Jan Zahradil: �pinav� hra o Lisabon se hraje v Bruselu
02.10.2009, Hospod��sk� noviny
publikov�no: 02.10.2009
O co hraje p�edseda ODS Mirek Topol�nek, kdy� tvrd�, �e s Lisabonskou smlouvou spojuje sv�j politick� osud?
To v� jen on s�m. Netu��m, co to znamen�. Snad, �e pokud u n�s neskon�� ratifikace �sp�n�, bude rezignovat? Ka�dop�dn� schv�len� smlouvy u� te� nem� nijak v rukou. Rozhoduje u� jen �stavn� soud a prezident. Ty t�ko ovlivn�.
��k� si t�m o m�sto evropsk�ho komisa�e?
Jsem p�esv�d�en, �e Mirek Topol�nek nechce b�t evropsk�m komisa�em. O�ek�v�m, �e p��t� rok v parlamentn�ch volb�ch povede ODS jako l�dr a p�edseda strany. Pokud vyhraje, bude znovu premi�rem. Pokud ne, zachov� se tak, jak u� n�kolikr�t nazna�oval - ode�el by z politiky. Nev���m, �e tou�� po k�esle evropsk�ho komisa�e. Ani se to ned� stihnout. Muselo by se to dojednat b�hem p��t�ho m�s�ce a to nepova�uji za re�ln�.
Pro� po sch�zce se ��fem Evropsk� komise Jos�m Manuelem Barrosem podlehl n�tlaku a za�al tvrdit, �e n�m hroz� ztr�ta komisa�e? S�m �v�dsk� premi�r Reinfeldt, kter� te� unii vede, tvrd�, �e takov� v�hr��ky jsou nesmysln�.
Vy i j� dob�e v�me, �e n�m post komisa�e nikdo nem��e uzmout. Je to v�c jedn�n�, nikdo v Bruselu to nem��e ud�lat stylem o n�s bez n�s. Topol�nek m� pravdu v tom, �e by n�m to Evropsk� parlament mohl znep��jemnit. T�eba by mohl ��ct, �e neschv�l� Evropskou komisi, pokud v n� bude �esk� komisa�. Z n�kter�ch politick�ch kruh� se takov� tendence daj� �ekat, v tom m� Topol�nek pravdu.
Tla�il na v�s n�kdo v Evropsk�m parlamentu?
Na n�s z ODS nikoliv. Jak zn�mo, sed�me tam s britsk�mi konzervativci v nov� frakci a v n� takov� tlaky nejsou. Samoz�ejm� nev�m, kdo u evropsk�ch socialist� tla�� na poslance �SSD nebo v Evropsk� lidov� stran� na na�e lidovce. V�ichni ale v�d�, �e to z�vis� na prezidentovi a �e nem� cenu vyv�jet tlak na n�s. Ned�vno jsem sed�l na kafi s velk�m eurofederalistou Elmarem Brockem z n�meck� CDU. V�dycky jsme se spolu zu�iv� h�dali o Lisabonskou smlouvu, a te� se m� ptal, jestli tu��m, co ud�l� prezident Klaus. �ekl jsem mu, �e to nikdo nev�. Tihle lid�, tu��c�, kter� bije, v�d�, �e rozhoduje jen prezident republiky a toho t�ko n�kdo dok�e ovlivnit.
Nedostal se Mirek Topol�nek na sch�zce s Barrosem pod siln� tlak?
Od pana Barrosa je to pro m� velk� zklam�n�. Doufal jsem, �e si uv�dom�, �e p�edsedou Evropsk� komise je i d�ky 54 hlas�m, kter� dostal z na�� konzervativn� frakce, v�etn� dev�ti hlas� z ODS. P�edpokl�dal jsem, �e se bude k na�emu p�edsedovi chovat konsili�rn�, a �e se ho nebude pokou�et n�jak mistrovat, nebo dokonce d�vat ultimativn� po�adavky. Kdybych to v�d�l, velmi bych zva�oval, zda d�t panu Barrosovi sv�j hlas. To, co na sch�zce s Mirkem Topol�nkem p�edvedl, je pro m� docela zklam�n�.
Nep�ekra�uje tlakem na schv�len� Lisabonu sv� pravomoce? Sch�zka s Topol�nkem a Paroubkem nejsou jedin�mi p��klady tlaku. P�ed p�r dny byl na misi v Irsku, kde rozd�val evropsk� dotace propou�t�n�m v tov�rn� firmy Dell v Limericku.
Mirek Topol�nek pou�il v souvislosti s �stavn� st�nost� sen�tor� term�n "�pinav� hra". J� bych si ho s dovolen�m vyp�j�il, proto�e si skute�n� mysl�m, �e �pinav� hra se hraje tady v Bruselu. Na rozd�l od Mirka Topol�nka to neberu vnitropoliticky, ale zahrani�n�politicky. V�echno, co se rozjelo kolem ratifikace Lisabonsk� smlouvy, je do ur�it� m�ry �pinav� hra, v�etn� podruh� opakovan�ho irsk�ho referenda. Ka�d�mu demokraticky sm��lej�c�mu �lov�ku mus� p�ece p�ipadat nep�irozen�, �e zem� hlasuje podruh� o stejn� smlouv�. Je to stejn� nep�irozen�, jako vym��let irsk� v�jimky, ani� by pak zase musely proj�t ratifikac� ve v�ech ostatn�ch zem�ch.
Jak se je�t� ta, podle va�ich slov "�pinav� hra", projevuje?
Nap��klad je stejn� tak podivn�, jak Evropsk� komise pumpuje r�zn�mi cestami pen�ze do irsk� kampan� pro schv�len� Lisabonsk� smlouvy. Sou��st� toho bylo i zmi�ovan� Barrosovo turn�. Brusel se prost� sna�� vyu��t obt�n� ekonomick� situace v Irsku a p�esv�d�it Iry, �e z Evropy p�ijde pomoc, pokud Lisabonskou smlouvu podpo��. Z�rove� s t�m se vyv�j� obrovsk� tlak i na �eskou republiku. T�eba t�m, jak� vzkazy se prost�ednictv�m ��fa Evropsk� komise pos�laj� k n�m do Prahy. To v�echno je d�sledkem v�ci, o kter� se nemluv� nahlas, ale je zjevn�. Lisabonsk� smlouva je mocensk� z�le�itost, velice tvrd� re�lpolitika. N�kter� zem� jako N�mecko a Francie - a tak� instituce, jako Evropsk� komise - maj� obrovsk� z�jem na tom, aby smlouva pro�la, proto�e posiluje jejich pozice. Proto se sna�� dostat ostatn� pod obrovsk� tlak. Ne��k�m to s n�jakou ho�kost�, ale aspo� si nel�eme do kapsy, �e se tady jedn� o n�jak� u�lechtil� c�le. Nehraje se o to, aby Evropsk� unie l�pe fungovala, nebo aby byla demokrati�t�j�� a transparentn�j��. Je to mocensk� p�er�sov�n� evropsk� politick� mapy, mimo jin� i v d�sledku bezprecedentn�ho roz���en� Evropsk� unie.
Mirek Topol�nek byl podle v�s tento t�den v Bruselu vyu�it jako figurka v mocensk� h�e?
On moc dob�e v�, �e nebyla jin� mo�nost. U� v roce 2007 nebyl prostor vyjednat pro n�s v Lisabonsk� smlouv� lep�� pozici. V�, jak to bylo tvrd� orchestrov�no n�meck�m p�edsednictv�m. Nem�l ani podporu koali�n�ch partner� v tehdej�� vl�d�. Nejen my jsme subjektem v t� mocensk� h�e. Kdy� se pod�v�te, jak se v Irsku sna�� pohnout s ve�ejn�m m�n�n�m, tak je to s�la. Takhle to ale prost� chod�.
Je standardn�, aby se n�meck� velvyslanec chodil p�eptat p�edsedy �stavn�ho soudu, kdy a jak soudci rozhodnou o sen�torsk� st�nosti?
Nedok�u si p�edstavit, �e by se francouzsk� nebo irsk� velvyslanec objednal v N�mecku u p�edsedy �stavn�ho soudu, aby si s n�m promluvil, jak to tedy s t�m projedn�v�n�m smlouvy vypad�. Zcela otev�en� ��k�m, �e aktivitou pana n�meck�ho velvyslance jsem naprosto �okov�n.
Co se podle v�s bude d�t, kdy� dnes Irov� Lisabon schv�l�?
Budeme vystaveni obrovsk�mu tlaku. O ��dn�ch jeho konkr�tn�ch projevech, jako je p��pad n�meck�ho velvyslance, te� nev�m. Ale mo�n� u� od p��t�ho t�dne budeme unik�tn� p��le�itost se s n�kter�mi takov�mi postupy sezn�mit. Kdy� se pod�v�me na irskou zku�enost, m�me se na co t�it. Sta�� p��pady z byznysu. Nem�m proto samoz�ejm� ��dn� d�kazy, ale z ekonomick� komunity jsou c�tit obavy, �e pokud by n�kter� zemi z�stal v ruce �ern� Petr, jako n�m nebo Pol�k�m, tak to jejich obchodn� kontakty m��ou n�jak�m stylem odsk�kat. Nikdo jim to ale ne�ekne p��mo do o��. Pamatuji si na Declana Ganleyho, kter� se sv�m hnut�m proti Lisabonu neusp�l. Vykl�dal mi, jak v moment�, kdy se stal ikonou kampan� proti, za�aly m�t jeho firmy r�zn� probl�my. Za�alo se spekulovat, jestli v�echny jejich obchody byly �ist�. Zaj�mav� je i p��b�h irsk� leteck� spole�nosti Ryanair, kter� byla nejd��v proti Lisabonu. A te� je najednou pro. To m��e m�t racion�ln� byznysov� vysv�tlen�, j� o n�m ale m��u jen spekulovat. Tyhle v�ci se nikdy nedostanou na povrch. Necht�l bych to ale d�monizovat. To je evropsk� re�lpolitika: ��el sv�t� prost�edky. V evropsk�ch d�jin�ch ostatn� vid�me v�t�inu situac�, v nich� se tohle heslo vydatn� pou��valo.
Ovliv�ov�n� stovek tis�c Ir� v referendu je ale p�ece n�co jin�ho ne� tlak na jednoho prezidenta.
Na �stavn� soud i prezidenta, na nich� te� u n�s rozhodnut� vis�, se t�ko vyv�j� p��m� tlak. Ze sou�asn� rozbou�en� debaty to moc nen� vid�t, ale parlament ani politick� strany u� s t�m nemaj� nic spole�n�ho. Up��mn� �e�eno i m� docela zaj�m�, co se bude d�t. Mysl�m, �e by to mohlo b�t zaj�mav�. N�co podobn�ho mo�n� v prezidentsk� kancel��i je�t� neza�ili. Je to zaj�mav� situace, kter� ur�it� bude hodna zaznamen�n� tak, aby se mohla st�t sou��st� studia evropsk� integrace.
Tlak na prezidenta p�ece ale nemus� p�ich�zet odn�kud z Bruselu. I u n�s se nap��klad p�ece objevuj� hlasy, aby mu vl�da se�krtala rozpo�et nebo aby ho sen�t �aloval u Nejvy���ho spr�vn�ho soudu.
Je ur�it� nev�hodou, �e v t�to chv�li m�me ��ednickou vl�du. Ti lid� se mohou dostat pod mnohem v�t�� tlak. V Bruselu jsou pova�ov�ni za ��edn�ky, kte�� maj� nosit n�jak� vzkazy dom� do Prahy a �esk� republiky. Objevit se m��e cokoliv, v�e ale bude neform�ln�. I m� by docela zaj�malo, kdo prom��l�, jak nej��inn�ji zatla�it na V�clava Klause.
V�clav Klaus se m��e sna�it vy�k�vat co nejd�le, aby ratifikace nebyla dokon�ena. Na ja�e budou v Brit�nii volby, kter� t�m�� jist� vyhraj� konzervativci. Jejich l�dr David Cameron sl�bil Brit�m referendum o Lisabonu, p�esto�e tam je u� smlouva ratifikovan� parlamentem. Sed�te s konzervativci ve �trasburku v jedn� frakci. Domlouvaj� Klaus s Cameronem spole�n� postup?
St�le jsem od sv�ch britsk�ch koleg� nedostal jasn� vyj�d�en�, jestli podle jejich pr�va je mo�n� referendem zru�it parlamentn� ratifikaci smlouvy. Proto te� jen spekuluji, ale domn�v�m se, �e by to asi pro Brit�nii znamenalo nutnost odstoupit od Lisabonsk� smlouvy. A je�t� h��e se dohaduje, jak� by to pro ni m�lo d�sledky. Cameron�v slib referenda je podm�n�n t�m, �e smlouva je�t� nebude ve v�ech zem�ch schv�lena. Zaj�mav� je, odkud dopis Davida Camerona V�clavu Klausovi unikl (byl zve�ejn�n v britsk�m bulv�rn�m den�ku Daily Mail pozn. red.). Nemysl�m si, �e by zrovna brit�t� konzervativci m�li z�jem, aby se tato priv�tn� korespondence dostala do m�di�. Jsem p�esv�d�en, �e Topol�nek nechce b�t evropsk�m komisa�em. O�ek�v�m, �e povede ODS do parlamentn�ch voleb.
Dlouholet� tv�rce zahrani�n� politiky ODS zastupuje stranu od roku 2004 v Evropsk�m parlamentu. Letos na ja�e do n�j byl zvolen znovu a pod�l� se na veden� nov� vznikl� frakce Evrop�t� konzervativci a reformist� (ECR). Od roku 2002 se ��astnil Konventu, kter� sepisoval evropskou �stavn� smlouvu. Od roku 1998 byl poslancem. V letech 2002 - 2004 p�sobil v neju���m veden� ODS. Vystudoval V�CHT, je �enat� a m� dv� d�ti.
(Autor: Lenka Zl�malov�)