Digitalizace a realistick� Mlyn��
Petr �t�p�nek
�esk� televize nab�dla v po�adu M�dia (�T2, 13. 10. 2003) zaj�mavou diskusi na t�ma digitalizace vys�l�n�. Vedle jist� (digi)osv�ty se div�k mohl sezn�mit i se dv�ma hlavn�mi n�zorov�mi proudy na to, jak v nejbli��� dob� digit�ln� vys�l�n� organiza�n� uspo��dat. Zat�mco analytik �esk� televize Nikolaj Savick� up�ednost�uje v prvn� f�zi vznik jednoho ve�ejnopr�vn�ho a jednoho priv�tn�ho multiplexu, ministr informatiky Vladim�r Mlyn�� m� jist� pochybnosti o mo�nostech ve�ejnopr�vn� televize (rozhlasu) a preferuje sp�e komer�n� cestu. Laicky �e�eno multiplexov� �d�lnice� by provozovaly soukrom� firmy, o vys�lac� �j�zdn� pruhy� by se d�lili priv�tn� i ve�ejnopr�vn� provozovatel�. U Savick�ho je sp�e c�tit, �e p��n� je otcem my�lenky, Mlyn�� realisticky respektuje ekonomick� a politick� prost�ed�.
Ministr mimo jin� �ekl: �To, o �em my te� mluv�me, co je aktu�ln� pro p��t� dva, t�i roky v �esk� republice, je prost� digit�ln� televizn� vys�l�n� bez t�ch slu�eb Internetu�Ty v�echny dal�� slu�by, kter� tady tro�ku nad�en� popisujeme � jsou, mysl�m, v�ci, kter� jsou hodn� p�ed n�mi.� Mlyn�� d�le vylovil pochybnosti o masov�m ���en� Internetu p�es digit�ln� televizi v nejbli���ch letech, hlavn� pozitivum naopak vid� ve zv��en� plurality vys�l�n�.
Nikolaj Savick� zm�nil tak� dal�� aspekty: �Digit�ln� vys�l�n� m� obrovsk� ekologick� dopad, proto�e vy�aduje sotva jednu desetinu vyz��en�ho v�konu vys�la�� ve srovn�n� s vys�l�n�m analogov�m, �ili �ty�i kan�ly televize distribuujete s desetinov�m v�konem, jako jeden kan�l analogov� televize, co� znamen� velikou �sporu na �ivotn�m prost�ed� jednak na stran� t�ch vys�la�� a jednak na stran� spot�eby elektrick� energie�� I tohle je pro n�ho motiva�n� faktor, �pro� by digit�ln� vys�l�n� m�lo b�t rozjeto co nejrychleji, a pro� bychom tak� m�li co nejv�c zkr�tit tu dobu, kdy bude sou�asn� vedle sebe existovat digit�ln� vys�l�n� a analogov� vys�l�n�. Jen�e ekonomick� realita bude jako v�dy zcela jist� siln�j�� ne� ekologick� p��n�. V�dycky to toti� mus� n�kdo zaplatit.
P�edstava �ist� ve�ejnopr�vn�ho multiplexu je mo�n� hezk� � zvl�t� pro n�koho �, nicm�n� zku�enost nab�d� k jist� opatrnosti. V praxi to m��e v�st k modelu, kdy pod pl�t�kem ve�ejnopr�vnosti n�kdo vlastn� �podnik� v oboru, p�i�em� � na rozd�l od konkurence � nenese rizika a v kone�n� f�zi to stejn� plat� ob�an. Lid� na Kav��ch hor�ch to asi neusly�� r�di, ale oklikou se jim tak� vrac� ned�v�ra ��sti ve�ejnosti a politik�, kterou zaseli svoj� rebeli�. To je tak� realita.
Op�t pom�rn� realisticky to shrnul ministr informatiky Vladim�r Mlyn��, kter�ho ur�it� nelze podez��vat z nel�sky k �esk� televizi: �� finan�n� situace �esk� televize nen� �pln� r��ov� a p�edstava, �e kv�li digit�ln� televizi a kv�li tomu, aby tady byly dal�� dva ve�ejnopr�vn� kan�ly, bude �esk� televize cht�t zvy�ovat koncesion��sk� poplatek, naraz� na dost z�sadn� politick� odpor � T�m, kdo rozjede digit�ln� televizi, mus� b�t komer�n� subjekty, proto�e ty jsou l�pe p�ipraveny a schopny d�t nab�dku, kter� bude prost� odpov�dat pot�eb�m lid�, komer�n�m pot�eb�m a bude je motivovat k nab�dce, ke koupi toho za��zen�, set-top-boxu.