Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Co v�me o americk�ch volb�ch

Jan Eric Surotchak

CEVRO REVUE 1/2008

V dob� kon�n� prim�rn�ch voleb ve Spojen�ch st�tech a dev�t m�s�c� p�ed volbami 4. listopadu je st�le mnoho nezn�m�ho o tom, jak p��t� volby dopadnou. Budou Demokrat� schopni udr�et svoji t�snou v�t�inu v Sen�tu a o n�co v�t�� p�evahu ve Sn�movn� reprezentant�? Budou Republik�ni schopni udr�et B�l� d�m t�et� funk�n� obdob� s odchodem George Bushe? ��dnou z ot�zek nelze dnes jasn� zodpov�d�t.

Existuje n�kolik ot�zek, kter� by m�ly b�t zodpov�zeny

� Za prv� � co je v s�zce? Jednoduch� odpov�� zn�, �e v s�zce je hodn�. V t�chto volb�ch budou voli�i volit 432 �len� 111. Kongresu, ka�d�ho v jednomand�tov�m obvod�; 33 sen�tor� (1/3 Sen�tu je volena ka�d� dva roky) z r�zn�ch st�t�, a n�vrhy deleg�t�, kte�� budou vyb�rat dal��ho prezidenta Spojen�ch st�t�, kter� se ujme ��adu 21.ledna 2009. D�le bude voleno 11 guvern�r�, stejn� jako velk� mno�stv� �len� st�tn�ch sn�moven a sen�t�. Volen bude rovn� velk� po�et region�ln�ch z�stupc�. V�sledek tohoto z�pasu m��e nazna�it budouc� politick� sm��ov�n� zem�.

� Za druh� � co to bude st�t? Bezpochyby jde o nejdra��� s�rii volebn�ch kampan� v�bec kdy po��dan�ch ve Spojen�ch st�tech, z celkov�mi o�ek�van�mi n�klady v prezidentsk�m z�pase p�esahuj�c�mi 1 miliardu dolar�.
Podle dotazn�ku vypln�n�ho ka�d�m z kandid�t� na prezidenta, bitva o zisk pen�z je velmi intenzivn�. Na republik�nsk� stran� z�skal do konce z��� 2007 b�val� starosta New Yorku Rudy Giuliani 45 milion� dolar�, b�val� guvern�r st�tu Massachusetts Mitt Romney 44 milion�, sen�tor John McCain 30 milion� a b�val� guvern�r Arkansasu Mike Huckabee 2,3 milion�. Na demokratick� stran� z�skala Hillary Clintonov� i Barack Obama shodn� po 79 milionech dolar�, sen�tor John Edwards n�sledoval s 30 miliony. N�kte�� kandid�ti si ponechali pen�ze z p�edchoz�ch kampan�, kter� neutratili v prob�haj�c�ch prim�rn�ch volb�ch, zat�mco dal�� maj� dostatek financ�, kter� mohou pou��t na kampa�.

� Za t�et� � kolik kandid�t� soupe��? Jednoduch� odpov�� zn�: mnoho, ale m�n� ne� p�ed n�kolika t�dny. Tyto volby jsou prvn�mi za osmdes�t let, ve kter�ch ani st�vaj�c� prezident ani viceprezident nekandiduj� za ��dnou stranu, co� zna�� velmi otev�en� pole, a dokazuje to velk� po�et kandid�t� ve dvou nejv�t��ch stran�ch. V dob� psan� tohoto �l�nku identifikoval Washington Post celkem p�t kandid�t� na stran� Demokrat� (pokles z dev�ti na za��tku) a osm na stran� Republik�n� (z p�vodn�ch �trn�cti na za��tku). V�n�mi kandid�ty na stran� Demokrat� jsou Obama a Clintonov�, p�i�em� ambice Johna Edwardse rapidn� klesaj�. Na stran� Republik�n� jsou kompetentn�mi kandid�ty Giuliani, Huckabee, McCain a Romney, p�i�em� dal�� ji� jsou, �i v nejbli��� dob� budou, mimo hru. V den psan� �l�nku � 22. ledna � kr�tce po volebn�m v�boru v Nevad� a prim�rk�ch v Ji�n� Karolin� � vedl McCain v�t�inu pr�zkum� v souboji o republik�nskou nominaci v pr�m�ru o 10 procent, mezi Demokraty v�t�zila Clintonov� v pr�m�ru o 9 procent nad Obamou. Souboj ani v jednom t�bo�e zat�m st�le nen� rozhodnut, proto nem��e b�t ��dn� p�ekvapen� vylou�eno.

� Za �tvrt� � kdy budeme skute�n� v�d�t, kdo bude kandidovat? Prim�rn� volby budou pokra�ovat do �ervna, ale poprv� od Republik�nsk�ho Konventu v roce 1976 je mo�n�, �e tento rok by mohl b�t po�et aktu�ln�ch deleg�t� volen�ch na volebn�ch v�borech a prim�rk�ch d�le�it�, mezit�m tato ��sla reprezentuj� aktu�ln� s�lu kandid�t�, kte�� p�jdou do nominan��ho konventu � v p��pad� Demokrat� v srpnu v Denveru a Republik�n� v Minnea�po�lis�-Sva�t� Pavel v z���. Velk� po�et prim�rek se bude konat ve stejn� �as v tzv. �Super-�ter��, 5. �nora, a m��e situaci vyjasnit, ale mnoho Ameri�an� v���, �e nominan�� souboje budou pokra�ovat i pot�.

� Za p�t� � co volebn� atmosf�ra nazna�uje o tom, kter� kandid�t m��e b�t nejkompetentn�j��? Pokud sledujeme krit�ria �spr�vn� cesta/�patn� cesta�, z volebn�ch pr�zkum� a sd�lovac�ho �sil� kandid�t� je z�ejm�, �e voli�i tou�� po zm�n�, nicm�m� ta mus� b�t vymezena. V rozp�t� mezi 72 % do 23 % Ameri�an� v pr�zkumech ��k�, �e zem� jde �patnou cestou a podpora prezidenta Bushe se nyn� pohybuje v pr�m�ru okolo 34 %. Republik�ni jsou tak konfrontov�ni s v�nou p�ek�kou, jak udr�et B�l� d�m. Na druhou stranu, v�zkumy tak� ��kaj�, �e voli�i jsou m�n� spokojeni s prac� Demokraty kontrolovan�ho Kongresu � v rozmez� od 70 % do 24 %. A poprv� za n�kolik m�s�c� p�ekonal potenci�ln� kandid�t Republik�n� John McCain v celon�rodn�ch pr�zkumech Hillary Clintonovou.

50 volebn�ch kl�n�
Pro shrnut� � ti kdo skute�n� rozum�j� americk� politice, budou sledovat pozice jednotliv�ch kandid�t� v ka�d�m z pades�ti st�t� t�m v�ce, ��m se budeme bl�it listopadu. Prezidentsk� volby nejsou v tomto smyslu n�rodn�mi volbami, ale sp�e s�ri� pades�ti jednotliv�ch voleb zam��en�ch na zisk 270 z 538 k�esel ve Volebn�m shrom�d�n�. A� v l�t� budeme sv�dky, jak se kandid�ti zam��uj� na reklamu a programy pro zisk hlas� v kritick�ch �p�el�tav�ch st�tech�, kter� n�kdy vol� Republik�ny a n�kdy Demokraty. Rozhodne se pr�v� v t�chto st�tech, zda kandid�t volby vyhraje �i �pro�hraje.



Jan Eric Surotchak
 
  P��stupy: 13570 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA