Ideologie husakismu

David Hanák

Říká se, že vnukové, hledají své vzory ve svých dědečcích, když se chtějí odlišit od svých otců. Zdá se, že tato generační výměna platí v oblasti ideologie pro vládu Stanislava Grosse. Husakismus, je ideologií „husákových dětí“, tedy levicové politické generace, která vyrůstala pod vládou JUDr. Husáka. Dětský věk je romantický, dětství udělá i z doby temné doby dobu světlou plnou zážitků a krásy.

Toto opojení z romantiky dětství jako by se v době „kristových let“ Stanislava Grosse vracelo v plánech a jednání nové vlády „Národní fronty“. Základní myšlenkou husakismu je totiž něco na způsob ďáblovy smlouvy: „My Vám budeme dávat peníze a Vy nás necháte vládnut.“ To je samozřejmě myšlenka všech levicových vlád, ale husakismus je v tomto speciální českou či lépe řečeno česko-slovensko variantou.

Základem současného husakismu je toto sdělení: Myslím to upřímně

Je jedno co je to TO co upřímně myslím, hlavně, že TO myslím upřímně. Stejně jako původní vláda JUDr. Husáka neapelovala na občany ideologickými hesly, těm už nikdo nevěřil, stejně současný husakismus střídá jakýkoliv ideologický obsah za formu hodných a milých hochů co řeší praktické otázky bez jakýchkoli ideových preferencích. To je jedna ze specialit husakismu. I když v pozadí stojí levicová ideologie je třeba ji spíše zamlžovat.

První důležitou myšlenkou husakismu je tvorba kulturní fronty. Občané musí být přesvědčení, že populární lidé stojí za vládou. Jak pro Husáka zpíval Gott, tak bude zpívat pro Grosse. I když Gott není nejlepším příkladem, protože ten bude zpívat i pro Bin Ládina, když se stane českým prezidentem. I to je však výsledek husakismu, kdy aktuální moc je spojena s aktuální popularitou „bavičů“, dle římského „chléb a hry“. Husakismus v současnosti tak tvoří novou kulturní frontu, Gottů, Savků, Vondráčkových, Janečků atd.

Druhým úkolem husakismu je uplácení voličů. Jde o speciální skupiny, které je třeba mít pod kontrolou či řídit jak represivní složky (policie) tak ty co mají vychovávat nové voliče (učitelé). Husakismus tak dle aktuálního tlaku uspokojuje ty voliče – skupiny, které jsou pro držení moci důležité a kterým má třeba Standa Gross blízko.

Jistou specialitkou husakismu je nostalgický sociální program tzv. „pro mladé“. Proto představitelé husakismu potřebovali ministerstvo pro místní rozvoj. Husakismus skrze něj tvoří systém půjček pro mladé a troufám si tvrdit, že v další fázi husakismus vytvoří speciální systém dotací na vybavení kojenců v rámci toho, aby se zvýšila porodnost a narodila se další generace, která husakismus bude mít paměti s romantickým nádechem dětství.

Třetím bodem husakismu je dehonestace ideových protivníků. V první vlně, kdy vládl Judr. Husák byl systém represe ideových protivníků propracovanější a tvrdší, vždyť JUDr. Husák vládl v totalitním i když upadajícím politickém systému. Dnes kdy je rámec dán alespoň naoko demokratickými institucemi, je třeba používat sofistikovanějších prostředků. Cíl je však stejný: dehonestovat protivníka. Dokázat, že jde o „zaprodance“ a „blázny“, kteří brání společnému blahu a pokroku, které vláda provádí. K tomuto je používáno mystifikace, zavádění, zneužívání informací případně protislužby uplácených skupin. Možná nakonec, kdyby vláda přidala i státním zástupům tak by pan Dalík a Večerek tu vazbu dostali.

Ideový protivník má být přiveden do situace, kdy je jasné, že nemá ani smysl s ním diskutovat.

Čtvrtým speciálním bodem husakismu je zahraničí politika. Základem této politiky je loajalita k držitelům moci, tak aby bylo možno držet se v bezpečném „popově“ středím proudu. Heslem je nevyčnívat. Stejně jako Judr. Husák jezdil do Moskvy a soudruh Brežněv zpět do Prahy, tak pan Gross jezdí do Bruselu, podporuje ústavu EU a nejdůležitější novou návštěvou byl kancléř Schöder.

K tomu se pojí ještě jedna podobnost, jazyková neschopnost. Judr. Husák měl nejen právnické vzdělání jako Stanislav Gross, ale také stejně neuměl pořádně žádný cizí jazyk. V zahraniční politice tak můžeme očekávat něco na způsob popouškování. Či pozice: „Ať tak, či tak na má slova dojde.

Pátým specifikem je tvorba vlády „Národní fronty“. Je třeba vládnout tak, aby kromě dehonestované ideové opozice (ODS) mohli být všichni ostatní spokojeni. US-DEU a jejich „kinder managment“ má vlastní ministerstvo a pro ni je tvořen jakýsi „opar“ reformní rétoriky. Kalousek může „ukazovat svaly“, aby nakonec nic moc nevyjednal, ale naparovat se do kamer pro svých 7,5% voličů může pěkně. No a s komunisty se už počítá na krajské a senátní úrovni. Hlavou tohoto salámového socialismu je Stanislav Gross, který NF vládne díky tomu, že je jako prázdná nádoba. Program do něj může nalít Škromach, Kalousek nebo Grebeníček. Ani JUDr. Husák neměl žádný skutečný program, jeho programem bylo držet moc a husakismus je právě takovým systémem. Cílem je prostředek, nikoliv nějaký cíl. Cíl je TO a upřímnost je prostředkem.

Zeman, Klaus, Havel byli v době JUDr. Husáka dospělí, každý z nich se snažil od husakismu první totalitní vlny odlišit. Jsou vzdělaní, mají svůj ideový program ať je již jakýkoliv. Mají svoji hrdost a nezdá se, že by se museli veřejnosti podbízet jak to dělají politici husakismu.

Celý život se každý z nich snažil dědictví JUDr. Husáka zbavit. Asi je nenapadlo, že se husakismus dostane znova do oběhu s kristovým věkem jejich potencionálních synů.

Autor je ročník 1971, a patří k husákově generaci

7. října 2004

David Hanák
Politolog a publicista