Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


O u�ite�n�m konzervatismu

Pavel �vanda

Revue Politika 1/2007

Slovo konzervatismus bylo popul�rn� n�kolik let po roce 1990. V dob� velk�ch zm�n ve ve�ejn� sf��e i v soukrom�ch �ivotech jsme se r�di uchylovali k pov�echn�m p�edstav�m o trval�ch, obecn� srozumiteln�ch hodnot�ch. Ale kdy� do�lo na praktick� stanoviska, rychle jsme zji��ovali, �e p�edstavy o konzervativn�ch opor�ch se zna�n� r�zn�.

Dnes p��davn� jm�no konzervativn� funguje jenom jako ��dce u��van� ornament, kter� se ob�as p�ipojuje k programov�m prohl�en�m n�kolika m�lo politick�ch stran. V medi�ln�m �ivot� nem� historizuj�c� konzervatismus v�razn�j�� reprezentaci. Nap��klad monarchistick� nebo stavovsk� ide�ly p�e��vaj� na okraji sou�asn�ch z�jm�. Ani konzervativn� marxismus stalinistick�ho typu, i kdy� je ob�as ter�em polemiky, nen� ve st�edu ve�ejn�ho �ivota.

Konzervatismu jako nez�vazn� slovn� dekorace asi nemus�me litovat. V�znamn�j�� ot�zka je, jak� smysl v�bec a jakou podobu mohou m�t konzervativn� politick� a kulturn� t�hnut� ve sv�t� orientovan�m p�edev��m v�dou. Ta ve svobodn�ch podm�nk�ch sm��uje v�dy kup�edu a sv� c�le spat�uje v budoucnosti, ve zlep�uj�c�ch se metod�ch v�zkumu a uplatn�n�. I ten, kdo v�decky zkoum�, p��padn� jako pam�tk�� opatruje minulost, p�edpokl�d�, �e z�tra bude v�d�t a moci v�ce ne� dnes a �e poz�t�� se jeho situace je�t� zlep��.

Zato existuje �iv� konzervativn� tu�en� o lidsk� du�i. Domn�v�me se celkem konzervativn�, �e jsme jaksi st�le tit�. Ale kter� na�e p��n� a t�hnut� jsou st�le stejn�, �ijeme-li v �ase v��n�ch zm�n? Nap��klad vid�me, �e interpretace pom�ru, kter� je v�ru v��n�, toti� nal�hav� p�ita�livosti mezi mu�em a �enou, prod�lala do o�� bij�c� modifikace v rozsahu �ivota jedn�, dvou generac�. V�razn� prom�ny na�eho pohledu �iv� reflektuje i pr�myslov� kultura. Pamatujeme �asy, kdy milostn�m splynut�m, zastoupen�m cudn�m polibkem, vrcholil p��b�h ��astn� dvojice. Kde�to dnes filmov� vypr�v�n� dost �asto rovnou za��n� hlu�n�m zv��ec�m p��en�m, kter� se ostatn� mus� objevit na obrazovce, ne-li na za��tku, pak ur�it� v pr�b�hu d�je. Co se pro��valo za dve�mi ve dvojic�ch, je zp��stupn�no obecn�mu nahl�en� davu, jako by �lo o ur�it� nov� druh sportovn�ho z�polen�. Zm�nila se v�ak podstata nebo pouze interpretace t�to b�n� pro��van� milostn� situace?

Aktu�ln� zp�soby erotick�ch vypr�v�n�, jak se m�n� podle m�dy, vypov�daj� v�ce o str�d�n� na�� duchovn� podvy�iven� psychiky ne� o na�ich skute�n�ch aktivit�ch. D�le�it�j�� je, �e bez ohledu na to, zda si milostn� p��b�hy vypr�v�me s ost�chav�mi n�znaky, nebo s obsc�nn�mi detaily, nezasahuj� prom�nliv� spole�ensk� a epick� konvence podstatu situace. A� u� se milenci t�ce prod�raj� k prvn�mu polibku, nebo se svl�kaj� d��ve, ne� si sd�l� st�l� adresy, z�st�v� aktu�ln� po�adavek chv�le vskutku stejn�. Bu� dva lid� p�evezmou odpov�dnost za sv�j vztah, nebo ne. Ute�ou nakonec jeden p�ed druh�m? Anebo se z nap�t� mezi dv�ma p�ly lidskosti zrod� nov� lidsk� souru�enstv� a nov� lid�? Ob� mo�nosti z�st�vaj� otev�en� jako ot�zka vlo�en� do ka�d�ho milostn�ho setk�n�, dnes jako p�ed n�kolika sty lety. Tato opakuj�c� se v�zva se t�k� v�dy znovu jednotliv�ch �iv�ch lid�. N� podv�dom� konzervatismus st�le znovu nach�z� oporu v z�sadn�ch �ivotn�ch situac�ch, je� v�da m��e jen upravovat.

Konzervatismus v dob� v�dy
Jako celek jsme spole�nost� pokroku, vedenou v�dou z dne�ka do budoucnosti. Na�e psychick� vybaven� n�kdy v�hav� a jindy radostn� n�sleduje vn�j�� prom�ny na�eho sv�ta. P�itom z�st�v� p��tomno v na�ich �ivotech n�co podstatn� konzervativn�ho. Z�kladn� existenci�ln� rozli�ov�n� mezi p�ijet�m a odm�tnut�m, mezi ano a ne, mezi dobr�m a �patn�m dol�h� i dnes na ka�d�ho z n�s zhruba s dosa�en�m hranice prvn� dosp�losti. Na tom nic nem�n� fakt, �e n�s p�i denn�m rozhodov�n� ovliv�uj� dynamick� vn�j�� vlivy.

Prudk�m vlivem v�dotechniky a rozvojem technologi� nab�dky jedinec disponuje neb�val�mi mo�nostmi volby vlastn� budoucnosti. I na�e nej�ast�j�� n�mitky sm��uj� v��i vliv�m, je� �dajn� nebo skute�n� omezuj� svobodnou volbu. Jin� v�c je, �e jsme dnes nuceni volit ve sv�t�, kter� n�m jako celek p�ipad� p��li� komplikovan�, m�lo srozumiteln�, a proto n�kte�� z n�s konzervativn� teskn� po �dajn� pr�hledn�j�� minulosti. M�me toti� �asto pocit, �e ve sv�t�, kter� je v pohybu, jen obt�n� vyhled�v�me sv� jedine�n� m�sto. Jist� v�znam m� i ur�it� nedorozum�n�. Vlastn� �ivotn� polohu si b�n� p�edstavujeme jako nehybn� bod. Ide�ln� obraz, kter� bychom ka�d� o sob� jako jednotlivec i jako n�rod cht�li tvo�it v prudk�m toku v�eobecn�ch zm�n, by m�l b�t nem�nn�.

Jsem-li str�en prom�nou, co� se v dne�n�m sv�t� b�n� d�je, zd� se mn�, �e u� nejsem zcela sv�j. V jist�m smyslu je to pravda. Nepat��m si zcela, nebo� nejsem v��n� ani sob�sta�n�. Ve skute�nosti mus�m volit a tedy pohybovat se do budoucnosti skoro nep�etr�it�. Jin� v�c je, zda bych v technologicky jednodu��� minulosti pat�il opravdu s�m sob�. Sokratova, ale i Je��ova smrteln� sr�ka s archaick�mi institucemi by n�s m�la vyz�vat k opatrnosti v��i historizuj�c�m nostalgi�m.

�dajn� konzervativn� politick� nebo kulturn� o�ivov�n� n�kter�ch historick�ch spole�ensk�ch koncepc� se v podstat� zakl�d� na ide�lu znehybn�n� a na �dajn�m odvr�cen� v�ech komplikac�, je� p�in�� nezadr�iteln� rozvoj lidsk� kreativity. Takov� zd�nliv� konzervativn� zvol�n� "Stop zm�n�m!" je vlastn� dost podobn�m spol�h�n�m se na v�emocnost �lov�ka jako projevy radik�ln� pokrokov� touhy po vybudov�n� zbrusu nov� spole�nosti. Ani B�h si netroufal slibovat, pokud je zn�mo, znehybn�n� lidsk�ho sv�ta v ide�ln� poloze. Snad proto, �e bychom nejen pro n�j, ale i sami pro sebe v tom okam�iku ztratili ve�ker� sd�liteln� v�znam.

Z�kladn� rozd�l mezi konzervativn�m a pokrokov�m pojet�m lidsk� spole�nosti nen� v tom, p�ejeme-li si �dajn� konzervativn� restauraci n�kter�ch historick�ch forem ve�ejn�ho �ivota, nebo chceme-li vybudovat �dajn� pokrokov� zcela nov� instituce a jim odpov�daj�c� nov� lidsk� vztahy, kter� by kone�n� opravily lidskou spole�nost. V obou p��padech se jedn� o projekty poloutopick�ho soci�ln�ho in�en�rstv�. Existuje v�ak z�sadn� rozd�l mezi nostalgick�mi i pokrok��sk�mi kolektivizmy na jedn� stran� a mezi konzervatismem, v�nuj�c�m z�jem a d�v�ru duchovn�m osud�m a kreativn�m iniciativ�m jednotlivce, na stran� druh�. D�v�ra v �lov�ka, postupn� buduj�c�ho a op�t p�em�haj�c�ho nepru�n� institucion�ln� vztahy, je racion�ln� d�v�rou v dotazuj�c�ho se Sokrata, p��padn� v�rou v ��astn�ho Je��e, polemizuj�c� s institucemi.

U�ite�n� konzervatismus
U�ite�n� konzervativec se odvol�v� k rozumu, ke sv�dom� a k vlastn� odpov�dnosti, a tedy k tv�r��m sil�m jedince. V tomto smyslu m� liber�l, zd�raz�uj�c� �lohu jednotlivce ve spole�nosti, pon�kud v�t�� n�rok na p��vlastek konzervativn� ne� socialista, i kdy� je pravda, �e bychom jen s pot�emi nach�zeli vzorky ryz�ho liberalismu o sob�. I liber�l se vyjad�uje a jedn� v r�mci zd�d�n�, nej�ast�ji n�rodn� kultury.

Jedinec nebo skupina lid�, naslouchaj�c� sv�mu sv�dom� a v�dom� o sv�t�, tak� nejsou opu�t�ni, prosti jak�koliv institucion�ln� opory. Existuje p�ece - a zde se dost�v�me na kloub p�irozen� konzervativn� tradici - rozlehl� prostor minul�ch i sou�asn�ch kulturn�ch aktivit, je� vytv��ej� m���tka dobr�ho a zl�ho. Nikoliv n�ladov� voli�, ale pr�b�n� lidsk� kreativita ospravedl�uje existenci ve�ejn�ch instituc�, v�etn� st�tu. Aktivity jedince a spole�ensk�ch skupin jsou zdrojem existence st�tu, z�kona a jeho pr�va vl�dnout. Pro o�i infikovan� kolektivizmem je to podiv�nsk� my�lenka. Zd� se n�m, �e n�rodn� instituce, a p�edev��m st�tn� org�ny, jsou svrchovan�mi vl�dci a d�rci jistot, dokonce i n�zor� o komplikovan� skute�nosti, j� se jak� tak� den za dnem prob�j�me. Pr�v� toto kolektivistick� stanovisko, je� v b�n� praxi p�ij�m�me jako samoz�ejm�, je opakem u�ite�n�ho konzervatismu.

Je to dob�e vid�t na z�sadn�m kulturn�m probl�mu, j�m� jsou d�vody a z�ruky na�� osobn� sebe�cty a �cty k druh�mu �lov�ku. To jsou na�e z�kladn� a vskutku nem�nn� po�adavky. Douf�me, �e n�m budou kulturn� spole�nost� zaji��ov�ny v�cem�n� automaticky. Kdy� se mus�me opravdu ob�vat o sebe�ctu i o d�vody �cty k druh�mu, c�t�me, �e n�co z�kladn�ho nen� v po��dku a m�me sklon mst�t se sob� i okol�. B�v� to probl�m v��n�ch adolescent� mezi n�mi. Ale i �dajn� zral� lid� n�kdy vy��taj� spole�ensk�m instituc�m �patn� stav a slab� vliv, p��padn� zpochyb�uj� jejich legitimitu. M��e to b�t zn�mka akutn� mor�ln� krize jednotlivce i spole�nosti. Abychom se tomuto nepohodl� vyhnuli, vytrvale se do�adujeme jasn�ch a z�eteln�ch d�vod� k sebe�ct� a k �ct� k sob� podobn�m. Z�le�� v�ak na tom, od koho takov� z�kladn� existenci�ln� zd�vodn�n� o�ek�v�me.

Kreativn� jedinci a �iv� kulturn� instituce n�m vytv��ej� p�edpoklady pro na�e nevyhnuteln� rozhodov�n�. Jsou p�edev��m pramenem jazyk�, jimi� mysl�me a diskutujeme o sob� a o ostatn�ch lidech. Na osobit� �rovni se rozhoduje ten, kdo se modl� k Bohu nebo k n�rodu, i ten kdo medituje P��rodu, ale i ten, kdo ne�navn� registruje a t��d� �ivotn� podrobnosti a� po ban�ln� klepy. Samoz�ejm� m�me sklon vyh�bat se nepohodln�mu stavu neust�l� volby postoj� v��i sob� i jin�m. Proto v�t�inou napodobujeme navykl�, p��padn� vd��n� p�ij�m�me postoje vy�adovan� institucemi.

Definitivn� obraz osudu
P�ed nutnost� rozhodovat se zd�nliv� unik�me do soukrom�, je� je ov�em tak� pr�b�n� formov�no ve�ejnou diskus�. Ke zobecn�l�m vzorc�m kulturn�ho jedn�n� se �asto vztahujeme i tenkr�t, kdy� si mysl�me, �e se ��d�me jen �dajn�m hlasem P��rody.

�iv� d�vody k sebe�ct� a k �ct� v��i druh�mu vy�aduj� st�lou debatu. Vedeme ji v okruhu n�rodn� i nadn�rodn� kultury, av�ak s nejasn�m v�dom�m jist�ch mez�. Je z�ejm�, �e u�ite�n� rozhovor mohou nap��klad �e�i v�st mezi sebou a s t�mi, s nimi� je spojuj� alespo� n�kter� tradi�n� postoje, nap��klad �cta k rozumu. Tam, kde nesd�l�me z�klady spole�n�ho kulturn�ho jazyka, je u�ite�n� rozhovor skoro nemo�n�, nebo se odb�v� nedbale, na p��li� extenzivn� �rovni prost�ednictv�m v�m�ny n�lad.

R�di bychom se prodiskutovali k definitivn�mu, jasn�mu obrazu sv�ho osudu a sv� sebe�cty. Kulturn� prost�edky a instituce a jejich jazyky jsou ov�em tak� prom�nliv�. Neust�le se obnovuj� z vn�j��ch i vnit�n�ch popud�, kdyby ne jinak, pak nevyhnuteln�mi genera�n�mi st�ety. Je�t� p�ed n�kolika desetilet�mi se zd�lo nemysliteln� pojedn�vat o sob� a o druh�m �lov�ku jinak ne� z hlediska soci�ln� problematiky. V sou�asnosti nach�z�me d�vody k �ct� dost �asto v jazyce, kter� byl vytvo�en tv�r��mi jedinci a nov�mi institucemi v pr�b�hu propagace toho, �emu se ��k� lidsk� pr�va. Proto�e n�m institucion�ln� kulturn� nab�dka - nap��klad retardovan� �kolstv� - v�dy nedod�v� pot�ebn� impulzy, nezb�v� n�m, ne� podnikat hodnotov� experimenty na vlastn� ��et.

Jdeme-li v pohotov�ch diskus�ch o d�vodech k �ct� dostate�n� hluboko, disponujeme �ivou kulturou, kter� vyva�uje a p�ekra�uje i p��padn� akutn� komplikace v politick� sf��e. Naopak kdy� nefunguje p�irozen� kulturn� tvorba d�vod� k lidsk� sebe�ct�, jsou-li kulturn� instituce neplodn� a utla�en� z�bavn�m pr�myslem, obrac�me se sv�mi n�roky k ve�ejn� spr�v�. ��d�me pak po politic�ch, aby n�m byli etick�mi vzory a d�rci �ivotn�ch jistot, co� ov�em nen� jejich vlastn� �kol. Obecn� asi plat�, �e pokud je v politick�ch osobnostech spat�ov�na hlavn� kulturn� opora, pokud po politick� reprezentaci chceme, aby n�m opat�ovala d�vody pro na�e ano, ano, ne, ne, je to p��znak kulturn� krize spole�nosti.

Na�e osobn� i spole�ensk� identita se tedy vytv��� prost�ednictv�m permanentn� debaty. Tuto z�kladn� skute�nost m��e respektovat �lov�k, jen� uzn�v� svou osobn� odpov�dnost za sebe i za sv� okol�. Proto�e tato odpov�dnost je trvalou sou��st� lidsk�ho �d�lu; kdo ji ct�, paradoxn� dr�� uprost�ed neust�l� prom�ny �ivotn�ch okolnost� v platnosti cosi trval�ho. M��e se pr�vem prohla�ovat za konzervativce, obracej�c�ho se k p��tomnosti s �iv�m v�dom�m tradice, ji� sv�mi postoji pro dne�ek o�ivuje. Naopak kolektivista, zam��en� na budoucnost, sv��uje svou osobn� odpov�dnost a sv� nejd�le�it�j�� nad�je budouc�m instituc�m, v n� douf� jako v potenci�ln� dokonal�. Pro kolektivistu jsou instituce rozhodn� nad�ny v�t��mi mo�nostmi ne� k�ehk� v�dom� ob�ana. Av�ak dynamick� v�voj lidsk�ch vztah� a lidsk�ch instituc�, jen� za�ila v�t�ina sou�asn� st�edoevropsk� populace, by n�s m�l v�st k opatrnosti. Zd� se, �e alespo� v na�� ��sti Evropy d�vaj� st�tn�, kulturn� i ekonomick� instituce do budoucnosti je�t� slab�� z�ruky �ivotn� rovnov�hy ne� citliv� v�dom� a sv�dom� tv�r��ho jednotlivce.



Pavel �vanda
 
  P��stupy: 17098 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA