Jan Schwippel: Analýza: proč jsme volili, jak jsme volili

Analýza: proč jsme volili, jak jsme volili

Jan Schwippel

Přestože další povolební vývoj je vzhledem k patovému vyústění voleb ještě stále nejasný, je na místě otázka, proč jsme volili tak, jak jsme volili. Nechci zde spekulovat o tom, které faktory ovlivnily celkový pro ODS vynikající výsledek voleb, byť jsem přesvědčen, že je podceňována negativní volba – hlas pro občanské demokraty jako hlas proti Jiřímu Paroubkovi. Jde mi o to, zda lze postihnout nějaké obecnější trendy, které by vysvětlovaly značné odchylky mezi volebními výsledky ODS v jednotlivých krajích a okresech. Cílem je odpovědět na otázku, kde vlastně ODS s ohledem na celkový výsledek uspěla. Pokusím se o zhodnocení, které z faktorů jsou v čase proměnné a tedy ovlivnitelné a které nikoli, a v tomto smyslu formulovat příslušná doporučení.

Zaprvé je na místě konstatování, že volební účast (64,5%) byla vyšší než před čtyřmi lety (58.0%) a zároveň i to, že existují důvody se domnívat, že samotný tento fakt výsledky voleb (z hlediska zisku ODS) nijak významně neovlivnil. Nepotvrdily se tedy předpovědi, že vysoká účast poškodí ODS. Výjimkami jsou zřejmě dva kraje s vysokou nezaměstnaností, v nichž byla účast nižší než 60% (kraje Karlovarský a Ústecký). Tato skutečnost se tam nejspíš projevila ve prospěch ODS. Naopak dva kraje s nejvyšší účastí, přes 67% – Praha a Vysočina – se zároveň celorepublikově nejvíce liší od sebe navzájem ve volebním výsledku ODS (v Praze ODS dosáhla 48%, na Vysočině 27% odevzdaných platných hlasů). Jaký je důvod poměrně nízkého zisku ODS v případě Vysočiny, o tom viz dále.

Je také zřejmé, že ODS není „stranou bohatých“, neboť žádnou významnou korelaci mezi výší průměrné mzdy v kraji a volebním ziskem občanských demokratů nelze vysledovat (viz např. Moravskoslezský kraj s celorepublikově třetí nejvyšší úrovní mezd a zároveň nižším ziskem ODS). Celostátní závěr je přitom podporován i obdobným srovnáním po okresech ve Středočeském kraji.

Pokud jde o nezaměstnanost, pak platí, že čím je vyšší, tím nižší je podpora ODS (viz graf č.1):

Nejde přitom jen o samotné nezaměstnané, tento podíl je spíše ukazatelem jistých obecnějších strukturálních problémů daného regionu. Závislost mezi obecnou mírou nezaměstnanosti a volebním ziskem ODS je poněkud nepravidelná s pozitivními deviacemi v Ústeckém a Karlovarském kraji (viz výše) a negativní odchylkou v případě Vysočiny. Je zřejmé, že úkol snížit nezaměstnanost a obecně zlepšit ekonomickou situaci v postižených krajích bude důležitým zadáním pro jakoukoli vládu vedenou ODS, nejen s ohledem na potřebu konsolidovat státní finance, ale i z hlediska dlouhodobé voličské podpory největší pravicové strany.

Protože obecná míra nezaměstnanosti v krajích úzce souvisí s objemem vyplácených sociálních dávek, lze konstatovat, že úkol snížit nezaměstnanost souvisí s úkolem snížit závislost občanů na vyplácených sociálních dávkách. Nejde přitom primárně o zpřísnění (např. odbouráním některých plošných sociálních dávek a větším zaměřením na vyplácení dávek pouze skutečně potřebným), ale zejména snížení mezní efektivní míry zdanění (kolik člověku zůstane, zvedne-li se jeho příjem o 1 Kč), která dnes způsobuje, že se lidem nevyplatí pracovat. Cestou k tomu je daňová a sociální reforma.

Např. zavedení rovné daně ve výši 15% s odpočítatelnou položkou ve výši 6 tisíc korun povede ke snížení objemu vyplácených sociálních dávek díky skutečnosti, že vyšší nezdanitelné minimum nechává lidem s příjmy kolem životního minima více peněz. Tito lidé tak nejsou nuceni žádat (resp. ztrácejí nárok) o některé sociální dávky dorovnávající příjmy na úroveň životního minima rodiny (viz P. Mach – „Přínosy a náklady rovné daně“). Jednoduše řečeno, je lépe ponechat peníze v kapsách občanů, než jim z jedné kapsy vzít a do druhé (méně) vložit. S celkovou ekonomickou situací v krajích souvisí i další ukazatel, jímž je podíl soukromých podnikatelů včetně rolníků a dalších osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů v přepočtu na 100 obyvatel kraje (OSVČ, data: ČSÚ). Korelace mezi tímto indikátorem a ziskem ODS je pozitivní a velmi silná (graf č. 2):

Samozřejmě, že podpora drobného a středního podnikání a odbourání nadměrné byrokratické zátěže, která ho komplikuje, je nadále nejen v zájmu dynamického ekonomického vývoje, ale i dlouhodobým cílem ODS z hlediska konsolidace její voličské podpory.

Kdo si vzpomene na infarktový start sčítání, kdy po čtvrtině sečtených hlasů (převažovaly výsledky z menších obcí) byl stav ČSSD:ODS 34:32%, tomu je jasné, že významným fenoménem je také velikost obcí. V menších obcích ODS ztrácí, což souvisí s jejich převážně zemědělským charakterem a zčásti též méně příhodnou věkovou skladbou. Často je tu i méně podnikatelů a vyšší nezaměstnanost.

Analýza provedená v průběhu sčítání obyvatel v roce 2001 (viz zdroje ČSÚ) navíc upozorňuje na převahu nižších stupňů vzdělání v menších obcích. Vzdělanostní struktura se s rostoucí velikostí sídla plynule zlepšuje, jak ukazuje následující tabulka pro obyvatele starší 15ti let (pro zjednodušení je uveden pouze podíl základního, středního a VŠ vzdělání):

Z hlediska mezikrajského srovnání může mít malá velikost obcí význam zejména u tří krajů, v nichž obyvatelé žijí v relativně nejmenších obcích: Vysočiny (průměr dle údajů z roku 2001 pouhých 711 obyvatel na jednu obec), Středočeského kraje (978) a částečně též kraje Jihočeského (1004). V případě dalších krajů již volební výsledek není s průměrnou velikostí obcí nijak viditelně korelován – viz např. opět kraj Moravskoslezský s poměrně velkými obcemi.

U Středočeského kraje je (nepříznivý) vliv malé velikosti obcí kompenzován blízkostí Prahy. V případě Vysočiny, kde podíl obcí do 200 obyvatel tvoří plných 49%, však může právě tento fenomén přispět k vysvětlení poměrně nízkého volebního zisku ODS.

V měřítku Středočeského kraje lze na základě sídelní struktury do značné míry vysvětlit i rozdíly mezi jednotlivými okresy, které jsou významně korelovány s průměrnou velikostí obce (s pozitivními výjimkami Prahy-západ a Prahy-východ, kde zřejmě přišlo k volbám větší množství voličů ODS):

*Kladno je výjimkou, protože 47% obyvatel okresu je soustředěno v největším městě

Je zajímavé, že tato velikostní struktura obcí je zřejmě opakovaně korelována s volebním výsledkem, a to mnohem výrazněji, než například lokální míra nezaměstnanosti a (s tím související) počet příjemců sociálních dávek. Mezi takto vyjádřenou měrou ekonomické úrovně okresu a volebním výsledkem ODS totiž žádný přímý vztah nelze nalézt.

Podrobnější pohled umožňuje srovnání z hlediska okresu Beroun. I zde se potvrzuje celorepublikový trend, že ODS ztrácí v menších obcích a získává ve městech, viz tabulka (vlastní kalkulace):

*ve dvou obcích (Březové a Rpetech) dostaly ODS a ČSSD shodný počet hlasů

V tabulce jsou vyneseny průměrné hodnoty, za nimiž se skrývají poměrně velké rozdíly volebního výsledku v jednotlivých obcích. Tak například v obci Málkov, která má pouze 87 obyvatel, zaznamenala ODS téměř rekordní zisk 52% hlasů (ČSSD 22.5% hlasů), zatímco např. v obci Bykoš (196 obyvatel) triumfovala ČSSD (51% hlasů, ODS 16%). Že šlo v mnoha případech o vyrovnaný souboj, dokumentuje například údaj, že z 21 obcí velikosti 500-999 obyvatel vyhrála ODS v jedenácti a ČSSD v deseti z nich. Pozoruhodná je rovněž skutečnost, že volební podpora ČSSD byla prakticky ve všech velikostních skupinách obcí rovnoměrná s tím, že ztrácela pouze ve větších městech (v našem případě v Berouně). V nejmenších obcích pak často do jisté míry získávala KSČM.

Při analýze toho, kde ODS ztrácela, se ukazuje, že významným faktorem je vzdělanostní struktura v obci. I když obecně tato struktura v zásadě odpovídá republikovým průměrům (viz výše), existují významné výjimky. Např. v Málkově je nadprůměrně vysoký podíl obyvatel s vyšším vzděláním (středním s maturitou, vyšším středním a vysokoškolským vzděláním) a totéž platí i v případě Hlásné Třebaně, kde občanští demokraté získali rekordních 59% hlasů. Naopak téměř bez výjimky platí, že tam, kde ODS prohrála, bývá nižší podíl vzdělaných obyvatel.

Obecně platí, že čím vyšší je tento podíl a tím zpravidla i podíl ekonomicky aktivních obyvatel (data viz sčítání lidu 2001, ČSÚ) tím vyšší byl volební zisk ODS. Pro potřeby grafického znázornění byly obce na Berounsku sdruženy do několika skupin se stejnou vzdělanostní strukturou tak, že každá skupina zahrnovala 5-13 obcí, a byly použity průměrné hodnoty volebního zisku ODS – viz graf č. 3:

I tato závislost je poměrně nepravidelná a vykazovala řadu výjimek. V grafu např. nejsou zaneseny výsledky ve skupině nejmenších obcí (do podílu vyššího vzdělání 20%), kde ODS zaznamenala překvapivě vysoký zisk 37% hlasů. Je třeba zdůraznit, že velikost obcí a jejich vzdělanostní struktura si navzájem ne vždy odpovídá, což jistě souvisí se specifickým charakterem okresu v blízkosti Prahy, kde některé obce vykazují vyšší procento nových obyvatel - „náplav“, tj. obyvatel pocházejících z Prahy.

Přesto lze i s ohledem na některé výjimky a nepravidelnosti učinit některé obecné závěry. I v tomto případě platí, že dobro pro ODS je i dobro pro Českou republiku. Další zvyšování průměrné vzdělanosti obyvatel (k němuž podle statistických údajů beztak trvale dochází) může zlepšit vyhlídky ODS v malých obcích. Své může udělat program ODS pro venkov a zemědělství, zároveň by občanská demokratická strana dle možnosti neměla bránit slučování obcí. Vyrovnávacím efektem přitom působí proces urbanizace a vylidňování vesnic, které zejména v případě obcí do 200 obyvatel i nadále pokračují.

Ostatní faktory, které ještě přicházejí v úvahu, se již zdají méně významné. Na Moravě (kde má ODS celkově nižší zisky) je sice relativně silnější KDU-ČSL, ale jak zjistíme rychle pohledem na příslušné kartogramy, průkaznost korelace mezi volebním ziskem ODS a podílem věřících je nízká – viz např. v Čechách podobné výsledky v Jižních Čechách (kde je KDU-ČSL nejsilnější) a v Ústí (kde je slabá), na Moravě lepší výsledek ve Zlínském kraji (v baště KDU-ČSL) než v Moravskoslezském kraji (kde je KDU-ČSL nejslabší na Moravě). Současně platí, že s rostoucím vzděláním obyvatel klesá jejich ochota hlásit se ke specifickému náboženskému vyznání a (zřejmě) i ochota se podle něj primárně ve volbách rozhodovat.

Podobně ani fenomén stárnutí populace neměl na volební výsledek pravděpodobně výraznější dopad. Jak vyplývá z analýzy provedené v průběhu sčítání obyvatel v roce 2001, vyšší podíl starších ročníků je ve velkých městech, kde přesto ODS výrazně získává. Ani pokud jde o jejich (v zásadě rovnoměrné) rozložení mezi jednotlivé kraje, není patrná žádná korelace s volebním výsledkem občanských demokratů.

Při odpovědi na otázku, které faktory zřejmě ještě ovlivňují ekonomickou situaci daného kraje (a potažmo volební výsledek), pak nelze vzhledem k dosud značné centralizaci republiky přehlédnout ani vzdálenost od centra (Prahy):

ODS by měla podporovat pokračování procesu decentralizace a rozšiřování samosprávy, pomoci při budování nezbytné infrastruktury a dopravního spojení a obecně podpořit znevýhodněné periferní oblasti tak, aby co nejrychleji postupovalo snižování jejich socioekonomického zaostávání za centrální částí.

Toto tedy jsou, při nutném zjednodušení a abstrakci, zřejmě hlavní faktory a trendy, které ovlivnily meziregionální rozdíly ve výsledku ODS, a které by ODS i v budoucnu, bez ohledu na aktuální složitou politickou situaci, měla mít na paměti, bude-li chtít nejen uhájit vynikající volební výsledek, ale stát se natrvalo nepřehlédnutelnou dominantou naší politické scény.