Spielberg�v �Mnichov�
Gabriel Schoenfeld, Ji�� Ogrock�
Revue Politika 3/2006
T�iat�icet let po masakru jeden�cti izraelsk�ch atlet� palestinsk�mi teroristy na mnichovsk� olympi�d� v roce 1972 o t�to ud�losti nato�il film v�zna�n� re�is�r. A�koli ho p�edch�zela velk� reklama, nen� a� takov�m kasovn�m trh�kem a nav�c vzbuzuje v�n� kontroverze. Za sebe Spielberg prohl�sil, �e Mnichov d�lal z prost� touhy uct�t zavra�d�n� �idy: "Tento film jsem zam��lel jako jejich pam�tku, proto�e se na n� zjevn� zapom�nalo." Nehled� na tento c�l re�is�r v��il, �e film bude m�t co ��ci k na�� t�k� dob� a zvl�t� k prob�haj�c� v�lce proti teroru. M�l b�t koment��em ke dv�ma protivn�k�m, kte�� uv�zli v "ba�in�", a jako skryt� "modlitba za m�r" n�m sd�lit "n�co d�le�it�ho o tragick�m postaven�, v n�m� se dnes nach�z�me". Je to opravdu tak?
Mnichov za��n� d�siv� mrazivou desetiminutovou sekvenc�, kter� obratn� rekonstruuje horor z olympi�dy v sedmdes�t�m druh�m roce. Vid�me guerillovou skupinu Palestinc� za��naj�c� sv�j p�epad p�ed sv�t�n�m, p�el�zaj�c� plot olympijsk� vesnice a protla�uj�c� se dovnit� budov, kde sp� izraelsk� t�m. Palestin�t� terorist�, �lenov� skupiny naz�van� �ern� z���, jsou nemilosrdn� a absolutn� rozhodn�; jeden�ct Izraelc� je vyd�eno, t�ese se strachem, n�kte�� kladou odpor, n�kte�� se sna�� ut�ct, n�kte�� se chovaj� stoicky. Dva z nich jsou na m�st� zabiti.
Rozuzlen� tohoto �toku neprob�h� v ubytovn� sportovc�, ale na mnichovsk�m leti�ti, kde zb�vaj�c�ch dev�t izraelsk�ch rukojm�ch, p�evezen�ch z olympijsk� vesnice helikopt�rou, um�e v palb� palestinsk�ch kulek a gran�t�. Ale to p�ich�z� a� ke konci filmu. Roztrou�en� skrze cel� film jsou dal�� st�ihy z teroristick�ho �toku, hlavn� slo�en� z dobov�ch filmov�ch zpravodajstv� a Spielbergovy vlastn� reprodukce zhudla�en�ho n�meck�ho pokusu o z�chranu. Tyto retrospektivn� z�b�ry se prol�naj� s re�ln�m p��b�hem filmu, kter� v�bec nen� o palestinsk�m terorismu �i smrti nevinn�ch Izraelc�, ale sp�e o izraelsk� odvet�.
AVNEROVA MISE
Sc�na se tak p�esouv� od masakru v N�mecku do slunn�ho Tel Avivu. Vstupujeme do �tuln�ho a l�skypln�ho domova hlavn� postavy filmu, Avnera Kauffmana, urostl�ho, mlad�ho a citliv�ho agenta Mossadu, ��astn� usazen�ho se svou t�hotnou a mimo��dn� okouzluj�c� �enou. Jejich dom�c� idyla je p��k�e p�eru�ena vojensk�m povol�n�m shora. Venku �ek� auto. Zmaten� Avner je dovezen do Jeruzal�ma samotn�m ��fem Mossadu, kde je bez okolk� uveden na poradu vysok�ch gener�l� se samotnou izraelskou premi�rkou Goldou Meirovou.
Osln�n� Avner je dot�z�n, zda je ochoten se ��astnit d�le�it� mise. Je mu �e�eno, �e toto pov��en� bude znamenat cestu za hranice a �e neuvid� svou �enu a d�t�, je� se m� brzy narodit, ani nikoho jin�ho, koho zn� v Izraeli, po neur�it� obdob�, kter� m��e trvat roky. Krom� skute�nosti, �e mise bude nebezpe�n�, mu nen� sd�len ��dn� dal�� kl�� k tomu, co mu bude sv��eno. Dostane na rozhodnut� 24 hodin.
Po mu�iv� noci Avner nab�dku p�ijme a odjede do Evropy. Tam se setk�v�me s dal��mi �ty�mi �leny Mossadu, kte�� diskutuj� o sv� stra�n� povinnosti. Maj� za �kol naj�t asi jeden�ct pl�nova�� a realiz�tor� mnichovsk�ho masakru a jednoho po druh�m zab�t. Bude-li to mo�n�, cel� operace m� b�t provedena t�m nejn�padn�j��m zp�sobem - bomby jsou lep�� ne� kulky -, aby se sd�lilo poselstv�: za zabit� �id� zaplat� Palestinci tvrdou cenu.
�lenov� t�mu nejd��ve nemaj� se svou rol� zabij�k� ��dn� pot�e - naopak, s �erstvou vzpom�nkou na Mnichov ji p�ij�maj� s nad�en�m. Av�ak jak jejich mise pokra�uje a jak se vr�� chyby a tr�zniv� z�itky, za��naj� m�t pochybnosti.
Jejich prvn� ob� v�bec nevypad� jako terorista - Palestinec ve st�edn�m v�ku je intelektu�l a p�ekladatel. Je tak sympatick�, �e kdy� ho agenti Mossadu nakonec obkl��� v chodb� jeho domu a on pros� o �ivot, nejsou schopni stisknout kohoutek. Posl�ze to v�ak p�ece jen ud�laj� a jeho krev se na zemi sm�s� s ml�kem vyt�kaj�c�m z n�kupn� ta�ky.
Druh� ob� je nem�n� p��jemn� a jej� spojen� s mnichovsk�m masakrem je nem�n� nejasn�. P�i �toku zahyne i jeden�ctilet� dcerka s mil�m �sm�vem, kdy� se neo�ek�van� vrac� dom� p�r vte�in p�ed v�buchem bomby.
T�et� atent�t, kter� se odehr�v� na Kypru, u� prob�h� podle nem�nn�ho vzorce. C�l �toku v�bec nezapad� do p�edstavy teroristy nebo pl�nova�e teroristick�ch akc�. Je to vl�dn� Palestinec �ij�c� ve �v�dsku, kde u�� �v�d�tinu libanonsk� emigranty. A znovu dojde k pou�n� ne��astn� n�hod�. Bomba, kter� zabije tohoto Palestince v jeho hotelov�m pokoji, je p��li� siln�. Ve vedlej��m pokoji jsou krut� pop�leni a oslepeni izraelsk� d�vka se sv�m man�elem, kte�� tu tr�v� l�b�nky.
Jak jedna vra�da n�sleduje dal��, probl�my pron�sleduj�c� t�m Mossadu se jen prohlubuj�. Aby obdr�eli n�jak� informace, vch�zej� agenti ve styk s bizarn� a zcela ned�v�ryhodnou rodinou francouzsk�ch anarchist�. Dost�vaj� se do p�est�elky s d�stojn�kem KGB a p�ivol�vaj� na Izrael hn�v supervelmoci. Jeden z �len� t�mu je pak s�m zabit na sch�zce se �enou, s n� se sezn�mil u baru. Tu na opl�tku zvl�t� ohavn�m zp�sobem zabij� jeho kolegov�. Um�r� i druh� �len komanda, ani� se dov�me, kdo ho zabil. Pak se kv�li neopatrnosti d� rozmetat technik t�mu sestrojuj�c� n�lo�e. Op�t se nedov�me, zda to byla opravdu jen n�hoda.
Po m�s�c�ch honu na Palestince je mise t�m�� spln�na. P�itom se v�ak ze dvou p�e�iv��ch �len� komanda stanou pron�sledovan� a kdysi klidn� Avner se st�hne do vnit�n�ho kruhu osobn�ho pekla. Otev�en� zpochyb�uje spr�vnost sv�ho chov�n�, opou�t� Izrael a se svou �enou a d�t�tem emigruje do New Yorku. Za��n� m�t podez�en�, �e on s�m a jeho rodina se stali ter�em Mossadu. Z�v�re�n� sekvence filmu ho ukazuj� na brooklynsk�m n�b�e��, se siluetou dvou v�� WTC za jeho z�dy, jak se odm�t� vr�tit do Izraele a sv�mu ��d�c�mu d�stojn�kovi ��k�, �e "na konci toho v�eho nen� m�r".
IZRAEL = ZLO
Jak hodnotit Mnichov, pokud jde o zach�zen� s t�mto fascinuj�c�m historick�m n�m�tem? Mnichovsk� masakr byl koneckonc� re�lnou ud�lost�. V jeho d�sledku vyslal Izrael t�m - ve skute�nosti t�my - atent�tn�k�, aby vystopovali a zabili ty, kdo se na n�m pod�leli. ��st t�to skute�n� historie byla odhalena u� p�ed dvaceti lety v knize kanadsk�ho autora George Jonase Odplata: Pravdiv� p��b�h izraelsk�ho protiteroristick�ho t�mu, z n� Spielberg bohat� �erpal a j� pln� d�v��oval. Samotn� film za��n� neur�it�m prohl�en�m o inspiraci re�ln�mi ud�lostmi. Kde ale tyto re�ln� ud�losti kon�� a kde za��n� inspirace?
A� u� m��eme m�t na knihu Odplata jak�koli n�zor, jist� je, �e Spielberg se s n� v z�sadn�ch bodech rozch�z�. Vezm�me jen jednu �st�edn� ot�zku: v knize stejn� jako ve filmu Avner skute�n� nakonec podl�h� deziluzi. Av�ak v knize pramen� jeho roz�arov�n� z toho, jak s n�m zach�zela izraelsk� "mocensk� elita", nikoli z jeho protiteroristick� mise samotn�. Co k tomu napsal Jonas je nedvojzna�n�: "Avner nep�estal pokl�dat fyzickou likvidaci lid�, kter� zabil nebo pom�hal zab�t, za n�co, co vy�adovala nutnost a �est." Avner s�m v p�edmluv� k nov�mu vyd�n� Odplaty z roku 2005 �ekl: "Kdybych to v�e m�l ud�lat znovu, zvolil bych stejn�, jako kdy� m� o to po��dala Golda Meirov� p�ed t�iceti lety. Jsem hrd�, �e jsem t�mto zp�sobem poslou�il sv� zemi."
To nen� Avner, kter�ho vid�me ve filmu a jen� pochybuje, zda nezabil nevinn�, a jist� budou m�t pravdu kritici, kte�� zazl�vaj� Spielbergovi jeho mor�ln� neutralitu. Av�ak obvi�ovat ho na tomto z�klad� znamen� pom�jet n�co mnohem v�ce znepokojiv�ho a odpuzuj�c�ho, toti� jak zd�raz�uje zlo, kter� p�edstavuj� Izraelci.
Pod�vejme se nejd��ve na pom�rn� mal� detail, kter� nazna�uje v�ci, kter� maj� p�ij�t - na provokativn� nemor�ln� zp�sob, j�m� je Avner izraelskou vl�dn� ma�in�ri� jmenov�n do vra�edn�ho komanda. Chce se po n�m, aby tuto pozici akceptoval, ani� v�, co to obn��. "Jsi izraelsk� d�stojn�k a to je tv� jedin� loajalita," ��k� mu nad��zen� z Mossadu. O�ek�v� se od n�j slep� poslu�nost autorit� a bezmy�lenkovit� pln�n� p��kaz�, co� bylo z�kladn� zlo dvac�t�ho stolet� spojovan� s nacistick�mi v�le�n�mi zlo�iny.
Jin� n�znak: na setk�n� kabinetu, kde Golda Meirov� obhajuje izraelskou odvetnou kampa�, projevuje bezstarostnou nev�domost o protivn�kovi a jeho motivac�ch. "Kdo jsou ti Palestinci?" pt� se j�zliv�. A neschopna vn�mat sv�t jinak ne� pok�iven�m prizmatem �idovsk�ho utrpen� si sama odpov�d�: "Nejsou nic jin�ho ne� nacist� v arabsk�m p�estrojen�; stejn� jako Eichman."
Toto hyperbolick� srovn�n� je pod�no jako p��klad izraelsk�ho uv�znut� ve sv� vlastn� minulosti. ��dn� Izraelec p�itom ve filmu nikdy nep�edlo�� n�jak� rozumn� d�vod pro boj proti terorist�m, kte�� ude�ili jednou a - p�i potulk�ch Evropou neobt�ov�ni evropsk�mi vl�dami - mohou pl�novat �der dal��. N�rodn� bezpe�nost? Sebeobrana? Odstra�ov�n�? Spravedliv� odplata? Nic z toho se v �e�ech a debat�ch, kter� je sly�et ve filmu, nep�ipom�n�. Naopak. To, co Izrael navrhuje, je z�eknut� se spravedlnosti a zvl�t� z�eknut� se tradi�n�ch �idovsk�ch hodnot. Meirov� vy�erpan� prohla�uje, �e "ka�d� civilizace shled�v� nezbytn�m vyjedn�vat kompromisy se sv�mi hodnotami". Toto je vlastn� nejvzne�en�j�� d�vod pro to, co Izrael hodl� ud�lat; jsou tu v�ak p�edvedeny jin�, ni��� a ohavn�j��. Avnerova matka tvrd�, �e ve jm�nu Izraele je dovoleno absolutn� v�e. Steve, jihoafrick� �idi� t�mu, argumentuje pro svou misi je�t� brut�ln�ji a p��mo rasisticky: "Jedin� krev, na kter� mi z�le��, je krev �idovsk�." Naproti tomu jedna z palestinsk�ch ob�t� Mossadu p�i ospravedl�ov�n� terorismu opakovan� uv�d� izraelskou agresi proti palestinsk�m civilist�m a neblah� stav sv�ho n�roda v Izraeli. V d�sledku zabit� izraelsk�ch olympionik� "n�s sv�t za�ne poslouchat". V argumentaci proti Izraeli pom�h� i �len izraelsk�ho komanda: "Mysl� si, �e krveprolit� vynalezli Palestinci? Kdybychom my byli hodn�, jak bychom asi udr�eli svoji zemi?"
Rozd�l mezi dv�ma stranami je dob�e viditeln�, i pokud jde o povahu uplat�ovan�ho n�sil�. Palestinsk� skutky mohou b�t hrozn�, ale jsou v�niv� proc�t�n�, jsou vzpourou pron�sledovan�ch slab�ch proti ne�prosn�m siln�m. Izraelsk� n�sil�, i kdy� je nem�n� brut�ln�, je vykon�v�no bez srdce a metodicky - nen� v�razem individu�ln� ochoty se ob�tovat pro spravedlivou v�c, ale chladn�m a promy�len�m produktem zpravodajsk�ho apar�tu agresivn�ho st�tu.
Typ operac�, kter� prov�d� Mossad, vykazuje �adu odpudiv�ch rys�, kter� jsou typick� jen pro Izraelce. Jedn�m z nich je lajd�ctv�. I kdy� je Mossad proslul� jako v�jime�n� efektivn� zpravodajsk� organizace, Mossad ve filmu Mnichov je v�echno jin� ne� to. V d�sledku mal� chyby - z�m�ny odbornosti jedn� postavy - je nap��klad ve filmu zran�no nebo zabito n�kolik lid�. Lid� v Mossadu jsou posedl� pen�zi atd. atd.
Kr�tce p�ed uveden�m Mnichova do kin �ekl Spielberg v jednom interview: "Velmi tvrd� jsem pracoval na tom, aby film nebyl ��dn�m zp�sobem, podobou �i formou dal��m �tokem na Izrael." To je opravdu kl��ov� vyj�d�en�. Pro� by v�bec m�l "velmi tvrd�" pracovat, aby se film zam��len� jako vzpom�nka na vra�du izraelsk�ch civilist� nezm�nil na film �to��c� proti Izraeli? A jestli�e na tom tak t�ce pracoval, pro� tento film ve skute�nosti v ka�d�m ohledu tak nehor�zn�m �tokem na Izrael je?
��ste�n� odpov�� spo��v� nepochybn� ve Spielbergov� v�b�ru sc�n�risty. Pov��en� dramatika Tonyho Kushnera adaptac� Odplaty na filmov� sc�n�� bylo bu� v�c� v�dom� kalkulace, nebo nev�dom�ho up�ednostn�n�. Kushner je zn�m pro sv� v�niv� levicov� And�le v Americe, ale z�skal si reputaci i sv�mi v�niv� levicov�mi n�zory na arabsko-izraelsk� konflikt. Opakovan� prohla�uje, �e vytvo�en� �idovsk�ho st�tu na St�edn�m v�chod� byla "chyba", a je �lenem organizace, kter� bojkotuje izraelsk� v�robky. O mnichovsk�m masakru sice �ekl, �e "zavra�d�n� atlet� je hrozn� v�c", ale vz�p�t� dodal: "Ot�zkou je, pro� k tomu do�lo. Jak� p�edchoz� hr�zy to vyvolaly?"
Kdy� Spielberg, s�m levi��k, i kdy� men��ho kalibru, nat��el Schindler�v seznam a pak financoval projekt rozs�hl�ho videoarchivu o holocaustu, bylo jeho deklarovan�m c�lem "p�ekonat p�edsudky, netoleranci a fanatismus - a utrpen�, je� zp�sobuj�". P�i nat��en� Mnichova se krom� p��n� uct�t pam�tku zavra�d�n�ch atlet� zjevn� ob�val, aby neupadl do h��chu "p�edsudku, netolerance a fanatismu" v��i jejich vrah�m. "Jsme velmi hrd�," �ekl, "�e jsme nikoho ned�monizovali. Jsou to jednotlivci. Maj� rodiny." To je velmi infantiln� a prostoduch�. Rodiny p�ece m�li i ti nejhor�� zloduchov�.
Mnichovu jako filmu nakonec d�v� jeho s�lu realistick� vyl��en� stra�n�ho krveprolit�. To ale rovn� �in� z jeho nakupen� l�� n�co velmi z�ke�n�ho. "V�echny prost�edky jsou dobr�." Tuto v�tu vkl�daj� Spielberg a Kushner do �st Avnerov� matce a kv�li tomuto �dajn�mu nihilistick�mu kr�du je jimi Izrael o�er�ov�n jako inici�tor "kruhu n�sil�" na St�edn�m v�chod�. Historick� skute�nost je v�ak takov�, �e nikoli Izraelci, ale arabsk� vl�dy a palestin�t� terorist� p�etavili tuto maximu do desetilet� trvaj�c�ho programu akc�, v nich� jsou v neskr�van� snaze dos�hnout zni�en� �idovsk�ho st�tu zab�jeny nevinn� �eny, d�ti a mu�i. D�v�-li n�m Mnichov p�edstavu o tom, jak chce Spielberg uct�t pam�tku jeden�cti zavra�d�n�ch �id�, mus�me se d�sit toho, jak by to ud�lal v p��pad� t�� tis�c ob�t� z 11. z��� 2001. Film si zaslou�� Oscara pouze v jedn� kategorii: nej�kodliv�j�� film roku.
--------------------------------------------------------------------
Z �asopisu Commentary, �nor 2006, p�elo�il Ji�� Ogrock�. Redak�n� kr�ceno.
Gabriel Schoenfeld
Ji�� Ogrock�Ji�� Ogrock� je p�ekladatel a st�l� spolupracovn�k CDK
Osobn� str�nky