Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


K�� s malou z�t�� je rychlej��

rozhovor s Vlastimilem Tlust�m


Kdo je nejv�t��m nep��telem sou�asn� vl�dy? Ekonom. Komunisti n�s vedli do pr.� 40 let, �pidla objevil zkratku. T�mito a mnoha dal��mi vtipy unikaj� lid� realit� dne�n�ch dn�. Realit�, kdy se denn� p�esv�d�uj� o neschopnost� vl�dy, kter� nehor�zn� zadlu�uje zemi, ob�an�m diriguje v�echny oblasti �ivota a st�le hloub�ji sah� do kapes. Realit�, kter� p�ed�ila i ty nejhor�� o�ek�v�n�. V rozhovoru se st�nov�m ministrem financ� Vlastimilem Tlust�m jsem se zaj�mala, zda z t�to dluhov� pasti existuje je�t� n�jak� cesta n�vratu. V mnoha dopisech jste se zaj�mali o rovnou da�, rovnou d�vku. Cht�li jste srozumiteln� a jednodu�e vysv�tlit, co je negativn� da�. Domn�v�m se, �e tento rozhovor v�m alespo� z ��sti p�in�� odpov�� na va�e ot�zky.


Pozn�mka: Rozhovor se uskute�nil na p�d� poslaneck� sn�movny a vzhledem k tomu, �e Ing. Tlust� zast�v� funkci p�edsedy poslaneck�ho klubu ODS, zvolila jsem pro sv�j rozhovor i toto osloven�.



Pane p�edsedo, pokud bude sou�asn� vl�da u moci a� do konce volebn�ho obdob�, bude v roce 2006 deficit ve�ejn�ch financ� 1 bilion korun�.

Dokonce pouze mo�n�, �e nejm�n� jeden bilion. Proto�e samotn� vl�da p�i zd�vod�ov�n� tzv. reformy ve�ejn�ch financ� uv�d�la, �e v p��pad� kdyby neprovedla reformy ��dn�, tak ud�l� dluh 1,4 bilion�. Co� by fakticky znamenalo, �e za �ty�i roky �pidlovy vl�dy by ka�d� rok byl dluh zv��en o 250 miliard. Narostl by z t�ch v�choz�ch p�ibli�n� 400 miliard na 1,4 bilion�. Ten bilion, o kter�m mluv�te, tak ten ministr Sobotka uv�d� v p��pad� prosazen� pr�v� on� tzv. reformy ve�ejn�ch financ�. Proto�e je z�ejm�, �e ta je prosazov�na pouze ��ste�n�, tak j� si mysl�m, �e ur�it� d��ve nebo pozd�ji p�ijde Sobotka a vl�da s up�esn�n�m ze kter�ho vyplyne, �e to bude mnohem hor�� ne� jeden bilion.

Pane p�edsedo, p�edstavme si zcela hypoteticky, �e ODS v roce 2006 vyhraje volby, z�sk� 51 % a bude m�t mo�nost uskute�nit sv�j program bez toho, aby musela p�istupovat na kompromisy. Mnoho ob�an� se ob�v�, �e kroky, kter� �in� �pidlova vl�da jsou nevratn�. Bylo by v�bec mo�n� ozdravit ve�ejn� finance a zastavit socializuj�c� tendence?

V�voj v zem�ch, kter� pro�ly dramatick�m ot�esem, ekonomick�m krachem je z�ejm�, �e v�dycky existuje n�jak� dal�� �e�en� a jenom jeho m�ra revolu�nost� z�vis� na situaci ve kter� se to �e�en� mus� uplatnit. Prov�d�n� reformy jsou v�dy z�sadn�j�� a citliv�j��, kdy� situace dosp�je a� k ur�it�mu krizov�mu bodu. J� v�dy pou��v�m jednoduch� a srozumiteln� p�irovn�n�. S hospoda�en�m st�tu je to stejn� jako s hospoda�en�m v rodin�. Jestli�e se uk�e, �e man�elka hospoda�ila �patn� a p�ivedla dom�cnost do zadlu�en�, tak ty d�sledky reformy, neboli zmi�ovan�ho hospoda�en�, poc�t� rodina samoz�ejm� mnohem hloub�ji ne� kdy� v�as zaregistruje, �e je pot�eba ud�lat korekce. Ta korekce v �ase m� velk� v�znam.

J� jsem za�al pou��vat term�n �noc dlouh�ch reforem�, a ten pojem tady ��k�m proto, �e ODS by v roce 2006 musela b�t p�ipravena na co nejrychlej�� schv�len� a zaveden� velmi rozs�hl�ch reforem, kter� by byly pravd�podobn� nejen rozs�hl�, ale musely by b�t zavedeny v jednom okam�iku jako celek. To znamen�, �e pokud by ODS v �ervnu usedla do vl�dy, do koce roku 2006 by musela schv�lit a zav�st rozs�hl� reformy.

Na kter� reformy jste p�ipraveni v t�to chv�li ?

ODS je m� p�ipraven� z velk� ��sti a ji� dnes jsme p�ipraveni uskute�nit z�sadn� reformy v mnoha oblastech.

Ve sf��e da�ov� je to zaveden� rovn� dan� , jedna sazba DPH , jedna sazba dan� z p��jm� pro v�echny druhy p��jm� , a� ji� z podnik�n� nebo zam�stnaneck� �innosti. Navrhovali jsme ji s 15% sazbou, ale mus�m ��ct, �e jestli bude je�t� dlouho pokra�ovat tohle �patn� Sobotkovo hospoda�en�, tak budeme muset uva�ovat o jin� sazb�. To je konkr�tn� p��klad toho, co jsem obecn� ��kal p�ed chv�li. Jestli to dovedou tam, kde to prozat�m sm��uje, tak mo�n� 15% sazba bude muset b�t posunuta sm�rem vzh�ru. Nicm�n�, v t�chto chv�l�ch st�le je�t� plat� n� n�vrh na jednotnou 15% da� z p��jm� a DPH.

Velk�m b�emenem pro ve�ejn� rozpo�ty jsou soci�ln� v�daje.

Ve sf��e soci�ln�ch v�daj� - op�t z�sadn� reforma a zaveden� jedin� d�vky m�sto dne�n�ho slo�it�ho syst�mu. M�me dv� varianty. Jednu v�ce a druhou m�n� odv�nou. Ta v�ce odv�n� je pom�rn� zn�m� n�vrh rovn� soci�ln� d�vky, ta m�n� odv�n� � ale i tak pom�rn� revolu�n� projekt - je negativn� da�. Na Slovensku, co� je mo�n� n�zev p��hodn�j��, tomu ��kaj� sjednocen� soci�ln� d�vka, kter� by kompenzovala n�zk� p��jmy lid�, kte�� si vyd�laj� m�n� ne� je odpo�itateln� polo�ka od rovn� dan�, co� je 6000,- K�. To znamen�, �e p�i p��jmu mezi 0 a 6 000,- K� by byl p��jemce dotov�n jedinou ��stkou. Aby to bylo srozumiteln� uvedu konkr�tn� p��klady:

Tak�e, kdo by si vyd�lal 0 dostal by negativn� da� 4000,- K�. Kdo by si vlastn� p�li vyd�lal 3000, - K�, ten by je nezda�oval a st�t by mu pouk�zal negativn� da� 2000,- K�. To znamen�, �e by tento ob�an m�l 3000,- z vlastn� �innosti a 2000,- od st�tu, co� je 5000,- K�. Ten kter� by si vyd�lal 5 999,- K� by od st�tu dostal 99 hal���, �ili by se p�ibl�il �esti tis�c�m. Kdo by vyd�lal 6 000,- K� by od st�tu nedostal nic, ale tak� by neplatil da�. Kdo by vyd�lal t�eba 8 000,- , ode�etl by si ��stku 6000,- K� a z ��stky 2000,- K� by odvedl rovnou da� 15% , to je 300,- K�. Zbylo by mu 7700,-K� a d�l si to u� ka�d� um� dopo��tat s�m.

Takto je to jednoduch�. Opravdu takhle jednoduch� by to bylo, a t�mto n�vrhem by se odboural slo�it� syst�m soci�ln�ch d�vek a zdan�n� p��jm�. Zru�il by se slo�it� syst�m ve kter�m se dnes jen m�lokdo vyzn�, a sou�asn� by to znamenalo i velkou �sporu pracovn�ch sil a ��edn�k�, kter� by nebylo pot�eba zam�stn�vat ke spr�v�.

Sou�asn� vl�da si evidentn� nev� rady s d�chodovou reformou. Co nab�z� ob�an�m ODS?

Ve sf��e d�chodov� m�me op�t dv� varianty. Bu�to onu rovnou soci�ln� d�vku, nebo v p��pad�, �e bychom �li cestou negativn� dan�, tak pro d�chody m�me i projekt podobn�ho d�chodu.
Jin�mi slovy - zachov�n� pr�b�n�ho syst�mu financov�n� jako z�kladn�ho, ov�em s t�m, �e by v n�m byla maxim�ln� solidarita a nebyla by v n�m z�sluhovost.

Ten rovn� d�chod by znamenal, �e v�ichni mlad� lid� do ur�it�ho v�ku by v�d�li, �e ve st��i se z tohoto pr�b�n�ho syst�mu od st�tu do�kaj� pr�v� tohoto rovn�ho d�chodu. Ve�kerou z�sluhovost jsme ponechali na dobrovoln�m p�ipoji�t�n�. Zat�m by se p�ipoji��ovali v rozsahu dle vlastn� �vahy a co je hodn� d�le�it�, sn�ili bychom v��i soci�ln�ho poji�t�n� pr�v� na to, aby lid� �sporou soci�ln�ho poji�t�n� z�skali pen�ze, kter� by mohli um�s�ovat tam, kam by sami uznali za vhodn�. N�kdo by investoval, n�kdo by spo�il, n�kdo by se pojistil, n�kdo by uzav�el t�eba n�jak� zvl�tn� typ podnikov�ho poji�t�n�, atd. To v�e by bylo na ob�anech. Samoz�ejm�, ti kte�� by se necht�li pojistit, tak by se nepojistili, neinvestovali.. atd. Nicm�n� pak by museli vz�t na v�dom�, �e v dob� penze se do�kaj� jen toho rovn�ho starobn�ho d�chodu.


Nespokojen� pracovn�ci ve �kolstv�, n�zk� mzdy, nemo�nost optimalizovat s� �kolsk�ch za��zen�. Probl�my na kter�ch si vyl�mal zuby nejeden ministr. V�te jak reformovat tento resort?

V t�to chv�li m�me hotovou z�sadn� reformu ve �kolstv�. Op�t velice srozumitelnou reformu zalo�enou na tom, �e �editel �koly by byl hospod��em ve sv� �kole. Z�sk�val by od st�tu p��sp�vky na ��ka, d�le by mu do rozpo�tu p�isp�val starosta obce, kter� je z�izovatelem. �editel by zam�stn�val libovoln� po�et u�itel� za libovoln� plat, a bylo by na n�m kolika lidem rozd�l� bal�k pen�z. J� p�edpokl�d�m, �e na �kol�ch by z�stali kvalitn� u�itel� a bylo by jich m�n�. Nicm�n� probl�m v��e plat� by byl tak�ka okam�it� vy�e�en, proto�e kvalitn� u�itel� by si rozd�lili platy t�ch, kte�� by �editelem zam�stn�n� nebyli. Garanc� dobr�ho hospoda�en� by byl starosta s kompetenc� odvolat �i neodvolat �editele �koly, kter� u� dnes spole�n� s �editelem �koly nese odpov�dnost za fungov�n� �koly. St�t by pouze vykon�val inspekci nad dodr�ov�n�m v�uky a jej� �rovni.

To je mysl�m uk�zka klasick�ho, jednoduch�ho a funk�n�ho pojet� reformy, kter� m��� na podstatu probl�mu a kter� �e�� v�echny mouchy dne�n�ho syst�mu najednou.Zvy�uje platy, zav�d� sout� jednotliv�ch �kol o z�sk�n� ��k�, a vy�e�� i probl�m nadbyte�n�ch kapacit.

Pracujeme na reform� zdravotnictv� a u� te� mohu ��ct, �e podle obrysu m� rovn� dosti z�sadn� charakter. Vych�z� z principu rozd�len� zdravotn�ho poji�t�n� na slo�ku, kter� bychom mohli ��kat �povinn� ru�en� a kter� by slou�ila na nep�edv�dan�, t�k� zdravotn� stavy. Ty jsou n�hodn� a nen� schopen je nikdo p�edv�dat, proto by byly pln� hrazen� ze zdravotn� pojistky. Na toto �povinn� ru�en� by se vynakl�dala jenom ��st sou�asn�ho zdravotn�ho poji�t�n�, druhou ��st sou�asn� platby by mohl poji�t�nec pou��vat na tu druhou slo�ku, p��padn� si p�ipl�cet, co� by bylo ov�em na n�m a poji��ovn� v z�vislost� na rozsahu poji�t�n�. Bylo by to komer�n� zdravotn� poji�t�n�, ov�em hrazen� z t� dne�n� ��stky, tak�e by se nezvy�ovala jeho v��e.To by bylo na smluvn�m z�klad� mezi pacientem a poji��ovnou. Znamenalo by to op�t vznik konkurence a zp�tn� vazby. �eknu jednu zaj�mavou charakteristiku: Pen�ze ukl�dan� pacientem do druh� slo�ky by byly majetkem toho �lov�ka a jeho rodiny. V p��pad�, �e by m�lo �erpal, z�skal by poji��ovac� bonus, v p��pad�, �e by zem�el, ��st pen�z tohoto osobn�ho ��tu by zd�dili jeho rodinn� p��slu�n�ci. Prost� on s�m by byl p��mo zainteresov�n na sv�m zdrav� a ur�oval by m�ru �erp�n� v t� ban�ln� sf��e, ��m� m�m na mysli nap�. ch�ipku, zvrtnut� kotn�k a podobn� onemocn�n�. V t�chto p��padech by bylo pouze na jeho rozhodnut�, zda m� vyu��t l�ka�skou p��i, zda m� marodit dlouze nebo kr�tce. V t�chto p��padech je smyslupln� �lov�ka zainteresovat aby s�m hledal zp�soby, kter� nejsou n�kladn�.

To jsou takov� hlavn� pil��e na�ich n�vrh�. Dan�, soci�ln� v�daje, d�chody, �kolstv�, zdravotnictv�. ODS by musela tyto reformy p�ijmout v poslaneck� sn�movn� v pr�b�hu jedn� sch�ze. Za ide�ln� bych pova�oval, kdyby v �ervnu byla sestaven� vl�da a tak n�kdy koncem z��i - b�hem jednoho jedn�n� - byly aplikov�ny v�echny reformy. D�vod je jasn� - a j� se raduji, �e u� to za��naj� reflektovat i �esk� m�dia � ve sv�t� vznik� nov� situace, vzne�en� se tomu ��k� globalizace, ale jednodu�e pojmenov�no to znamen�, �e si konkuruj� a sout�� mezi sebou jednotliv� st�ty prost�ed�m, kter� vytv��ej� sv�m ob�an�m a sv�m podnik�m. Jin�mi slovy, ka�d� st�t nakl�d� sv�m podnik�m a ob�an�m do ruksaku z�t� da�ovou,poji��ovac�, regula�n�, administrativn�. A ve sv�tov� konkurenci vyhr�vaj� ty zem�, kter� sv� ob�any zat�uj� m�lo.

Je to jednoduch� princip. K�� s malou z�t�� je rychlej�� ne� k�� s velkou z�t�� a st�ty maj� ve sv�ch ruk�ch, jak tuto z�t� koncipuj�.

V tuto chv�li vl�dnou v �esk� republice lid�, kte�� to nech�pou. Absolutn� to nepochopili. Na Slovensku naopak vl�dnou lid�, kte�� pochopili. Nen� n�hodou, �e ministr financ� Slovensk� republiky dostal cenu za zaveden� rovn� dan�. J� z toho m�m trochu sm�en� pocity. J� se raduji, �e rovn� da� v�t�z�, na druhou stranu, proto�e v�m, �e m� �sp�ch s rovnou dan�, kterou jsem s�m p�ed dv�ma roky p�ipravoval, tak mi to p�ipad� trochu smutn�, �e v �esk� republice se tyhle v�ci nech�pou. Bohu�el prost� proto, �e tady vl�dnou lid�, kte�� nepochopili princip, kter� se ve sv�t� rod� : Sout� syst�mu, kde v�echno, co zavedete pro vlastn� zemi se v�dycky p�es ten okoln� sv�t d� obej�t. A proto ta z�kladn� koncepce soci�ln� demokracie � zp��s�ovat, regulovat, rozd�lovat � je sm�n�. V�ichni ute�ou do okoln�ch zem� a ty v�ci, kter� dnes d�laj�, ud�laj� stejn�. T�eba slo�it�j��mi prost�edky, ale Sobotkovi pen�ze nedaj�. To se m��e spolehnout, �e to obejdou, a nen� na to metoda budov�n� ostnat�ch dr�t� a plot�. Je na to metoda zainteresovanosti, motivace a uk�zan� lidem, �e sna�it se m� smysl. A to je �st�edn� heslo v�ech t�ch na�ich reforem.

J� bych se kr�tce vr�tila k negativn� dani a zaj�m� m� jak si p�edstavujete technick� proveden�. To znamen�, kdo bude prov�d�t spr�vu a v jak�m �asov�m rozmez� budou ob�an� prov�d�t dorovn�n� p��jm�.

I to je spojeno s institucion�ln� reformou. My tomu ��k�me negativn� da� by� v�me, �e je to st�le pro hodn� lid� nesrozumiteln�. Negativn� proto, �e m�sto toho aby ob�an platil st�tu, st�t plat� ob�anovi. Podle na�i p�edstavy by tuto negativn� da� zpravovaly finan�n� ��ady . V m�st�, kde by ob�an d�val da�ov� p�izn�n� by bu� platil da�, nebo by naopak dost�val kompenzaci za n�zk� p��jem. Negativn� da� by byla vypl�cen� m�s��n�. Samoz�ejm� by p�ipadal v �vahu i jin� �asov� harmonogram, ale v z�sad� by informace pod�val ob�an p�i zm�n� p��jmu, tzn. p�i jeho zv��en� nebo sn�en�. Dokud by m�l jednou p��jem nahl�en, tak by z n�ho st�le platil da� nebo naopak dost�val negativn� da�. Jakmile by do�lo ke zm�n� - a� u� sm�rem dol� nebo nahoru, musel by zm�nu nahl�sit na finan�n�m ��ad� a ten by mu stanovil novou ��stku. K vyrovn�n� by doch�zelo jednou ro�n�, tak jako je tomu dnes p�i pod�n� p�izn�n� dan� z p��jm�. Velmi jednoduch� princip. Jednoduch� formul��. Zru�ili bychom dne�n� dvoukolejnost, kdy syst�m dan� spravuje jedna s� a syst�m soci�ln�ch d�vek dal�� s� ��ad�. Ur�it�, a t�m jsem asi m�l za��t, by to vedlo k redukci ��edn�k�.

Znamen� to, �e by da�ov� p�izn�n� samostatn� pod�vali i lid�, za n� to dnes d�l� zam�stnavatel?

Samoz�ejm�, �e zam�stnanec by to mohl d�lat stejn� jako dnes, tedy prost�ednictv�m sv�ho zam�stnavatele, nicm�n� ob�an, kter� je nezam�stnan� a jeho� p��jem je nulov�, by se obracel p��mo na finan�n� ��ad.

Nepo��t�te tedy s t�m, �e zbav�te t�to administrativn�ho z�t�e podnikatele a ob�an si, podobn� jako nap�. ve �pan�lsku, bude pod�vat p�izn�n� s�m.

J� se domn�v�m, �e sm��ovat k tomu je ur�it� spr�vn�, ale �ekn�me si up��mn�: Jak� je schopnost pr�m�rn�ho ob�ana se v tomhle sv�t� byrokracie orientovat? My bychom sice ten sv�t byrokracie v�razn� zjednodu�ili, nicm�n� si um�m p�edstavit, �e skokov� povinnost, �e by ka�d� komunikoval p��mo s ��adem, by pro �adu lid� byla vn�man� jako komplikace a mohlo by to ohrozit p�ijatelnost cel�ho syst�mu. Tak�e j� bych ur�it� �el cestou, �e rad�i ta v�cn� zm�na doprov�zen� prost�ednictv�m zam�stnavatele, a teprve pozd�ji - kdy by se uk�zalo, �e ten syst�m je funk�n� a lid� se s n�m dostate�n� s�ili - tak p��padn� uskute�nit p�echod na p��mou komunikaci. To tak� samoz�ejm� p�inese doba a j� p�edpokl�d�m, �e mlad�� generace bude mnohem v�ce sm��ovat k individualismu a kolektivismus, projevuj�c� se i v tomhle, bude postupn� vytla�ov�n.

Z�stanou v nov�m syst�mu odvody na zdravotn� a soci�ln� poji�t�n� ve stejn� v��i?

J� u� jsem v tom pov�d�n� ��kal, �e tam jsou v z�sad� dv� varianty. V p��pad� aplikace rovn� d�vky nen� sou��st� koncepce zm�na v��e soci�ln�ho a zdravotn�ho poji�t�n�. Sou��st� koncepce je zm�na dan� z p��jm� na 15% a je spr�vn� pod�vat se na tu druhou obrovskou slo�ku. A to je dohromady 47,5 % placen�ho zam�stnancem a zam�stnavatelem dohromady, pr�v� na zdravotn� a soci�ln� poji�t�n�. Ten projekt rovn� d�vky je velmi ambici�zn� ve zm�n� syst�mu distribuce takto vyb�ran�ch pen�z, a nen� doprov�zen z d�vod� zachov�n� bilance, zm�nou sazeb. Ten efekt nast�v� jinde. J� nenavrhuj� sn�en� sazeb, proto�e kdy� t�m lidem pos�l�m pen�ze zp�t formou rovn� d�vky a ��k�m jim - d�lejte si s nimi co chcete, tak kompenzaci n�klad� prov�d�m volnost�.

V t� druh� variant� � negativn� dani, tam je sou��st� projektu sn�en� sazby o n�kolik procentn�ch bod�, proto�e tam se ten prostor pro svobodn� rozhodov�n� vytv���, ne jako u rovn� d�vky zp�tn�m pos�l�n�m pen�z, ale sn�en�m sazby, aby tomu ob�anovi pen�ze zbyly. Ty dv� varianty se li�� pouze formou. V jednom v�m ��st pen�z p�ijde zp�t, ve druh�m je sn�en�m sazeb v�bec nemus�te odv�st. Efekt pro va�i pen�enku je stejn� a ka�dop�dn� v�m, jako ob�anovi, z�st�v� v�t�� prostor k rozhodov�n� jak s pen�zi nalo�it.

Pane p�edsedo, p�ed �asem jste byl tvrd� odm�tnut poslaneckou sn�movnou se sv�m n�vrhem zviditelnit na v�platn� p�sce odvody, kter� plat� zam�stnavatel za zam�stnance. Po��t� koncepce se zm�nou?

To je naprost� samoz�ejmost. Sou��st� na�eho konceptu je, �e by se tato platba zviditelnila na v�platn� p�sce a ob�an by kone�n� uvid�l to, co je u� d�vno pravda - to znamen� skute�nou v��i toho poji�t�n�. V�t�ina obyvatel si dnes mysl�, �e soci�ln� poji�t�n� je 8% a zdravotn� 4,5%. Skoro nikdo netu��, �e 26 % soci�ln�ho a 9% zdravotn�ho poji�t�n� plat� je�t� zam�stnavatel. Podniky maj� tuto ��stku jako n�klad na zam�stnance, tak�e kdy� se potom zept�te n�jak�ho zam�stnavatele kolik ho stoj� jeden zam�stnanec fakticky, v�dy v�m k tomu p�ipo�te i tuto ��stku. My chceme tuto ��st n�klad� uk�zat. Na sv�ch p�edn�k�ch jsem zjistil jak lidi �okuje, kdy� jim ve velk� zkratce �eknete, �e �lov�k, kter� m� dnes patn�ct nebo �estn�ct tis�c, ve skute�nost� stoj� zam�stnavatele o 5 a� 6 000 v�ce. Ka�d� zam�stnanec, bez toho aby o tom v�d�l, pob�r� ve skute�nosti ke sv�mu platu o 1/3 v�ce, kterou jeho podnik pos�l� p��mo st�tu a zdravotn� poji��ovn�.

Mysl�te si, �e bude sta�it toto zviditeln�n�, nebo navrhujete aby sou�asn� odvody byly sou��st� hrub� mzdy?

My jsme m�li dv� varianty. Ta odv�n�j�� byla zalo�en� na tom, aby tento odvod byl sou��st� hrub� mzdy. To znamen�, �e ten kdo m� dnes 15 000 by najednou dostal v�ce o 35 %, to znamen� v�ce o ��stku, kterou odv�d� podnik. Jeho hrub� mzda by posko�ila na n�jak�ch 21 000,- K�, ale z toho by povinn� zaplatil ty pln� ��stky zdravotn�ho a soci�ln�ho poji�t�n�, tak�e nakonec ve v�platn�m pytl��ku nebo na ��tu by vid�l stejn� pen�ze jako vid� dnes. Jenom by si byl nucen uv�domit, kolik ho to zdravotn� a soci�ln� poji�t�n� opravdu stoj�. My jsme od tohoto konceptu ustoupili pr�v� po tom, co n�m bylo sd�leno, �e sabot��i - podniky a p��padn� odborov� organizace, kter� by se n�m cht�ly pomst�t, by z t�ch krok� ud�laly jenom ten jeden. To znamen�, �e by uplatnili plnou v��i soci�ln�ho a zdravotn�ho poji�t�n�, ale neprovedli by skokovou zm�nu v nav��en� hrub� mzdy. A my bychom soukrom�mu sektoru mohli jen velmi t�ko na�izovat, aby zv��il platy o tuto ��stku. To by bezesporu mohlo b�t zneu�ito k znev�en� a k �toku proti t�hle my�lence. Z bezpe�nostn�ch d�vod� jsme pro na�i koncepci zvolili tu m�rn�j�� metodu, tzn. nenutit podniky ke zm�n� hrub� mzdy, ale na v�platn� p�sce pouze poznamenat, �e podnik zaplatil 26% na soci�ln� a 9% na zdravotn� ��et sv�ho zam�stnance. Krom� toho, �e by ob�an vid�l kolik skute�n� plat� na zdravotn� a soci�ln� poji�t�n�, by to m�lo i dal�� efekt, a to, �e by zam�stnanec s�m vid�l jestli podnik skute�n� plat�. Pozn�mka, �e byla provedena platba by z�rove� ukazovala , �e podnik skute�n� platbu uhradil a nevyh�b� se j�, tak jako se v minulost� �asto st�valo.

Proto jsme zvolili tuto variantu, kterou jsem ozna�il jako deklaratorn�, ale jej� efekt je stejn�.

Mimochodem mus�m ��ct, �e po t�, co mi m�j n�vrh byl docela paradoxn� zam�tnut (paradoxn� proto, �e soci�ln� demokracie sama ��k�, �e m� b�t v�t�� z�sluhovost mezi poji�t�n�m a d�chodem nap��klad), tak po zam�tnut� m�ho n�vrhu jsem z �ady podnik� dostal zpr�vu, �e oni sami od sebe za�ali tento n�vrh praktikovat a uv�d�, �e v�chovn� efekt t�to informace je neuv��iteln�. Lid� doslova �asnou, co v�e �lov�k st�tu odv�d�. Ono to v z�sad� m�n� takovou tu, j� bych to nazval, p��jmovou relativitu. Zat�mco dnes m� �lov�k pocit, �e z 15ti tis�cov� hrub� mzdy mu v�t�� ��st jde do kapsy, tak po proveden� t�to zm�ny se relativita zm�n� na to, �e z 20ti tis�c dost�v� 10 tis�c, co� u� je pon�kud jin� pom�r. A teprve v t�to chv�li si �lov�k uv�domuje, �e st�tu odv�d� polovinu v�d�lku. A to je je�t� t�eba dodat, �e t�m da�ov� syst�m nekon��, proto�e potom je�t� st�t od ob�an� kas�ruje DPH, spot�ebn� dan�, poplatky atd.

V n�kter� studi� byl uv�d�n �daj, �e ob�an celkov� st�tu odvede asi 70 hal��� z jedn� vyd�lan� koruny.

Ano, m�te spr�vn� �daj. J� jsem vypo��tal, �e ze t�� korun, kter� si ob�an vyd�l� v zam�stn�n�, on ke sv� spot�eb� fakticky pou�ije jednu korunu a dv� koruny spot�ebuje st�t.

Domn�v�te se, �e rovn� da� nebo rovn� d�vka bude pro lidi motiva�n�m stimulem?

J� bych odv�n� �ekl, �e nekone�n� a jsem r�d, �e se na to pt�te, proto�e to je smysl toho sna�en�. Ve v�ech na�ich reform�ch naleznete jeden motiv: motivovat lidi k pr�ci, podnik�n� , ke snaze n�co vytv��et. Proto�e ��m v�ce se ten �lov�k v na�em syst�mu sna��, t�m v�ce je odm��ov�n. ��m v�ce p�em��l� o sob� a o sv�m �ivot�, t�m v�ce je motivov�n. A tyto prvky motivace v p��i o sv�j vlastn� osud jsou dovedeny a� do nejpokro�ilej��ho st�dia pr�v� v projektu rovn� d�vky. Proto�e, kdy� se nad t�m zamysl�te, co to vlastn� �lov�ku ��k�?

��k� mu to: K pen�z�m kter� si vyd�l�, ti st�t z�m�rn� p�id� ��stku, kterou si doposud ponech�val aby �pe�oval� o ob�ana. V uvozovk�ch �pe�oval� proto, �e pe�oval ztr�tov�. 0b�an mnohdy ani netu��, kde se rozkut�lej� jeho pen�ze. V rovn� d�vce vrac�me ka�d�mu mlad�mu �lov�ku pen�ze do pen�enky s dodatkem: � A nalo� s nimi jak chce�. Jsi-li hodn� proz�rav�, v�echny si je ulo�, jsi-li podnikav�, tak je investuj, m�-li d�v�ru v d�chodov� fondy, vlo� je tam. Absolutn� svobodn� se rozhodni a rovnou dod�v�m, nebude�-li v budoucnu nic v�c pot�ebovat, klidn� je projez. Cel� �ivot ti bude p�ich�zet rovn� d�vka a� do tv� smrti.�

Jedn�m z blud�, kter� mus�m �asto vyvracet je, �e se lid� ptaj�: �A co a� budeme sta��, nemocn�?�

A j� ��k�m: �Tak budete m�t pr�v� ty �ty�i tis�ce. Jenom k tomu nebudete m�t nic nav�c a jestli v�m to sta��, tak je klidn� projezte, klidn� to hned pou�ijte. Jenom vezm�te na v�dom�, �e na sebe berete zodpov�dnost, �e pak vysta��te s t�mi �ty�mi tis�ci. Samoz�ejm� indexovan�mi, proto�e za dvacet let to budou jin� pen�ze ovlivn�n� inflac�."

To je takov� v�zva ke snaze a takov� v�zva k odpov�dnosti, �e j� si lep�� neum�m p�edstavit. To by p�ece st�lo za to starat se a p�em��let. Kdy� k tomu p�id�te motivaci v podob� rovn� dan�, kdy ob�anovi ��k�me �z ka�d� vyd�lan� koruny nad odpo�itatelnou polo�ku, dej st�tu 15 hal��� a zbytek si nech�, tak to je ve sf��e motivace dal�� obrovsk� pokrok, proto�e to tomu �lov�kovi ��k�, �e to stoj� za to. Ale to stoj� za to nejen tuzemc�m, ale i zahrani�n�m investor�m. Velk�m probl�mem t�to zem� je v�voz zisk� a domn�v�m se, �e dramaticky naroste po tom, co Slovensko zavedlo rovnou da�. V�ichni maj� n�jak�ho kamar�da nebo p��buzn�ho na Slovensku, tak�e zaregistruj� sv� firmy na Slovensku a budou odv�d�t dan� tam.

Pane p�edsedo, v sou�asn� dob� dramaticky stoup� nezam�stnanost. Podle statistik se hroziv� bl�� jeden�cti procent�m.

�ekl bych, �e dramaticky n�r�st nezam�stnanost� n�s dokonce je�t� �ek�. Firmy, aby sn�ily sv� zvy�uj�c� se n�klady, kter� zp�sobila pr�v� chaotick� reforma, za�nou propou�t�t. Setkal jsem se nez�visle na sob� se dv�ma podnikateli, kte�� provozuj� restaurace. Jeden m� levn�j�� restauraci s cenov� dostupn�m stravov�n�m a druh� m� v centru Prahy luxusn� podnik. Oba nez�visle na sob� ��kali: M�m n�kolik mo�nost� jak �e�it tuto situaci, kdy m� Sobotka se �pidlou cht�j� st�hnout z k��e. Bu� skon��m s podnik�n�m, co� nechci, proto�e jsem podnik vybudoval z ni�eho a je to moje forma seberealizace, nebo p�ejdu do �ed� ekonomiky, na co� rozhodn� nem�m �aludek, nebo uprav�m provozn� dobu a propust�m ��st zam�stnanc�. Pro toto v�chodisko se nez�visle na sob� rozhodli oba podnikatel�. Upravit provozn� dobu a propustit jednu t�etinu zam�stnanc�. Sobotka se �pidlou, nedostanou nic.

P�ed ned�vnem ministr hospod��stv� Urban prost�ednictv�m televize vzkazoval podnikatel�m ve ztr�t� a� p�estanou podnikat a odeberou se na pracovn� ��ad. Kde by se podle v�s m�l odebrat management st�tu, tzn.vl�da, kter� hospoda�� se ztr�tou n�kolik stovek miliard?

My�len� pana ministra je zcela poplatn� t�to vl�d�. V�bec si toti� neuv�domuje, �e i podnikatel v ��etn� ztr�t�, kter� neplat� zrovna da�, je sou��st� ekonomick�ho kolob�hu a je v�t��m p��nosem pro ekonomiku, ne� kdy� se situace obr�t� a st�t bude muset platit jemu. Pos�lat tyto lidi na pracovn� ��ad je nehor�znost. Podle tohoto jejich receptu by vl�da, kter� denn� prokazuje, �e je t�m nejhor��m podnikatelem v d�jin�ch t�to zem�, u� d�vno m�la slo�it funkce a odebrat se do politick�ho d�chodu. Jak vid�te, v�bec se k tomu nechyst� a svou neschopnost� d�le prohlubuje ekonomickou krizi t�to zem� na �kor sv�ch ob�an�.

Za �ten��e Virtually d�kuje Jana D�de�kov�


Ing. Vlastimil Tlust�, CSc. se narodil 19. 9. 1955 ve Slan�m, kde �ije dodnes. Vystudoval Fakultu mechaniza�n� Vysok� �koly zem�d�lsk� v Praze a v letech 1980 � 1983 absolvoval ��dnou aspiranturu ve V�zkumn�m �stavu

zem�d�lsk� techniky v Praze. Pot� nastoupil do zam�stn�n� jako v�deck� pracovn�k, pozd�ji pracoval jako odborn� asistent na V�Z.

V letech 1991 � 1992 p�sobil jako n�m�stek ministra zem�d�lstv� �R. Od roku 1992 je poslancem Parlamentu �R, kde byl v letech 1998 � 2002 p�edsedou a od roku 2002 je m�stop�edsedou Rozpo�tov�ho v�boru Poslaneck� sn�movny Parlamentu �R. Je p�edsedou poslaneck�ho klubu ODS. Jako st�nov� ministr financ� p�sobil i v letech 1998 � 2002.



Vlastimil Tlust�
ministr financ�
Osobn� str�nky


Jana D�de�kov�
B�val� �lenka Rady �T v obdob� tzv. televizn� krize. ��fredaktorka Virtually a m�stop�edsedkyn� a mluv�� Ob�ansk�ho sdru�en� televizn�ch a rozhlasov�ch koncesion���
 
  P��stupy: 29086 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 


Vlastimil Tlust�:


Jana D�de�kov�:




Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA