Zp�sob volby prezidenta: diskuse, kter� neza�ala
Michal Pet��k
Pr�vo, 20. 5. 2008
Smyslem tohoto textu rozhodn� nen� propagovat zachov�n� st�vaj�c�ho nep��m�ho zp�sobu volby prezidenta republiky, ani tu radik�ln� zm�nu, kterou je zaveden� volby p��m�. P�edsedov� v�ech parlamentn�ch politick�ch stran (��ste�n� s v�jimkou ODS, kter� se o t�ma p��li� nezaj�m�) se p�ed leto�n� prezidentskou volbou zakl�nali t�m, �e tentokr�t bude v�e jin�, a �e hned v prvn� vte�in� po zvolen� prezidenta republiky si bez prodlen� sednou a za�nou jednat o p��slu�n� zm�n� na�� �stavy, kter� by mohla p�in�st volbu prezidenta republiky v�emi ob�any.
Bohu�el, za��naj� ub�hat m�s�ce a i p�i v�dom� n�kolika obecn�ch prohl�en� KDU-�SL a rekapitulace ji� zn�m�ho od sen�tn� komise pro �stavu nic ��dn�ho dopracov�no nebylo. Politick� strany nesplnily sv�j slib. Odkazy na komise nepomohou; odpracovat n�co zde znamen� u�init se transparentn�j��m a �iteln�j��m p�ed voli�em. Kone�n� slovo samoz�ejm� ne�ekal nikdo. �e ale strany, kter� o tom hovo�ily nej�ast�ji, na t�matu neodpracuj� nic, bylo jen jednou z variant.
Je nejvy��� �as p�iznat si, �e v p��pad� zm�ny by toti� do�lo k jednozna�n�mu pos�len� politick� legitimity p��mo volen�ho prezidenta, a to i v p��pad� zachov�n� jeho dne�n�ch �stavn�ch pravomoc�. Snad nejbli��� a nejv�sti�n�j�� zde bude p��pad Slovenska: slovensk� prezident byl po roce 1993 volen nep��mo. Jeho pravomoci v�ak byly inspirov�ny siln�j��mi pravomocemi b�val�ho prezidenta feder�ln�ho. Ten (a zpo��tku i slovensk�) mohl nap��klad i p�edsedat sch�z�m vl�dy, co� je pravomoc vyhrazena hlav�m st�t� v syst�mech prezidentsk�ch (Francie), a ��ste�n� prezidentsk�ch (Polsko.)
Slov�ci tedy sice zm�nili zp�sob nab�v�n� nejvy���ho ��adu v zemi a zavedli volbu p��mou, nehodlali v�ak z�rove� s touto zm�nou zm�nit �i pozm�nit architekturu a rovnov�hu instituc� sv�ho cel�ho �stavn�ho a politick�ho syst�mu ve prosp�ch prezidenta republiky. V�sledkem tedy je, �e o sv� mnoh� autonomn� pravomoci p��mo volen� slovensk� prezident proti sv�mu nep��mo volen�mu p�edch�dci p�i�el, nap��klad o pr�vo p�edsedat sch�z�m vl�dy.
Nic takov�ho ale v �esk�ch pom�rech mo�n� nen�: n� prezident od prvopo��tku (1993) sch�z�m vl�dy p�edsedat nemohl, a ani v dal��ch oblastech jeho pravomoci nedosahuj� kompetenc� prezidenta feder�ln�ho. Budeme tedy souhlasit (a zde na rozd�l od Slov�k�) s m�rn�m pos�len�m na�eho prezidentsk�ho ��adu plynouc�m z toho, �e p�i zachov�n� jeho dosavadn�ch pravomoc� dojde ke zm�n� jeho volby na p��mou? A jestli�e ne, jak�m zp�sobem �stavn� pozici hlavy st�tu oslab�me, aby byla zachov�na pr�v� ta dne�n� rovnov�ha nejvy���ch �stavn�ch instituc�?
Zp�sob�, jak prov�st to druh� je tolik, �e i kdyby do�lo k dostate�n� dohod� nad t�m, �e p��t�ho prezidenta chceme volit p��mo a �e nem� doj�t k vych�len� dne�n� mocensk� rovnov�hy sm�rem k prezidentsk�mu syst�mu, budeme st�t p�ed velmi nejednoduch�m �kolem nal�zt �stavn� (t��p�tinov�) konsensus nad novou definic� prezidentsk�ch pravomoc�. Ale na takov� �vahy je dnes opravdu brzy. Skute�n� diskuse bohu�el je�t� ani neza�ala.
Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta