Vzpom�nky na �asopis Tv��
Emanuel Mandler
N�sleduj�c� texty p�edkl�daj� b�val� �lenov� redak�n�ho kruhu kulturn�ho a politick�ho �asopisu Tv�� Zbyn�k Hejda, Emanuel Mandler, Jan Nedv�d a Karel �tindl. Tv�� v 60. letech usilovala o publikov�n� hodnotn�ch liter�rn�ch a publicistick�ch text�. Byla dvakr�t zastavena. P�ipom�n�me jej� �l�nky po 40 letech.
Dietrich Bonhoeffer
Rezistence a odevzdanost
30.4.1944
...Co mne neust�le zam�stn�v�, je ot�zka, co pro n�s k�es�anstv� nebo kdo pro n�s Kristus dnes vlastn� je. �as, kdy se mohlo v�echno lidem ��ci slovy, a� ji� teologick�mi �i zbo�n�mi, je pry�. Pr�v� tak i �as niternosti a sv�dom�, a to znamen� �as n�bo�enstv� v�bec. Jdeme vst��c dob� pln� nen�bo�ensk�. Lid� prost� tak, jak jsou, ji� nemohou b�t n�bo�en�t�. Tak� ti, kdo se poctiv� jako �n�bo�en�t� ozna�uj�, to nijak nepraktikuj�. M�n� tedy asi slovem �n�bo�ensk�� n�co zcela jin�ho. Na�e cel�, 1900 let trvaj�c� k�es�ansk� zv�stov�n� a teologie stav� na �n�bo�ensk�m apriori� �lov�ka. �K�es�anstv� je v�dycky forma, mo�n� �e prav� forma �n�bo�enstv�. Stane-li se v�ak jednoho dne z�ejm�, �e toto apriori v�bec neexistuje, n�b� �e to byla historicky podm�n�n� a p�echodn� v�razov� forma �lov�ka, a jestli�e se tedy lid� stanou vskutku radik�ln� nen�bo�ensk�mi � a j� mysl�m, �e u� to tady v�cem�n� skute�n� je (co je nap��klad p���inou toho, �e tato v�lka na rozd�l ode v�ech p�edchoz�ch nevyvol�v� ��dnou �n�bo�enskou� reakci?) -, co to pak pro k�es�anstv� znamen�? Cel�mu na�emu dosavadn�mu �k�es�anstv� se potom bere p�da pod nohama a zb�v� n�kolik �posledn�ch mohyk�n��, u nich� m��eme �n�bo�ensky� zakotvit. M�lo by snad toto b�t t�ch n�kolik vyvolen�ch? M�me se tedy se v�� horlivost�, p�l� a rozho��en�m vrhnout na tuto pochybnou skupinu lid�, abychom u nich odbyli sv� zbo��? M�me p�epadnout t�chto n�kolik ne��astn�k� v jejich slab� chvilce a tak ��kaj�c je n�bo�ensky zn�silnit? Jestli�e to v�echno nechceme, jestli�e jsme kone�n� musili tak� z�padn� podobu k�es�anstv� posoudit jenom jako p�edstupe� pln� bezn�bo�enskosti, jak� vznik� potom situace pro n�s, pro c�rkev? Jak se m��e Kristus st�t p�nem tak� lid� nen�bo�ensk�ch? Existuj� nen�bo�en�t� k�es�an�? Je-li n�bo�enstv� jenom jedn�m rouchem k�es�anstv� � a tak� toto roucho vypadalo v r�zn�ch dob�ch velice rozli�n� � co potom je nen�bo�ensk� k�es�anstv�? Barth, kter� jedin� po�al myslit v tomto sm�ru, tyto my�lenky potom p�ece jen nerozvedl a nepromyslil, do�el v�ak k pozitivizmu zjeven�, kter� v podstat� konec konc� z�stal restaurac�. Pro nen�bo�ensk�ho d�ln�ka nebo �lov�ka v�bec se zde nez�skalo nic rozhoduj�c�ho. Ot�zky, kter� m�ly b�t zodpov�zeny, p�ece jsou: co znamen� c�rkev, sbor, k�z�n�, liturgie, k�es�ansk� �ivot v nen�bo�ensk�m sv�t�? Jak mluv�me o Bohu � bez n�bo�enstv�, tj. bez �asov� podm�n�n�ch p�edpoklad� metafyziky, niternosti ard., atd.? Jak mluv�me (�i se snad nem��e u� ani �mluvit� jako dosud) �sv�tsky� o �Bohu�, jak jsme �nenabo�ensko-sv�t�t� k�es�an�, jak jsme ek-kl�sia, vyvolen�, ani� bychom se ch�pali n�bo�ensky jako ti, jim� byla d�na p�ednost, n�br� sp�e jako ti, kdo zcela pat�� ke sv�tu? Kristus pak u� nen� p�edm�t n�bo�enstv�, ale n�co zcela jin�ho, skute�n� p�n sv�ta. Ale co to znamen�? Co znamen� v bezn�bo�enskosti kult a modlitba? Nedostane zde �disciplina arcani�, zvl�t� rozli�ov�n� (kter� Ty u� u m� zn�) p�edposledn�ho a posledn�ho, novou d�le�itost?
...Pavlovsk� ot�zka, zda je peritom� (ob��zka) podm�nkou ospravedln�n�, znamen� podle mne dnes, zda n�bo�enstv� je podm�nkou sp�sy. Svoboda od ob��zky je tak� svobodou od n�bo�enstv�. �asto se pt�m, pro� mne �k�es�ansk� instinkt� �asto t�hne v�c k lidem nen�bo�ensk�m ne� k n�bo�ensk�m, a to ne s �myslem mision��sk�m, ale sp� bych �ekl �bratrsky�.Zat�mco se p�ed lidmi n�bo�ensk�mi �asto ost�ch�m vyslovit jm�no bo�� � pon�vad� se mi zd�, �e tam zn� fale�n� a p�ipad�m si s�m pon�kud nepoctiv� (obzv�t� zl� to je, kdy� ostatn� za�nou mluvit v n�bo�ensk� terminologii, potom zmlknu skoro �pln� a je mi jaksi dusno a nep��jemn�) -, mohu p�ed lidmi nen�bo�ensk�mi p��le�itostn� zcela klidn� a jakoby samoz�ejm� ��ci B�h. Lid� n�bo�en�t� mluv� o Bohu, kdy� lidsk� pozn�n� (�asto ji� z lenosti myslet) je u konce, nebo kdy� u� selh�vaj� lidsk� s�ly � je to vlastn� v�dycky deus ex machina, kter� se po�le na sc�nu bu� pro zd�nliv� �e�en� ne�e�iteln�ch probk�m�, nebo jako s�la p�i lidsk�m selh�n�, v�dy tedy p�i vyu�it� lidsk� slabosti, obzvl�t� na hranic�ch �lov�ka. A to vydr�� n�sil�m v�dy jen tak dlouho, dokud lid� neposunou vlastn� silou hranice o n�co d�l a B�h jako deus ex machina se nestane zbyte�n�m. �e�i o lidsk�ch hranic�ch m�m v�bec za pochybn� (je dnes sama smrt, kter� se lid� sotva je�t� boj�, a h��ch, kter� sotva je�t� ch�pou, st�le ta prav� hranice?), zd� se mi v�dy, jako bychom cht�li �zkostliv� vy�et�it prostor pro Boha; - cht�l bych mluvit o Bohu nikoliv na hranic�ch, ale ve st�edu, nikoliv ve slabostech, ale v s�le, nikoliv tedy p�i smrti a h��chu, ale v �ivot� a v tom, co je v �lov�ku dobr�. Na hranic�ch se mi zd� l�pe ml�et a ne�e�iteln� nechat neroz�e�eno.V�ra ve vzk��en� nen� ��e�en�m� probl�mu smrti. �Onen sv�t� bo�� nen� on�m sv�tem z hlediska na�ich pozn�vac�ch mo�nost�. Transcendence pozn�vac�ch teori� nem� s bo�� transcendenc� co d�lat. B�h je transcendentn� ve st�edu na�eho �ivota. Kostel nestoj� tam, kde selh�vaj� lidsk� mo�nosti, na hranic�ch, n�br� uprost�ed vesnice. Tak je to staroz�konn�, a v tomto smyslu �teme Nov� z�kon moc m�lo prost�ednictv�m Star�ho. Jak vypad� toto nen�bo�ensk� k�es�anstv�, jakou vezme na sebe podobu, o tom nyn� mnoho p�em��l�m a brzy Ti o tom nap�i v�ce. Snad pr�v� n�m zde uprost�ed mezi V�chodem a Z�padem p�ipadne d�le�it� �loha...
Volili jsme a budeme volit
Volby jsou nesm�rn� d�le�it� sou��st demokracie. A na pohled zvl�tn�. Televizn� obrazovka n�m ukazuje, jak se p��slu�n�ci africk�ch kmen� perou; v posledn� chv�li se dohodnou a konaj� se volby. A na obrazovce vid�me ony proti sob� znep��telen� kmeny, jak jejich p��slu�n�ci jeden vedle druh�ho dlouhou dobu �ekaj�, aby ka�d� z nich mohl v po��dku a m�ru odvolit. Neuplyne �trn�ct dn� a u� se ti lid� znovu mydl� hlava nehlava. Pro� to tak je? Z�ejm� ��ast na volebn�m aktu dod�v� lidem d�le�it� pocit sebev�dom�.
U n�s je to p�ece jen jin�. Civiliza�n� z�brany zp�sobuj�, �e voli�i, kte�� by s chut� protivn�kovi zmas�rovali obli�ej, nechaj� tyto pudy v klidu a m�ru sublimovat v soubory nejr�zn�j��ch intrik a f�gl�, kter� maj� protivnou stranu ve volb�ch co nejv�c po�kodit. Budeme to moci (a vlastn� mnohdy u� te� m��eme) posoudit, proto�e nebude dlouho trvat s budeme m�t volby i my. Volba prezidenta �R, kter� se konala ned�vno, leccos napov�d�la. P�edev��m to, �e se nesm�me nechat oblouznit p�chou t�kaj�c� se toho, jak daleko jsme ji� na dr�ze civilizace pokro�ili. Bohu�el, s nemalou d�vkou nadnesenosti �asto zam��ujeme zd�n� za skute�nost. P�ehl��me-li p�edvolebn� z�pasy v �esku, pochop�me, �eho se ta nadnesenost t�k�.
Je�t� p�ed deseti l�ty byla �esk� spole�nost p�esv�d�ena, �e prezidentem republiky mus� b�t znovu volen V�clav Havel. Nicm�n� existovala po�tem i vlivem ne zcela zanedbateln� strana v �ele s Miroslavem Sl�dkem, kter� necht�la p�ipustit, aby prezidentem st�tu byla osobnost orientovan� demokraticky. K dovr�en� hroz�c�ho nebezpe�� disponovali jedn�m hlasem, kter�m eventu�ln� bylo mo�no zvolen� V�clava Havla zabr�nit. �esk� administrativa si dok�zala poradit. N�kolik dn� p�ed volbou prezidenta byl p�edseda republik�n� zav�en do arestu (��m� republik�ni ztratili v�hodu jednoho hlasu) a hned po zvolen� V�clava Havla zase propu�t�n.
Tentokr�t se stalo n�co nem�n� bizarn�ho. Prezidentsk� volby (15. �nora) zam�chaly s ohledem na bl��c� se volby do parlamentu brzy a rychle
vnitropolitickou situac� a zm�nily je vlastn� v jak�si miniparlamentn� volby. Tomu odpov�dala p�edvolebn� kampa� (p�esto�e v �esku vol� prezidenta jen poslanci a sen�to�i, konala se m�lem masov� p�edvolebn� shrom�d�n� a m�dia nez�stala pozadu) V�clav Klaus � kandid�t pravice �, byl klidn�; jako obvykle byl p�esv�d�en, �e opozice nem� kandid�ta, kter� by m�l proti n�mu vyhl�dky na �sp�ch. Opozice byla naopak odhodl�na Klause porazit. A tak p�esv�d�ila �esk�ho v�zkumn�ho pracovn�ka Jana �vejnara, kter� ji� dlouho pracuje ve Spojen�ch st�tech, aby na posledn� chv�li odjel do �esk� republiky a stal se �esk�m prezidentem. Kupodivu prost�ed�, do kter�ho p�ijel, bylo na n�j zcela p�ipraveno; levicov� parlamentn� kluby se na n�j vysloven� t�ily � nezaujat� pozorovatel by brzy dosp�l k z�v�ru, �e jde o organizovanou akci. Jan �vejnar svou kandidaturou na jistou dobu sjednotil levici a jezdil po republice a �sb�ral� hlasy jako by �lo o volby do parlamentu. V tom byl �sp�n�j�� ne� jeho v�t�zn� rival Klaus.
Kl�n� obou t�bor�, levice a pravice, bylo nesmi�iteln�. Brzy se oba bloky za�aly p�edh�n�t v n�vrz�ch, kolik m� st�t platit po v�t�zn�ch volb�ch r�zn�m skupin�m voli�� (hlavn� mlad�ch). Netrvalo dlouho a bylo z�ejm�, �e tyto p�edvolebn� sliby jsou finan�n� ne�nosn�. Ti, co sliby ne�et�ili, nyn� je ru�� nebo omezuj�.
Tak�e tyto prezidentsk� volby se p�ece jen p��li� neli�� od voleb, kter� mohl Miloslav Sl�dek sledovat pouze z krimin�lu. A� se v�echno vy��tuje, zjist�me, �e tyto prezidentsk� volby pat�� tak� do kategorie �ern�ho humoru�
l
Kdo koho nen�vid�
V�t�inu �ech� ( a jsem p�esv�d�en, �e i v�t�inu odsunut�ch N�mc�) t�� krom� jin�ho p�esv�d�en�, �e ti na druh� stran� Kru�n�ch hor a �umavy jsou napln�ni neodstranitelnou proti�eskou nen�vist� (o tom �e na n�meck� stran� vid� �echy podobn�, je t�k� pochybovat). Z�sta�me v�ak zde, u n�s. T�ko je vid�t do du�� lid� a t�m sp� do v�dom� velk�ch skupin t�ch, kte�� byli vyhn�ni ze sv�ch domov�. Ale cel� v�c je slo�it�j��: ve v�dom� mnoha z n�s, kte�� jsme s odsunem N�mc� souhlasili a pova�ovali je za zt�lesn�n� historick� spravedlnosti, je ukryta t�k�, dalo by se ��ci kolektivn� nen�vist. P�e se to nesnadno; o to nesnadn�ji, �e leckdo z t�ch, kter�ch se to t�k�, se jako odpov�� zasm�je. Pova�uje to za nerozumn� n�pad.
T�k� p��krov nen�visti vysok� politiky ve skute�nosti dus� dorozum�v�n� lid�, kte�� je�t� p�ed sto l�ty �ili ve spole�n�m st�t� Mnoz� z n�s se domn�vali, �e se b�hem doby sou�asn� nep��jemn� situace naprav�. Ale nen� tomu tak. Velk� politika vz�jemnou nevra�ivost nezmen�uje, sp� naopak. A jak bychom pak do t�to nep�kn� situace mohli zas�hnout my, prost� lid�? Vlastn� bychom postupovali proti trendu vlastn� st�tn� politiky.
Jenom�e cel� v�c je slo�it�j��. U n�s v �esku nen� protisudeton�meck� nen�vist ot�zkou pouze ofici�ln� politiky; prostoupila celou spole�nost. Zd� se, jako by se proti tomu nedalo nic d�lat, nen�vist proch�z� profesn�mi skupinami i jednotliv�mi generacemi. V takov�ch p��padech je pomoc t�k�. Je v�ak mo�n�, i kdy� je slo�it� a neobejde se bez pomoci historie. Ta se op�r� o n�stroje, kter�ch lze p�i ti�en� nen�visti pou��t. Nejmocn�j��m n�strojem je pam�.
Z �asov�ho odstupu je z�ejm�, �e p�i v�ech stesc�ch a p�i ve�ker�m na��k�n� (�t�i sta let jsme trp�li!�) vytvo�ilo Rakousko �esk�mu n�rodu neoby�ejn� p��zniv� podm�nky pro rozvoj jeho existence. Dnes u� m�lokdo vzpom�n� na on�ch t�i sta let utrpen� a pr�v� tak na rozvoj �esk�ho pr�myslu a obchodu v r�mci rakousk�ho st�tu. Snadno tak� zapom�n�me, �e po prvn� sv�tov� v�lce �e�i sl�bili vytvo�it z �eskoslovensk�ho st�tu �st�edoevropsk� �v�carsko�a �e jedn�n� pra�sk� vl�dy s �men�inami (nebyly ledajak�: N�mc� 3 miliony, Ma�ar� p�es p�lmilionu) bralo velmi mal� ohled na pot�eby t�chto etnik.
Pam� p�sob� jako velk� hobl�k. M�li bychom se nau�it vyu��vat ho k dobr�mu: k sebereflexi tam, kde je zapot�eb� odstranit je�at� hroty rasismu s antisemitismu a vyzved�vat do pop�ed� hodnoty, kter� vytvo�ili v�znamn� osobnosti a p�evzaly cel� n�rody
�e�i asi jen tak nezapomenou na n�meck� os�dlen� �esk�ho a moravsk�ho pohrani��, jeho� obyvatelstvo n�m �rozbilo republiku�. Te�, kdy� n�meck� obyvatelstvo bylo vyhn�no za hranice, jsou velk� plochy na�eho pohrani�� zdevastov�ny,. Na to bychom tak� nem�li zapom�nat, v�dy� to m�me p�ed o�ima. Ale hlavn� bychom nem�li zapom�nat na to, �e p�edkov� tohoto vyhnan�ho obyvatelstva pohrani�n� �zem� zkultivovali. Budeme-li se sna�it myslet p�edev��m na to dobr�, co sousedn� obyvatelstvo ud�lalo, je to krok vp�ed k p�ekon�n� nen�visti.
G l o s y
V�edn� den ob�ana Zemana
Slu�elo by se ��ct v�edn� den majora Zemana, kdy� jde o tak proslulou osobnost. Ale d�le�it�j�� je ten v�edn� den. Ob�an Zeman ho pro��v� jako v�ichni ostatn� lid� u n�s p�ed televizn� obrazovkou a ani ho nenapadne, �e pr�v� na obrazovce balamutil div�ky nejstra�n�j��mi hloupostmi a protiimperialistick�mi bludy, kter� mu, pravda, sc�n�rist� p�edepsali. Pro� y si m�l pr�v� ob�an Zeman d�lat starosti? V d�sledku neodpov�dn� dramaturgie na�ich televizn�ch stanic b�� tato agitka proti Z�padu jako v�echny ostatn� po�ady. Te� majora Zemana nahr�li na CD, kdo z n�s m� takov� �t�st� jako on? Snad je�t� �ena za pultem, Mu� na radnici a na Severu. Na�e televizn� dramaturgie si uchov�v� kontinuitu. Tak�e u� se t��m na po�ad, ve kter�m Rumcajs vyp�l� n�chodsk� z�mek.
Milion�� nejmilej��
Jestli v tuto chv�li p�ij�maj� pana �unka do vl�dy, nebo jestli v n� u� je, to nen� nejd�le�it�j��. V�znamn� je ohlas, kter� �unk�v come back vzbudil. Od n�kolika lid� jsem se dozv�d�l, �e ony �ty�i miliony pana �unka ne�lecht�, ale nem� smysl tuto z�le�itost nafukovat, kdy� se vyhazuj� do vzduchu mnohem v�t�� pen�ze. Na druh� stran�, v�te, to, jak se �unek vypo��dal s R�my, to je v�c, kterou bohu�el u n�s je�t� nikdo nedok�zal.
Mn� z toho vych�z�, �e na�e sou�it� s R�my je v�c natolik obt�n�, �e se jim (R�m�m) rad�ji vyhneme a bude-li t�eba, d�me jim zabrat. Nedopust�me, aby na�e vlast byla hanobena n�jak�mi cik�ny. � Tato u�lechtil� ideologie zachvacuje zna�nou ��st na�eho obyvatelstva. M� i sv� jm�no: rasismus.
Ma��nov� dostali vyznamen�n�
Na vyznamen�n�, kter� dostali brat�i Ma��nov� z rukou �esk�ho premi�ra, se lid� d�vaj� r�zn�. N�kte�� jsou pot�eni, jin� pohor�eni. Budi�, tak to v demokracii chod�. Ale o to te� nejde. Jde o rozhovor. kter� Josef Ma��n (�ije v Americe) poskytl televizi. �ekl, �e sou�asn� pom�ry jsou v �esku takov�, �e se mu do �esk� republiky ani nechce. Jsou tu neoby�ejn� siln� poz�statky z normaliza�n� doby, jako siln� �platk��stv�, nedobr� pr�ce soud� a policie, nedostatky ve �kolstv� a mnoho dal��ho nedobr�ho.
Nic proti tomu. My ov�em v t�chto pom�rech �ijeme � �ekn�me necel�ch �ty�icet let. Mnoz� z n�s by byli r�di, kdyby se tyto pom�ry poda�ilo zlep�it � a existuj� takov� idealist�, kte�� jsou ochotni p�i�init se o to. P�edpokl�d�m, �e Jose Ma��n k takov�m idealist�m pat��. Jen mali�kost se odva�uji podotknout: z Ameriky mu to pujde t�ko.
E.
Co by se stalo, kdyby...
Proslul� v�ta, vepsan� pon�kud odv�n� do titulku, byla v posledn� dob� op�t aktu�ln�. V nejr�zn�j��ch diskus�ch a debat�ch jako by byla p��tomna v podtextu:: �co by se stalo, kdy by nekomunisti�t� minist�i p�e �norem 1948 je�t� n�jak� t�den pose�kali a celou akci proti komunist�m pe�liv� p�ipravili?� A v podtextu tu��me je�t� �adu dal��ch ot�zek. jak by se zachoval Sov�tsk� svaz a dal�� mocnosti?� Ve skute�n�ch historick�ch ud�lostech lze a� na v�jimky naj�t na na�i ot�zku odpov�� pouze hypotetickou: mo�n�
V na�� kolektivn� pam�ti je toto �mo�n�, pr�v� pokud jde o �nor 1948. ulo�eno pevn� a hluboce. A tak se letos vzpom�nalo velmi intenzivn� a jednozna�n�. Vid�li jsme v televizi obrovskou prokomunistickou demonstraci na Starom�stsk�m n�m�st�, pochody milicion���, sly�eli jsme pam�tn� slova Klementa Gottwalda �Pr�v� jsem p�i�el z Hradu��, jako na dlani jsme vid�li rozehn�n� studentsk� demonstrace, sjezdy z�vodn�ch rad a rolnick�ch komis�, odstoupen� Edvarda Bene�e � vesm�s v kurzu zah�jen�m bezprost�edn� po v�lce komunistickou strnou.
To v�e nen� p��li� hezk�, pokud si �lov�k uv�dom�, �e d�jiny se sice neopakuj�, ale �e forma n�kter�ch tragick�ch ud�lost� m��e b�t obdobn� a mohou se s n� setkat i na�e d�ti. Budou se tak� d�vat na pr�vody ozbrojen�ch milicion��� t�hnouc� proti demokraticky zvolen� vl�d�?
Nikdo nem��e d�t odpov�� na ot�zku �co by bylo�, ani d�jiny ne. D�jiny v�ak mohou b�t u�itelkou �ivota pro toho, kdo o takov� pou�en� stoj�. Proto leto�n� v�ro�� �nora 1948, i kdy� ne�et�ilo faktografi�, bylo pr�v� z toho hlediska, o kter�m hovo��me, v�cem�n� plan�. Zd�raz�ovalo tragiku ud�lost� �nora 1948 a d�n�, kter� n�sledovalo, rozpad ob�ansk� sf�ry, abdikaci a smrt prezidenta. Toho, co p�edch�zelo �noru, si koment��e p��li� nev��maly � s v�jimkou Tom�e Krystl�ka v MF Dnes, kter� v�noval pozornost �eskoslovensk� vnit�n� politice p�ed �norem 1948.
Je tak� �eho si v��mat. Cestu k �noru dl�dili nejen komunist�, ale spolu s nimi tak� ostatn� strany (od roku 1945 vl�dla v �eskoslovensku koalice tzv. N�rodn� fronty (NF): N�rodn� socialist�, slovensk� strana lidov�, sloven�t� komunist�, lidov� strana, strana soci�ln� demokratick� � ostatn� strany v�etn� stran �p�edv�le�n�ch�, byly zak�z�ny).
Zd�nliv� �lo v N�rodn� front� o �irok� spektrum program�, ale nebylo tomu tak docela. I p�i zna�n�ch r�znic�ch a v�n�ch konfliktech spojoval v�echny strany NF spole�n� ideov� a praktick� z�klad. Bylo j�m vyhn�n� t��milionov�ho n�meck�ho etnika z �eskoslovenska, co� se posl�ze zda�ilo, a uchv�cen� jejich majetku (podobn� m�li b�t vyst�hov�ni z republiky i Ma�a�i; to se v�ak pro nesouhlas velmoc� nezda�ilo). Po vyhn�n� N�mc� n�sledovala konfiskace velk�ch a v�t��ch podnik� bez ohledu na n�rodnost, a n�kter� dal�� opat�en�, kter� v�echna posilovala socialistick� charakter st�tu.
Leto�n� vzpom�n�n� na �nor 1948 je pozoruhodn� t�m, �e se vcelku soust�edilo na v�e, co nap�chali komunist� (bylo toho opravdu dost), a vyhnuli se nedobr�m akc�m v�cem�n� v�en�rodn�ho r�zu. Stoj� proto za to p�ipomenout, �e �nor 1948 byl vyvrcholen�m z�pasu o charakter tehdej��ho socialistick�ho st�tu. Kde�to komunist� ji� od v�lky usilovali o to, aby charakter obnoven� republiky byl sov�tsk�, n�rodn� socialist� a lidovci se sna�ili zachr�nit n�kter� z demokratick�ch instituc�. Je to ostatn� patrn� z boje o to, m�-li st�t b�t veden na z�klad� ��zen� demokracie jako dosud (N�rodn� frontou), anebo m�-li jej ��dit jedin� � komunistick� � strana, �e komunist� tak snadno vyhr�li, nebylo zp�sobeno pouze silou a vlivem Sov�tsk�ho svazu, ale tak� t�m, �e ob�ansk� strany v �ele s prezidentem Bene�em p�istoupily na fikci, �e SSSR je st�t vyv�jej�c� se k demokracii.
K o r e s p o n d e n c e
Od �ten��e J. W. jsme dostali dopis tohoto zn�n�:
"V�en� pane a Tv��. Pod aktu�ln� se nal�z� �l�nek �Budeme m�t prezidenta?".
Je ps�no s v souvislosti s volbami p�ed deseti lety, �e jeden �len opozice byl
zat�en a po volb�ch propu�t�n, a tak mohlo doj�t ke zvolen� pana V. Havla.
Velmi by mne zaj�malo, o koho se v tomto p��pad� jednalo. D�le jsem na konci
tohoto �l�nku v�bec nepochopil "�ten���, kter� to nevzru�ilo a cel� krimin�l."
Ta posledn� slova cel� krimin�l s ni��m nesouvis� a nech�pu podstatu cel�
v�ty. Pros�m o jej� vysv�tlen�. Jsem kamar�d pana E. Mandlera, on �ije kousek
ode mne na s�dli�ti Novodvorsk� Praha 4. D�kuji moc za odpov��.
O d p o v � �
Mil� Jirko, ne v�eho, co se d�je kolem n�s, si v��m�me, a ne v�echno si pamatujeme. Tob� unikl kus nep�kn� reality, kdy �len z�konod�rn�ho sboru (!) byl p�ed prezident-
sk�mi volbami dr�en ve vazb�. �lo o p�edsedu �esk� ultranacionalistick� strany Miroslava Sl�dka. Po volb� prezidenta byl propu�t�n.T�ko je tvou "nepozornost" za zl� m�t �lov�ku, jemu� komunist� umo�nili tolik let krimin�lu, jako Tob�.. A je�t� n�co: ta posledn� v�ta m�ho �l�nku opravdu t�ko d�v� smysl. Odfl�kl jsem ji. Tak mi to odpus�.
Srde�n� zdrav�
Emanuel Mandler
autor je historik a publicista