Mirek Topol�nek: Hl�s�m se do slu�by
02.11.2009, Profit
Prvn� �ten� st�tn�ho rozpo�tu prov�zely h�dky. Neb�l jste se, �e deficit bude vy��� ne� 170 miliard korun?
Prvn� �ten� rozpo�tu se t�k� jen z�kladn�ch parametr� - v��e p��jm�, v�daj� a deficitu. Je to p��pravn� f�ze, jak rozpo�et rozkuchat a postupn� ud�lat z toho Janotova neJanotova bal��ku trhac� kalend��, proto�e p�vodn� Janot�v bal��ek byl daleko v�ce o v�daj�ch ne� p��jmech. Te� je to bal��ek, kter� nen� ani �sporn�, ani protikrizov�, ani pror�stov�, je sp� protideficitn�, co� je n� nejv�t�� probl�m. Jsme znovu v situaci jedn� z nejohro�en�j��ch zem� z hlediska ve�ejn�ch rozpo�t�. Tendence n�vrh vykuchat p�ijde ve druh�m �ten� s pozm��uj�c�mi n�vrhy a p�i hlasov�n� ve t�et�m �ten�. Je nepochybn�, �e levice si k tomu ud�lala ur�it� p�edpoklad u� doprovodn�mi usnesen�mi p�i schvalov�n� bal��ku a r�torika p�i prvn�m �ten� m�la jen potvrdit ten trend.
A jak se pak ODS zachov�?
My ��k�me, pokud by m�la fungovat ve sn�movn� koalice "�rotovn�ho", tak vlastn� cel� Janot�v bal��ek bude na �rot, proto�e se z n�j vykuchaj� posledn� opat�en� na v�dajov� stran�. My to pokl�d�me za velkou chybu, nebudeme pro to hlasovat. Pro n�s je to t�ce p�ijateln�. My jsme sp� za odlo�enou ne� okam�itou spot�ebu. Mus�me myslet na to, co p�ijde po krizi, �e nen� mo�n� d�lat v�t�� schodky, ne� je v dan� chv�li nezbytn� nutn�. Nen� mo�n� zvy�ovat soci�ln� standardy v dob� krize proti obdob� konjunktury a o�iven�, nen� mo�n� realizovat kroky, kter� navrhuje levice a lidovci.
Jak by se k tomu m�la postavit Fischerova vl�da?
Premi�r Fischer mus� jednozna�n� ��ct, a to se boj�m, �e zat�m nen� p�ipraven ud�lat, �e p�es rozpo�et nejede vlak, �e to je skute�n� hlasov�n� o d�v��e vl�d�. Mus� jednozna�n� definovat, �e ve Strakov� akademii sed� Fischerova vl�da, �e v �esk� republice nevl�dne koalice �rotovn�ho a rozpo�et ve sn�movn� je pro n�j alfa a omega dal��ho vl�dnut�. Pokud to neud�l�, tak t�m v podstat� implicitn� sd�luje ve�ejnosti: tato vl�da je levicov�. A to pro ODS bude probl�m, bude to pro ni znamenat, �e se ocit� v �ist� opozici, bude muset �e�it celou �adu s t�m spojen�ch ot�zek.
Znamen� to, �e kdy� bude rozpo�et rozkuch�n, jak jste �ekl, tak pro n�j nakonec nezvednete ruku?
To se klidn� st�t m��e. Z�le��, k jak� destrukci vlastn� dojde. Budeme naopak podporovat n�vrhy, kter� povedou k odlo�en� spot�eby, tedy vy��� p�esuny do v�dy, v�zkumu, vzd�l�v�n� nebo tam, kde to je ��eln�. Jasn� jsme �ekli, �e jsme schopni naj�t jeden a p�l miliardy korun v dluhov� slu�b� pro podporu investic, v�zkumu a vzd�l�v�n�, pro ostatn� hlasovat nebudeme.
Kdybyste nepodpo�ili rozpo�et, byla by to je�t� i va�e vl�da?
Ale to nen� a nikdy nebyla na�e vl�da.
