Rathovo rozhodnut� ubl�� i pacient�m
Milan Cabrnoch
Lidov� noviny, 11.01.2006
Ministr Rath se rozhodl sn�it obchodn� p�ir�ku na l�ky. Pln� v duchu V�t�zn�ho �nora "bere zbohatl�k�m", tedy majitel�m l�k�ren, a "d�v� oby�ejn�m lidem". Co? Levn�j�� l�ky. Ale to je le�.
Ve skute�nosti je ministrovo rozhodnut� od zelen�ho stolu nesmysln� a ubl�� pacient�m. L�k�rna nen� ani obchod s l�ky a dal��m zbo��m, ani pouh� v�dejna. L�k�rn�k poskytuje ve spolupr�ci s l�ka�em zdravotn� p��i a pod�l� se na l��b� pacienta. L�k�rn�k by m�l zn�t zdravotn� stav pacienta a m�l by v�d�t, jak� jin� l�ky pacient u��v�, aby mohl vylou�it �kodliv� ��inky nevhodn� kombinace l�k�. Na z�klad� p�edpisu vyd� pacientovi l�k a sou�asn� ho pou�� o tom, jak l�k u��vat a �eho se p�i u��v�n� l�ku vyvarovat.
Ka�d� z n�s mus� b�t za svou pr�ci odm��ov�n. Odm�nou l�k�rn�k�m je v sou�asn� dob� obchodn� p�ir�ka na vyd�van� l�ky, tedy pevn� ur�en� ��st z ceny l�ku. Ministr Rath se rozhodl tuto obchodn� p�ir�ku sn�it o t�i procentn� body. Ud�lal to bez jak�koli konzultace �i jedn�n� s t�mi, kter�ch se to t�k�.
V roce 2005 byla nejvy��� mo�n� obchodn� p�ir�ka (spole�n� pro velkoobchod a l�k�rnu) 32 procent z kone�n� ceny l�ku. P�edpokl�dejme, �e pod�l velkoobchodu byl 6 procent, odm�na l�k�rny tedy �inila 26 procent z ceny l�ku. Od 1. ledna 2006 klesla spole�n� p�ir�ka na 29 procent a odm�na l�k�rny tedy klesla na 23 procent. P��jem l�k�rny se tak rozhodnut�m ministra sn�� ze dne na den o v�ce ne� deset procent.
Ka�d�, kdo n�kdy podnikal, dob�e v�, jak� v�znam m� sn�en� p��jmu o deset procent. L�k�rny musej� i nad�le poskytovat stejnou zdravotn� p��i. Samoz�ejm�. Jak se tedy s poklesem p��jm� vyrovnaj�? Maj� pouze dv� mo�nosti - omezit vlastn� n�klady, nebo zv��it sv�j obrat. Z�ejm� zkus� ob� mo�nosti.
Jak l�k�rny sn�� n�klady? Mohou uzav��t sv� provozovny, omezit provozn� dobu, sn�it po�et pracovn�k�, sn�it po�et v�dejn�ch m�st. Na to doplat� ob�an�, proto�e se t�m omez� dostupnost zdravotn� p��e.
Pokud se l�k�rna rozhodne zv��it sv�j obrat, m��e bu� vyd�vat v�ce l�k�, nebo vyd�vat dra��� l�ky. L�k�rna ale nem��e ovlivnit mno�stv� l�k� hrazen�ch ze zdravotn�ho poji�t�n�, tedy p�edepsan�ch l�ka�i. M��e v�ak ovlivnit spektrum l�k�, kter� m� "na skladu". Pokud l�k�rna nebude m�t l�ky levn�, budou l�ka�i p�edepisovat l�ky drah� a obrat l�k�rny se zvedne. Sou�asn� v�ak poji��ovna, a tedy vlastn� my ob�an�, proto�e poji��ovna hospoda�� s na�imi pen�zi, zaplat�me za l�ky mnohem v�ce, ne� bychom museli. Tak ale pl�tv�me pen�zi, kter� n�m budou chyb�t na pot�ebnou zdravotn� p��i. I v tomto p��pad� dopl�cej� na rozhodnut� ministra Ratha ob�an�.
Z�sadn� nesouhlas�m s t�m, abychom �et�ili na nemocn�ch lidech a na l�c�ch, kter� si nikdo z n�s nem��e dovolit. Pokud hled�me �spory, mus�me je hledat tam, kde se pl�tv�, a tam, kde pomoc poji��ovny nepot�ebujeme a kde zvl�dneme �e�en� sami.
L�ky se pl�tv� na n�kolik zp�sob�. L�ky, kter� jsou l�ka�em p�edeps�ny, l�k�rnou vyd�ny a poji��ovnou zaplaceny, nikdo neu��v�. D�vodem je nedostate�n� komunikace mezi l�ka�i a nulov� odpov�dnost pacient�. L�ka�i p�edpisuj� pacient�m opakovan� stejn� l�ky, proto�e nev�d� o tom, �e jim je ji� p�edepsal jin� l�ka�. Takov� l�ky pacient neu��v� a l�ky skon�� v odpadu - vznikl� ztr�ty se odhaduj� na n�kolik miliard ro�n�. �e�en�m je zlep�it komunikaci mezi l�ka�i sam�mi a l�ka�i a l�k�rn�ky.
Druh�m pl�tv�n�m je fale�n� solidarita. Vyd�v�me z na�ich pen�z, ulo�en�ch u zdravotn�ch poji��oven, stovky milion� korun zcela zbyte�n� na l�ky, kter� si ka�d� m��e koupit s�m. L�ky, kter� stoj� "p�r korun", kter� v�t�inou lze koupit i bez p�edpisu l�ka�e, je naprosto zbyte�n� platit z poji�t�n�. Nam�sto tohoto pl�tv�n� bychom mohli zaplatit kvalitn�j�� l�ky na rakovinu a dal�� v�n� nemoci.
T�et�m pl�tv�n�m jsou nesmysln� vysok� mar�e na nejdra��� l�ky. Ji� �adu let je i v �esk� republice p�ipraven koncept klesaj�c� obchodn� p�ir�ky. S t�mto pl�nem souhlas� odborn�ci i obchodn�ci. O co jde?
Obchodn� p�ir�ka je dnes pro v�echny l�ky jednotn�. Tak�e kdy� l�k�rna vyd� l�k za 20 korun, jej� odm�na za tuto pr�ci je 2,30 koruny. Tato odm�na samoz�ejm� nepokryje n�klady l�k�rny. Pokud v�ak l�k�rna vyd� l�k v cen� 10 000 korun, je jej� odm�na 2300 korun. Takov� odm�na je samoz�ejm� ne�m�rn�, mnohem vy���, ne� jsou skute�n� n�klady. Jednotn� v��e obchodn� p�ir�ky motivuje l�k�rny vyd�vat co nejdra��� l�ky, a to je �patn�. �e�en�m je klesaj�c� obchodn� p�ir�ka, nebo je�t� l�pe kombinace, kdy by zdravotn� p��e poskytovan� l�k�rn�kem byla hrazena jako ur�it� zdravotn� v�kon pau��ln� platbou a n�klady spojen� s n�kupem l�ku a manipulac� s n�m by byly uhrazeny spr�vn� nastavenou, s nejv�t�� pravd�podobnost� klesaj�c� obchodn� p�ir�kou.
Existuje mnoho zp�sob�, jak �e�it l�kovou politiku a �hradu zdravotn� p��e poskytovan� v l�k�rn�ch. Dobr�mu �e�en� mus� p�edch�zet dobr� koncepce a odborn� diskuse. Nic takov�ho ministr Rath ale ned�l�. ��dnou koncepci nem� a ��dnou diskusi nevede. Jeho �e�en� jsou �patn� a po�kozuj� pacienty i zdravotn�ky.
Milan CabrnochMUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
�len V�boru pro zam�stnanost a soci�ln� v�ci a n�hradn�k ve V�boru pro rozpo�tovou kontrolu
rezortn� mluv�� klubu pro oblasti: ochrana spot�ebitel�, zam�stnanost a soci�ln� v�ci
Osobn� str�nky