N�hubkov� z�kon aneb cenzura k 20. v�ro��?
Ji�� Oberfalzer
14.05.2009, Berounsk� den�k
Tzv. n�hubkov� z�kon je posledn� �prava trestn�ho ��du, podle n� je pod p��sn�mi tresty zak�z�no zve�ej�ovat p�episy odposlech�, a to zejm�na ve sd�lovac�ch prost�edc�ch. Jde o sankce do v��e 5 milion� korun a odn�t� svobody a� na 5 let.
Spor o n�hubkov� z�kon je vlastn� st�et dvou �stavn�ch pr�v: je to pr�vo na soukrom� a pr�vo na svobodu projevu. Zast�nci nov� z�konn� �pravy argumentuj� zejm�na faktem, �e odposlouch�v�n� je krajn� pr�lom do soukrom� �lov�ka, �e se povoluje jen v p��pad� nevyhnuteln� pot�eby p�i vy�et�ov�n� obzvl�t� z�va�n� trestn� �innosti, pod p��sn�m posuzov�n�m soudem a dozorem st�tn�ho z�stupce. Uchov�v�n� odposlech� m� tak� p��sn� re�im. V�e, co se net�k� vy�et�ovan� v�ci, m� b�t zni�eno. Ostatn� ve�ker� obsah odposlech� po odlo�en� p��padu m� b�t tak� zkartov�n.
Z uveden�ho je z�ejm�, �e nikdo krom� policist� ��astn�ch na vy�et�ov�n�, jejich nad��zen�ch a dozoruj�c�ho st�tn�ho z�stupce nem��e m�t k p�epis�m p��stup. A naopak, kdykoli n�kdo jin� vlastn� takov� dokumenty, vlastn� je protipr�vn�. Jak je to tedy mo�n� a pro� se to d�je? Motiv� pro �nik je �ada. M��e to b�t cenn� kompromituj�c� materi�l, kter� dob�e poslou�� politick�mu nebo obchodn�mu konkurentovi. M��e to b�t dobr� n�stroj vyd�r�n� a p��padn� dehonestace ur�it� osoby. Ale zmi�uje se i jin� motiv. Frustrace vy�et�ovatel�, kter�m je zabr�n�no pokra�ovat ve vy�et�ov�n�, kdy� p�i n�m naraz� na p��li� vysok� patra politick� moci. O podobn�m motivu se hovo�� pr�v� v souvislosti s tzv. Krakatic�, spisu o d�n� kolem zavra�d�n�ho podnikatele Franti�ka Mr�zka. Jeho vy�et�ov�n� zastavil d��v�j�� ministr Stanislav Gross, neobnovili jeho n�stupci Franti�ek Bublan ani doned�vna slou��c� Ivan Langer. P�esto se asi shodneme, �e dokumenty z prob�haj�c�ho vy�et�ov�n� by unikat na ve�ejnost nem�ly.
Jak to v�ak je u vy�et�ov�n� zastaven�ho? Nikdo nebyl usv�d�en, nikdo nebyl ob�alov�n, neprob�hlo soudn� l��en�. Nev�me tedy, zda se osoba figuruj�c� v podivn�ch vztaz�ch s osobami operuj�c�mi na hran� z�kona n���m provinila �i nikoli, zda v�d�la o povaze �innosti dan�ch osob apod. To v�echno jsou jist� v�n� d�vody pro zna�nou zdr�enlivost v t�chto v�cech. Nev�hal bych ani na chv�li, pokud p�jde o osoby soukrom�: podnikatele, zam�stnance soukrom�ch firem, "�adov�" ob�any. U nich m� p�ednost presumpce neviny. Co ale s lidmi, kte�� zast�vaj� vlivov� pozice, a� u� ve vl�d�, ve st�tn�ch instituc�ch a v politice.
�adov� ob�an nem� ��dn� mo�nosti ovliv�ovat vy�et�ov�n�, ve�ejn� �initel ano. Bu� p��mo, je-li v n�jak� mocensk� pozici v oblasti bezpe�nosti nebo spravedlnosti, anebo nep��mo, d�ky sv�m kontakt�m. Stoj� tedy p�ed n�mi ot�zka, co je v p��pad� ve�ejn� �inn�ch osob vy��� z�jem - ochrana soukrom�, anebo ochrana z�jm� spole�nosti?
Jedn�m z hlavn�ch n�stroj� pro ochranu demokracie je svobodn� tisk. B�n� ob�an nem� mo�nost ani �as z�sk�vat informace o tom, jak se napl�uj� a ochra�uj� ve�ejn� z�jmy spole�nosti, mus� pln� spol�hat na fungov�n� org�n� st�tu (policie, st�tn� zastupitelstv�, soudy). Nad fungov�n�m t�chto org�n� v�ak u� je jen jedna kontrola - nez�visl� m�dia. P�edstavme si situaci, �e novin�� dostane do ruky dokumenty ze zastaven�ho vy�et�ov�n�, kter� nasv�d�ovalo na z�va�n� zneu��v�n� pravomoc� ve�ejn�ho �initele. V� dob�e, �e tyto dokumenty nedostal leg�ln� cestou, p�esto m� jejich obsah mimo��dnou z�va�nost. Co je v takov�m p��pad� v�ce ve ve�ejn�m z�jmu? Db�t na legalitu postupu, kter�m z�skal dan� informace, anebo upozornit ve�ejnost, �e se zde mo�n� d�je n�co velmi neprav�ho? M�j n�zor je, �e spr�vn� je ta druh� odpov��. Neum�m si p�edstavit, �e novin�� s takov�mi dokumenty v rukou ml��, �e nevaruje ob�any p�ed nebezpe��m zneu��v�n� moci, neum�m si p�edstavit, �e "hl�dac� pes" demokracie jen za�af� a ulehne zp�tky do boudy. A u� v�bec si nedovedu p�edstavit, �e za uve�ejn�n� z�va�n�ch informac� o n�jak� ve�ejn� osob�, p�jde novin�� �i ��fredaktor na 5 let do v�zen�.
Soukrom� osoby maj� pr�vo na ochranu soukrom�. Ve�ejn� �inn� osoby maj� toto pr�vo omezen�. Naopak ve�ejnost m� maxim�ln� pr�vo kontrolovat jejich �innost proto, �e spravuj� ve�ejn� prost�edky a maj� jist� v�sady. Ve�ejnost jim sv��ila moc. Ale sv��ila jim ji k tomu, aby mohli l�pe prosazovat jej� z�jmy, a nikoli z�jmy vlastn�. M� tedy pln� pr�vo na kontrolu toho, jak se o jej� z�jmy db�.
To je d�vod, pro� jsem v Sen�tu navrhl p��slu�n� ustanoven� "n�hubkov�ho" z�kona vypustit. Poslaneck� sn�movna n�s p�ehlasovala. Inicioval jsem tedy spole�n� s kolegou Petrem Pithartem �stavn� st�nost a spolu s dal�� necelou t�ic�tkou sen�tor� se nyn� obrac�me na �stavn� soud, aby tato z�konn� ustanoven� zru�il. V���m, �e to bude dobr� d�rek republice ke 20. v�ro�� n�vratu k demokracii.
Ji�� Oberfalzer
sen�tor ODS, p�edseda st�l� komise sen�tu pro sd�lovac� prost�edky