Ale vy jste spolu se Stranou zelen�ch do n� nominovali polovinu ministr�...
Nebyla to ani nap�l na�e vl�da. My jsme jen z d�vodu pot�eby okam�it�ho �e�en�, proto�e padaly trhy, za�ala se pohybovat koruna, za�aly velk� turbulence na finan�n�ch trz�ch, cht�li uklidnit situaci a dostat se k p�ed�asn�m volb�m. Proto jsem na ten model p�istoupil. J� jsem skute�n� nominoval podle dohody nadstranick�, nez�visl� odborn�ky, je zcela evidentn�, �e nikdo z n�mi nominovan�ch ministr� nem� v�znamnou vazbu na ODS. T�ch p�t lid�, ministr Eduard Janota nebyl m�m p�vodn�m n�vrhem, jsou zcela jist� nez�visl� lid�, kde�to minist�i za �SSD jsou bu� b�val� nebo budouc� politici, chovaj� se ve vl�d� velmi dominantn� stranicky. Lidov� d�m z toho �i�� na sto hon�. Prvn� Fischerova vl�da m�la d�v�ru potvrzenou hlasov�n�m ve sn�movn�. Jej� �asov� a v�cn� mand�t skon�il. Druh� Fischerova vl�da nen� stejn�, p�esto�e je person�ln� toto�n�, je vl�dou v podstat� bez d�v�ry. Podporu j� sice vyjad�uje v�t�ina politick�ch subjekt� ve sn�movn�, ale ofici�ln� si o d�v�ru ne�ekla.
Ale i vy ji st�le podporujete?
Podporujeme ji tam, kde to nen� na hony vzd�leno na�emu programu, nebo to nedestruuje to, co jsme b�hem t�� let v minul�ch vl�d�ch realizovali. Ale pokud by se vl�da jednozna�n� p�ihl�sila k levici ve sn�movn�, kdyby levice prohlasovala pozm�n�n� rozpo�et, potom bychom se museli rozhodovat, jak postupovat d�l. Jestli z t� latentn� opozice se staneme opozic� �istou, skute�nou, se v�emi d�sledky.
Neukazuje se jako politick� chyba, �e jste pot�, kdy opozice s dal��mi poslanci shodila vl�du, nenechali levici p�edv�st, co bude d�l d�lat?
Ale nestalo by se nic, proto�e by v�ichni �ekali, co ud�l� pan prezident, nikdo by nic ne�e�il. Proto�e ti, co vl�du shodili, jednozna�n� deklarovali, �e nemaj� z�jem stav�t vl�du novou. J� c�t�m vy��� m�ru odpov�dnosti nejen za sebe a svou rodinu, ale i za �eskou republiku. Nejen p�d vl�dy, neschopnost zorganizovat volby, kroky �stavn�ho soudu a Ji��ho Paroubka, rozhodnut� Ameri�an� o radaru i kv�li na�� vnit�n� nestabilit�, d�j kolem Lisabonsk� smlouvy, nepokl�d�m za n�hody, je to na sebe navazuj�c� syst�m velmi negativn�ch zpr�v o �esk� republice, kter� n�s po�kozuje navenek i vevnit�. M�me pocit, �e nic nefunguje, jsme frustrovan�, lidi netu��, co se d�je, nevid� rozd�l mezi politiky, st�r� se jim rozd�l mezi programy, nevid� skute�n�ho vin�ka.
A kdo je podle v�s vin�kem t�to situace?
Vin�k je jednozna�n�, je to permanentn� �tok levice, speci�ln� Ji��ho Paroubka, a jsou to n�kter� kroky V�clava Klause, kter� tomu pomohly a kter� tomu nad�le pom�haj�. N� obraz venku je d�siv�, moje odpov�� v t� dob� byla naj�t rychl� �e�en�, kter� po p�du vl�dy uklidn� situaci a uk�e n�s jako zemi, kter� je schopna �e�it sv� probl�my. Proto jsem se rozhodl, a ukazuje se to zp�tn�, pot�, co se p�ed�asn� volby nekonaj�, jako chyba, pro rychlost �e�en� a rychlost vyvol�n� p�ed�asn�ch voleb i za cenu n�kter�ch person�ln�ch �stupk�. Ale j� toho nelituji, proto�e nepo�kodit �eskou republiku ekonomicky byl v dob� za��naj�c� glob�ln� hospod��sk� recese absolutn� prioritn� z�jem.
Ale nedopl�c� na to ODS?
Nen� mo�n� ODS z n��eho obvi�ovat, my se chov�me velmi odpov�dn�. My jsme ti, kte�� stav�, a ne ti, kte�� destruuj� a bo��. To se uk�zalo i p�i reakc�ch na vl�dou p�edlo�en� st�tn� rozpo�et. My jsme �ekli, �e rozpo�et i vl�du podpo��me, ale Paroubek prohl�sil, �e budou po�adovat zm�ny a budou bourat tu k�ehkou dohodu, kter� kolem vl�dy Jana Fischera panuje. Jestli voli�i nebudou vid�t ten rozd�l, tak v�sledek voleb v kv�tnu je velmi nejasn�.
Nep�ipad� v�m, �e ODS tlaku Ji��ho Paroubka st�le ustupuje?
Mn� m�dia po��d nasazuj� ps� hlavu, �e j� jsem neslu�n�, arogantn�, dokonce nep��telsk� �lov�k. Mus�m ��ci, �e jsem do �moru ochoten jednat, hledat n�jak� kompromis a z�sadn� dr�et dohody. Pokud nebude vid�t ten rozd�l, lidi budou m�t pocit, �e Topol�nek je stejn� jako Paroubek. To byl jeden z hlavn�ch d�vod�, pro� jsem ode�el ze sn�movny, proto�e jsem se cht�l odst�ihnout od tohoto typu politiky. Cht�l jsem demonstrovat, a nebylo to pochopeno ani v m� vlastn� stran�, �e takov� typ politiky nebudu d�lat, �e to nen� ODS hodno a �e se od toho mus�me zcela jednozna�n�, z�eteln� a viditeln� odst�ihnout.
ODS razantn� vystoupila proti krok�m ministra vnitra Peciny a ��dala jeho odvol�n�. Ale kdy� premi�r Fischer �ekl, �e ��dn� zm�ny ve vl�d� nebudou, nic jste neud�lali. Pro�?
Ono to bylo slo�it�j��. Vystoupen� proti Pecinovi bylo zcela legitimn�, nicm�n� bylo jasn�, �e se za Pecinu postavili jak Ji�� Paroubek, tak Jan Fischer i V�clav Klaus. Nebyli jsme to schopni prosadit. P�i nev�m�n� Peciny bylo pro n�s p�ijateln�j�� ned�lat zm�ny ��dn�, proto�e jsme necht�li, aby se d�laly zm�ny v na�em nominovan�m portfoliu ministr�. To nebyl �stupek, na�e v�hrady p�etrv�vaj�. Ale sv�d�� to o tom, �e vl�da je sp� levicov�, je sp� orientov�na k Lidov�mu domu. Budoucnost uk�e, jak se bude situace vyv�jet, proto�e minist�i s nov�m mand�tem se budou chovat jinak, budou m�t tendence vyhla�ovat n�jak� noci dlouh�ch no��, proto�e budou c�tit podporu v�t�iny ve sn�movn�, p��padn� premi�ra Jana Fischera.
Nebylo nakonec sestaven� ��ednick� vl�dy v�t�zstv�m �SSD a Ji��ho Paroubka?
Ale to byl m�j n�pad. V dan� chv�li to byla jedin� mo�nost. V�t�ina ve sn�movn�, kter� m�la odvahu a drzost shodit vl�du b�hem p�edsednictv� EU, nem�la alternativu a uk�zala svoji absolutn� politickou nezralost a politickou neschopnost, j� bych �ekl t�m�� gangstersk�ho typu. Tak musel p�ij�t n�kdo, a ODS ta role slu��, kdo je konstruktivn� a najde �e�en�. Ale zaplatili jsme za to. Sna��me se chovat tak, aby se tady lid� nem�li za co styd�t. A te� jsme tam, kde jsme byli p�ed t�m.
Nezachr�nili jste m�sto �eska sp� �SSD a Ji��ho Paroubka?M� velk� vliv, ale nenese ��dnou odpov�dnost.
V dan� chv�li to bylo jedin� mo�n� zral� politick� �e�en�. V tomto smyslu m� ani nezaj�m�, jak� to m� dopady, i kdy� se to zp�tn� m��e ukazovat jako chyba. Pokud to ve�ejnost neuvid�, tak to v ODS m��e vyvolat ur�it� pnut�, �e politika slu�n�, korektn�, dodr�ov�n� dohod a realizov�n� vlastn�ho programu nen� t�m hlavn�m. �e technologie moci, kterou v�dycky sp� prosazoval V�clav Klaus a speci�ln� Vlastimil Tlust�, je t�m v�t�zn�m konceptem. A to povede k n�jak�mu velkokoali�n�mu uspo��d�n�, kter� u� samoz�ejm� bude beze mne, proto�e na to j� bych nikdy nep�istoupil. Bylo by tak� �patn�, kdyby zv�t�zil populismus, lacin� recepty a jednoduch� kroky, kter� nab�zej� populist�. To m� vede k tomu, �e neodch�z�m, �e stoj�m vzty�en� a ��k�m, �e to nevzd�v�m, jdu do toho, proto�e to je moje odpov�dnost.
Kdy� jste ode�el ze sn�movny, zva�oval jste, jestli v�bec z�stanete v politice. Co nakonec rozhodlo?
Jsem �lov�k odpov�dn�, je to spojen� s ur�itou vala�skou tvrdohlavost� a jakousi trp�livost�, kterou mi n�kte�� up�raj�. Pot�eboval jsem si celou �adu v�c� srovnat v hlav�. Mn� se nevst�valo z t� zem� lehce. I kdy� jsme vyhr�li evropsk� volby o dev�t procentn�ch bod�, p�eva�oval pocit tot�ln� frustrace, jako kdybychom prohr�li. Ale pravda je, �e prohr�la �esk� republika, ODS a s n� i ob�an�. Tak�e jsem se nevzty�il okam�it�. Ale moje heslo je, �e nen� hanba upadnout, ale hanba je z�stat le�et. Tak�e znovu stoj�m a hl�s�m se do slu�by. A rozum�m tomu v�c ne� kdokoliv jin�, �e jsou lidi frustrovan�, proto�e i j� jsem frustrovan�. I j� hled�m tu motivaci.
Ve va�� stran� se oz�vaj� hlasy, �e u� by m�l do �ela p�ij�t n�kdo jin�...
Tak a� p�ijde n�jak� nov� sek��, a� se uk�e. Ale moje odpov�dnost tkv� v tom, �e ct�m standardn� postupy. V ka�d� z�padn� demokratick� stran� plat�, �e teprve volby ur�uj� kvalitu pr�ce politik�. Sedm let vedu ODS a p��t� volby by m�ly rozhodnout, kdo to bude d�lat d�l. Cokoli jin�ho je nestandardn�. A politick� kultura je o ur�it�ch politick�ch standardech, o ur�it�ch norm�ch chov�n�.
Je to d�vod, pro� nadch�zej�c� kongres strany nem� b�t volebn�?
Ale ten kongres nem�l b�t volebn�.
Mluvil jste ale o tom, �e budete ��dat siln�j�� mand�t...
Siln�j�� mand�t, kter� jsem cht�l, je jednozna�n� potvrzen� politiky sn�mem i usnesen�mi kongresu. A tak je i kongres p�ipravov�n. Slav�me 20. v�ro�� listopadov� revoluce, m�me 20. kongres ODS, p�ipravujeme vizi 2020, to znamen�, kam s touto spole�nost� d�l. Pro m� kongres bude nepochybn� nevolebn�. I kdyby nakonec volebn� byl, tak nebudu kandidovat. Pokl�d�m za smrt�c� v t�to situaci, po v�em, co jsme za�ili po prohran�ch krajsk�ch volb�ch, kdy jsme jako F�nix vstali z popela a vyhr�li evropsk� volby, vytv��et si vlastn� probl�my ve stranick� struktu�e, hledat vin�ky n�kde jinde ne� mimo n�s. My jsme od ledna leto�n�ho roku ��dnou chybu neud�lali. Na tom trv�m. Proto m� toto veden� dokon�it svou pr�ci do ��dn�ho volebn�ho kongresu, kter� bude po volb�ch a bude vyhodnocovat dvoulet� obdob�. To by m�lo b�t m���tkem posuzov�n� pr�ce cel�ho gr�mia.
Va�e strana i vy osobn� jste bojoval za prosazen� V�clava Klause na Hrad i za cenu ztr�ty politick�ch bod�. Nelitujete, kdy� vid�te, �e prezident p�isp�v� k negativn�mu obrazu �eska v zahrani��?
Byl jsem si v�dom v�ech rizik, kter� to p�inese. Prvn� volby prezidenta v roce 2003 byl m�j prvn� test jako nov�ho p�edsedy ODS. �li jsme do t�m�� prohran�ho boje a byl to obrovsk� �sp�ch. Druh� volba vloni byla slo�it�j��. �est let jsem m�l co do �in�n� s lidmi kolem V�clava Klause, nic dobr�ho z toho pro m� nikdy nevze�lo. Ta struktura v�dycky bojovala sp� proti mn�. Uk�zalo se, �e m�me �adu naprosto rozd�ln�ch n�zor�, speci�ln� na zahrani�n� politick� ot�zky. Ale neprosazovat vlastn�ho kandid�ta v situaci, kdy m�la ODS k dispozici 122 z pot�ebn�ch 141 hlas�, by bylo naprosto neodpov�dn�. Znamenalo by to naprost� konec st�vaj�c�ho veden� a okam�it� p�d vl�dy. Pokl�dal jsem za logick� podporovat vlastn�ho kandid�ta i se v�emi riziky, o nich� jsem dop�edu v�d�l, a kter� jsem si dovedl p�edstavit. V�d�l jsem, �e rok, kter� t�m dostaneme, je pro �eskou republiku velmi d�le�it�.
Vy jste o�ek�val, �e va�e vl�da nedo�ije konce ��dn�ho volebn�ho obdob�?
�ekl jsem, �e bu� vl�da padne hned, nebo za rok. Bylo jasn�, �e levice a lid�, kte�� poslouchali V�clava Klause, to byli poslanci Tlust� a Schwippel, do roka a do dne tu vl�du prost� sundaj�. Spletl jsem se o �ty�i t�dny. Rozhodnut� to bylo chladnokrevn�, d�vody, pro� volit V�clava Klause krom toho, �e vze�el z l�na ODS a �e jsme m�li v�znamn� po�et pot�ebn�ch hlas�, bylo sp� rozhodnut� o tom, �e ODS m� udr�et vl�du, realizovat pot�ebn� reformn� kroky a ��dit �esk� p�edsednictv� Evropsk� unie.
Nec�t�te jako k�ivdu, jak se zachoval V�clav Klaus k v�m a ODS, kter� ho dostala na Hrad?
Jestli�e n�co o�ek�v�te, jestli�e jste na to p�ipraven, tak v�s to nem��e p�ekvapit. J� jsem na tu situaci p�ipraven byl, i kdy� �pln� nedohl�dnete, jak� dopady to p�inese. V situaci, kdy vl�da pracovala v Evropsk� unii dob�e, kdy lid� byli hrd� na �eskou republiku, kdy jsme �e�ili naprosto neb�val� probl�my, jsem v�d�l, �e je ot�zka t�dn�, kdy p�ijde tento �tok. Proto�e kdyby n�s nechali dod�lat p�edsednictv�, tak bychom byli k nepora�en�.
Ale d�sledky pro �eskou republiku byly velmi negativn�.
N�kte�� lid�, kte�� maj� vyoperovan� sv�dom� a styd�n�, to tak nec�t�. Naopak jejich argumentace je opa�n�, �e vl�da, kter� stoj� na p�eb�hl�c�ch, nem� mor�ln� pr�vo vl�dnout. I kdy� vl�dy p�ed t�m st�ly na tomt�, jednou to byl Kott, jednou Tepl�k.
ODS se pot�k� s �adou probl�m�. Rozd�luje ji i vztah k Lisabonsk� smlouv�?
Je to trochu um�l� probl�m. Nezn�m nikoho v ODS, kdo by podporoval Lisabonskou smlouvu. Jedna skupina v ODS, k n� pat��m, s n� sice nen� spokojena, ale striktn� odd�luje sv� osobn� pocity od toho, co je v dan� chv�li re�ln� a co je hodnotov� d�le�it�j�� ne� n�jak� pap�r. P�i ��zen� Evropsk� rady jsem nikdy nepou��val smlouvu z Nice. Abych se p�iznal, nikdy jsem ji ne�etl. Ten pap�r je prost� ur�it� n�vod na �e�en� r�zn�ch situac�, k nim� t�eba v�bec nemus� doj�t. Jedn�n� prob�haj� na �pln� jin� �rovni. Evropsk� unie je o tvrd�ch ne�prosn�ch vyjedn�v�n�ch t�k�ch bolestn�ch kompromis�, je to o loktech, odvaze, trp�livosti. Na druh� stran� je tu Lisabonsk� smlouva, kter� zhor�uje na�i situaci a s n� v�cem�n� nesouhlas�m. Ale rozhoduje p��tomnost v t� civilizaci, jde o na�e ekonomick�, bezpe�nostn�, ale i politick� kryt� a za�len�n� do n�jak�ho celku. ��dn� bilater�ln� smlouvy a ��dn� dohody n�s neuchr�nily od okupace, od n�sledn� totality, a� u� to byla nacistick� nebo bol�evick�. A tady je p�edpoklad, �e toto ukotven� by mohlo dlouhodob� znamenat pro na�i zemi bezpe��, svobodu a prosperitu. To jsou pro mne kl��ov� hodnoty a ten pap�r je o dv�, t�i �rovn� n�.
Druh� skupina v ODS je ale proti p�ijet� smlouvy?
Druh�, men�� skupina v ODS, takov� ti Klausovi sirotci z toho husitsk�ho obdob�, tak� nesouhlas� s Lisabonskou smlouvu, pokl�daj� n�kter� ustanoven� za tak fat�ln�, �e mohou ohro�ovat do budoucna na�i pozici. Jsou ochotni d�lat aktivn� kroky, aby smlouva neplatila. Ale mysl�m, �e v�t�ina �len� ODS vid� p��klon k euroatlantick� civilizaci jako absolutn� prioritu. Mysl�m, �e tento n�zor definitivn� zv�t�z�.
Po��d z�st�v� ot�zkou, jak se zachov� prezident V�clav Klaus.
M�l jsem mand�t od prezidenta smlouvu vyjednat a podepsat, m�l jsem mand�t od vl�dy, kter� byla koali�n�. Ten mand�t jsem naplnil, smlouvu vyjednal, podepsal a za t�m podpisem si stoj�m. To, �e prob�hl ratifika�n� proces v obou komor�ch, pokl�d�m za ukon�en� ratifika�n� proces, �ek� n�s form�ln� podpis prezidenta. Jestli si V�clav Klaus chce kl�st dodate�n� podm�nky, vid�m sp� jako ot�zku politick� kultury a zvykov�ho pr�va. Je to sp� z�le�itost, jestli prezident chce b�t v u�ebnic�ch jako zachr�nce n�rodn�ch hodnot �esk� republiky, nebo, co� je daleko pravd�podobn�j��, jako �lov�k, kter� sv�m zp�sobem ohro�uje na�i pozici v r�mci n�jak�ho celku, kter� se n�m nemus� l�bit, ale v dan� situaci je pro n�s nejlep��.
(Autor: Libu�e Frantov�)