Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Che - komunista, vrah, ikona, bandita, bojovn�k za lep�� sv�t�

Tom� Klva�a

blog.idnes

Steven Soderbergh nab�z� ve sv�m filmu unik�tn� estetick� vhled do Guevarovy anab�ze


Film Stevena Soderbergha Che nen� oby�ejn� radik�ln� levicov� agitka, je� ob�as z Hollywoodu vypadne. Nen� to ani seriozn� biografie, ostatn� takov� by asi nem�la nad�ji na komer�n� �sp�ch. Soderbergh nezap�e k Argentinci Ernestu Guevarovi, jednomu z otc� zakladatel� kub�nsk�ho komunistick�ho re�imu, sympatie. V�ichni, kdo stoj� proti jeho geril�m, jsou vykresleni jako pok�iven� pomaha�i korup�n�ch elit a americk�ch imperialist�. Toto zplo�t�n� lze Soderberghovi odpustit. Tedy p�esn�ji �e�eno, j� jsem ochoten to p�ej�t. Lid�, kte�� se na tento film budou d�vat ideologicky, re�is�rovi neodpust� nic.

Jako protihodnotu nab�z� re�is�r brilantn� pohled na ��st anab�ze revolucion��� v 50. a 60. letech minul�ho stolet�, stolet� fat�ln�ho i kv�li nim. Soderbergh�v vhled je fikc� zalo�enou na skute�n�ch ud�lostech, fikc�, je� se sna�� vyvolat emocion�ln� souzn�n�, empatii. Nen� to film prim�rn� politick� ani psychologick�, ale estetick� a jako takov� je skv�l�.

Hodnotou Guevary byla jeho odvaha postavit se za svoji v�c s automatem v ruce, riskovat �ivot a nakonec ho i polo�it. D��v, ne� nam�tnete, �e nem��eme pominout, jak� �e to byla v�c, za n� bojoval a k jak hrozn�mu utrpen� vedla, co� je opr�vn�n� n�mitka, zamysleme se, kolik kritik� a potenci�ln�ch kritik� Guevary by bylo ochotn�ch za sv�j n�zor zem��t.

Shodou okolnost� d�v� v t�chto t�dnech Britsk� n�rodn� divadlo na Southbank v Lond�n� pozoruhodnou adaptaci filmu Nikity Michalkova a Rustama Ibragimbekova Znaveni sluncem (Oskar za cizojazy�n� film p�ed patn�cti lety). Hlavn� hrdina, bol�evick� gener�l Kotov, jeho� nakonec v roce 1936 semele Velk� teror, se v nezapomenuteln� sc�n� naparuje p�ed zdecimovan�mi p��buzn�mi, kte�� s nostalgi� vzpom�naj� na p�ed-komunistickou dobu, n�v�t�vy balet�, oper� Neoholen�, chlap�ck� Kotov jim vmete do tv��e, pro� �e tedy sv�j tehdej�� �ivot nebr�nili, pro� za n�j nebojovali, pro� se nechali udupat, kdy� pro n� tolik znamenal?

Neoholen�, introvertn� intelektu�l-partyz�n Che v dokonal�m pod�n� Benicia del Tora na tuto ot�zku odpov�� ned�v�. Je absolutn� odd�n v�ci leninsk�ho marxismu, putuje za n� d�unglemi, lesy a horami latinsk� Ameriky, film ho zpodob�uje zven��, sleduje jeho cestu, ale nijak se do n� p��li� neno�� a nevysv�tluje a v tom je jeho estetick� s�la. Je to hra barev, st�n� a sv�tla, dlouh�ch pochod� a p�est�elek, ob�asn�ch, v�t�inou �tr�kov�ch dialog� a ob�asn�ch modelov�ch situac�. Koho to nezaj�m�, kdo se na film bude d�vat z konve�n�ho pohledu p��b�h-z�pletka, nebo bude hledat a nenach�zet momenty z Guevarova �ivota, pro toho to m��e b�t nuda.

Kdyby film byl p��li� otev�en� politick�m argumentem, �lov�k by byl nucen hned zaujmout postoj a vznikla by kontroverze. Takto, ani� byste museli za��t kub�nsk� komunisty ospravedl�ovat za to, co nap�chali (v podstat� v�echny ukazatele �kvality� �ivota na Kub� dnes jsou zdrcuj�c�m i kdy� nijak p�ekvapiv�m odsouzen�m bratr� Castrov�ch a Guevary � ano, i on se pod�lel na porevolu�n� perzekuci a vra�d�n�), se m��ete pono�it do jejich �ivota v hor�ch b�hem boj� a pokou�et se porozum�t tomu, pro� d�lali to, co d�lali. A v�dy nakonec dojdete ke sm�si osobn�ch a ideov�ch pohnutek: snaha vyniknout, n�co dok�zat, v�st neoby�ejn� �ivot a ideologie. Avanturismus plus kari�rismus plus komunismus. Soderbergh nab�z� unik�tn� zp�sob porozum�n�.

Probl�m filmu nen�, co ztv�r�uje, ale co pom�j�. Pro� se s podobnou gr�ci� a estetickou bravurou nepod�vat na kl��ov� momenty zlomu? Na ud�losti, v nich� se ide�ly prom�nily v teror a ve sv�m d�sledku pak vedly k opaku toho, co revolucion��i vyhla�ovali a na co jim velk� ��st levice nalet�la? Ano, to u� by byl politick� film, nebo aspo� v�ce politick� ne� Soderbergh�v Che.

P���inou bude asi nedostatek odvahy. Velk� ��st z�padn� levice je�t� i dnes odm�t� vid�t, �e kub�nsk� experiment skon�il naprostou katastrofou, a �e vinu nenese americk� imperialismus, ale ideologie, za n� Che nakonec polo�il �ivot.



Tom� Klva�a
Tom� Klva�a, z�stupce vl�dy pro protiraketovou obranu
 
  P��stupy: 2278 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA