jem. Nev�m, kolik m�lo nov� p�edstaven� repr�z, ale jestli deset, je to moc. Jedno p�edstaven� odpadlo dokonce pro nez�jem div�k�. Najednou se uk�zalo, �e doba je jin�, �e u� nejde o zapov�zen� ovoce.



V Rakousku ale o zapov�zen� ovoce, by� p�ed v�ce ne� t�iceti lety, v�bec ne�lo.


Rakousko je samoz�ejm� tak� nepom�rn� religi�zn�j�� zem�.



Sv��il jste se, je�t� ne� jsme zapo�ali n� rozhovor, jednomu ze sv�ch koleg�, �e je V�m l�to, �e jste nikdy nehr�l kr�le Leara. Te� nev�m, jestli jsem si to litov�n� nep�imyslel. Se kterou rol� jste se v nejv�t�� m��e identifikoval, ne v tom smyslu, �e by V�m byla n�kter� postava sympatick�, ve kter� roli jste se pr�v� se sv�m hereck�m um�n�m c�til jako ryba ve vod�?


Miloval jsem V�vru z Mary�i. Hr�l jsem ho v Hajdov� re�ii s Nata�ou Kalousovou, Josef Karl�k hr�l L�zala. A� po letech jsem pochopil, jak je to n�dhern� figura. Je h��ch ho zjednodu�it na tu zlou str�nku, proto�e je to p�edev��m rozervan� a ne��astn� �lov�k. V t� postav� se d� moc uhr�t.



A krom� V�vry a po n�m?


T�ch rol� byla cel� �ada. Kdy� jsem byl je�t� u Mr�t�k�, m�l jsem mo�nost hr�t velik� reperto�r. Hr�l jsem Lensk�ho v On�ginovi, tehdy jsem se tak� poznal s re�is�rem Sokolovsk�m. Hudbu i zde slo�il Jan Nov�k. To bylo n�kdy kolem roku 1964. Hr�l jsem tak� v Remarquov�ch T�ech kamar�dech. Autorem dramatizace byl re�is�r Jan Fischer. Hr�li jsme to s velk�m �sp�chem v trojici Josef Somr, Jaroslav Dufek a j�. Nerad bych na n�co zapomn�l - i z toho, co bylo pozd�ji ve St�tn�m divadle. Kn�e My�kin v Idiotovi, poru��k Marlow v Kr�li Krysovi, zahr�l jsem si tak� skladatele Folt�na v p�episu �apkova rom�nu. Ale t�eba tak� Trepifajksla v Drdov�ch Dalskab�tech. R�d vzpom�n�m na dobu, kdy v Brn� re��roval Evald Schorm. Vyt�hl, opr�il a zre��roval Mahenova Chrousta. Postava, kterou jsem hr�l, se jmenuje Slav�k, z�hadn� existence. Hr�l jsem ve Dvan�cti rozhn�van�ch mu��ch porotce, kter�ho ve filmu hraje Henry Fonda. To byly role, kter� mi �ly na t�lo. Je pravda, �e herec �asto mus� hr�t role, do kter�ch se mu nechce nebo kter� p��mo nechce. Po Pa�ij�ch jako by se roztrhl s t�mi lidov�mi hrami pytel. Srba nasadil lidovou hru o Ane�ce sicili�nsk�: dostal jsem roli �a�ka, glos�tora a posunovatele d�je. Ale to u� takov� �sp�ch jako Pa�ije nem�lo.



Mysl�te, �e kr�le Leara si u� nezahrajete?


Kupodivu se Shakespearem jsem se dosti m�jel. Jedn�m z m�ch hereck�ch sn� zamlada byl Hamlet. Ale v Hamletovi jsem nakonec hr�l v Hajdov� inscenaci Polonia. ��kal jsem si, �e si u� po�k�m na kr�le Leara. Pak jsem se ale se�el s Eduardem II. od Marlowa a ten moji touhu utkat se s Learem nakonec uspokojil. Jednou v Praze jsme o t�to roli hovo�ili s Ji��m Hol�m. On hr�l Eduarda kdysi i u Burian�. P�esn�ji �e�eno, hr�l Eduarda i Leara a sv��il se mi s t�m, �e mu Eduard p�i�el t잚�. J� to nemohu posoudit, ale d�v�m mu za pravdu. Je to mimo��dn� n�ro�n� role nejen kv�li kvantit� text�, ale i v takov�m nepravideln�m a� podivuhodn�m ver�i. Ale ta postava je n�ro�n� p�edev��m fyzicky, proto�e zahrnuje obrovsk� �asov� oblouk. Lear se v �ase moc nem�n�, ale Eduard za��n� jako pom�rn� mlad� mu� - na tr�n nastoupil ve t�iat�iceti letech - a kon�� jako naprosto zni�en�, zdevastovan� sta�ec, vl��en� v poutech, s provazem kolem krku jako tele po Anglii, a� ho nakonec nechaj� zavra�dit, najmou si vraha a on ho udus� pe�inou. Kdy� se tak d�v�m t�eba na fotografie z p�edstaven�, vid�m, co jsem v�echno musel podstoupit i vn�j�kov� pro tu podobu, jak postupn� ch�tr� a po��d nesund� korunu z hlavy. To je n�dhern� paradox - v hadrech a �et�zech, ale s kr�lovskou korunou na hlav�.



Stalo se V�m, �e jste p�ijal roli se sm�en�mi pocity, ale potom jste se s n� identifikoval v�ce ne� byste s�m �ekal?


To se mi stalo, p�edstavte si, pr�v� p�i tom Trepifajkslovi. Tu roli mi p�id�lil re�is�r Pavel Hradil, kter�ho jsem m�l jako �lov�ka velice r�d, a bylo mi proti srsti mu ��ct, hele, j� to hr�t nebudu. Nebyla to moje parketa, v�d�l jsem to. Nikdy jsem net�hl k rol�m vylo�en� komedi�ln�m a do Trepifajksla bych se nikdy s�m neobsadil. S touhle postavou jsem tak byl nucen podstoupit jist� z�pas. Nav�c v�echny stra�il Jaroslav Mou�ka, prvn� Trepifajksl, kter� ovlivnil celou �adu dal��ch herc�. Tahle figura stra�n� sv�d� a� k jak�si bezb�ehosti. Udr�et jej� vlastn� m�ru, jej� lidskost, bylo nesm�rn� obt�n�. Ale pr�v� na to jsem vsadil. Nakonec jsme se s Vlastou Fialovou, kter� hr�la Plajznerku, zhostili sv�ch rol� se ct�.



D� se herectv� nau�it?


Jsem p�esv�d�en, �e ned�. Nen�-li talent, ned�. Je-li, d� se mu pomoci p�ekonat jist� kritick� obdob� a pomoci mu v oblasti �emesla. Je to jako ve v�ech oborech um�n�, nen�-li n�kdo mal��, nikdy ho z n�j neud�l�te. Je to iracion�ln�. Jak to pojmenovat? Nic nejde u talentu zm��it ani zv�it. Jde to pouze vyc�tit. Na JAMU jsem �adu let byl u p�ij�ma�ek a m�lokdy se komise na n�kom shodla.



Ale to je patrn� probl�m nap��� obory. M�j b�val� kolega ze studi�, filozof, u�� na vysok� �kole a b�v� taky u p�ij�mac�ch pohovor�. P�ijdou tam �asto lid� navr�en�, v�echno znaj�, v�ude byli, ale kdy� je p�ijmeme, ��k�, jsou za dva roky k ni�emu, proto�e neum�j� filozoficky myslet.


Tomu rozum�m velice dob�e. M�m velice �iv� p��klady pr�v� z JAMU, pod n� je je�t� tak� konzervato�. Tu a tam se najde n�jak� konzervatorista, kter� se ke zkou�k�m na JAMU dostav� dokonale a� neuv��iteln� p�ipraven�, ale vyc�t�te, �e to nen� jeho, z n�ho, ale imputovan� zvn�j�ku. Jsou tam poznat rady, jak si kleknout, jak vst�t, jak zak�i�et, ale kdy� mu ale d�te oby�ejnou etudu, aby sehr�l situaci, kterou zn� b�n� ze �ivota, najednou vid�te, �e tam nen� nic nad to, co bylo naordinov�no kantorem. Mockr�t jsem se o tom p�esv�d�il.



Vy s�m jste za�al u�it na JAMU u� v �edes�t�ch letech?


M�mi prvn�mi ��ky byli Miroslav Donutil, Pavel Zedn��ek, Dagmar Ve�krnov�. Z t�ch zn�m�j��ch. Za normalizace jsem musel odej�t, a kdy� jsem se vr�til, u�il jsem herectv� na kated�e muzik�lu. Dana �inkorov�, Jitka Schneiderov� a Roman Vojtek jsou m�mi ��ky pr�v� odsud.



�tec je takov� komicky pedantsk� slovo. D�le�itou str�nkou Va�eho herectv� je �ten� a p��mo �ten� poezie. K n� jste se p�i sv� univerz�ln� m�zi�nosti dostal zcela �iveln�?


M�l jsem �t�st�, �e na t� pr�myslovce, kde se samoz�ejm� u�ily v�ci, kter� m� moc nezaj�maly, jsme m�li znamenit�ho profesora �e�tiny, kter� tam p�i�el z konzervato�e. P�edt�m vyu�oval herce �e�tinu. Byl to otec zp�va�ky Evy Zikmundov�, �eny slavn�ho cestovatele, kter� byla s�listkou opery N�rodn�ho divadla. Ale nesm�m zapomenout je�t� na jednu d�le�itou v�c. Je�t� ne� jsem p�i�el do Brna, dod�l�val jsem v N�m�ti t�sn� po v�lce p�tou m욝anku a tam m� �e�tinu a zp�v u�il n�jak� Josef Vaca, co� byl s�lista P�veck�ho sdru�en� moravsk�ch u�itel�. P�sm�k, sb�ratel lidov� poezie a hudby. S n�m jsme jezd�vali do brn�nsk�ho rozhlasu - vlastn� u� v roce 1946. ��kaj� V�m n�co jm�na
V�clav a Valentin �indlerovi?



P�izn�m se, �e ne.


Str��ek K��pal a Joz�fek Melhoba?



To u� ano, ale sp�e nep��mo z r�zn�ch vtip�, v souvislosti s prvn� republikou a protektor�tem.


Pr�v� �indlerov� vytvo�ili ob� figurky. Oni v Brn� v�dy tak jednou za m�s�c to�ili ty han�ck� plka�ky a my tam jezdili jim d�lat k�ov�. D�ky Vacovi jsem poznal rozhlas d�vno p�edt�m, ne� jsem do n�j vstoupil profesion�ln�. To mi hodn� dalo.



Co pro V�s v sou�asnosti znamen� pr�ce pro Divadlo U stolu?


M� se splnilo moc hereck�ch v�c�. M�l jsem v�dycky r�d herectv� detailu. Samoz�ejm� v tom velk�m prostoru jako je Mahenova �inohra detaily unikaj� div�k�m u� v p�t� �ad�, kde�to tady m� herce jako na dlani. Mohu si dovolit v�ci, kter� si mohu sice dovolit i na velk�m divadle, ale nikdo to nedocen�. Tam je pot�eba velk�ho gesta, u divadla tohoto druhu hraj� o�i, pohled. A nemus� se v dokonale akustick�m prostoru tolik k�i�et. I dramaturgicky mi v�echno vyhovuje. Zat�m jsem v�echno d�lal s velk�m el�nem, nebo� m� v�dy oslovila p�edloha. A� to u� byla Bo�� duha, D�m U tonouc� hv�zdy nebo koneckonc� i ten Coelh�v Alchymista.



Jak se V�m pracovalo se zenov�mi texty v Mrtv� ko�ce?


Zde jsem se pokou�el �zajednat slovem� - abychom se vr�tili ke Stanislavsk�mu, kter� n��emu podobn�mu ��k� �slovn� jedn�n�. Prostoru pro vlastn� hereckou pr�ci je v Mrtv� ko�ce m�n�, ale m� dr�dilo, lze-li pr�v� vyj�d�it slovem obsah, situaci, paradox.



Dovedete si p�edstavit, �e byste coby poslu�n� syn sv�ho otce sv� herectv� ulo�il do hodn� hranat�ch z�vorek, nebo je dokonce pov�sil na �eznick� h�k?


J� si to p�edstavit dovedu. Dovedu si ale p�edstavit i to, �e bych nakonec stejn� skon�il u divadla. U� na t� pr�myslovce jsem m�l zaje�� �mysly, �e zb�hnu, �e ud�l�m to, co sv�mu str��kovi provedl Edvard Valenta, kter� zb�hl z techniky a v Lidovk�ch za��nal s p�edpov�d� po�as�. Okam�it� bych mohl nastoupit do divadla, kdybych t� pr�myslovky nechal. Vnit�n� hlas mi na�t�st� ��kal: nebude� m�t ani maturitu, ��dn� vzd�l�n�. Deset rok� se t�eba bude� n�kde protloukat jako el�v.





(M�rn� zkr�ceno vy�lo v Divadeln�ch novin�ch 18/2005)



P��loha:

Zen nejsou pouh� �p�lce


Brn�nsk� Divadlo U stolu uskute�nilo minul� v�kend bilan�n� p�ehl�dku sv�ch p�edstaven� za posledn� zhruba dva roky, kterou r�mcovala premi�ra p�sma zenov� poezie s n�zvem Mrtv� ko�ka, h���ka z text� zenov�ch koan�, kter� p�elo�il V�clav C�lek. Autorem sc�n��e a sc�ny je v�tvarn�k Milivoj Hus�k, kter� spole�n� s Franti�kem Derflerem p�edstaven� re��roval. �Lukost�elba nen� kratochv�le, ale z�le�itost �ivota a smrti,� prav� se v jedn� z vesm�s kr�tk�ch b�sn�. Pouhou kratochv�l� nen� ani zenov� poezie, nep�in�� podobnou �levu jako tzv. poezie nonsensu, jak by se mohlo zd�t povrchn�m p��jemc�m. Vyjad�uje sp�e ��as nebo �lek nad t�m, �e v�echno v byt� je neuchopiteln�, jak to jin�mi slovy vyj�d�il nap��klad Vladim�r Holan: �T�i�t� le��. Kdo je zdvih?� Mrtv� ko�ka nen� pasivn� replikou japonsk�ho slovesn�ho (p��padn� i jin�ho) um�n�, ale osobit� vklad brn�nsk�ch herc� nijak neoslabuje sp�r jej� p�vodnosti. P�edstaven� je mistrovskou lekc� Ladislava Lakom�ho v �ebrav� mni�sk� kutn� - pr�v� p�i jeho potm�il�ch gestech nebo po�ouchl�ch uchechtnut�ch p�i p�ekvapiv�ch point�ch si n�zorn� uv�domujeme, �e jde o v�c ne� o �erm s paradoxy. V roli jak�hosi zenov�ho �Watsona� Lakom�mu �sp�n� sekunduje Franti�ek Derfler. Jejich dialogick� p�ednes dopl�uje v�razov� tane�n� kreace Roberta Miklu�e. Sc�na je op�t p��klad� prost�: z d�ev�n�ch ��st� p�ekryt�ch l�tkou sestav� herci stolec, kter� je nakonec rozmet�n. Nemysl�m, �e v p��pad� Mrtv� ko�ky jde vybo�en� z dramaturgick� linie, ji� divadlo sleduje, proto�e i zde, a pr�v� zde, se op�t Divadlu poda�ilo s minimem prost�edk� dos�hnout maxim�ln� sd�lnosti.

Josef Mlejnek



Sklepn� sc�na Centra experiment�ln�ho divadla v Brn�. - Mrtv� ko�ka, h���ka z text� zenov�ch koan�. P�eklad V�clav C�lek. Sc�n��, sc�na a jevi�tn� koncept: Milivoj Hus�k. Re�ie Milivoj Hus�k a Franti�ek Derfler. Premi�ra 25. b�ezna 2004.



Recenze vy�la v MFD.







Pozn�mka: Nab�dl jsem pan� D�de�kov�, �e b�hem pr�zdnin, kdy se toho moc ned�je (Operace Tosk�nsko je svinstvo a nafouknut� bublina), budu o v�kendech na Virtually publikovat pro letn� odleh�en� a pobaven� star�� rozhovory s r�zn�mi osobnostmi �esk� kultury, nejen t� divadeln�.



Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 47848 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA