Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


�elezn� urguje Langera kv�li sudetsk�m N�mc�m

Luk� Pet��k

Euro 3. 10. 2008

Europoslanec Vladim�r �elezn� napsal 23. z��� dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali m� vl�da ji� stanovisko k pod�n� skupiny 47 sudetsk�ch N�mc� k Vysok�mu komisa�i pro lidsk� pr�va OSN v �enev� z �nora 2008, ve kter�m se dom�haj� nejen osobn� rehabilitace, ale zejm�na restituce majetku zabaven�ho p�i odsunu. Vl�d� �esk� republiky byla d�na lh�ta �esti m�s�c� na odpov��.

�elezn� tak� Langera upozor�uje na form�ln� chyby ratifikace Lisabonsk� smlouvy v �esku, kterou by d�ky nim podle n�j mohlo zablokovat 10 sen�tor� nebo 25 poslanc�.

�Tato lh�ta uplynula po��tkem srpna, nikde jsem v�ak nezaznamenal ��dnou zpr�vu o obsahu a charakteru stanoviska na�� vl�dy. Obrac�m se na V�s, pane minist�e, proto�e p�edpokl�d�m, �e V� rezort m�l pravd�podobn� p��pravu stanoviska vl�dy ve sv� kompetenci,� p�e �elezn� v dopise.

�Vzhledem k tomu, �e se v Evropsk�m parlamentu, bohu�el tak� pod vlivem zahrnut� Listiny z�kladn�ch pr�v EU do Lisabonsk� smlouvy, st�le �ast�ji objevuj� �sp�n� pokusy nastolit ot�zku restituce sudeton�meck�ho majetku jako t�ma, projedn�van� ve v�borech Evropsk�ho parlamentu, zejm�na ve V�boru pro ob�ansk� svobody, spravedlnost a vnit�n� v�ci, r�d bych vyu�il stanovisko vl�dy �esk� republiky k argumentaci proti takov�m pokus�m,� zd�vodnil sv�j dotaz �elezn�.

�elen� Langera tak� upozor�uje na to, �e k mimo��dn� sporn�m okolnostem ratifikace v �esk� republice pat�� nap��klad fakt, �e p�i ratifikaci jsou podle n�j nesyst�mov� sm�eny dva odli�n� schvalovac� akty.

Zat�mco Lisabonsk� smlouva m� charakter mezin�rodn� smlouvy, kterou jsou novelizov�ny z�kladn� smluvn� akty EU, Listina pr�v EU je naopak pr�vn�m p�edpisem, kter� je pod��zen jin�mu mechanismu a zejm�na m��e b�t v �esk� republice napaden zcela samostatnou procedurou, pokud se za ni postav� 25 poslanc� nebo 10 sen�tor�.

�To, mimochodem zakl�d� mo�nost jednat o schv�len� Listiny jako platn�ho komunit�rn�ho pr�va samostatnou procedurou. Mo�n� se takov� postup bude �esk� republice opravdu hodit, proto�e Listina z�kladn�ch pr�v EU jako sou��st Lisabonsk� smlouvy m��e m�t velmi z�va�n�, d�sledky pro budoucnost �esk� republiky, nebo� posouv� rozhodov�n� o p��padn� restituci sudeton�meck�ho majetku nebo o od�kodn�n� jeho b�val�ch majitel� na Soud Evropsk� unie v Lucemburku a vylu�uje rozhodov�n� soudy �esk� republiky, jak tomu bylo dosud,� varuje �elezn�.

N�kte�� �e�t� politici jako nap��klad Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobo��kov�, Miloslav Ransdorf �i Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylu�uj� mo�nost prolomen� �i obejit� Bene�ov�ch dekret� v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, proto�e tyto ot�zky bude nyn� posuzovat Evropsk� soudn� dv�r v Lucemburku na z�klad� po�adavku nediskriminace obsa�en� v Listin� pr�v EU, je� je sou��st� Lisabonsk� smlouvy.

�V moment�, kdyby tu do�lo k prolomen� restitu�n�ho data, a to je 25. �nor 1948, a kdyby se tady otev�ely v�echny probl�my majetkov� z hlediska odsunu sudetsk�ch N�mc� a otev�ela se ot�zka takzvan�ch Bene�ov�ch dekret�, potom j� budu ten prvn�, kter� za�ne ��kat �vystupme z Evropsk� unie�,� �ekl Euro online p�edseda Sen�tu P�emysl Sobotka.




Luk� Pet��k
��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 14674 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA