Václav Klaus: Zápisky z amerického severozápadu č. 2

Zápisky z amerického severozápadu č. 2

Václav Klaus

klaus.cz

První noc s časovým posunem 9 hodin je vždycky obtížná, člověk mého typu se prvně probudí už o půlnoci. Definitivně ve 3 hodiny ráno. Navíc jsou v „oteplené“ Americe okna v hotelu většinou neotvíratelná a nikoli nejmodernější air-condition strašně hlučí.

V ještě skoro liduprázdném městě jsem šel na malou ranní procházku, ale v poklidném Portlandu se neděje vůbec nic. A vlastně tu ani není moc k vidění.

Amerika žije tím, že se Kongres odvážil říci NE Bushovu plánu na vyřešení finanční krize. Noviny jsou plné informací jak hlasoval každý konkrétní kongresman a senátor. Argumenty odpůrců – že je to špatný plán a že není možné dát vládě bianco šek na 700 miliard dolarů – jsou naprosto správné. Rozumím však tomu tak, že i zákonodárci chtějí dát 700 miliard, ale tam, kam budou chtít oni. Všichni říkají – méně do bank, více do reálné ekonomiky. Uvidíme, s čím přijdou.

Mám schůzku s Čechoameričanem, jedním z potomků Jana Amose Komenského, ale je to obchodník s realitami, žádný pedagog. Následuje tisková konference, která je věnována převážně mé knize o globálním oteplování, ale i mým názorům na řešení americké krize. Nechci, aby oni radili nám a proto by mne ani nenapadlo radit jim. Jen jim připomínám, že jsme po půlstoletí komunismu také měli špatné úvěry. A jak se nám tehdy všichni američtí poradci divili.

Potom následuje můj projev na obědě, který organizuje Cascade Policy Institute. Je nadepsán: „Panika kolem globálního oteplování je nepřijatelná a je třeba ji řešit.“ Skoro 300 lidí v sále s mými názory většinou souhlasí. Pan doktor Haber, který se o mne stará, je překvapen, že posluchači po mém projevu tleskají vstoje.

Po „live“ rozhovoru v rádiu mám hodinové setkání s redakční radou hlavního oregonského deníku „The Oregonian“, který má stejná témata jako ranní tisková konference.

Pak rychlá cesta na letiště a pouze 40 minut trvající let do Seattlu, pobřežního města nedaleko kanadských hranic. Ve zdejších poměrech nedaleko znamená asi 150 kilometrů. Je to nejdeštivější město USA, ne-li na celém světě, podle statistik je tam ročně v průměru jen 58 jasných dní.

Zaujalo mne, že je považováno za nejvzdělanější město v USA – 52% obyvatel má nějaký vysokoškolský diplom (nejčastěji bakaláře) a 93% střední školu. To je dost absurdní, protože tomu struktura zaměstnanosti nemůže odpovídat. Lidé jsou „převzdělaní“, vzhledem k poptávce po pracovních silách. Není to jenom hra na formální vzdělání? Je to vzdělanost skutečná? Nevěřím tomu. Vzdělanost není abstraktní pojem, musí být funkční. Náš pan ministr školství to bohužel také neví.

Na letišti ostražití kontroloři otevřeli – jako jedinému – můj kufr. Přístroje jim ukazovaly nějakou podezřelou chemikálii. Ukázalo se, že ji obsahuje kniha fotografií o státu Oregon. Pikantní je, že mi ji věnoval guvernér tohoto státu.