Nedemokratick� unie
Martin Dane�
Ne, �e� nebude o Unii svobody - Demokratick� unii. Nen� jin� �esk� strany, o n� by se popsalo tolik pap�ru v pom�ru k jej�mu (zanedbateln�mu) v�znamu, proto by to snad i ode m� sta�ilo. Chci dnes hovo�it o demokratick�m deficitu Evropsk� unie. Nejl�pe jej toti� lze dolo�it na p��kladu p�n� �pidlova vyjedn�v�n� v Evropsk� rad�, summitu EU, kter� se konal minul� t�den v Bruselu.
Hlavy st�t� a p�edsedov� vl�d p�tadvac�tky se dohadovali - a dohodli � na zn�n� evropsk� ��stavy�. Roz���ili po�et oblast�, kde p�i hlasov�n� v Rad� ministr� nen� t�eba jednomyslnosti, a d�le za�modrchali princip tzv. dvoj� v�t�iny. �ada vl�d v�ak propadla v ned�vn�ch volb�ch do Evropsk�ho parlamentu, a mand�t �ady ��astn�k� summitu byl tak - minim�ln� v evropsk�ch z�le�itostech - z��sti zpochybn�n. Premi�r �pidla, kter� ztratil nejen podporu dom�c�ch ob�an�, n�br� i vlastn� strany, vystupoval jako �v�dce t�in�cti nespokojen�ch zem� a ve vyjedn�v�n� nakonec �ustoupil�. Nespokojeni by m�li b�t �e�i: nev�d� o tom nic.
Je ve�ejn�m tajemstv�m, �e Evropsk� parlament, jeho� poslance jsme volili (a v�t�ina z n�s nevolila), nen� skute�n�m z�konod�rn�m org�nem unie. Je sp�e jakousi demokratickou fas�dou, pod n� se skr�vaj� mnoh� privilegia poslanc� spojen� s jejich faktickou nemohoucnost�. Ot�e unie nad�le dr�� Rada (Rada EU) slo�en� ze z�stupc� vl�d. Ta pravideln� zased� na �rovni resortn�ch ministr� a coby kone�n� instance p�ij�m� z�sadn� rozhodnut�. Podobn� jako summit (Evropsk� rada) se nikomu nezodpov�d� ze sv� �innosti.
Vol�n� V�clava Havla po tom, aby byla evropsk� ��stava� p�ijata bez n�rodn�ho referenda, proto�e lid� slo�it�mu, stovky stran ��taj�c�mu textu nemohou rozum�t, je pohrd�n�m demokraci�. Ob�an� maj� o tak z�sadn�m dokumentu nejen hlasovat, ale maj� pr�vo mu i rozum�t. Komu slou�� s�hodlouh�, obecn� nesrozumiteln� texty zakl�daj�c�ch evropsk�ch smluv? Ob�an�m, anebo technokrat�m a n�kter�m pr�vn�k�m, kte�� na nich stav� sv� parazitick� existence?
20. �ervna 2004
Martin Dane�V roce 1991-92 byl diplomatick�m poradcem v Kancel��i prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidov�ch novin�ch, Metropolitanu, �esk�m den�ku, ��fredaktor Denn�ho Telegrafu (1993-94) a m�s��n�ku Mezin�rodn� politika (2002). V sou�asn� dob� �ije a pracuje ve Francii
Osobn� str�nky