První zleva

Martin Daneš

Premiér Paroubek vystupuje jako muž činu, jenž netrpí zbytečnými pochybnostmi o sobě a dlouho nepřemýšlí předtím, než něco vypustí z úst. Jeho poradce pro osnování ekonomických katastrof Valtr Komárek jej v jednom rozhovoru označil za buldozer, a to označení se ujalo. První oběť, již na své cestě na politické vysluní buldozer Paroubek zcela převálcoval, je z jeho vlastní strany. Jmenuje se Stanislav Gross.

Televize Nova odvysílala útržek z důvěrného rozhovoru Paroubka s poslancem Hojdarem, v němž si premiér svému exkomunikovanému soudruhu pohoršeně stěžuje, že by po něm jakýsi partajní šéf snad chtěl, aby s ním konzultoval své kroky… Nevděčník! Všichni nejspíš ještě máme v čerstvé mysli, jak Gross vyzývaný všemi k odchodu z premiérské funkce, leč dosud pevně držící otěže ve vlastní straně, po manévrování s diplomatem Kohoutem (označil jej za svého nejvhodnějšího nástupce v čele vlády a vzápětí vzal vše zpět) s úlevou ukázal prstem na Paroubka. Tento šedý partajník starající se hlavně o své kšefty – s výjimkou neúspěšné kandidatury na předsedu strany před dvanácti lety - nikdy neprojevil vyšší ambice, a jemu tak nebude překážet v tom, aby z pozadí tahal dál za nitky.

Nu ano, Stando, zase vedle! Zhruba týden premiér Paroubek vyjadřoval v médiích Grossovi svou loajalitu a pak už mu nevěnoval pozornost. Dvojice Paroubek-Gross se ještě občas objeví před novináři, v příznačném vzájemném kontrastu: Paroubek s kravatou a v saku z látky, pro niž si prý jezdí do Londýna, krok za ním Standa rezignující na veškeré dekórum – v tričku, je-li teplo, při chladnějším počasí ve svetru.

Paroubek před časem řekl, že volební lídr ČSSD by se měl vybírat na podzim dle aktuálních výsledků průzkumů. To už měl nakročeno v buldozerové misi za upevněním své pozice prvního muže zleva, jež mu před dvěma měsíci nečekaně spadla do klína.

Martin Daneš
V roce 1991-92 byl diplomatickým poradcem v Kanceláři prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidových novinách, Metropolitanu, Českém deníku, šéfredaktor Denního Telegrafu (1993-94) a měsíčníku Mezinárodní politika (2002). V současné době žije a pracuje ve Francii
Osobní stránky