Agenti v církvi (polské)

Vladimír Petrilák

Dnes, 26. února známý krakovský katolický kněz Tadeusz Isakowicz-Zaleski vydal v nakladatelství Znak dlouho očekávanou knížku "Księża wobec bezpieki na przykładzie archidiecezji krakowskiej"- Knězi vůči bezpečnostním silám na příkladu krakovské arcidiecéze. V této 600 stran čítající knížce je popsána nedávná historie krakovské církve. Páter Zaleski se soustředil především na popis postoje těch představitelů církve, kteří se nezlomili a odmítali v dobách komunismu spolupráci s polskou státní bezpečností. Takovými byli např. kardinál Macharski nebo biskup Nycz. Zaleski se, jakožto v oposici činná a pronásledovaná před rokem 89. osoba, dostal ke svým spisům, které na něj vedla polská komunistická tajná policie (SB), tyto důkladně prostudoval. Objevil mnohé šokující skutečnosti – to, že ne všichni kněží se zachovali tak, jako kardinál Macharski. Jakmile měl jistotu, že někteří katoličtí duchovní nezvládli situaci a bylo jasné, že spisy odkrývají jejich temnou minulost, alarmoval své představené v krakovské diecézi. Ti však buďto nereagovali vůbec anebo mu radili: spal to a zapomeň.

Nicméně páter Zaleski dokumenty ani nespálil a ani nehodlal zapomenout. Netajil se s tím, že píše knížku a ani s tím, že pro mnohé to nebude příjemná četba. Napětí se na podzim minulého roku vyhrocovalo a arcibiskup Dziwisz, vatikánský osobní tajemník papeže Jana Pavla II., mu jakožto přímý nadřízený vydal zákaz udělovat rozhovory sdělovacím prostředkům. Zaleski dostal jakousi církevní důtku za to, že otevřeně hovořil o nutnosti lustrace v římskokatolické církvi. Naštěstí v této atmosféře (kdy byla na něj pořádána dokonce jistá štvanice uvnitř církve) ho neopustili přátelé z dob oposice (byl kaplanem odborového svazu Solidarita v krakovské Nové Hutě), kteří ho nejen morálně podporovali, ale vyjednali mu dokonce i přijetí presidentem Kaczynským.

Situace byla opravdu dost zajímavá – církev se snaží umlčet jednoho kněze a toho naopak přijímá president a vyjadřuje mu plnou podporu… Dodejme, že president, který na rozdíl od toho předchozího (Kwasniewského) je silně katolický.

Krakovské nakladatelství, které mělo knížku lustračního kněze vydat začalo kličkovat. Nejprve oznámili, že knihu vydají teprve poté, až si ji arcibiskup Dziwisz přečte a ocení. Ten to však odmítnul. Tlak veřejného mínění byl natolik silný, že Znak nakonec couvl a rozhodl se knížku vydat.

To se konečně stalo. Chvíli potrvá, nežli komentátoři přečtou všech 600 stránek textu. Ale již nyní se objevila první jména, která budí největší emoce. Zaleski tudíž potvrzuje, že spolupracoval např. osobní přítel papežův, kněz Maliński. Nutno si všimnou toho, že auto nežli se rozhodl zveřejnit ona jména napsal všem zmíněným kněžím dopis, v němž uvedl co na ně „má“ a prosil je o vyjádření. Dopisem se takto obrátil na 39 osob, daleka ne všichni odpověděli a naprostá menšina se přiznala, že spolupracovala s SB. Např. známý poznaňský arcibiskup Paetz odeslal Zaleskému zpět neotevřenou obálku. Přitom Paetz, duchovní, kterého v roce 2002 papež přinutil, aby se stáhl do ústraní kvůli důvodnému podezření, že sexuálně obtěžoval mladé kleriky, byl dle Zaleského agentem Státní bezpečnosti. Arcibiskup, který se v poslední době opět začal objevovat na církevních akcích, samozřejmě vše popírá.

Autor vždy zdůrazňoval, že jeho knížka nemá pojednávat o agentech v hábitech, ale že má spíše popisovat skutečnou historii a statečné postoje většiny kněží v dobách komunismu.
O tom nakonec svědčí i moto: "Nechť Tvá církev bude živým svědectvím pravdy a svobody, spravedlnosti a pokoje, aby všichni lidé poznali naději nového světa".

Zisky, které knížka přinese (a je o ni veliký zájem) mají jít na charitativní účely.