Tibetsk� perspektivy
Pavel B�m
02.04.2008, Aktu�ln�.cz
Na bezm�la t�ech stovk�ch �esk�ch radnic op�t zavl�ly tibetsk� vlajky. Ty p�ipomn�ly povst�n� Tibe�an� proti ji� t�m�� p�lstolet� dlouh� ��nsk� okupaci. Tibetsk� vlajka je pln� symbol�. Nap��klad slunce na vrcholku hory s paprsky sv�t�c�mi do v�ech sm�r� p�edstavuje radost ze svobody, duchovn� a materi�ln� �t�st� a blahobyt v�ech bytost� �ij�c�ch v Tibetu.
A ��na se s d�kladnost� sob� vlastn� star� o to, aby nic z toho Tibe�ani nepoznali. Po roce 1949 se ��n�t� komunist� rozhodli p�chat nevy��dan� �istky cizinc� v podob� "m�rov�ho osvobozov�n�" od nekale ��d�c�ch imperialist�. Pikantn� na tom je, �e v t� dob� v Tibetu pob�valo cizinc� tolik, �e by na jejich spo��t�n� sta�ily prsty ruky. N�kolik zam�stnanc� britsk� obchodn� mise, autor knihy Sedm let v Tibetu, rakousk� horolezec Heinrich Harrer a jeho kolega. Imperialistick� hrozba takov�ho v�znamu, �e bylo t�eba vyslat na "osvobozuj�c�" misi osmdes�t tis�c voj�k�. ��nsk� pokus o roz���en� komunismu na st�echu sv�ta skon�il povst�n�m a n�slednou vlnou ni�en� a zab�jen�.
A zab�jel i hladomor, d�sledek p�ipitom�l�ho experimentu sov�tsk�ch zem�d�lsk�ch odborn�k� a jejich zem�d�lsk�ch reforem. Po stalet� osv�d�en� je�men vystrnadila na n�horn� plo�in� �ty�i tis�ce metr� nad mo�em p�enice. Pozemkov� reformy a dal�� spole�ensk� zm�ny necitliv� zav�d�n� ��nskou vl�dou vedly ve druh� polovin� 50. let k nepokoj�m, kter� 10. b�ezna 1959 p�erostly v ozbrojen� povst�n� proti ��nsk� nadvl�d�, skryt� podporovan� Spojen�mi st�ty. Povst�n� bylo b�hem n�kolika dn� krvav� potla�eno. Zhoubn� ��nsk� p�soben� vyhnalo z Tibetu tehdy patn�ctilet�ho �trn�ct�ho dalajl�mu a za n�m dal��ch v�ce ne� sto dvacet tis�c dal��ch Tibe�an�. Dalajl�ma 17. b�ezna uprchl do Indie, kde po��dal o politick� azyl, a od t� doby �ije v emigraci. Maova kulturn� revoluce rozpoutala v Tibetu peklo. P�i�lo v n�m o �ivot 1,2 milionu Tibe�an�. P�es milion z nich zem�elo ve v�znic�ch, pracovn�ch t�borech nebo p�i zmi�ovan�m hladomoru.
A to nemluv�m o tom, �e z v�ce ne� 6000 kl�ter�, chr�m� a svatyn�, v nich� �ilo t�m�� 600 000 mnich� a mni�ek, z�stalo pouh�ch t�in�ct. Stra�n� da� za to, �e chce b�t n�rod hluboce duchovn�, skromn� a mil� tak� svobodn�. Na nejvy���m vrcholu sv�ta by m�l zanedlouho zapl�t olympijsk� ohe�. Nejlidnat�j�� zem� sv�ta se stane hostitelem nejv�znamn�j�� sportovn� ud�losti tohoto roku, letn�ch olympijsk�ch her. P�edev��m proto se na ��nu up�raj� zraky z cel�ho sv�ta. A ty nemohou nevid�t, co se v Tibetu d�je. V posledn�ch dnech, kdy v ulic�ch Lhasy op�t te�e krev, je zd�en� a pobou�en� je�t� v�ce na m�st�, ne� kdy jindy. ��na se chyst� demonstrovat svou s�lu jako ekonomick� velmoc, kter� bezchybn� zvl�dne organiza�n� nesm�rn� t�kou akci. Stejn� systematicky a pe�liv� jako p�ipravuje LOH, tak� likviduje tis�ciletou kulturu, m�rumilovn� n�bo�enstv�, kr�snou p��rodu, tradice prastar�ho n�roda I n�rod samotn�. Nikdy nezapomenu na okam�ik, kter� byl jeden z nejsiln�j��ch v m�m �ivot�. St�l jsem v naprost� euforii na vrcholku sv�ta a bez sebe pokorou se rozhl�el okolo sebe. A na severu vid�l Tibet, nekone�n� a n�dhern� Tibet. Ten, kter� n�m byl nezaslou�en� odep�en ��nskou zv�l�. Nev�slovn� r�d bych se ze st�echy sv�ta spustil pr�v� tam, ale nebylo to mo�n�.
P�esto, a nebo pr�v� proto ud�l�m maximum, aby se tato kr�sn� zem� s kr�snou kulturou a kr�sn�mi lidmi mohla vymanit z komunistick� nadvl�dy a tyranie a douf�m, �e nebudu s�m, kdo se bude sna�it, aby Tibet z�skal zp�t ukradenou svobodu.