A nakonec i Slovensko našlo svoji SuperStar

Zuzka Aislerová

Tak a konečně tu máme předem anoncovaný závěr malého seriálu o slovenské SuperStar. V pátek jste mohli být svědky posledního finálového kola, které rozhodlo, kdo získá vytoužený titul. Rozhodovalo se mezi dvěma děvčaty – Katkou Koščovou a Martinou Šindlerovou. Teď už nejspíš není žádným tajemstvím, že slovenskou SuperStar se stala 23-tiletá Katarína Koščová z … Ale až do poslední chvíle zůstali fanoušci z obou táborů finalistek napjatí a nic nebylo jasné do momentu, kdy ruka předsedy poroty Laca Lučeniče spočinula na rameni Katky. Proč to říkám? Finále nebylo vůbec snadné, i přesto, že obě finalistky si mohli zazpívat skladby, které se jim za celou SuperStar povedly nejvíc a tím pádem by neměly nastat žádné problémy a spíš si mohly finále trochu užít. Nicméně nervozita a shoda náhod jim to nedovolila.

Všechno začalo už při prvním výstupu, kdy obě finalistky spolu zpívaly duet – píseň „Zasvieť“, na které se autorsky podíleli hudebník Vašo Patejdl a textař Kamil Peteraj. Martina Šindlerová byla natolik zaujatá máváním na svoje fanoušky, že v jednu chvíli zapomněla zpívat. Jinak skladba asi nebude mít jinou funkci, než kterou již splnila – zahájení finálového večera. Po textové stránce nepatří k ničemu jinému než k ceremoniálu SuperStar a asi by nebyla tím pravým, co by mělo znít z éteru slovenských rádií. Poté už do toho šla každá finalistka sama za sebe a jako první jsme mohli slyšet Katku Koščovou, která si střihla svoji semifinálovou skladbu od Morcheeby „Rome Wasn´t Built In A Day“. Byla to skvělá symbolická píseň do finále, protože ani finalisté samotní se ke svému úspěchu a současnému projevu nedostali ze dne na den. Myslím, že hudebníci, co začínají od píky, mají výhodu v tom, že mají na všechno víc času a když se něco nepovede, většinou toho není svědkem celý národ a tak mohou klidně třeba přejmenovat kapelu a začít zase znovu. V SuperStar se může člověk předvést a získat sympatie nebo se nadobro odepsat. Můj osobní názor je takový, že jestli se z někoho stane vykalkulovaná osobnost, vůbec nezáleží na účasti v SuperStar, ale spíše na konkrétním člověku. Abych se vrátila ke Katce, skladba se jí vydařila minimálně stejně dobře jako v semifinále a patřila k tomu nejlepšímu z jejích finálových výstupů.

Martina Šindlerová si vybrala skladbu od Anastacie „Left Outside Alone“. Když ji zpívala poprvé, obávala jsem se, že nízká poloha je na ni až příliš hluboko, ale nakonec se jí docela vydařila, sice to nebylo úplně stoprocentní, ale byla jsem překvapená, kam až sahá její hlasový potenciál. Jenom nevím, jestli bylo dobré zpívat skladbu i ve finále, mám pocit, že Martina tentokrát spodní polohu nezvládla. Dokonce i na jiných místech písničky jí trošku docházel dech, ale zase musím přiznat, že se mi takto líbila mnohem víc, než když předváděla stoprocentní výkony. Více komunikovala s publikem a působila, jakoby na ní ta její ledová přikrývka roztála. Trocha mladistvé naivity, které se celou dobu bránila, jí taky neuškodila.

Druhou skladbou Katka překvapila, že i já jsem zůstala zírat se spadenou čelistí. Bohužel to nemyslím v pozitivním smyslu. Spíše jsem byla udivená, jak se zrovna jí může něco takového stát. Až do prvního refrénu skladby od Alanis Morissette „You Oughta Know“ se jí vůbec nedařilo najít tóninu, ve které by mohla zpívat. Spíše to znělo, jako kdyby skladbu zpívala poprvé a teprve ji zkoušela. No ale i mistr tesař se někdy utne, i profesionálům to může klidně po dvaceti letech kariéry na pódiu ujet. Zatímco většina poroty to diplomaticky obešla, Paľo Habera zareagoval jako vždycky objektivně ve smyslu „co si budeme povídat“. Katka si dobře uvědomila, že jí to nevyšlo, ale moderátoři reagovali slovy: „Ty si to můžeš dovolit“. A výsledky ukázaly, že měli pravdu. Ani tahle docela zásadní pěvecká chyba její pozici neohrozila.

Druhá skladba Martiny Šindlerové potvrdila svůj triumf v tomto kole. Ve skladbě „Je T’Aime“ od Lary Fabian jsme poznávali zase tu starou dobrou Martinu (to neberte doslova), jak jsme ji měli rádi v prvních kolech soutěže. Dala do písně především srdce a to je ze všeho nejdůležitější. Nicméně o celkovém vítězi rozhodovaly i sympatie z předchozích kol. Jako to komentoval Julo Viršík, jedna vyhraná bitva neznamená vítězství v celé válce. Myslím si však, že SuperStar se vůbec válce nepodobala a ze vzájemných soupeřů se stala velká parta přátel. Takové silné pouto ani zdaleka nevykazovala loňská česká SuperStar.

Nejlépe to bylo znát, když finalistky zpívaly novou skladbu „Najkrajšia esemeska“ (autory jsou stejně jako u duetu Vašo Patejdl a Kamil Peteraj), která byla napsána jenom pro ně. Diváci tak mohli porovnat, která finalistka ji zazpívá lépe, což se snáze pozná na té stejné skladbě. Na schopnostech obou zpěvaček ale již není co zkoušet, obě ji zazpívaly po svém a rozdíly by se hledaly jen velmi těžko. Při těchto skladbách se na pódiu objevili i ostatní finalisté SuperStar a podporovali zpěvačky vokály. Nebylo to poprvé ani naposled, co jsme je mohli vidět na pódiu všechny (snad kromě Roba Mikly, který se od svého odstupu neúčastní žádných akcí spojených se SuperStar v STV). Uprostřed přímého přenosu si šestice z nich zazpívala skladbu „Teraz je ten správny čas“ (Roba nahradil Peter Kotuľa) a na závěr finálového kola i rozhodování si všichni finalisté zazpívali společně s publikem (v rozhodování i s porotou a moderátory) skladbu „Kým vieš snívať“. Na tyto skladby řeknu snad jen to, že mají lepší melodii, která se mnohem lépe pamatuje a vůbec zní líbivěji než společné skladby finalistů české SuperStar. Sama jsem se párkrát přistihla, jak si pískám refrén.

Tím se pomalu končí tento miniseriál, ale fenomén SuperStar ani zdaleka ne. Tento týden vás čekají ještě dva magazíny, kde se určitě ledacos dozvíte ze zákulisí finálového kola a možná i něco málo o přípravách na velké turné. Jeden koncert můžete shlédnout i příští pátek na Jednotce, každý finalista zazpívá dvě skladby a nebudou chybět ani ty společné. Brzy vyjde i kompilace a protože slogany neustále hlásají, že na turné pojede všech jedenáct finalistů, snad se dočkají i fanoušci Roba Mikly (pokud do té doby něco neprovede, tak se, Robo, drž). Kromě toho brzy určitě vyjdou alba několika finalistů a podle mých informací se dočkáme i autorské tvorby, na což se moc těším i já.

Na závěr bych přidala jen takovou malou perličku, když jsem psala v sobotu dopoledne tento článek, poslouchala jsem u toho jedno nejmenované rockové rádio. A co neslyším, moderátor (pravděpodobně nějaký rockový chlupáč, jak s oblibou říkám) se rozplývá jak nad vítězkou slovenské SuperStar Katkou Koščovou, tak nad celkovým provedením a moderátory. A uznání od rockerů, u kterých bych počítala spíše s negativní reakcí na podobné soutěže, to už je věc. Možná to i svědčí o tom, že slovenská SuperStar našla opravdové talenty. Přeji všem finalistům, aby jejich budoucí hudební tvorba našla uznání i od profesionálních hudebníků a hlavně zůstali takoví, jací jsou teď a jak je máme rádi.

18. dubna 2005