Euro ve sv�tle recese
Pavel Kohout
LN 14.5.2009
�esk� ekonomika poklesla o 3,4 procenta. Co z toho vypl�v�?
�Naplnila se tak na�e slova, �e pokles bude v�razn� a p�ekon� o�ek�v�n� trhu,� uv�d� Vladim�r Pikora ze spole�nosti Next Finance. Trh v pr�m�ru o�ek�val pokles jen o 2,4 procenta. ��esk� ekonomika klesala poprv� od konce roku 1998. Zat�m v�ak nikdy v novodob� historii neklesala tak prudce,� dod�v� Pikora.
Nyn�j�� pokles m� i jedno dal�� novum. Nelze za n�j nikoho obvinit � alespo� nikoho z dom�c� politiky. Kritizovat mo�n� lze p��stup vl�d v minul�ch letech k ot�zce vyrovn�n� rozpo�tu, ale st�le jsme v daleko lep��m stavu ne� v�t�ina z�padn�ch vl�d. Podle progn�z OECD p�es�hne celkov� dluh N�mecka hodnotu 66 procent hrub�ho dom�c�ho produktu, dluh Francie 79 procent HDP, dluh Belgie 92 procent HDP a dluh It�lie se dokonce p�ibl�� 116 procent�m HDP. Jak se to srovn�n� s �esk�mi zhruba 35 procenty? A� n�s n�kdo z Bruselu zase za�ne �mistrovat�, �esk� vl�da by m�la odpov�d�t ve sv�tle t�chto �daj� pon�kud m�n� submisivn� ne� obvykle.
Dokonce ani �esk� n�rodn� banka, kter� byla kritizov�na po m�nov� krizi v roce 1997, dnes nem��e b�t ter�em kritiky. Pr�v� naopak: proz�rav� politika �NB t�m�� vylou�ila �v�ry v ciz�ch m�n�ch z portfoli� dom�c�ch bank. D�ky tomu jsou nyn� �esk� pobo�ky zahrani�n�ch bank v podstatn� lep�� kondici ne� jejich mate�sk� instituce v zahrani��. A tak� d�ky m�nov�mu riziko. Ka�d� na n� nad�v�, zejm�na export��i.
Bari�ra v podob� m�nov�ho rizika p�ek�� i investor�m, zejm�na bank�m a penzijn�m fond�m. Nevypl�c� se jim toti� kupovat n�kter� typy cenn�ch pap�r�. Otrava, �e? Ano � a d�ky t�to otravn� p�ek�ce z�staly �esk� banky �ist� a nezasa�en� toxick�mi aktivy. D�ky m�nov�mu riziku a krit�ri�m �NB pro v�en� rizikov�ch aktiv v ciz� m�n� dnes �esk� banky a penzijn� fondy nejsou zat�eny rizikov�mi americk�mi hypot�kami, nemusej� �e�it pot�e plynouc� z rizikov�ch deriv�t� CDO a CDS, nemusej� ��dat st�t o pomoc. K beztak nep��jemn�m probl�m�m s reces� nav�c je�t� nemus�me �e�it probl�m finan�n� krize.
Toto si m�lokdo uv�domuje, stejn� jako jak velk� �t�st� m� �esk� ekonomika, �e zat�m nen� sou��st� euroz�ny. Pr��vihem by byla i fixace koruny na euro, kterou m� Litva nebo Loty�sko. Je tedy i �t�st�m, �e jsme zat�m ani nevstoupili do re�imu ERM II, proto�e v opa�n�m p��pad� bychom se st�� vyhnuli spekulativn�mu �toku na m�nu.
Doposud jsme �e�ili ot�zku, kdy �esk� ekonomika vstoup� do euroz�ny. Nyn� je na �ase otev��t novou ot�zku: zda v�bec. Doned�vna v�t�ina z n�s v��ila, �e z�padoevropsk� st�ty jsou schopny navzdory n�kter�m probl�m�m dlouhodob� prosperovat. Nyn�j�� recese � kterou jsme pln� dovezli, a na n� ��dn� dom�c� s�la nenese st�n viny � ukazuje, �e tomu tak nen�. Nyn� je z�ejm�, �e �dajn� �sp�ch evropsk�ho soci�ln�ho st�tu byl jen klamem, um�l�m r�stem zalo�en�m na dopingu v podob� masivn�ho r�stu dluhu v bank�ch i zadlu�en� st�tu. Evropsk� nezam�stnanost klesala v letech 2004-2008 jen d�ky gigantick� �v�rov� bublin�. Evropsk� komise si ov�em p�ipisovala z�sluhy!
Recese odhaluje, �e r�st ekonomiky i zam�stnanosti byl jen iluzi. Ukazuje tak� tot�ln� nekompetenci evropsk�ch st�tn�k� a ��edn�k�. Nejsou schopni ni�eho jin�ho ne� zadlu�ov�n� a nemaj� pon�t�, co se v ekonomice d�je. S v�jimkou n�kter�ch seversk�ch st�t� doch�z� v r�mci EU dlouhodob� k postupn�mu zpomalov�n� ekonomick�ho r�stu, p�i�em� zadlu�en� naopak roste. Je�t� za��tkem 90. let byly st�ty nyn�j�� euroz�ny zadlu�eny pr�m�rn�m pom�rem 60 procent HDP. V roce 2010 to bude 75 procent, zat�mco v roce 1970 to naopak bylo pod 30 procent. Nap��klad v roce 1975 m�lo N�mecko pom�r dluhu k velikosti ekonomiky jen asi na �rovni 20 procent. Pak ov�em za�alo budov�n� soci�ln�ho st�tu...
�esk� republika se zav�zala k p�ijet� eura, jakmile spln� pov�stn� maastrichtsk� krit�ria. Nyn� je Maastricht mrtvou literou pro v�echny, krom� potenci�ln�ch nov�ch �len�. Tento dvoj� metr je jen jedn�m d�vodem, pro� uva�ovat o permanentn�m zachov�n� �esk� koruny. Dal��m je ji� zm�n�n� ignorance evropsk�ch �initel�. Ti dok�zali poznat recesi teprve tehdy, a� je doslova pra�tila do nosu.
Krom� toho jsou tu obrovsk� evropsk� dluhy. Jsme ekonomikou, kter� je doposud kupodivu m�lo zadlu�ena: opravdu se chceme dobrovoln� p�ipojit ke klubu p�edlu�en�ch zvan�mu euroz�na? Po p�ijet� Lisabonsk� smlouvy se nav�c otev�ou dal�� mo�nosti federalizace EU. T�m�� s jistotou budou vyps�ny evropsk� dan�. Objevuj� se ji� i my�lenky vyd�v�n� evropsk�ch dluhopis� a je dokonce mo�n�, �e ��st n�rodn�ch dluh� bude federalizov�na.
Evropsk� komise neust�le vol� po vy��� akceschopnosti. Tak�e se nedivme, a� jednou n�m Brusel akceschopn� p�ip�e k �hrad� ��st evropsk�ho feder�ln�ho dluhu. Opravdu chceme riskovat, �e k tomu dojde? Opravdu se chceme ��astnit tohoto dobrodru�stv� v roli provincie bez pr�va veta? Opravdu n�m ti p�ipad� jako men�� riziko ne� kol�s�n� m�nov�ho kursu koruny? Nem�li bychom si stanovit vlastn� krit�ria pro vstup do euroz�ny � p�inejmen��m v tom smyslu, �e by dosavadn� �lensk� st�ty musely plnit alespo� sv� vlastn� krit�ria?
ps�no pro Lidov� noviny 14.5.2009
--------------------------
Perverzn� se t��m na moment, a� feder�ln� vl�da v Bruselu jednoho dne sd�l� poddan�m provincie �esk� republika cosi v tomto smyslu: �Draz� ob�an�, je na �ase projevit pravou evropskou solidaritu. Va�i n�me�t� spoluob�an� maj� probl�my se spl�cen�m dluh�, m��ete jim trochu p�chnout? Negativn� odpov�� nen� o�ek�v�na. Kdy� jste vstupovali do EU, dostali jste koneckonc� n�jak� dotace, ne? Tak�e p�i�el �as je splatit i s �roky. Mysl�te si snad, �e solidarita se v�s t�k� jen jako�to p��jemc�?!�
Ano, bude to pr��vih, ale na druh� stran� bude bo�sk� legrace sledovat dne�n� eurohujery, jak to vysv�tluj�, zd�vod�uj� a omlouvaj�.
A kdybyste to n�hodou nev�d�li, koncem roku 2008 �inil n�meck� st�tn� dluh 1641,8 miliard euro. V roce 2010 se �ek� vzestup na v�ce ne� 1895 miliard � alespo� podle odhadu Evropsk� centr�ln� banky.
Nad�jn� vyhl�dky.
A je�t� vesel� obr�zek pro naivky, kte�� nev�d� o skute�n�m rozsahu dluh� st�t� EU:
Pavel Kohout
ekonomick� analytik