Apologetika prav�ho mu�e
Radim Lhot�k
Feminizace postupuje jako morov� n�kaza modern� spole�nost�. Jej� posledn� f�ze se d� nazvat institucion�ln�m feminizmem, j�m se modern� st�ty sna�� silou z�kon� a totalitn� ideologie pop��t mu�nost jako ur�uj�c� fenom�n lidskosti, poh�b�t mu�e jako synonymum cel�ho �lov�ka, jako vzor rozumov� a mor�ln� nad�azenosti. Proti tomu se na n�s s nehor�znou samolibost� �kleb� naturalistick� a prof�nn� koncepce �enstv� spo��vaj�c� v p��zemn�m pragmatismu, v bezduch� empatii, s n� povy�uje nejni��� formu �lov�ka a jeho zv��ec� podobu na hum�nn� princip.
Nebudeme tvrdit, �e �ena nebyla obda�ena rozumem. Stejn� tak nebudeme mu�i up�rat jeho �irok� citov� pro��v�n�. Pou��vat rozum v�ak znamen� v�c, ne� pouze m�t rozumov� schopnosti. ��dit se rozumem toti� vy�aduje dal�� nem�n� d�le�it� p�edpoklady, jimi� se �lov�k osvobozuje od v�ech sklon� a z�vislost�, kter� ho vle�ou a zav�d�j� mimo pravdiv� pozn�n� dobra a zla, mimo v�d�n� o �loze mysl�c�ch bytost� veden�ch k jedn�n� podle spravedlnosti a mor�ln� povinnosti. T�mito p�edpoklady, touto mohutnost� lidsk�ho charakteru nen� nic jin�ho ne� zmu�ilost, jin�mi slovy s�la p�ekon�vaj�c� lidsk� slabosti a pocity, �ivo�i�n� ��dosti, n�ru�iv� v�n�, zm�k�il� soucit, strach p�ed protivy, n�zk� pudy, h�donismus, zkr�tka v�e, ��m se �lov�k st�v� h���kou vn�j��ho sv�ta a ve�ejn�ho tlaku, j�m� se prof�nn� spole�nost sna�� podrobit v�li jedince cht�n� v�t�iny, obkl��it ho fascinac� �sp�chu a existen�n� nutnosti, odnau�it ho svobodn�mu my�len�, ud�lat z n�ho st�dn� zv��e.
Ide�l prav�ho mu�e jako nositele ctnost� a spr�vn�ho soudu o tom, co je dobr� a co zl�, m� ko�eny ji� v d�vn� minulosti. Vrcholn� rozmach antick�ho my�len� o etice lidsk�ho kon�n� vy�stil ve filozofii stoicismu. N�zor stoik� po��tk� rozmachu ��msk�ho imp�ria hled� na sv�t z pohledu staro�eck�ho filozofa H�rakleita. Pantha rhei. V�e ve sv�t� plyne a podl�h� zm�n� v postupn�m zhu��ov�n� pral�tky v�eho jsouc�ho do zhmotn�l�ch forem existence, je� se p�etv��ej� a postupn� rozkl�daj� a� ke kone�n�mu splynut� do stavu prvotn� nerozli�en� nicoty a plnosti v jednom. Tou pral�tkou je ohe�. V �e�i modern�ch v�d: Energie. Nen� zde vid�t naprosto z�ejm� paralela mezi fyzik�ln� teori� pulzov�n� vesm�ru od velk�ho t�esku, p�es expanzi hmotn�ho prostoru a� k jeho op�tovn�mu zhroucen�? Nen� z tohoto v�d�n� patrno, nakolik je lidsk� �ivot pouh�m reliktem nadlidsk� podstaty sv�ta, nakolik vznikl mimo dobro a zlo, jako jeden z produkt� stvo�en�, p�i�em� jeho uskute��ov�n� je z�le�itost� vlastn� autonomn� v�le k moci, vlastn� zdatnosti k setrv�n�? A v neposledn� �ad�, nakolik ona zdatnost je v�c� sebev�chovy, sebep�ekon�v�n� a sebezap�r�n� na cest� k duchovn�m hodnot�m lidstv�, kter� jedin� p�ekon�vaj� pom�jivost hmotn� existence? Jedin� a bezpe�n� zdroj takov� s�ly ducha potom spo��v� v lidsk�m rozumu, v racion�ln� metod� pozn�n�, j�m� se �lov�k p�ibli�uje boh�m a p�ekon�v� tak traumatizuj�c� t�ma nevyhnuteln� smrti.
Stoicismus pro�el stalet�mi odkazy mudrc� a stanovil �ty�i pil��e lidsk� ctnosti: Rozumnost, um��enost, state�nost a spravedlivost. Ve sv�m asketismu se stal mimo jin� stavebn�m kamenem k�es�ansk� mor�lky. Ponechme stranou, jak k�es�anstv� toto stoick� u�en� uzn�vaj�c� pantheismus, tedy vl�du p��rody a boha jako jej� v�udyp��tomnou sou��st, p�ekroutilo ke sv� pot�eb� a kone�n�mu pot�en� v�eho, co jedn� sebev�dom� a podle p��rody. Stoick� klid a rovnov�ha byly v�sledkem voln�ho sebeur�en� k tomu, co je v moci �lov�ka o sob�, a m�l t�m na mysli svobodn�ho ducha nez�visl�ho na vn�j��ch okolnostech, zocelen�ho cvi�en�m a sebev�chovou k povznesenosti nad v��m, co �lov�ka zotro�uje, p�ipraven�ho �elit v�em p�ek�k�m, v�emu n�sil� a zlu, j�m� �lov�k p�est�v� b�t s�m sebou, j�m� se pod�izuje obecn�mu zd�n� a z�en�til� touze b�t uzn�n ve sv� slabosti, b�t br�n na milost, b�t slep� milov�n, b�t zahrnov�n soucitem (empati�) a nakonec ovl�dnut libovolnou moc�.
�ty�i pil��e lidsk� ctnosti, pokud jsou br�ny jako z�klad lidsk�ho jedn�n� i �ivota, �in� �lov�ka u�lechtil�m. Nic u�lechtil�ho se v�ak nenarod� z matky a z jej� n�ru�e vyhovuj�c� t�lesn�m ��dostem. U�lechtilost vy�aduje v�chovu a p�ekon�v�n�, s n� odpor a p�ek�ky jsou v dialektick� jednot�. Nelze o�ek�vat lidsk� ctnosti tam, kde �lov�k nebyl vystaven p��rod� a jej�mu nemilosrdn�mu v�b�ru, podroben zkou�ce ohn�m, z n� vych�z� p�ipraven na svoji �lohu neohro�en�ho bojovn�ka za pravdu a vl�du rozumu. Vpravd� mu�nost je v�razem takov� u�lechtilosti. Jak zjevn� rozkladn� a poni�uj�c� je v tomto smyslu vliv feminismu na lidskou spole�nost! Pohle�me na �enu, je snad jej�m c�lem a jedinou snahou st�t se mu�nou? Ur�it� ne. Co jin�ho je potom d�sledkem feminizace, ne� pot�en� lidsk�ch ctnost�? Nakonec naslouchejte na�im �en�m pozorn�. Co vlastn� cht�j�?
�eny volaj� po empatii. Co je empatie jin�ho, ne� rozhodn� vliv cit� v na�em kon�n� na �kor rozumu? �eny volaj� po nejvy��� m��e po�itk� dosa�iteln�ch z podstaty konzumn� spole�nosti. To v�e bez ohledu na mu�e a celistvost rodiny. Co je usilov�n� o takov� existen�n� prosp�ch jin�ho, ne� opak um��enosti? �eny volaj� po rovn�ch p��le�itostech podpo�en�ch pozitivn� diskriminac�. Co je takov� tlak na pot�en� p�evahy siln�j��ho pohlav� jin�ho, ne� zbab�l� strach p�ed konkurenc�? �eny volaj� po v�lu�nosti sv� mate�sk� role, po n�siln�m zabezpe�en� v��ivy sebe i sv�ch zplozenc� pomoc� st�tem ��zen� perzekuce otc� a jejich vy�azen� z v�d�� role v rodin�, kter� jedin� m��e v�zt ke spr�vn� v�chov� d�t�. Co je takov� nehor�zn� zlo�in na povaze a mor�ln�m potenci�lu dosp�vaj�c� ml�de�e jin�ho, ne� pot�en� pojmu spravedlnosti v jeho nejp�vodn�j��m smyslu? �ty�i pil��e lidsk�ch ctnost� p�evr�cen� naruby, doveden� ke sv� negaci, to je v�sledek feminizace a n�sledn�ho mor�ln�ho �padku modern� spole�nosti.
Obh�jci rovnosti mezi pohlav�mi ��kaj�: Dejte �en� p��le�itost a ona se stane plnohodnotn�m �lov�kem. Dokonce jsou snad p�esv�d�eni, �e k tomu m� lep�� p�edpoklady, proto�e je citliv�j��, sm��liv�j��, hum�nn�j��. Jak� omyl! Jak� zmaten� v�ech hodnot! M� se z �eny st�t mu�? Ne��k�m, �e to ve v�jime�n�ch p��padech nen� mo�n�. Minim�ln� existuj� �eny, kter� si v�� mu�nosti i rozumu. Takov� �eny ov�em vyhled�vaj� mu�e pro vlastn� oporu a ochranu, aby dok�zaly podle rozumu tak� ��t. Sami k tomu nemaj� ani dost state�nosti, ani dost rozhodnosti. Mo�n� to nen� jejich vina, mo�n� k takov�mu postoji nejsou vedeny. Kdo je ale m� v�st? Ctihodn� l��itel� du�e manipuluj�c� s �ensk�m v�dom�m okultn�mi metodami a za tu�nou �platu? Jak to �in� t�eba kineziologie? Kart��ky nebo �arod�jn� v�dmy? �i snad �eny samy se pozvednou k rozumu sebev�chovou v diskusn�ch krou�c�ch, jimi� h�bou cizopasn� memy buj�c� nad �ensk�mi poklesky? Nebo v poradensk�ch rubrik�ch �ensk�ch �asopis�, na v�eliker�ch babinetech t��c�ch kapit�l z jejich marnivosti? Stejn� tak t�ko se ov�em vychovaj� ve spole�enstv� mu��, kte�� vinou genderov�ch metod pot�r�n� a materializace tradi�n�ch lidsk�ch hodnot sami ztr�cej� mu�nost.
Zkuste se na chv�li zaposlouchat, pokud budete m�t to �t�st� a z�stanete nepozorov�ni, jak mezi sebou �eny hovo�� o mu��ch, o d�tech, o p��telstv�, o l�sce. Kolik p��zemnosti, hlouposti, zaujatosti, zhrzenosti, malichernosti, �evnivosti a �tlocitn� malov�rnosti je v jejich hovorech propadl�ch z�ti, nechutenstv� a pod�adn�mu vkusu. �ena zd� se b�t utvo�ena jako erotick� st�ed sm��uj�c� vlastn� hodnotu za bal��ek slast�. Jako prostitutka ve v�ech rol�ch zjevn�ch i nezjevn�ch, v�etn� man�elstv�, jako matka uk�jej�c� ��dosti sv�ch d�t�, jako pe�ovatelka konej��c� slab� a nemohouc�. Co z toho m�? Z�vislost. �ena tou�� po bytostech, kter� na ni budou z�visl�, kter� k n� p�ilnou v nedostatku sob�sta�nosti, teprve potom se c�t� sama dost siln� a d�le�it�, potom je jej� �ivot prostoupen slast�, kterou m� pr�vo cht�t a vy�adovat jako projev vd�ku za dary, jimi� ob�tuje vlastn� t�lo ve prosp�ch druh�ch. Je to v�c v�chovy nebo p�irozenosti? To bych tady necht�l rozhodnout. V ka�d�m p��pad� je �lohou mu�e, aby tento �ensk� n�hled smyslu �ivota, tato natur�ln� �enskost z�stala �enskost� v p�vodn�m v�znamu. Aby �ena z�stala �enou, av�ak ml�ela, kdy� se to od n� pr�vem o�ek�v�. Nedovolte �en�m, aby zneu��valy mu�sk� plodnosti k sobeck�m sklon�m, z pouh� n�zk� pot�eby a mate�sk�ho pudu. Dost na tom, �e existuj� banky spermatu, jimi� se �ena m��e uv�st v po�et� bez smyslu a vy���ho ��elu, pro kter� chce plodit d�ti. O v�chov� ani nemluv�. K tomu ov�em mu�i musej� z�stat mu�i, ve sv� nad�azenosti rozumu, s�ly, odvahy a spravedlnosti. Mu� mus� toto vn�mat jako povinnost a �eny nedob�vat, ne�kemrat o jejich p��ze�, nepropadat n�ru�iv� pot�eb� sexu, st�t pevn�, nedot�en� a neohro�en� vy�kat, a� �ena p�ijde k n�mu. A ona p�ijde, ne jako v�c, j� m� ve sv� moci, ale jako v�b�c� nymfa, kter� se v�ak p�esto podd� jeho laskav� p�evaze, proto�e bez n�ho nem� v moci ani sama sebe.
Na z�v�r praktick� rada pro mu�e: Pokud p�ijmete �enu jako trvalou spole�nici v �ivot�, bude nanejv��e rozumn�, abyste s n� nem�li ��dn� d�ti. A kdy�, tak ne d��ve, ne� po sedmi letech sou�it�, kdy u� bude z�ejm�, �e jej� oddanost nen� pouh�m zd�n�m. Bohu�el, sou�asn� st�t a justice jsou n�strojem, kter� stoj� proti mu��m a nahr�v� �en� v jej� prodejnosti a n�zk� povaze, jak to odpov�d� p�eva�uj�c� v�t�in� p��pad�. Sou�asn� st�t a jeho represivn� z�kony ve v�cech rodiny maj� jedin� c�l: Vytvo�it l�he� disponibiln�ch lidsk�ch zdroj� pro ��ely ekonomick� reprodukce a trhu pr�ce. Jeho snahou nen� d�ti vychovat, ale v duchu pl�nov�n� materi�ln�ch polo�ek z�soby pouze zajistit jejich v��ivu pro ��ely st�tn�ho rozpo�tu. V hor��m p��pad� jde o pot�ebu moci chtiv�ch politick�ch garnitur z�skat hlasy feminizovan� ��sti populace. A ta je dnes obrovsk�. Povinnost b�t prav�m mu�em mus�te naplnit sami sv�m vlastn�m �ivotem proti v�em n�strah�m i hrozb�m, kter� v�m tato spole�nost p�in��.
Radim Lhot�k
|