Temel�n nezatajuje ��dn� z�vady, rakousk� bulv�r nep�e pravdu
Jan �pika
Rakousk� den�k bulv�rn� den�k Neu Kronen Zeitung ned�vno zve�ejnil zpr�vu, podle kter� pr� veden� jadern� elektr�rny v Temel�n� zatajilo jeden�ct v�n�ch z�vad. Tuto informaci nelze pova�ovat za nic jin�ho ne� za ���en� popla�n� zpr�vy. V inkriminovan�m �l�nku tak�, jak to u bulv�r� b�v�, chyb� odkaz na seri�zn� zdroj, pouze se autor odvol�v� na sdru�en� Atomstop.
Ve skute�nosti v�ak �EZ informuje o provozu Temel�na s vysoce nadstandardn� otev�enost�, kter� nem� v jadern�m sv�t� obdoby. V�dy� podle mezivl�dn� dohody z Melku oznamuje veden� temel�nsk� elektr�rny rakousk� stran� i takov� drobnosti jakou je praskl� z��ivka, co� se stalo ned�vno. Ale z��ivka sho�ela, byl to tedy po��r, tak�e se s t�m muselo ven. To je v�n� po��dn� d�vka absurdity, ��dn� jin� atomov� elektr�rny na sv�t� takovou povinnost samoz�ejm� nemaj�.
Chci zd�raznit, �e od za��tku zku�ebn�ho provozu v jadern� elektr�rn� Temel�n v roce 2002 se i podle mezin�rodn� stupnice INES, kter� hodnot� z�va�nost poruch v jadern�ch elektr�rn�ch, nestala ��dn� nebezpe�n� hav�rie.
Podrobn� zpr�va, kterou veden� temel�nsk� elektr�rny p�edalo v dubnu leto�n�ho roku vl�d� �esk� republiky, popisuje od roku 2002 166 provozn�ch ud�lost� klasifikovan�ch stupni 0 - odchylka a 1 � anom�lie, kter�ch bylo �trn�ct. Znovu zd�raz�uji, �e se nejednalo o z�vady, kter� by v�n� ohrozily �ivoty a zdrav� lid� a tak� nesouvisely p��mo s atomov�mi reaktory.
Po�et t�chto mimo��dn�ch ud�lost� za p�t let provozu, tedy v letech 2002-2007, je srovnateln� se statistikou Jadern� elektr�rny Dukovany v letech 1993-1998, tedy v obdob�, kdy uplynulo ji� v�ce jak 5 let od spu�t�n� posledn�ho dukovansk�ho bloku. Jadern� elektr�rna Temel�n zah�jila zku�ebn� provoz 10. �ervna 2002 (1.blok) a 18. dubna 2003 (2.blok). Posledn�, �tvrt� blok dukovansk� elektr�rny zah�jil zku�ebn� provoz v roce 1987. V letech 2003-2006, kdy zku�ebn� provoz ji� prob�hal na obou bloc�ch, dos�hl Temel�n na ka�d� blok 16 a� 22 ud�lost� stupn� 0 a 1 mezin�rodn� stupnice INES. V Dukovanech na obdob� 1993-1998 p�ipadlo na ka�d� blok zhruba 23 a� 28 ud�lost� stupn� 0 a 1. V sou�asn� dob� v�ak pat�� i dukovansk� elektr�rna k nejbezpe�n�j��m v Evrop� a Temel�n m� velkou �anci ji n�sledovat.
Samoz�ejm�, veden� temel�nsk� elektr�rny se nem��e spokojit s dosa�en�m stavem, m� st�le co zlep�ovat. Zam�stnanci se mus� vyvarovat takov�ch ud�lost�, kdy kv�li nepozornost� �dr�b��e, kter� zapomn�l zav��t kohoutek, vytekla z n�dr�� m�rn� radioaktivn� voda. Ta se sice p�es speci�ln� kanalizaci vr�tila zp�t na sv� m�sto, ale je to zbyte�n� �lendri�n!
Na druh� stran� stra�en� �ernobylem nen� v tomto p��pad� na m�st�. Temel�nsk� reaktor je jin�ho typu modern�j��, nav�c jeho kontrola je na daleko vy��� �rovni, ne� v tomu bylo v b�lorusk� elektr�rn�.
Rakousk� bulv�r tak pouze p�ed jedn�n�m �esko-rakousk� meziparlamentn� komise k temel�nsk� elektr�rn�, kter� za�alo prvn� sch�zkou v �ter�, jen p�ilil olej do ohn�. Zd�raz�uji, �e na�im c�lem je se s rakousk�mi kolegy rozumn� domluvit, a objasnit v�echny probl�my kolem Temel�na a dok�zat jim, �e elektr�rna je bezpe�n�. Prvn� jedn�n� s nimi uk�zalo, �e to nebude jednoduch�, proto�e oni jsou velmi negativn� zam��eni v��i jadern� energetice, ale p�esto v���m, �e se nakonec domluv�me. �e�en� spor� vid�m v seri�zn�m jedn�n�, ���en� popla�n�ch zpr�v v bulv�ru a blok�dy hranic jsou kontraproduktivn�.
Jan �pika, poslanec (ODS)
p�edseda sn�movn�ho podv�boru pro energetiku a �len �esko-rakousk� meziparlamentn� komise k temel�nsk� elektr�rn�.
Jan �pika
Ing. Jan �pika, poslanec P�R